Rovněž roku 1862 dostal Auerbach vlastní notářský úřad, který existoval do roku 1937. Od té doby zde vede notář z Vilsecku svou pobočku.

„Chudobinec" a nemocnice

Roku 1864 byla v domě Dolní Předměstí 34 otevřena „okresní nemocnice", která zde, naposledy jako „krajská nemocnice", existovala až do roku 1960.

„Chudobinec" existoval při silnici do Michelfeldu u odbočky na Rosenhof až do roku 1735. Byl postaven pravděpodobně v době „křížových výprav" ve 12./13. století, neboť „křižáci" si domů často přiváželi nakažlivé nemoci, které vyžadovaly izolaci od ostatního obyvatelstva. Tento „chudobinec" dal obytné čtvrti za silnicí B 85 její lidový název „Siechensiedlung".

Zásobování Auerbachu vodou

Od roku 1897 prošlo vodní zásobování důkladnou obnovou; nyní byly prakticky připojeny na vodovod i jednotlivé domy. Do té doby byla velká část obyvatelstva zásobována z veřejných studen, které byly od 1551 napájeny dřevěnými rourami z hory Zogenreuther Berg.

„Lorenzibrunnen" před domem Kostelní ulice 1, „Dolní studna" asi před domem Dolní tržiště 10 a „Farní studna" byly přitom dřevěné. „Tržní studna" na Horním tržišti byla naproti tomu původně z dolomitových kvádrů. Kolem roku 1860 byla nahrazena litinovým, různými znaky zdobeným korytem studny, které dnes stojí v místní části Hagenohe. Stojan „Tržní studny" zdobila kolem roku 1723 vytvořená socha Panny Marie od proslulého auerbašského umělce Johanna Michaela Dosera, která má nyní od roku 1905 své místo před „Kolpingovým domem".

Auerbach a železnice

Po dlouhých jednáních a četných nezdarech byla dne 16. prosince 1903 otevřena místní dráha Ranna–Auerbach. Jedním z důvodů její výstavby byla jistě přeprava rudy do Sulzbach-Rosenberku, která se od 1883 uskutečňovala lanovkou do Ranny a odtud dál po železnici.

Ale stejně jako byla krátce po přelomu století zřízena kvůli této přepravě rudy železniční přípojka, tak její přeložení na silnici od dubna 1970 znamenalo i konec této trati. Poté, co poslední pravidelný osobní vlak jel v únoru 1970, byla dne 22. května 1982 celá dráha zrušena. Mezitím byla odstraněna i kolejiště a z nádražního pozemku se stalo auerbašské „slavnostní prostranství". „Nádražní ulice" ještě připomíná dobu železnice v našem městě, které je dávno znovu odříznuto od vlakového provozu.

Kastenamt – Rentamt – Finanzamt

Už zřejmě od povýšení na trhovou osadu roku 1144 existoval v Auerbachu „Kastenamt" (obilní/berní úřad). „Kastner" byl dříve úředník, který vybíral pro svého zemského pána „gülty" neboli daně, které se ve staré době skládaly většinou z naturálií. Jako úřední budova mu do 1613 sloužil dům Schloßhof 1, známý také jako „Stará mincovna". Přes různé úřední budovy, mimo jiné 1804 až 1806 zrušený klášter Michelfeld a 1843 až 1904 auerbašskou radnici, mohl se „Rentamt", jak se od 1803 nazýval, roku 1904 přestěhovat do vlastní budovy Nádražní ulice 2. Roku 1920 byl přejmenován na „Finanzamt" (finanční úřad). V rámci slučování a centralizace úřadů

věta pokračuje na dalším listu ⟶