Patronátní město

Na počátku 50. let jsme slavili svá shledání na různých místech v Bavorsku, která nás, rodáky z Horního Slavkova (Schlaggenwald), pohostinně přijímala. Již v roce 1952 jsme poprvé zajeli do Auerbachu v Horní Falci (Auerbach in der Oberpfalz).

Půvabně obklopené zalesněnými horami a horskými hřebeny, půvabně zasazené do kopcovité krajiny, leželo před námi to malé horní město, jako by to bylo v domovském kraji.

Když jsme dorazili na náměstí s pěknými a malebnými měšťanskými domy, najednou jsme se necítili cizí. Bohatá vlajková výzdoba v ulicích, srdečné přijetí od nakloněného obyvatelstva a nesmírná radost ze shledání více než tisíce krajanů z blízka i z daleka vytvořily opravdovou, slavnostní a domáckou náladu, které se nikdo nedokázal ubránit a která v nás dlouho doznívala. Byla to důvěrná atmosféra tohoto místa, která nás obklopila a vyvolala pocit, že nás, Slavkovské, s tímto městem pojí něco zvláštního. A laskavý osud předl nitky dál.

Když se v roce 1955 nikdo nenašel ochoten převzít tentokrát velký úkol pořádání a museli jsme přejít na dílčí setkání, vyvstala tato tíživá otázka i pro příští rok. Kdo nás přijme na naše tradiční krajanské setkání?

Dopisování mezi Oskarem Ottem v Hanau a jeho krajanem Antonem Hofmannem v Auerbachu nás této starosti zbavilo, neboť v obou krajanech již dávno klíčila myšlenka na převzetí patronátu. A když městská obec Auerbach předem dala najevo svůj bezvýhradný souhlas s tímto záměrem, nabraly plány na druhé setkání v roce 1956 a na patronát již pevnou podobu, kterou bylo možné odůvodnit jen množstvím společných rysů.

Obě horní města, Auerbach a Horní Slavkov, leží ve středohoří a zapadají do vzájemně podobných krajinných obrazů. Přátelský, klidný a solidní ráz malého města Auerbach i nářečí jeho obyvatel se podobají tomu z našeho domovského místa. Obyvatelé nacházeli při těžbě bohatých ložisek rud po mnoho staletí práci a obživu. Vyznačuje je poctivá a otevřená povaha. Ke společným rysům patří bohatá a pohnutá historie s hospodářským rozkvětem, ale i s válečnými zmatky a jinými pohromami. Jako působivou vnímáme přesvědčivou zbožnost v této hornofalcké obci, kterou uznáváme za příkladnou. K tomu ještě přistupuje, že Auerbach po našem vyhnání ochotně poskytl ubytování a zaměstnání většímu počtu našich krajanů a nechal je ve svých zdech s velkým pochopením znovu zdomácnět. Naši rodáci ze Slavkova se rádi podílejí na mnoha spolcích, kulturních úkolech a jiných příležitostech, jak byli zvyklí i doma.

S důvěrou v dobré porozumění s místním obyvatelstvem a ve vážnost, které se vyhnanci z domova mezitím těšili, předložili v Auerbachu usídlení občané Horního Slavkova, zastoupení bývalým městským tajemníkem Antonem Hofmannem, magistrátu města žádost o převzetí patronátu nad městem Horní Slavkov ve formě prosby. Městská rada Auerbachu na svém zasedání dne 19. ledna 1956 jednomyslně rozhodla tento patronát převzít a prohlásila, že patronátní město a jeho občané to pokládají za čestnou povinnost pomoci slavkovským kmotřencům

věta pokračuje na dalším listu ⟶