Rovněž roku 1862 dostal Auerbach vlastní notářský úřad, který existoval do roku 1937. Od té doby zde vede notář z Vilsecku svou pobočku.
„Chudobinec" a nemocnice
Roku 1864 byla v domě Dolní Předměstí 34 otevřena „okresní nemocnice", která zde, naposledy jako „krajská nemocnice", existovala až do roku 1960.
„Chudobinec" existoval při silnici do Michelfeldu u odbočky na Rosenhof až do roku 1735. Byl postaven pravděpodobně v době „křížových výprav" ve 12./13. století, neboť „křižáci" si domů často přiváželi nakažlivé nemoci, které vyžadovaly izolaci od ostatního obyvatelstva. Tento „chudobinec" dal obytné čtvrti za silnicí B 85 její lidový název „Siechensiedlung".
Zásobování Auerbachu vodou
Od roku 1897 prošlo vodní zásobování důkladnou obnovou; nyní byly prakticky připojeny na vodovod i jednotlivé domy. Do té doby byla velká část obyvatelstva zásobována z veřejných studen, které byly od 1551 napájeny dřevěnými rourami z hory Zogenreuther Berg.
„Lorenzibrunnen" před domem Kostelní ulice 1, „Dolní studna" asi před domem Dolní tržiště 10 a „Farní studna" byly přitom dřevěné. „Tržní studna" na Horním tržišti byla naproti tomu původně z dolomitových kvádrů. Kolem roku 1860 byla nahrazena litinovým, různými znaky zdobeným korytem studny, které dnes stojí v místní části Hagenohe. Stojan „Tržní studny" zdobila kolem roku 1723 vytvořená socha Panny Marie od proslulého auerbašského umělce Johanna Michaela Dosera, která má nyní od roku 1905 své místo před „Kolpingovým domem".
Auerbach a železnice
Po dlouhých jednáních a četných nezdarech byla dne 16. prosince 1903 otevřena místní dráha Ranna–Auerbach. Jedním z důvodů její výstavby byla jistě přeprava rudy do Sulzbach-Rosenberku, která se od 1883 uskutečňovala lanovkou do Ranny a odtud dál po železnici.
Ale stejně jako byla krátce po přelomu století zřízena kvůli této přepravě rudy železniční přípojka, tak její přeložení na silnici od dubna 1970 znamenalo i konec této trati. Poté, co poslední pravidelný osobní vlak jel v únoru 1970, byla dne 22. května 1982 celá dráha zrušena. Mezitím byla odstraněna i kolejiště a z nádražního pozemku se stalo auerbašské „slavnostní prostranství". „Nádražní ulice" ještě připomíná dobu železnice v našem městě, které je dávno znovu odříznuto od vlakového provozu.
Kastenamt – Rentamt – Finanzamt
Už zřejmě od povýšení na trhovou osadu roku 1144 existoval v Auerbachu „Kastenamt" (obilní/berní úřad). „Kastner" byl dříve úředník, který vybíral pro svého zemského pána „gülty" neboli daně, které se ve staré době skládaly většinou z naturálií. Jako úřední budova mu do 1613 sloužil dům Schloßhof 1, známý také jako „Stará mincovna". Přes různé úřední budovy, mimo jiné 1804 až 1806 zrušený klášter Michelfeld a 1843 až 1904 auerbašskou radnici, mohl se „Rentamt", jak se od 1803 nazýval, roku 1904 přestěhovat do vlastní budovy Nádražní ulice 2. Roku 1920 byl přejmenován na „Finanzamt" (finanční úřad). V rámci slučování a centralizace úřadů
Ebenfalls 1862 bekam Auerbach ein eigenes Notariat, das bis 1937 bestehenblieb. Seither führt der Notar von Vilseck hier eine Außenstelle.
„Siechenhaus" und Krankenhaus
1864 wurde im Haus Untere Vorstadt 34 ein „Distriktkrankenhaus" eröffnet, welches, zuletzt als „Kreiskrankenhaus", bis 1960 an dieser Stelle Bestand hatte.
