19. století přineslo Auerbachu množství novinek a změn. Tak od února 1841 konali ve městě službu dva státní četníci a starali se o klid a pořádek. Téhož roku se do Auerbachu na dalších 21 let vrátil i od 1373 existující a 1804 už jednou odejmutý zemský soud.

Večer 1. května 1847 poprvé zazářilo v Auerbachu 11 lampiček na lněný olej jako „pouliční osvětlení". Od 1863 byly provozovány na petrolej a od 1905 nahrazeny elektrickým osvětlením.

Rok 1848 a jeho následky

Revoluce roku 1848 se dotkla i života místního obyvatelstva. Joseph Köstler (1849–1925), autor 27svazkové rukopisné kroniky města a okolí, o tom píše, jistě opíraje se o výpovědi současníků: „I v Auerbachu se roku 1848 skromně podílelo na politickém hnutí. S nadšením se zpívaly vlastenecké písně 'Was ist des Deutschen Vaterland?', 'Schleswig-Holstein, meerumschlungen' atd... Vedle zemské hotovosti se založil dobrovolnický sbor, nadchli se pro německé loďstvo, ba dokonce pro německou církev. Nosili se širokookraje demokratické klobouky a nechávala se růst demokratická plnovous, nadchli se pro jednotnou, silnou německou vlast, zdobili se černo-červeno-zlatými stuhami, konaly se velké řeči, znovu a znovu se zpívaly vlastenecké písně a hodně se pilo pivo. Vedle toho se požadovala svoboda tisku, volný lov a rybolov, zrušení desátku a dalších feudálních břemen, zavedení porotních soudů, zrušení stavovského zřízení a zavedení nového zemského sněmovního zákona." (19)

Pro převážně venkovské obyvatelstvo naší oblasti přinesl i tento rok velké změny: „1848 se zavádí svobodné vlastnictví půdy pro sedláky, renty a poddanské služby se ruší bez náhrady, jiná břemena, vzniklá ze staré vrchnosti, se vyrovnávají dlouhodobými rentovými splátkami." (20) Toto „osvobození sedláků" mělo ovšem i své následky, neboť „přivedlo mnoho sedláků na buben*, kteří nebyli dorostlí náhle na ně samotné přenesené odpovědnosti za udržení svého statku". (21)

Pošta v Auerbachu

S účinností od 1. července 1851 dostal Auerbach vlastní „poštovní úřad". Do té doby byly dopisy a balíky doručovány z poštovní stanice Kirchenthumbach. Prvním „poštovním expeditorem" se stal lékárník Josef Vanselow, v jehož domě č. 103 (dnes „Městská lékárna", Dolní tržiště 1) bylo zpočátku umístěno i poštovní stanoviště. Přes několik mezistanic, například dům Farní ulice 8, dnes „Café Postillion", mohla nakonec roku 1927 být pošta přestěhována do Nádražní ulice.

Ztráta zemského soudu

Roku 1862 byly v Bavorsku odděleny správa a soudnictví. To znamenalo pro Auerbach konečný konec jeho zemského soudu, který zde s krátkou přestávkou (1804–1841) existoval. Správní úkoly byly nyní svěřeny nově zřízenému okresnímu úřadu Eschenbach, zatímco v Auerbachu zůstal jen okresní soud, příslušný pouze pro soudní záležitosti. Jako úřední budova sloužil zprvu dům Farní ulice 6, dokud v říjnu 1904 nemohl být obsazen dům Horní Bránové náměstí 7. Po zrušení okresního soudu Auerbach dne 1. července 1973 zde byla umístěna zemská policie.

*Gant = konkurz, dražba

věta pokračuje na dalším listu ⟶