⟵ věta pokračuje z předchozího listu
(Schlaggenwald) nepředchází nejstarší datum dějinám farního kostela o mnoho let. Podle Liber erectionum II, 2 existovala u tohoto kostela mešní nadace, kterou v r. 1380 založil Borso z Riesenburka. V r. 1453 se v odvolacím listu Jindřicha z Plavna zmiňuje slavkovský farář. O vlastní stavbě kostela se však nedochovala žádná zpráva, z níž by bylo možné získat jakoukoli představu o nejstarší podobě slavkovského kostela. Po roce 1500 se ukázal jako nedostačující, takže Johann Pflug zahrnul do svého rozsáhlého stavebního programu pro Horní Slavkov i novostavbu farního kostela, k níž byl mezi lety 1517 a 1518 položen základní kámen. Podle stejného
[obr] Abb. 205. Horní Slavkov. Farní kostel: opěrný pilíř s datem stavby z r. 1520.
stavebního data z r. 1520, umístěného na severovýchodním opěrném pilíři apsidy a na okenním ostění sakristie, bylo v tomto roce presbytářium včetně přístavby hotovo po stavební stránce (obr. 205). Teprve následující léta přinesla dokončení stavby i v lodi, na níž lze vedle staršího převzatého stavebního jádra rozpoznat i pozdější přístavby. K těmto i k dalším stavebně-historickým podrobnostem se ještě vrátí popisné hodnocení této památky.
Stavební plán počítal s jednotným gotickým halovým kostelem, který byl nejprve realizován v hlubokém presbytáři, jehož rozměry daleko přesahují liturgickou potřebu prostoru pro oltář. Tato část kostela se ještě zcela pohybuje ve formách gotického stavebního slohu. Presbytář, mající stejnou výšku jako loď, je zaklenut síťovou klenbou, rozdělenou kamennými žebry na kosočtvercová a trojúhelníková pole. Vysoká okna jsou zde zakončena obloukem. Vzhledem k jejich nevelké světlosti se jejich stavitel mohl obejít bez kružeb. Vítězný oblouk probíhá v neporušeném zaoblení plochého půlkruhu: stavební detail, který má nezanedbatelný význam pro nevyhnutelný předpoklad, že v prostoru gotického presbytáře kdysi existovala samostatná kultovní stavba. Ta byla ve svém tehdejším čelním zakončení
wald geht das früheste Datum nicht um viele Jahre der Geschichte der Pfarrkirche voran. Nach dem Liber erectionum II, 2 bestand eine Messestiftung an dieser Kirche durch Borso von Riesenburg aus dem J. 1380. Im J. 1453 wird in einem Spruchbrief Heinrichs von Plauen des Schlaggenwalder Pfarrers Erwähnung getan. Vom Kirchenbau selbst aber hat sich keinerlei Nachricht erhalten, aus der sich irgendein Bild der ältesten Schlaggenwalder Kirchenanlage gewinnen ließe. Nach 1500 erweist sie sich als unzulänglich, so daß Johann Pflug in sein umfangreiches Bauprogramm für Schlaggenwald auch den Neubau der Pfarrkirche aufnimmt, zu welcher zwischen den J. 1517 und 1518 der Grundstein gelegt wurde. Nach dem gleichartig an dem
[obr] Abb. 205. Schlaggenwald. Pfarrkirche: Strebepfeiler mit dem Baudatum des J. 1520.
nordöstlichen Strebepfeiler der Apsis und an einem Fenstergewand des Sakristeibaues angebrachten Baudatum des J. 1520 war in diesem Jahre das Presbyterium samt Anbau im Aufgehenden fertiggestellt (Abb. 205). Erst die folgenden Jahre sehen schließlich auch im Langhaus den beendeten Kirchenbau, an dem sich neben einem älteren übernommenen Bauwerk auch noch spätere Zubauten erkennen lassen. Auf diese und auf baugeschichtliche Einzelheiten wird die beschreibende Würdigung des Baudenkmales zurückkommen.
Im Bauplan war an eine einheitliche, gotische Hallenkirche gedacht, die zunächst in dem tiefen Presbyterium zur Ausführung kam, dessen Raumbemessung über das liturgische Bedürfnis eines Altarraumes weit hinausgeht. Dieser Kirchenteil bewegt sich durchaus noch in den Formen des gotischen Baustiles. Bei gleicher Höhe wie das Langhaus wird das Presbyterium von einem Netzgewölbe überdeckt, das durch Steinrippen in Rhomben und Dreiecksfelder geteilt ist. Rundbogig sind hier die hohen Fenster geschlossen. Auf Maßwerk hat ihr Meister bei ihrer geringen Lichte verzichten können. In ungebrochener Rundung eines flachen Halbkreises verläuft der Triumphbogen: Ein Baudetail, das für die unabweisliche Annahme einer einst selbständigen Kultanlage im Raume des gotischen Presbyteriums nicht ohne Bedeutung bleibt. Dieses war in seinem ehemaligen, frontalen
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.