Ein „Siechenhaus" hatte an der Straße nach Michelfeld bei der Abzweigung zum Rosenhof bis 1735 bestanden. Es war wohl um die Zeit der „Kreuzzüge" im 12./13. Jahrhundert errichtet worden, da die „Kreuzfahrer" häufig ansteckende Krankheiten mit nach Hause brachten, die eine Isolierung von der übrigen Bevölkerung erforderten. Dieses „Siechenhaus" gab dem Wohngebiet jenseits der B 85 seinen volkstümlichen Namen „Siechensiedlung".
Auerbachs Wasserversorgung
Ab dem Jahre 1897 wurde die Wasserversorgung einer gründlichen Erneuerung unterzogen; praktisch wurden nun auch die einzelnen Häuser an die Wasserleitung angeschlossen. Bis zu diesem Zeitpunkt war ein Großteil der Bevölkerung durch öffentliche Brunnen versorgt worden, die seit 1551 durch hölzerne Rohre vom Zogenreuther Berg her gespeist wurden.
Der „Lorenzibrunnen" vor dem Haus Kirchstraße 1, der „Untere Brunnen" etwa vor Haus Unterer Markt 10 und der „Pfarrbrunnen" waren dabei aus Holz gewesen. Der „Marktbrunnen" auf dem Oberen Marktplatz dagegen war ursprünglich aus Dolomitquadern. Er wurde um 1860 durch einen gußeisernen, mit verschiedenen Wappen verzierten Brunnentrog ersetzt, der heute im Ortsteil Hagenohe steht. Das Standrohr des „Marktbrunnens" zierte die um 1723 vom berühmten Auerbacher Künstler Johann Michael Doser geschaffene Marienstatue, die nun seit 1905 vor dem „Kolpingshaus" ihren Platz hat.
Auerbach und die Eisenbahn
Nach langen Verhandlungen und zahlreichen Rückschlägen wurde am 16. Dezember 1903 die Lokalbahn Ranna – Auerbach eröffnet. Ein Grund für ihre Errichtung war sicherlich der Erztransport nach Sulzbach-Rosenberg, der seit 1883 mittels einer Drahtseilbahn nach Ranna und von dort weiter mit der Eisenbahn abgewickelt wurde.
Doch wie kurz nach der Jahrhundertwende wegen dieses Erztransportes der Eisenbahnanschluß eingerichtet worden war, so brachte seine Verlegung auf die Straße ab April 1970 auch das Ende für diese Bahnstrecke. Nachdem der letzte fahrplanmäßige Personenzug im Februar 1970 verkehrt war, wurde am 22. Mai 1982 die gesamte Bahnlinie stillgelegt. Inzwischen wurden auch die Gleisanlagen beseitigt, und aus dem Bahnhofsgelände ist der Auerbacher „Festplatz" geworden. Die „Bahnhofstraße" erinnert noch an die Zeit der Eisenbahn in unserer Stadt, die längst wieder vom Zugverkehr abgeschnitten ist.
Kastenamt – Rentamt – Finanzamt
Wohl schon seit der Markterhebung 1144 hatte in Auerbach ein „Kastenamt" bestanden. Der „Kastner" war früher ein Beamter, der für seinen Landesherrn die „Gülten" oder Steuern einzunehmen hatte, welche in alter Zeit meistens aus Naturalien bestanden. Als Amtsgebäude diente ihm bis 1613 das Haus Schloßhof 1, auch als „Alte Münze" bekannt. Über verschiedene Dienstgebäude, u.a. 1804 bis 1806 das aufgelöste Kloster Michelfeld und 1843 bis 1904 das Auerbacher Rathaus, konnte das „Rentamt", wie es seit 1803 nun hieß, im Jahre 1904 in das eigene Gebäude Bahnhofstraße 2 umziehen. 1920 erfolgte die Umbenennung in „Finanzamt". Im Zuge der Ämterzusammenfassung und -zentrali-
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.