po obou stranách lemována svébytnou stavbou. Na jižní straně jde o starobylou kamennou stavbu s půdorysem protáhlého půlkruhu. Způsob jejího mohutného kvádrového zdiva a jeho uspořádání vede nejprve k domněnce, že jde o pozůstatek starší, zaniklé stavby. K jejímu výkladu by bylo možno použít tradici, ještě kolem r. 1728 běžnou, která tuto kruhovou stavbu nazývá starou baštou nebo předsunutým opevněním (antiqua bastya seu antemurale [stará bašta neboli předhradí]). Jde zde o označení, která se pro přístavby

[obr] Abb. 206. Horní Slavkov. Farní kostel: jižní průčelí.

u kostelů jinak neužívají. Přesto se zde na místě staršího kostela zřejmě jedná pouze o zbytek jedné z bočních věží nebo kaplových přístaveb z raného stavebního uspořádání. Protože je stavba dnes zvenčí pohřbena pod vysokým navážením a její spodní stavba i původní úroveň terénu nejsou známy, lze o jejím stáří a účelu rozhodnout až po jejím odkrytí. Provedení této práce by bylo stejně naléhavě žádoucí pro zachování stavby jako pro její památkový výzkum.

Kostelní kronika uvádí, že tatáž kruhová stavba byla v r. 1728 zaplněna hlínou a lidskými kostmi (kostnice?). Tehdy byla stavba uvnitř odkryta, spojena s kostelem a upravena jako kaple nazvaná Carcer Christi Domini, Žalář Kristův. Pozdější doba zařídila tento prostor jako hrobní kapli. V roce 1731 zde byl tachovský malíř Matthäus Mathiowitz

věta pokračuje na dalším listu ⟶