Schlaggenwald einst kaiserlich freie Bergstadt — Horní Slavkov, kdysi císařské svobodné horní město
/ 464
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 356
Goethe v Horním Slavkově

V roce 1823 navštívil velký básník naposledy náš domov, zůstal mu však v myšlenkách oddán až do konce svého života, neboť díky jeho přírodním pramenům, bohatství krajinných krás a nerostů nalezl uzdravení pro své tělo, radost a svěžest ducha pro svou mysl.

Horní Slavkov uctil Goethovu památku zřízením dvou pamětních desek. Jedna se nacházela v bývalé hostinské místnosti v radnici, kde Goethe pobýval, druhá byla umístěna na straně radnice směrem k náměstí. Obě desky nesly Goethův portrét a nápis, že velký mistr básnického umění pobýval v letech 1811 a 1818 v našem městě.

Požár radnice roku 1977 zničil i tuto pamětní desku.

Horniny prahor naší domoviny, jako živec, sklenec, žula (směs živce, křemene a slídy), rula (horninou granitu podobná hlubinná hornina), greisen (plynovou činností přeměněná žula) a křemeny, a výskyt především cínových a wolframových rud v různých podobách (jako druzy¹⁴), rudní zrno a kusy) a sloučeninách (jako cínovec a wolframit), k tomu výskyt četných dalších rud a nerostů, sloužily panu tajnému radovi k důkladným studiím a přispívaly k obohacení jeho rozsáhlých sbírek.

Malý výběr nálezů, které si Goethe mohl odnést „ze Schlackenwalde", i dnes dokládá bohatství „nerostného pokladu", jenž se skrývá v útrobách naší rodné země:

- ametyst, bílý a fialový (z hory Krudum), ozdobný křemen, - apatity, zelené, na cínové rudě, drahý kámen, - berylly, zelené, sloupovité, - hnědelezná ruda, pestré měděné rudy, - kazivec, fialovomodrý, krystaly krychlové, - sádrovcové krystaly, slída, slídová břidlice (biotit), - ruly, žuly (velmi bohaté na křemen), - karfolit, kusy, jemné jehličky, - chalkopyrit, mangánová ruda a leštěnec, - molybdenit, - opály, fosforit, křemeny (křišťál, záhněda a jiné), - wolframit, hnědý, černý, - cínovec, jako druzy, rudní zrno, hnědý, černý, - sfalerit (zinková ruda), černý, s chalkopyritem atd.

Kolem Goethova zájmu o geologii, o „mineralogizování", jak to sám nazýval, se váže i několik anekdot. Tak se jednou Goethe procházel s panem von Steinem po horách kolem Horního Slavkova a podle svého zvyku horlivě hledal vzácné kameny, když se strhl prudký déšť. Stein zneklidněl, zamrzelý deštěm chtěl domů. Goetha přitom nerušil ani déšť, ani neklid jeho společníka. Nakonec se pan von Stein rozhorlil a zvolal mrzutě: „Nuže, když máte tak vyhraněný zájem o kameny, k jakým kamenům byste počítal mě?" – Goethe klidně odpověděl: „K vápencům, milý příteli, když se na ně dostane voda, tak se zpění!"

Goethe opakovaně mluvil a psal o svých „milovaných Čechách". Při svých lázeňských cestách sice navštěvoval jen německy mluvící část země, dobře však věděl, že tam žijí dva národy, jejichž soužití nebylo prosto napětí. Jako světaznalý státník navázal kontakty i s předními Čechy. Jeho zájem o dějiny Čech a jeho osobní zkušenosti a zážitky se odrazily i v jeho díle, ve „Vilémových Wanderjahre" (Wilhelm Meisters Wanderjahre), ve „Spřízněných volbou" (Wahlverwandtschaften) a také ve „Faustovi". Goethe pokládal Čechy za součást Německa a pražskou Karlovu univerzitu tehdy považoval za jejich vědecké centrum.

původní znění

Im Jahre 1823 besuchte der große Dichter zum letzten Male unsere Heimat, blieb ihr aber bis zu seinem Lebensende in Gedanken verbunden, hatte er doch durch ihre natürlichen Quellen, durch den Reichtum an landschaftlichen Schönheiten und an Mineralien Gesundung für seinen Körper, Freude und Spannkraft für seinen Geist gefunden.

