Vedle těchto válečných hrůz postihovaly lidi i různé velké epidemie, většinou krátce nazývané „mor", které vyvolávaly mezi vyhladovělým a oslabeným obyvatelstvem obrovské ztráty. V Auerbachu tak mrtví často nemohli být řádně pohřbeni na hřbitově, protože tam prostě chybělo místo. Pozůstalí své zesnulé, například ve velkém morovém roce 1634, mnohdy zakopávali na zahradách a polích.
Strašná „Třicetiletá válka" byla sice tzv. „Vestfálským mírem" roku 1648 oficiálně ukončena, ale trvalo velmi dlouho, než se osady a jejich obyvatelé z jejích následků opět zotavili. V Auerbachu bylo zničeno přes polovinu domů a poslední spáleniště byla definitivně odstraněna teprve v 18. století.
Auerbach se znovu stává katolickým
Už roku 1621 přišel v doprovodu bavorských vojsk do Auerbachu jezuitský páter, který sloužil pro vojáky katolické bohoslužby.
Poněvadž vévoda Maxmilián I. Bavorský obdržel roku 1623 od císaře falckou kurfiřtskou hodnost a roku 1628 i Horní Falc, měl v rukou všechny prostředky, aby zde znovu zavedl katolickou víru. Tak nařídil dne 25. února 1625 dosadit v Auerbachu katolického městského faráře. Jmenoval se Ulrich Faulmüller a působil zde, dokud se snad roku 1634 nestal obětí moru. Auerbašským měšťanům a venkovanům okolních míst Maxmilián nařídil, aby se do 6 měsíců přihlásili ke katolické víře, nebo opustili zemi. Nejeden starousedlík tehdy musel s těžkým srdcem kvůli víře opustit svou vlast.
Auerbach se tak znovu stal katolickým. Dnes se k tomuto vyznání hlásí asi 90 % obyvatelstva. O věřící se v současnosti stará celkem pět duchovních ve třech farnostech Arcibiskupství bamberského. Teprve vysídlenci z vlasti přinesli po 2. světové válce nutnost postavit i pro evangelické křesťany kostel (1953/54) a založit vlastní farnost (1955).
„Válka o španělské dědictví"
Po několika desetiletích klidu a obnovy zasáhla „válka o španělské dědictví" (1701–1714) i auerbašský kraj. Dne 24. května roku 1703 se u Krottensee odehrála větší bitva mezi císařsko-franskými vojsky a bavorskou armádou. Mnozí padlí vojáci byli hozeni do tzv. „Windloch" Maxmiliánovy jeskyně, jedné z nejkrásnějších krápníkových jeskyní Německa. Auerbach sice byl ušetřen většího plenění nebo dokonce vypálení, musel však za to platit velmi vysoké válečné daně.
Sourozenci Asamovi v Michelfeldu
Smrtí opata Fridricha z Aufseß dne 3. března 1558 prakticky zaniklo náboženské živote v kdysi tak významném benediktinském klášteře Michelfeld, neboť nástupce nesměl být zvolen; kurfiřt Otheinrich (1556–1559) chtěl přece katolickou víru ze své země vypudit.
Teprve o 142 let později byl klášter Michelfeld znovu přiveden k životu. Druhý opat po době reformace, Wolfgang Rinswerger, přišel z benediktinského kláštera Tegernsee. Za jeho úřadování (1707–1721) byl dokončen klášterní kostel. Zbožný a učený opat si vzpomněl na sourozence Asamovy, kteří rovněž pocházeli z Tegernsee, a povolal je do Michelfeldu. Zde provedl Cosmas Damian mimo jiné nádherné stropní malby, zatímco jeho bratr Egid Quirin vytvořil štukatury a jejich sestra pomáhala při zlacení.
Neben diesen Kriegsgreueln wurden die Menschen auch noch von verschiedenen großen Seuchen, meist kurz „Pest" genannt, heimgesucht, die unter der ausgemergelten und geschwächten Bevölkerung enorme Verluste hervorriefen. So konnten in Auerbach oft die Toten nicht mehr ordnungsgemäß im Friedhof bestattet werden, weil dort einfach der Platz fehlte. Die Angehörigen vergruben ihre Verstorbenen, z.B. im großen Pestjahr 1634, vielfach in Gärten und auf Feldern.
