Schönwehru dobře dařily, vzbudily u lidí zájem o ovocnářství. Zesílilo pěstování mladých dřevin, roubování ovocných stromů a včelařství; kvetoucí zahrady v květnu a bohatě obtěžkané stromy na podzim těšily majitele a byly dobrou reklamou pro ovocnářství.

Roku 1890 byl založen Dobrovolný hasičský sbor. Podle hesla „Jeden za všechny, všichni za jednoho!" vytvořili z malých začátků akceschopný sbor činorodí muži jako Anesky, Böhm, Breitfelder, Lenk, Riedl, Schmidt, Schuster a Stöhr. Obce Gängerhof, Müllersgrün, Bečov (Petschau), Schönwehr, Tiefenbach, Töppeles a Wasserhäuseln byly sdruženy v okrsku (Gaubezirk) 21. Podle stanov prováděly v den okrskového sjezdu předepsaná cvičení a soutěže k přezkoušení své výkonnosti. To se pro danou obec stávalo velkou slavnostní událostí, při níž se mohla volně rozvinout i společenskost a humor. Sborová „kapela Vogl" hrála pěkně od podlahy i na hasičských plesech a slavnostech. Pohřby na hornoslavkovském hřbitově, jichž se hasičský spolek účastnil korporativně v uniformách, byly doprovázeny důstojnými smutečními pochody a končily v hostinci „U tří lip" (Drei Linden). Při takových příležitostech se hodně vyprávělo, přičemž šíření veselých historek přes mnoho vesnic a hor nebylo možné zastavit a jejich pravdivost se sotva dala ověřit.

Rodácký básník Josef Hofmann jednu takovou látku zpracoval a udělal z ní – k pousmání – nářeční báseň:

D' Feiãsouchã (Hledači ohně)

Ve Schönwehru je u hospodského Josefa vždycky veselo, tam se roztočí kluci i staří k tanci.

Vtom vrazí dovnitř bláznivá děvečka, prudce otevře dveře a křičí do světnice „Hoří!" – To je křiku a povyku!

Hospodský Josef zůstává klidný: „Nechte to, opičky, zůstaňte tady! Co nám pomůže, když hoří, a my nevíme kde."

Teprve pak si zapálí lucernu, plivne si do dlaní a říká: „Tak už pojďme hledat, kde to hoří."

Mnoho žáků navštěvovalo pět let školu ve vsi a poté tři třídy měšťanky v Bečově. Za vzorné učitele je třeba jmenovat Wenzela Schustera, Huga Heinze, Franze Lohwassera a Schermaula; učitelský dorost pocházející ze Schönwehru tvořili August a Hugo Lohwasser, Willibald Schuster I a Willibald Schuster II.

Rodáci ze Schönwehru sepsali pro Hornoslavkovský vlastenecký list (Schlaggenwalder Heimatbrief) několik příspěvků, z nichž zde bylo možné vděčně čerpat.

K padlým obou světových válek naproti tomu nejsou k dispozici žádné údaje.

Autoru díla „Schönwehr – jak vznikl a jaký byl", staršímu učiteli Willibaldu Schusterovi (1890–1967), náleží zvláštní zmínka.

věta pokračuje na dalším listu ⟶