⟵ věta pokračuje z předchozího listu

I po vyhnání národnostní skupina podporuje své tvůrčí síly. Tak se každoročně v rámci velkého sudetoněmeckého setkání národnostní skupiny, Dne sudetských Němců, uděluje velká kulturní cena za významné celoživotní dílo a pět dalších cen za literaturu, hudbu, výtvarné umění a architekturu, divadelní a interpretační umění a za vědu.

Šest kulturních podpůrných cen má povzbudit mladou generaci. Cena za lidovou kulturu odměňuje práci na péči o zvyky.

Četné pěvecké a hrací skupiny i jednotliví umělci udržují při životě písňové a lidové taneční dědictví.

Další výkony sudetských Němců

Bylo jen málo toho, co si lidé při svém vyhnání mohli vzít jako osobní majetek do zavazadla:

Několik upomínkových předmětů, doklady k prokázání totožnosti a několik kusů prádla a oblečení.

Avšak své schopnosti, které již jejich předkové prokázali jako průkopníci práce a budování, si odnesli jako „neviditelné zavazadlo útěku a vyhnání". Z trosek a sutin vybudovali nová sídliště nebo zakládali obce, jako Bubenreuth, Geretsried, Neugablonz, Neutraubling, Rheinbach u Bonnu, Traunreut a Waldkraiburg, a vytvořili prosperující průmyslová odvětví (především sklo a bižuterii, hudební nástroje atd.). Vznikaly i zemědělské osady, například Lettgenbrunn ve Špesartu.

Instituce sudetských Němců

S rostoucím materiálním zajištěním své existence zakládali nové organizace a instituce k zachování a předávání svého duchovně-kulturního dědictví, jakož i k zastupování hospodářských, sociálních a vlastenecko-politických zájmů národnostní skupiny.

Zvláště je třeba jmenovat:

- Pracovní společenství na ochranu sudetoněmeckých zájmů (založené již v roce 1947!), které se později, po založení Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), přeměnilo v Sudetoněmeckou radu, jež odpovídá za koordinaci vlastenecko-politických snah sudetských Němců s postoji politických stran zastoupených v Německém spolkovém sněmu;

- Sudetoněmecká akademie věd a umění jako nástupkyně v roce 1891 založené „Společnosti pro podporu německých věd, umění a literatury v Čechách"; Institutum Bohemicum jako kulturní a vzdělávací zařízení;

- Sudetoněmecký archiv jako ústřední sběrné místo pro písemnosti, tisky, zvukové a obrazové nosiče;

- Collegium Carolinum, které se kromě péče o tradice německé Karlovy univerzity v Praze a německých vysokých technických škol v Praze a Brně věnuje i historickým výzkumným úkolům a vede vědeckou studijní knihovnu s přibližně 75 000 svazky;

- Spolek Adalberta Stiftera jako kulturní dílo sudetských Němců;

- Sudetoněmecké sociální dílo se vzdělávacími středisky „Der Heiligenhof" v Bad Kissingenu a „Burg Hohenberg" na řece Ohři;

- Sudetoněmecká nadace, veřejnoprávní zařízení na podporu úkolů sudetoněmecké národnostní skupiny, jíž vznikem Sudetoněmeckého domu v Mnichově vzniklo i prostorové centrum; – Witiko-Bund, Ackermann- a Seliger-Gemeinde.

věta pokračuje na dalším listu ⟶