- vypráví o bohaté historii, o vzácném kulturním dědictví, jako jsou zvyky a obyčeje, předává svědectví o slavnostech a událostech dřívějších dob a zveřejňuje básně, písně i veselé nářeční příspěvky, - připomíná krásy krajiny a staví je do protikladu k jejímu dnešnímu úpadku, - popisuje domácí hospodářství, obchod a živnosti, - šíří důležité zprávy k poradě a orientaci, i v hospodářských záležitostech, - sděluje adresy a jejich změny, uvádí rodinné zprávy, - přijímá dary a předává je k účelovému využití ve prospěch společenství

a mnoho dalšího.

Podařilo se znamenitě splnit tyto úkoly, jež si zpravodaj sám vytyčil. Za to vděčíme krajanům

- Oskaru Ottovi (1901–1967), který nejprve z Lindenbergu u Buchloe, později z Hanau vydal až do prosince 1960 celkem 76 čísel Heimatbriefu, - Rudolfu Marterovi (1906–1971), který v Erlangenu od roku 1961 do roku 1970 pokračoval ve vydávání čísly 77–122, a - Richardu Brummeisslovi z Kahl am Main, který od roku 1971 do roku 1989 pokračoval spolu se svou ženou v tomto díle se stejnou obětavostí.

Do roku 1989 vyšlo u přibližně 700 odběratelů v téměř 500 místech Spolkové republiky Německo bezmála 200 čísel Heimatbriefu. I v zahraničí, tak v Argentině, Brazílii, Velké Británii, Itálii, Kanadě, Lichtenštejnsku, Rakousku, Švédsku, Španělsku a ve Spojených státech amerických, čekají krajané s radostí na tohoto „posla domova" z dalekého Německa.

Od roku 1990 vydává Heimatbrief jako svůj věstník Schlaggenwalder Heimat- und Geschichtsverein e.V. (Spolek pro domovinu a historii Horního Slavkova), založený roku 1988, a dodnes tak slouží spojení s krajany.

Kromě samotných vydavatelů Heimatbriefu, kteří dovedli obšírně informovat o zvycích a obyčejích obyvatel, o obchodu a čilém životě ve městě, je třeba z okruhu jejich spolupracovníků jmenovat:

- Hermine Buchnerovou z Töppeles a Annu Kempfovou z Leßnitz s domovskými vzpomínkami, - Ernestine Müllerovou s náladovými líčeními z pohledu „outsiderky", - Annu Neidhartovou, která uměla svými mnoha anekdotami a humornými vyprávěními ze života Slavkovanů rozveselit mysl, - Emmu Schusterovou z Gfell se zprávami o životě v rodné vsi, - Hermine Walterovou s četnými osobními zážitky z minulých časů, - Heinricha Heße z Gfell s veselými i vážnými vyprávěními z vesnického života, - Ernsta Hornera a Karla Prosche s fundovanými zápisky o hornictví a historii, - Huga Prasseho se zachycením obecních a společenských poměrů v rodném městě, - Aloise Schloßbauera jako domovského básníka, který nás potěšil mnoha vtipnými básněmi a v zamyšlených nechal zase zamyslet, - Franze Schustera z Töppeles s historickými událostmi z rodné vsi.