Der schreckliche „Dreißigjährige Krieg" wurde zwar durch den sog. „Westfälischen Frieden" 1648 offiziell beendet, aber es dauerte sehr lange, bis sich die Ortschaften und ihre Bewohner von den Folgen wieder erholten. In Auerbach waren über die Hälfte der Häuser zerstört worden, und die letzten Brandstätten wurden erst im 18. Jahrhundert endgültig beseitigt.
Auerbach wird wieder katholisch
Schon im Jahre 1621 war im Gefolge der bayerischen Truppen ein Jesuitenpater nach Auerbach gekommen, der für die Soldaten katholische Gottesdienste abhielt.
Da Herzog Maximilian I. von Bayern 1623 vom Kaiser die pfälzische Kurwürde und 1628 auch die Oberpfalz erhielt, hatte er alle Möglichkeiten in der Hand, hier wieder den katholischen Glauben einzuführen. So ordnete er am 25. Februar 1625 an, in Auerbach einen katholischen Stadtpfarrer einzusetzen. Er hieß Ulrich Faulmüller und wirkte hier, bis er wohl 1634 ein Opfer der Pest wurde. Den Auerbacher Bürgern und den Landbewohnern der umliegenden Orte befahl Maximilian, sich binnen 6 Monaten zum katholischen Glauben zu bekennen oder das Land zu verlassen. So mancher Alteingesessene mußte damals schweren Herzens um des Glaubens willen aus seiner Heimat fortziehen.
Auerbach wurde so wieder katholisch. Heute gehören etwa 90% der Bevölkerung diesem Bekenntnis an. Die Gläubigen werden zur Zeit in drei Pfarreien des Erzbistums Bamberg von insgesamt fünf Geistlichen betreut. Erst durch die Heimatvertriebenen ergab sich nach dem 2. Weltkrieg die Notwendigkeit, auch für evangelische Christen eine Kirche (1953/54) zu erbauen und eine eigene Pfarrei (1955) zu gründen.
Der „Spanische Erbfolgekrieg"
Nach wenigen Jahrzehnten der Ruhe und des Wiederaufbaues berührte der „Spanische Erbfolgekrieg" (1701–1714) auch das Auerbacher Land. Am 24. Mai des Jahres 1703 fand bei Krottensee eine größere Schlacht zwischen kaiserlich-fränkischen Truppen und einem bayerischen Heer statt. Viele der gefallenen Soldaten wurden in das sogenannte „Windloch" der Maximiliansgrotte, einer der schönsten Tropfsteinhöhlen Deutschlands, geworfen. Zwar blieb Auerbach vor größeren Plünderungen oder gar vor Brandschatzung bewahrt, doch mußte die Stadt dafür sehr hohe Kriegssteuern entrichten.
Die Geschwister Asam in Michelfeld
Mit dem Tode des Abtes Friedrich von Aufseß am 3. März 1558 war praktisch das religiöse Leben im einst so bedeutenden Benediktinerkloster Michelfeld erloschen, denn ein Nachfolger durfte nicht gewählt werden; Kurfürst Ottheinrich (1556–1559) wollte ja den katholischen Glauben aus seinem Land verbannen.
Erst 142 Jahre später wurde Kloster Michelfeld wieder zum Leben erweckt. Der zweite Abt nach der Reformationszeit Wolfgang Rinswerger kam aus dem Benediktinerkloster Tegernsee. In seiner Amtszeit (1707–1721) wurde die Klosterkirche fertiggestellt. Der fromme und gelehrte Abt erinnerte sich an die Geschwister Asam, die ebenfalls aus Tegernsee stammten, und holte sie nach Michelfeld. Hier führte Cosmas Damian u.a. die herrlichen Deckenmalereien aus, während sein Bruder Egid Quirin die Stukkaturen fertigte und ihre Schwester bei den Vergoldungsarbeiten half.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.