Konzumní spolek
V roce 1850 vznikl v duchu svépomoci – pro dělníky, zaměstnance a řemeslníky – první německý konzumní spolek a zároveň první úvěrní a záložní spolek. O rok později vznikl ještě půjčovní pokladní spolek na pomoc drobným zemědělcům a nádeníkům. Tím začalo živnostenské a zemědělské družstevnictví. Základní myšlenkou všech spotřebních družstev bylo sdružit hospodářsky slabé spotřebitele tak, aby díky hromadnému nákupu bylo možné dodávat zboží členům za výhodné ceny.
V našem městě si ještě před přelomem století založili odborní dělníci nákupní a prodejní spolek. Kolem roku 1910 vznikl konzumní spolek. Nejprve nesl název „Konsumverein Zukunft" (Konzumní spolek Budoucnost). V Krásně (Schönfeld) vznikla pobočka. Po připojení – z hospodářských i organizačních důvodů rozumném – ke chodovskému konzumu, který zásoboval loketský okres, se spolek jmenoval „Konsumverein Chodau, Zweigstelle Schlaggenwald" resp. „Schönfeld" (Konzumní spolek Chodov, pobočka Horní Slavkov resp. Schönfeld). Zabydlet se nebylo jednoduché. Skupina nadšenců obětovala svůj skrovný volný čas (běžná pracovní doba byla ve všední dny 10–12 hodin), aby s vervou dosáhla vytčeného cíle. Teprve na třetí pokus úřady schválily pracně vypracované stanovy. Neméně obtížné bylo získávání členů. Členství záviselo na splacení obchodního podílu, který si mnohé dělnické domácnosti nemohly dovolit najednou nebo jen na splátky.
První prodejna se nacházela na Starém trhu (Alter Markt). Teprve po první světové válce se podařilo koupit budovu na Hlavní ulici. Při přestavbě v roce 1925 zde vznikly prodejní a skladové prostory pro potraviny, prodejna masných výrobků, chladírna a byty v prvním patře. V roce 1929 postavili na Horní ulici (Obere Gasse) další pobočku.
Konzumní spolek, hovorově nazývaný „Konsum", odebíral zboží zčásti od velkoobchodníků a zčásti přímo od sedláků. S takzvanými konzumními pekaři a řezníky bylo dohodnuto, že členové mohou nakupovat za poukázky (Wertmarken), které si zakoupili v konzumu. Obchodníci pak měsíčně zúčtovávali s pobočkami. Díky této úpravě se podařilo, že členové dostávali skonto na všechny nákupy, nejen na zboží, které bylo možné koupit přímo v konzumu. Existovaly buď vrácené poukázky, nebo možnost shromažďovat pokladní stvrzenky a vypočítanou slevu čerpat najednou – například na vánoční nákupy.
Zakladatelé konzumního spolku a četní dobrovolní pomocníci mohli být s prosazením družstevní myšlenky spokojeni. Podle výroční zprávy za rok 1927/28 mělo naše sdružení přes 600 zapsaných členů.
Po „anšlusu" byl konzumní spolek zrušen. Na vrácení obchodních podílů museli členové čekat až do roku 1940.
Spořitelna
Hospodářský rozvoj přiměl podnikavé muže k tomu, že v roce 1868 založili na družstevním základě „Spořitelní a záložní spolek" (Spar- und Vorschußverein). Město vyzvalo své občany, aby do spolku vstoupili. Poskytlo mu také kancelářské prostory na radnici a pověřilo obecní úředníky vedením agendy. Rozsah činnosti rychle rostl, takže brzy bylo nutné zaměstnat vlastní pracovníky.
