Ruprechta I. definitivně na Karla IV., a tím na Čechy. Území, později nazývané „Novými Čechami" (poprvé použil tento pojem Pelzl roku 1783 ve „Dějinách Karla IV., krále českého"), zahrnovalo velkou část severní Horní Falce s hlavním a rezidenčním městem Sulzbachem, které se stalo i sídlem zemského soudu.

Karel se narodil roku 1316 jako syn krále Jana Lucemburského a přemyslovské princezny Elišky, jako vnuk císaře Jindřicha VII. a pravnuk českého krále Přemysla Otakara II.; roku 1346 byl korunován německým králem, 1355 císařem a 1365 králem burgundským.

„Za Lucemburků se stala Praha hlavním městem Německé říše. Vláda Karla IV., jako německého císaře říše zvaného ‚Erzstiefvater' (nevlastní otec říše), byla jedním z nejskvělejších vrcholů českých dějin. Z té doby pocházejí nejnádhernější stavby, gotické dómy a pohádkové hrady – jako hrad Karlštejn u Berouna, který nechal postavit k uchovávání říšských korunovačních klenotů. Roku 1348 založil Karel IV. první německou univerzitu jako ‚Vysokou školu Západu'. Jeho kancléř Jan ze Středy, překladatel latinských děl, ovlivnil rozhodujícím způsobem ve svém úřadě vývoj dvorského a kancelářského jazyka tím, že šťastně spojil jihoněmecké a severoněmecké tvary. Na této půdě vznikla kolem roku 1400 první velká novohornoněmecká báseň, ‚Oráč z Čech' od Jana ze Žatce, který pocházel z Chebska." (7)

Ve „smlouvě z Fürstenwalde" získal císař Karel dne 15. srpna 1373 od Wittelsbachů Braniborskou marku. Vedle 200 000 zlatých a dalších územních ústupků musel Karel za to postoupit i jižní část Nových Čech se Sulzbachem. „Na místo hlavního města Sulzbachu, které se tak znovu stalo wittelsbašsko-bavorským, nastoupil v tomto roce 1373 jako nové hlavní město a sídlo zemského soudu Auerbach; císař se snažil o rozvoj tohoto města, pro které začalo období rychlého vzestupu." (8)

Auerbach zažil další rozkvět. Město obdrželo nemálo – celkem devět důležitých privilegií, například banovní právo nad krčmami*, právo celní svobody s Norimberkem a právo pořádat týdenní trh. Do této doby spadá i založení velkého městského rybníka (1368), který dnes existuje jen zčásti, a stavba zámku (1374), který bohužel roku 1788 zřítil a nebyl znovu postaven.

Císař Karel IV. se v Auerbachu pobýval jistě nejméně pětkrát, pravděpodobně i častěji. Velká nástěnná malba na čelní stěně radničního sálu zobrazuje vjezd císaře s doprovodem roku 1363.

Král Václav (1378–1400) a Auerbach

I do vlády krále Václava spadají některé důležité události pro další vývoj Auerbachu. Tak bohatí měšťané ve městě založili kolem roku 1380 „měšťanský špitál" v Dolním Předměstí, který dnes ještě jako moderní domov pro seniory spravuje město.

Kolem roku 1390 nechal Václav ve svém novočeském hlavním městě zřídit vlastní mincovnu. V ní byly mimo jiné raženy „auerbašské feniky", z nichž jeden z mála dochovaných byl roku 1964 zapracován do cenného úřadního řetězu auerbašského starosty.

Roku 1397 obdrželo město právo pořádat každý rok od 1. do 15. září čtrnáctidenní obchodní jarmark. Ve zmatcích doby reformace mělo prý být toto

*Šenkovní právo

věta pokračuje na dalším listu ⟶