privilegií a udělení městských práv (loketských, chebských) na vedení a správu města se v rámci tohoto příspěvku nelze zabývat. Když bylo město roku 1750 podřízeno krajskému úřadu v Lokti (Elbogen), ztratilo na lesku a významu.
Ze středu minulého století se dochoval přehled, který poskytuje vhled do tehdejšího uspořádání správy a uvádí seznam pozemkového majetku města:
Městské zastupitelstvo tvořil výbor o 24 členech; správa se skládala z:
purkmistra, tří obecních radních, jednoho sekretáře, jednoho pokladníka, jednoho výběrčího daní, jednoho diuristy (nádeníka), jednoho lesníka, jednoho hajného, dvou policistů, jednoho věžníka, dvou polních hlídačů, jednoho nočního hlídače, dvou lampářů, dvou vodních strážců, jednoho cestáře.
Zdravotní personál:
jeden městský lékař, dvě porodní báby.
Církevní personál:
jeden děkan, jeden kaplan, jeden kostelník, jeden věžník, jeden hrobník a u kostela sv. Anny jeden beneficiát a jeden kostelník.
Kůrový personál:
jeden kantor, jeden varhaník.
Pozemkový majetek města (jen zastavěné pozemky):
radnice s vedlejšími budovami, úřední dům (dříve císařský horní úřad) se zahradou a vedlejšími budovami, děkanský kostel sv. Jiří se všemi patronátními právy, děkanství s hospodářskými budovami a zahradou, kostel sv. Anny se všemi kaplemi a patronáty, chudobinec sv. Anny se vším příslušenstvím, chorobinec, budova dívčí a chlapecké školy, bývalá latinská škola (Stará škola), dům hrobníka, jedna hájovna, masné krámy a čtyři klenuté prostory k prodeji masa.
Milníkem na cestě od feudálního systému přes konstituční až k demokratické státní formě byl rok 1907. V c. k. monarchii Rakousko-Uhersko poprvé platilo – i pro obecní zastupitelstva – všeobecné volební právo. Tím bylo zrušeno třídní volební právo, které se řídilo majetkem a jměním voliče.
Pro města a obce platila od roku 1919 tato pravidla:
Obce jsou veřejnoprávní územní korporace s právem samosprávy ve všech záležitostech místního společenství a v rámci platných zákonů (samostatná působnost). Obecní orgány mají vykonávat i přenesené úkoly, jako místní policejní moc, matriční agendu, provádění voleb atd. (přenesená působnost).
Jako rozhodující a dozorčí orgán měli voliči (existovala volební povinnost!) volit obecní zastupitelstvo. To mělo podle počtu obyvatel obce 9–60 členů. Horní Slavkovu by podle bavorského obecního zřízení náleželo 14 členů; kolik jich tehdy skutečně bylo, není známo. Volební období
Privilegien und der Verleihung von Stadtrechten (Luditzer, Egerer) auf die Leitung und Verwaltung der Stadt kann im Rahmen dieses Beitrages nicht eingegangen werden. Als man die Stadt im Jahre 1750 dem Kreisamt in Elbogen unterstellte, verlor sie an Glanz und Bedeutung.
Aus der Mitte des vorigen Jahrhunderts ist eine Aufstellung überliefert, die einen Einblick in den damaligen Verwaltungsaufbau gewährt und den Grundbesitz der Stadt auflistet:
Die Stadtvertretung bestand aus einem 24 Mitglieder zählenden Ausschuß; die Verwaltung aus:
dem Bürgermeister, drei Gemeinderäten, einem Sekretär, einem Kassier, einem Steuereinnehmer, einem Diuristen (Tagelöhner), einem Förster, einem Heger, zwei Polizisten, einem Türmer, zwei Flurhütern, einem Nachtwächter, zwei Lampenanzündern, zwei Wasserwärtern, einem Wegwärter.
Sanitätspersonal:
ein Stadtarzt, zwei Hebammen.
Kirchenpersonal:
ein Dechant, ein Kaplan, ein Kirchendiener, ein Türmer, ein Totengräber und an der St. Annakirche ein Benefiziat und ein Kirchendiener.
Chorpersonal:
ein Kantor, ein Organist.
Grundbesitz der Stadt (nur bebaute Grundstücke):
das Rathaus samt Nebengebäuden,
das Amthaus (vormals k. Bergoberamt) nebst Garten und Nebengebäuden,
die Dekanalkirche St. Georg samt Patronatsrechten,
die Dechantei mit Wirtschaftsgebäuden und Garten,
die St. Annakirche samt allen Kapellen und Patronaten,
das Armenhospital St. Anna samt Zubehör,
das Siechenhaus,
das Mädchen- und das Knabenschulgebäude,
die ehemalige Lateinschule (Alte Schule),
das Totengräberhaus,
ein Forsthaus,
eine Fleischbank und vier Gewölbe zum Fleischverkauf.
Ein Meilenstein auf dem Weg vom Feudalsystem über die konstitutionelle zur demokratischen Staatsform war das Jahr 1907. In der k.u.k. Monarchie Österreich-Ungarn galt erstmals - auch für Gemeindeparlamente - das allgemeine Wahlrecht. Damit war das Klassenwahlrecht abgeschafft, das sich am Vermögen und Besitz des Wahlberechtigten ausrichtete.
Für Städte und Gemeinden galten ab 1919 folgende Regelungen:
Gemeinden sind öffentlich-rechtliche Gebietskörperschaften mit dem Recht der Selbstverwaltung in allen Angelegenheiten der örtlichen Gemeinschaft und im Rahmen geltender Gesetze (selbständiger Wirkungskreis). Die Gemeindeorgane haben auch übertragene Aufgaben wahrzunehmen, wie örtliche Polizeigewalt, Standesamtwesen, Durchführung von Wahlen usw. (übertragener Wirkungskreis).
Als beschließendes und überwachendes Organ war von den Wahlberechtigten (es bestand Wahlpflicht!) eine Gemeindevertretung zu wählen. Sie hatte je nach Einwohnerzahl der Gemeinde 9-60 Mitglieder. Schlaggenwald stünden nach der Bayerischen Gemeindeordnung 14 Mitglieder zu; wieviel es damals waren, ist nicht bekannt. Die Wahlperiode
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.