zaměstnán prováděním několika pašijových obrazů formou nástěnných maleb. Kostelní účet k tomu poznamenává: pro tribus … amarissimae passionis in pariete carceris 24 fl. [za tři … nejtrpčí utrpení na zdi žaláře 24 zlatých]. Tyto fresky již dávno zmizely, protože na stále provlhlém kvádrovém zdivu se omítka neudrží.

Naproti kruhové stavbě leží v čelní linii dnešního presbytáře spodní část staré věže datované letopočtem 1520, která v přízemí dnes ukrývá sakristii a nad ní ještě jeden prostor. Její kdysi výše vedené točité schodiště se zde přerušuje. Koncem 17. století věž ještě stojí, dobu jejího odstranění se dosud nepodařilo zjistit. Poměrně pozdní přístavba pak leží ještě mezi sakristií a apsidou.

[obr] Abb. 207. Horní Slavkov. Farní kostel a jeho přístavby na severní straně v r. 1698. Podle vyobrazení kostela na obraze sv. Jiří od Christiana Leibelta (muzeum Horní Slavkov).

se do kostelního prostoru otevírala jako oratoř. Počátkem 19. století bylo toto spojení zazděno a prostor přičleněn k sakristii. Za nejmladší přístavbu (18. století) je třeba považovat vstupní halu na severní straně, která se po obou stranách otevírá do kaplových prostor a ještě v sobě zahrnuje šnekové schodiště kůru. Vyobrazení z konce 17. století naznačují na stejném místě jednopatrovou dřevěnou stavbu (obr. 207).

Ke stavebnímu vybavení presbytáře patří i nepřístupné hrobky, které podcházejí stavební půdu až do lodi.

Na rozdíl od chrámového prostoru se mladší loď, ovládaná kruhovým obloukem, jeví jako renesanční stavba, jíž pozdější úpravy

[bez textu]

věta pokračuje na dalším listu ⟶