Genossenschaften
Konsumverein
Im Jahre 1850 sind im Geiste der Selbsthilfe – für Arbeiter, Angestellte und Handwerker – der erste deutsche Konsumverein sowie der erste Kredit- und Vorschußverein gegründet worden. Ein Jahr später entstand ein Darlehenskassenverein, um Kleinbauern und Tagelöhnern zu helfen. Damit begann das gewerbliche und landwirtschaftliche Genossenschaftswesen. Grundidee aller Verbrauchergenossenschaften war, wirtschaftlich schwache Verbraucher zusammenzuschließen, um durch Großeinkauf eine preisgünstige Warenabgabe an Mitglieder zu ermöglichen.
In unserer Stadt hatten vor der Jahrhundertwende Facharbeiter einen Ein- und Verkaufsverein geschaffen. Um 1910 wurde der Konsumverein gegründet. Er trug zunächst den Namen „Konsumverein Zukunft". In Schönfeld entstand eine Zweigstelle. Nach der aus wirtschaftlichen und organisatorischen Gesichtspunkten sinnvollen Angliederung an den Chodauer Konsum, der den Bezirk Elbogen belieferte, lautete der Name „Konsumverein Chodau, Zweigstelle Schlaggenwald" bzw. „Schönfeld". Es war nicht einfach, Fuß zu fassen. Eine Gruppe von Idealisten opferte ihre karge Freizeit (Regelarbeitszeit werktäglich 10 – 12 Stunden), um mit Tatkraft das gesteckte Ziel zu erreichen. Erst im dritten Anlauf genehmigten die Behörden die mühsam ausgearbeiteten Statuten. Nicht minder schwierig war die Werbung von Mitgliedern. Die Mitgliedschaft war von der Einzahlung eines Geschäftsanteils abhängig, den viele Arbeitnehmerhaushalte nicht oder nur mit Ratenzahlung aufbringen konnten.
Die erste Verkaufsstelle befand sich am Alten Markt. Erst nach dem Ersten Weltkrieg konnte das Gebäude an der Hauptstraße erworben werden. Beim Umbau im Jahre 1925 entstanden Verkaufs- und Lagerräume für Lebensmittel, ein Verkaufsraum für Fleischwaren, ein Kühlraum sowie Wohnungen im ersten Stock. Im Jahre 1929 baute man auf der Oberen Gasse eine weitere Filiale.
Der Konsumverein, in der Umgangssprache „Konsum" genannt, bezog die Waren teils von Grossisten und teils direkt von den Bauern. Mit sogenannten Konsumbäckern und -fleischern war vereinbart worden, daß die Mitglieder mit Wertmarken einkaufen konnten, die sie im Konsum erwarben. Die Geschäftsleute rechneten monatlich mit den Filialen ab. Mit dieser Regelung wurde erreicht, daß den Mitgliedern auf alle Einkäufe Skonto gewährt werden konnte, also nicht nur für die unmittelbar im Konsum erhältlichen Waren. Es gab Rückvergütungsmarken oder die Möglichkeit, die Kassenbons zu sammeln und den errechneten Rabatt in einer Summe – zum Beispiel zum Weihnachtseinkauf – in Anspruch zu nehmen.
Die Gründer des Konsumvereins und die vielen ehrenamtlichen Helfer konnten mit der Durchsetzung der Genossenschaftsidee zufrieden sein. Nach dem Geschäftsbericht 1927/28 gab es bei uns über 600 eingeschriebene Mitglieder.
Nach dem „Anschluß" ist der Konsumverein aufgelöst worden. Auf die Rückzahlung der Geschäftsanteile mußten die Mitglieder bis 1940 warten.
Sparkasse
Die wirtschaftliche Entwicklung veranlaßte unternehmende Männer, im Jahre 1868 einen „Spar- und Vorschußverein" auf genossenschaftlicher Basis zu gründen. Die Stadt rief ihre Bürger auf, dem Verein beizutreten. Sie stellte auch Geschäftsräume im Rathaus bereit und beauftragte Gemeindebeamte mit der Durchführung der Aufgaben. Der Geschäftsumfang nahm rasch zu, so daß bald eigene Kräfte angestellt werden mußten.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.