- vypráví o bohaté historii, o vzácném kulturním dědictví, jako jsou zvyky a obyčeje, předává svědectví o slavnostech a událostech dřívějších dob a zveřejňuje básně, písně i veselé nářeční příspěvky, - připomíná krásy krajiny a staví je do protikladu k jejímu dnešnímu úpadku, - popisuje domácí hospodářství, obchod a živnosti, - šíří důležité zprávy k poradě a orientaci, i v hospodářských záležitostech, - sděluje adresy a jejich změny, uvádí rodinné zprávy, - přijímá dary a předává je k účelovému využití ve prospěch společenství
a mnoho dalšího.
Podařilo se znamenitě splnit tyto úkoly, jež si zpravodaj sám vytyčil. Za to vděčíme krajanům
- Oskaru Ottovi (1901–1967), který nejprve z Lindenbergu u Buchloe, později z Hanau vydal až do prosince 1960 celkem 76 čísel Heimatbriefu, - Rudolfu Marterovi (1906–1971), který v Erlangenu od roku 1961 do roku 1970 pokračoval ve vydávání čísly 77–122, a - Richardu Brummeisslovi z Kahl am Main, který od roku 1971 do roku 1989 pokračoval spolu se svou ženou v tomto díle se stejnou obětavostí.
Do roku 1989 vyšlo u přibližně 700 odběratelů v téměř 500 místech Spolkové republiky Německo bezmála 200 čísel Heimatbriefu. I v zahraničí, tak v Argentině, Brazílii, Velké Británii, Itálii, Kanadě, Lichtenštejnsku, Rakousku, Švédsku, Španělsku a ve Spojených státech amerických, čekají krajané s radostí na tohoto „posla domova" z dalekého Německa.
Od roku 1990 vydává Heimatbrief jako svůj věstník Schlaggenwalder Heimat- und Geschichtsverein e.V. (Spolek pro domovinu a historii Horního Slavkova), založený roku 1988, a dodnes tak slouží spojení s krajany.
Kromě samotných vydavatelů Heimatbriefu, kteří dovedli obšírně informovat o zvycích a obyčejích obyvatel, o obchodu a čilém životě ve městě, je třeba z okruhu jejich spolupracovníků jmenovat:
- Hermine Buchnerovou z Töppeles a Annu Kempfovou z Leßnitz s domovskými vzpomínkami, - Ernestine Müllerovou s náladovými líčeními z pohledu „outsiderky", - Annu Neidhartovou, která uměla svými mnoha anekdotami a humornými vyprávěními ze života Slavkovanů rozveselit mysl, - Emmu Schusterovou z Gfell se zprávami o životě v rodné vsi, - Hermine Walterovou s četnými osobními zážitky z minulých časů, - Heinricha Heße z Gfell s veselými i vážnými vyprávěními z vesnického života, - Ernsta Hornera a Karla Prosche s fundovanými zápisky o hornictví a historii, - Huga Prasseho se zachycením obecních a společenských poměrů v rodném městě, - Aloise Schloßbauera jako domovského básníka, který nás potěšil mnoha vtipnými básněmi a v zamyšlených nechal zase zamyslet, - Franze Schustera z Töppeles s historickými událostmi z rodné vsi.
- erzählt von der reichen Geschichte, über kostbares Kulturgut, wie Sitten und Gebräuche, überliefert Feste und Begebenheiten früherer Tage und veröffentlicht Gedichte, Lieder sowie heitere, mundartliche Beiträge,
- erinnert an die Schönheiten der Landschaft und stellt sie dem Verfall in der Gegenwart gegenüber,
- beschreibt die heimische Wirtschaft, Handel und Gewerbe,
- verbreitet wichtige Nachrichten zur Beratung und Orientierung, auch in wirtschaftlichen Angelegenheiten,
- teilt Anschriften und deren Änderungen mit, führt Familiennachrichten auf,
- nimmt Spenden entgegen und leitet sie zweckgebundener Verwendung im Dienste der Gemeinschaft zu
und anderes mehr.
Es ist vortrefflich gelungen, diese selbstgestellten Aufgaben zu erfüllen. Dies verdanken wir den Landsleuten
- Oskar Otto (1901–1967), der zunächst von Lindenberg bei Buchloe, später von Hanau aus bis Dezember 1960 76 Heimatbriefe veröffentlichte,
- Rudolf Marterer (1906–1971), der in Erlangen von 1961 bis 1970 die Herausgabe mit den Heften 77–122 weiterführte und
- Richard Brummeissl, Kahl am Main, der von 1971 bis 1989 mit seiner Frau dieses Werk mit der gleichen Hingabe fortsetzte.
Bis zum Jahre 1989 sind bei etwa 700 Beziehern in fast 500 Orten in der Bundesrepublik Deutschland nahezu 200 Folgen des Heimatbriefes erschienen. Auch im Ausland, so in Argentinien, Brasilien, Großbritannien, Italien, Kanada, Liechtenstein, Österreich, Schweden, Spanien und in den Vereinigten Staaten von Amerika, erwarten Landsleute mit Freuden diesen „Heimatboten" aus dem fernen Deutschland.
Seit 1990 gibt der im Jahre 1988 gegründete Schlaggenwalder Heimat- und Geschichtsverein e.V. den Heimatbrief als Mitteilungsblatt heraus, das auch weiterhin der Verbindung zu den Landsleuten dient.
Neben den Herausgebern des Heimatbriefes selbst, die über Sitten und Gebräuche der Bewohner, über Handel und Wandel in der Stadt eingehend zu berichten wußten, sind aus dem Kreis ihrer Mitarbeiter zu nennen:
- Hermine Buchner, Töppeles, und Anna Kempf, Leßnitz, mit heimatlichen Erinnerungen,
- Ernestine Müller mit stimmungsvollen Schilderungen aus dem Blickwinkel einer „Außenseiterin",
- Anna Neidhart, die mit vielen Anekdoten und humorvollen Erzählungen aus dem Leben der Schlaggenwalder die Gemüter zu erheitern verstand,
- Emma Schuster, Gfell, mit Berichten über das Leben im heimatlichen Dorf,
- Hermine Walter mit zahlreichen persönlichen Erlebnissen aus vergangener Zeit,
- Heinrich Heß, Gfell, mit heiteren und ernsten Erzählungen aus dem dörflichen Leben,
- Ernst Horner und Karl Prosch mit sachkundigen Aufzeichnungen über Bergbau und Geschichte,
- Hugo Prasse mit Darstellungen gemeindlicher und gesellschaftlicher Verhältnisse in der Heimatstadt,
- Alois Schloßbauer als Heimatpoet, der uns mit vielen launigen Gedichten erfreute und in sinnigen nachdenklich werden ließ,
- Franz Schuster, Töppeles, mit historischen Begebenheiten aus dem Heimatdorf.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.