Obecně se rozproudila velmi čilá stavební činnost; tak vzniklo v letech 1948 až 1961 asi 215 obytných domů, „Nová škola" (1951), první domy Josefovy, navrátilecké a válečné osadové čtvrti na Kornbergu (1951), evangelický kostel Krista (1954), městská mateřská škola u obecné školy (1955), spořitelna (1958), nová krajská nemocnice (1960) a tři obytné domy pro mnohodětné rodiny v Josefově ulici (1956/59/62). Roku 1963 začala stavební činnost v sídlišti „Siechen" a byla uvedena do provozu hasičská zbrojnice v Degelsdorfské ulici a dětský domov sv. Josefa v Dolním Předměstí. K 650. výročí v roce 1964 mohl být otevřen koupelový bazén a malá tělocvična.

Byly ovšem i nezdary, jako jízda posledního osobního vlaku mezi Auerbachem a Rannou v únoru 1970 nebo zrušení okresního soudu k 1. červenci 1973. Chemická čistírna „Novetta" zavřela roku 1976, oděvní podnik „Bulag" 1986 a poslední ještě těžící důl na železnou rudu ve Spolkové republice, důl „Leonie", roku 1987.

Stavební činnost však pokračovala nezmenšeně dál: Od 1965 do konce 1988 bylo postaveno samotných asi 620 obytných budov. K tomu město od 1971 zpřístupnilo průmyslovou zónu „Lohe", ve které se mezitím usadilo mnoho podniků. Největším zaměstnavatelem Auerbachu je dnes firma „Cherry", která s asi 1400 zaměstnanci vyrábí především cvakací spínače, předvolbové spínače a vstupní klávesy a klávesnice. Kromě toho existuje celá řada malých a středních podniků, které zajišťují zásobování obyvatelstva a pracovní a výuková místa v našem městě.

Kulturní a společenský život

V socio-kulturní oblasti jsou to především přes 70 spolků, svazů a jiných organizací, které nabízejí širokou paletu možností pro vyplnění volného času mladším i starším spoluobčanům ve všech místních částech. Existuje samotných sedm sportovních klubů a tenisových klubů, jeden spolek sportu tělesně postižených, pět střeleckých spolků, jeden lyžařský, jeden motoristický a jeden jezdecký klub – abychom uvedli jen pár příkladů ze sportovní oblasti. Pět silných hudebních kapel a několik pěveckých sborů a zpěváckých skupin ve světské i církevní oblasti mohou zastupovat hudební sektor. Nezapomenut nezůstane v této souvislosti ani divadelní spolek a spolek pro krojovou a vlasteneckou tradici. Z „tradičních spolků" jmenujme spolek horníků, sdružení vojáků a válečných veteránů a dělostřelecký spolek. Osm dobrovolných hasičských sborů, ASB, BRK, DLRG a vodní stráž pomáhají, kdykoli je zapotřebí. Několik spolků se věnuje chovu zvířat. Velmi čilí jsou i sportovní rybáři, karnevalová společnost „Stadtgarde", přátelé přírody a kolpingovská rodina i dopravní stráž. K zájmovým svazům se sdružili například navrátilci, majitelé domů a pozemků, oběti války, penzionovaní úředníci, živnostníci, myslivci a sudetoněmečtí vysídlenci. Uvést zde všechna sdružení by jistě přesáhlo vymezený rámec. Většina auerbašských spolků, svazů a jiných organizací se roku 1978 sdružila do „Městského svazu", který mimo jiné organizuje větší akce, jako „Slavnost občanů" a karnevalové průvody, a od ledna 1979 vydává z pověření města „Auerbašský městský zpravodaj".

Závěrečné myšlenky

věta pokračuje na dalším listu ⟶