Schlaggenwald ehrte das Andenken Goethes durch Errichtung zweier Gedenktafeln. Die eine befand sich in der ehemaligen Gaststätte im Rathaus, wo Goethe eingekehrt war, die andere war an der Marktplatzseite des Rathauses angebracht. Beide Tafeln enthielten das Portrait Goethes und eine Inschrift, die besagte, daß der große Meister der Dichtkunst in den Jahren 1811 und 1818 in unserer Stadt verweilte.

Der Brand des Rathauses im Jahre 1977 vernichtete auch diese Gedenktafel.

Die Urgebirgsgesteine unserer Heimat, wie Feldspat, Glasstein, Granit (Gemenge aus Feldspat, Quarz und Glimmer), Gneis (granitähnliches Tiefengestein), Greisen (durch Gase veränderter Granit) und Quarze, und das Vorkommen vor allem von Zinn- und Wolframerzen in verschiedenen Erscheinungsformen (als Drusen¹⁴⁾, Graupen und Stufen) und Verbindungen (als Zinnstein und Wolframit), dazu das Auftreten zahlreicher anderer Erze und Mineralien, dienten dem Herrn Geheimrat zu eingehenden Studien und sorgten für die Bereicherung seiner umfangreichen Sammlungen.

Eine kleine Auswahl der Funde, die Goethe „von Schlackenwalde" mitnehmen konnte, veranschaulicht auch heute noch den Reichtum an „Bodenschätzen", die im Schoße unserer Heimaterde verborgen liegen:

- Amethyst, weiß und violett (vom Berg Krudum), Schmuckquarz,
- Apatite, grün, auf Zinngraupen, Schmuckstein,
- Berylle, grün, säulenförmig,
- Brauneisenerze, Buntkupfererze,
- Flußspat, violettblau, Kristalle würfelig,
- Gipskristalle, Glimmer, Glimmerschiefer (Biotit),
- Gneise, Granite (sehr quarzreich),
- Karpholit, davon Stufen, feine Nadeln,
- Kupferkies, Mangankies u. -blende,
- Molybdänglanz,
- Opale, Phosphorit, Quarze (Bergkristall, Rauchquarz u.a.),
- Wolframit, braun, schwarz,
- Zinnstein, als Drusen, Graupen, braun, schwarz,
- Zinkblende, schwarz, mit Kupferkies usw.

Um das Interesse Goethes an der Geologie, am „Mineralogisieren", wie er es nannte, ranken sich auch einige Anekdoten. So trieb sich Goethe einst mit Herrn von Stein in den Bergen um Schlaggenwald herum und suchte, nach seiner Gewohnheit, eifrig nach seltenen Steinen, als ein heftiger Regen einsetzte. Stein wurde ungeduldig, wegen der Nässe mißmutig und wollte nach Hause. Goethe indessen bekümmerte weder der Regen noch die Unruhe seines Begleiters. Schließlich begehrte Herr von Stein auf und rief ärgerlich: „Nun, wenn Sie so ein ausgesprochenes Interesse an Steinen haben, zu welchen Steinen rechnen Sie dann mich?" – Gelassen erwiderte Goethe: „Zu den Kalksteinen, mein Bester, wenn Wasser auf sie kommt, dann brausen sie auf!"

Goethe sprach und schrieb wiederholt von seinem „geliebten Böhmen". Er besuchte bei seinen Bäderreisen zwar nur den deutschsprachigen Teil des Landes, wußte aber sehr wohl, daß es dort zwei Völker gab, deren Existenz nicht frei von Spannungen war. Als weltgewandter Staatsmann fand er auch Kontakte zu führenden Tschechen. Sein Interesse an der Geschichte Böhmens und seine persönlichen Erfahrungen und Erlebnisse fanden ihren

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 356 z 464
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.