⟵ věta pokračuje z předchozího listu

(Schlaggenwald) nepředchází nejstarší datum dějinám farního kostela o mnoho let. Podle Liber erectionum II, 2 existovala u tohoto kostela mešní nadace, kterou v r. 1380 založil Borso z Riesenburka. V r. 1453 se v odvolacím listu Jindřicha z Plavna zmiňuje slavkovský farář. O vlastní stavbě kostela se však nedochovala žádná zpráva, z níž by bylo možné získat jakoukoli představu o nejstarší podobě slavkovského kostela. Po roce 1500 se ukázal jako nedostačující, takže Johann Pflug zahrnul do svého rozsáhlého stavebního programu pro Horní Slavkov i novostavbu farního kostela, k níž byl mezi lety 1517 a 1518 položen základní kámen. Podle stejného

[obr] Abb. 205. Horní Slavkov. Farní kostel: opěrný pilíř s datem stavby z r. 1520.

stavebního data z r. 1520, umístěného na severovýchodním opěrném pilíři apsidy a na okenním ostění sakristie, bylo v tomto roce presbytářium včetně přístavby hotovo po stavební stránce (obr. 205). Teprve následující léta přinesla dokončení stavby i v lodi, na níž lze vedle staršího převzatého stavebního jádra rozpoznat i pozdější přístavby. K těmto i k dalším stavebně-historickým podrobnostem se ještě vrátí popisné hodnocení této památky.

Stavební plán počítal s jednotným gotickým halovým kostelem, který byl nejprve realizován v hlubokém presbytáři, jehož rozměry daleko přesahují liturgickou potřebu prostoru pro oltář. Tato část kostela se ještě zcela pohybuje ve formách gotického stavebního slohu. Presbytář, mající stejnou výšku jako loď, je zaklenut síťovou klenbou, rozdělenou kamennými žebry na kosočtvercová a trojúhelníková pole. Vysoká okna jsou zde zakončena obloukem. Vzhledem k jejich nevelké světlosti se jejich stavitel mohl obejít bez kružeb. Vítězný oblouk probíhá v neporušeném zaoblení plochého půlkruhu: stavební detail, který má nezanedbatelný význam pro nevyhnutelný předpoklad, že v prostoru gotického presbytáře kdysi existovala samostatná kultovní stavba. Ta byla ve svém tehdejším čelním zakončení

věta pokračuje na dalším listu ⟶