Solidarita se sudetskými Němci prostřednictvím ochrany, záštity a patronátů
Dne 14. července 1950 vyslovil první Německý spolkový sněm při příležitosti dohody ČSSR s NDR o uznání „oprávněnosti" vyhnání sudetských Němců svůj slavnostní „odpor proti vzdání se práva na vlast Němců z Československa, kteří byli svěřeni do ochrany Spolkové republiky Německo", a konstatoval neplatnost této dohody (Prohlášení o ochraně Německého spolkového sněmu). K tomuto prohlášení se spolková vláda hlásí i dnes.
Při Dni sudetských Němců 1954 v Mnichově převzal Svobodný stát Bavorsko záštitu nad sudetoněmeckou národnostní skupinou. Byla v roce 1962 potvrzena listinou tohoto znění:
„S vědomím staletých historických a kulturních vazeb mezi bavorskými a českými zeměmi a příbuzenských vztahů Starobavorů, Franků a Švábů k Němcům v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a jako výraz uznání Svobodného státu Bavorsko a bavorského obyvatelstva za zásluhy spoluobčanů ze Sudet, převzala bavorská státní vláda při příležitosti pátého Dne sudetských Němců o letnicích 1954 v Mnichově záštitu nad sudetoněmeckou národnostní skupinou.
Bavorská státní vláda tímto převzetím záštity dává viditelný výraz zejména svým díkům za to, že vlastí vyhnaní sudetští Němci přispěli cenným podílem v politické, kulturní a sociální oblasti k obnově Svobodného státu Bavorsko a osvědčili se jako spolehlivá opora našeho svobodného demokratického řádu. Bavorská státní vláda považuje sudetoněmeckou národnostní skupinu za jeden z bavorských kmenů. Hlásí se k právu sudetských Němců na vlast a sebeurčení, které chce kdykoli zastupovat celou váhou svého vlivu. Bude vždy usilovat o zachování národní svébytnosti sudetských Němců a ideově i finančně podporovat jejich krajanské sdružení a jeho instituce jako zastoupení sudetoněmecké národnostní skupiny při plnění vlastenecko-politických, kulturních a sociálních úkolů."
Již 10. listopadu 1951 rozhodlo městské zastupitelstvo města Řezno o převzetí patronátu nad sudetskými Němci.
Od té doby převzalo přes 140 měst a okresů Spolkové republiky Německo patronát nad sudetoněmeckými městy a okresy, mimo jiné Mnichov nad Ústím nad Labem, Augsburg nad Libercem, Bamberg nad Opavou, Amberg nad Chebem, Wiesbaden nad Karlovými Vary, Illertissen nad Lokte a Auerbach v Horní Falci nad naším Horním Slavkovem.
Cíle sudetských Němců – národnostní skupiny na zkoušce
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) jako velká nadstranická a nadkonfesní organizace všech sudetských Němců sleduje tyto účely:
a) spolupůsobení na spravedlivém uspořádání národů v Evropě, b) prosazení právního nároku na vlast a sebeurčení, c) zastupování nároku národnostní skupiny a krajanů na odškodnění za uloupený majetek, d) péče o krajany, e) hájení zájmů národnostní skupiny v oblastech, kde krajané žijí,
Sudetendeutschen Hauses in München auch räumlich ein Mittelpunkt entstand; – Witiko-Bund, Ackermann- und Seliger-Gemeinde.
Solidarität mit den Sudetendeutschen durch Obhut, Schirmherrschaft und Patenschaften
Am 14. Juli 1950 erklärte der erste Deutsche Bundestag aus Anlaß eines Abkommens der ČSSR mit der DDR über die Anerkennung der „Rechtmäßigkeit" der Vertreibung der Sudetendeutschen seinen feierlichen „Einspruch gegen die Preisgabe des Heimatrechts der in die Obhut der Deutschen Bundesrepublik gegebenen Deutschen aus der Tschechoslowakei" und stellte die Nichtigkeit dieses Abkommens fest (Obhutserklärung des Deutschen Bundestages). Zu dieser Erklärung steht die Bundesregierung auch heute noch.
Beim Sudetendeutschen Tag 1954 in München übernahm der Freistaat Bayern die Schirmherrschaft über die sudetendeutsche Volksgruppe. Sie wurde 1962 durch eine Urkunde mit folgendem Wortlaut bekräftigt:
„Eingedenk der jahrhundertealten historischen und kulturellen Bindungen zwischen den bayerischen und den böhmischen Ländern und der verwandtschaftlichen Beziehungen der Altbayern, Franken und Schwaben zu den Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien und als Zeichen der Anerkennung des Freistaates Bayern und der bayerischen Bevölkerung für die Verdienste der Mitbürger aus dem Sudetenland, hat die Bayerische Staatsregierung anläßlich des fünften Sudetendeutschen Tages zu Pfingsten 1954 in München die Schirmherrschaft über die Sudetendeutsche Volksgruppe übernommen.
Die Bayerische Staatsregierung verleiht mit der Übernahme dieser Schirmherrschaft sichtbaren Ausdruck, vor allem ihren Dank dafür, daß die heimatvertriebenen Sudetendeutschen einen wertvollen Beitrag auf politischem, kulturellem und sozialem Gebiet zum Wiederaufbau des Freistaates Bayern geleistet und sich als eine zuverlässige Stütze unserer freiheitlichen demokratischen Ordnung bewährt haben. Die Bayerische Staatsregierung betrachtet die sudetendeutsche Volksgruppe als einen Stamm unter den Stämmen Bayerns. Sie bekennt sich zum Heimat- und Selbstbestimmungsrecht der Sudetendeutschen, das sie jederzeit mit dem ganzen Gewicht ihres Einflusses vertreten will. Sie wird stets bestrebt sein, das Volkstum der Sudetendeutschen zu erhalten und ihre Landsmannschaft und deren Einrichtungen als Vertretung der sudetendeutschen Volksgruppe bei der Wahrnehmung der heimatpolitischen, kulturellen und sozialen Aufgaben ideell und finanziell zu fördern."
Bereits am 10. November 1951 beschloß der Stadtrat der Stadt Regensburg die Übernahme der Patenschaft über die Sudetendeutschen.
Seitdem haben über 140 Städte und Landkreise der Bundesrepublik Deutschland eine Patenschaft über sudetendeutsche Städte und Kreise übernommen, u.a. München über Aussig, Augsburg über Reichenberg, Bamberg über Troppau, Amberg über Eger, Wiesbaden über Karlsbad, Illertissen über Elbogen und Auerbach i.d.Opf. über unser Schlaggenwald.
Ziele der Sudetendeutschen – einer Volksgruppe in der Bewährung
Die Sudetendeutsche Landsmannschaft (SL) als die große überparteiliche und überkonfessionelle Volkstumsorganisation aller Sudetendeutschen verfolgt folgende Zwecke:
a) Mitwirkung an einer gerechten Völkerordnung in Europa,
b) Durchsetzung des Rechtsanspruchs auf Heimat und Selbstbestimmung,
c) Vertretung des Anspruchs der Volksgruppe und der Landsleute auf Entschädigung für das geraubte Vermögen,
d) Betreuung der Landsleute,
e) Wahrung der Belange der Volksgruppe in den Aufnahmegebieten,
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.