Goethe v Horním Slavkově (Schlaggenwald)
Náš velký básník Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) trpěl s přibývajícím věkem nejrůznějšími neduhy, které se snažil zmírňovat lázeňskými pobyty v Karlových Varech. Tyto léčebné kúry ho v letech 1785 až 1823 přivedly celkem třináctkrát do světoznámých lázní v západočeském lázeňském trojúhelníku.
Vedle lázeňského provozu poznával zemi a lidi a zamiloval si krajinu tohoto pohoří. Jeho silný zájem o geologii a mineralogii ho přiváděl i na místa významná z hlediska nerostného bohatství, a tak jeho cesta zavedla i do našeho rodného městečka, do Horního Slavkova.
Ve staré vlasti jsme věděli jen tolik, že Goethe u nás pobýval na návštěvě a že mu tehdejší „Ochsenwirt" (hostinský U Vola) naúčtoval podle jeho mínění přemrštěný účet za jeho útratu.
Historické a osobní záznamy osvětlují okolnosti oněch dní.
Goethův pravopis jména našeho města zněl téměř vždy „Schlackenwald" nebo „Schlackenwalde".
Tak si 23. července 1806 při příležitosti svého čtvrtého pobytu v Karlových Varech zapsal do deníku:
„U Sprudlu. U Neubrunnu. Koupal jsem se. U pana von Struveho¹), prohlédl jsem si jeho minerály. Krásné chromium, sibiřit, wernerit²). Krystaly z Gotthardu s uzavřeným amiantem³). Kusy⁴) proplétaného stříbra z Potosí. Hmoty cínové rudy⁵), která se krystalizovala hnízdovitě, ze Schlackenwalde. V poledne doma..."
Po svém pátém pobytu sepsal Goethe roku 1807 malý spisek „Sbírka k poznání pohoří kolem Karlových Varů, uvedená a vysvětlená Goethem".
V letech do roku 1810 znovu a znovu procházel okolí Karlových Varů, několikrát navštívil Loket (Elbogen)⁶) a Engelhaus, dál se intenzivně věnoval nauce o horninách a sám nasbíral značné množství vybraných nálezů. Pro toto období chybí v jeho spisech přímé zmínky o Horním Slavkově. Zato následující rok 1811 přinesl Goethovi při jeho osmé lázeňské cestě do Horního Slavkova zvláštní zážitek.
Ve svém deníku k tomu 21. července píše:
„Časně kolem šesté vyjeli jsme do Schlackenwalde. Prohlédli jsme si závody⁷). Oběd v Červeném volu. Spor s hostinským kvůli přemrštěnému požadavku." Nazítří si zapsal do notesu: „Promemoria⁸) ohledně hostinského ve Schlackenwalde a návrh krajskému hejtmanovi..."
Nyní bude každého zajímat, jak tento „spor" s hostinským probíhal. Skutečnosti lze vyčíst z této žádosti.
„Zcela poslušné promemoria.
Včera, dne 21. tohoto měsíce, jel jsem se svými do Schlackenwalde. Bylo nás čtyři, zastavili jsme se v Červeném volu a po prohlídce závodů jsme pojedli oběd, jehož podrobnostmi nechci ani obtěžovat, ani příliš snižovat jeho hodnotu.
Stačí říci, že by mu byla prokázána velká čest, kdyby se cena tohoto oběda přirovnala k cenám piknikových hostin na poštovním dvoře a na osobu se počítalo 9–10 zlatých. Hostinský však požadoval 66 zlatých a za kočího 10 zlatých, dohromady tedy 76 zlatých.
Odmítl jsem zaplatit a prohlásil jsem, že tuto záležitost oznámím Jeho Vysokoblahorodí panu krajskému hejtmanovi, což se tímto s přiloženými 76 zlatými poslušně činí. Přitom je třeba poznamenat, že nebylo požito nic než pouhý oběd, ani snídaně, ani víno, ani káva. Kočí dostal pro sebe skrovnou stravu a svůj oves měl s sebou.
Goethe in Schlaggenwald
Unser großer Dichter Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) litt mit zunehmendem Alter an allerlei Beschwerden, die er durch Kuraufenthalte in Karlsbad zu lindern suchte. Diese Behandlungen brachten ihn vom Jahre 1785 bis 1823 dreizehnmal in das Weltbad im westböhmischen Bäderdreieck.
Neben dem Kurbetrieb lernte er Land und Leute kennen und die Landschaft dieses Mittelgebirges lieben. Sein starkes Interesse auch für Geologie und Mineralogie ließ ihn gesteinskundlich bedeutsame Orte besuchen, und so führte ihn der Weg auch in unser Heimatstädtchen, nach Schlaggenwald.
In der alten Heimat wußten wir nur, daß Goethe bei uns zu Besuch weilte und vom damaligen „Ochsenwirt" mit einer, wie er glaubte, überhöhten Rechnung für seine Zeche bedacht wurde.
Geschichtliche und persönliche Aufzeichnungen erhellen die Begebenheiten jener Tage.
Goethes Schreibweise von unserer Stadt lautete fast immer „Schlackenwald" oder „Schlackenwalde".
So notierte er am 23. Juli 1806 anläßlich seines vierten Aufenthaltes in Karlsbad in sein Tagebuch:
„Am Sprudel. Am Neubrunn. Gebadet. Bey Herrn von Struve¹), dessen Mineralien angesehen. Schönes Chromium, Siberit, Wernerit²). Kristalle vom Gotthard mit eingeschlossenem Amiant³). Stuffen⁴) gestrickten Silbers aus Potofi. Massen von Zinngraupen⁵), die sich nesterweis krystallisirt haben von Schlackenwalde. Mittags zu Hause ..."
Nach seinem fünften Besuch verfaßte Goethe im Jahre 1807 eine kleine Schrift „Sammlung zur Kenntnis der Gebirge von und um Karlsbad, angezeigt und erläutert von Goethe".
In den Jahren bis 1810 durchstreifte er immer wieder die Gegend um Karlsbad, besuchte mehrmals Elbogen⁶) und Engelhaus, befaßte sich weiter intensiv mit Gesteinskunde und sammelte selbst stattliche Mengen an erlesenen Funden. Für diese Periode fehlen in seinen Schriften unmittelbare Hinweise auf Schlaggenwald. Dafür brachte das folgende Jahr 1811 bei der achten Badereise Goethe in Schlaggenwald ein besonderes Erlebnis.
In seinem Tagebuch heißt es dazu am 21. Juli:
„Früh gegen sechs Uhr ausgefahren, nach Schlackenwalde. Die Werke⁷) besehen. Im rothen Ochsen zu Mittag. Händel mit dem Wirth wegen übertriebener Forderung." Tags darauf schrieb er in sein Notizbuch: „Promemoria⁸) wegen des Wirths in Schlackenwalde und Vorschlag an den Kreishauptmann ..."
Nun wird es jeden interessieren, wie dieser „Händel" mit dem Wirt vor sich gegangen war. Der Sachverhalt läßt sich aus dieser Eingabe ersehen.
„Ganz gehorsamstes Promemoria.
Gestern als am 21. dieses fuhr ich mit den Meinigen nach Schlackenwalde. Es waren unser vier, wir kehrten zum rothen Ochsen ein und genossen, nachdem wir die Werke besehen, ein Mittagessen, mit dessen Detail ich weder beschwerlich sein, noch dessen Werth allzusehr herabsetzen will.
Genug, man tath ihm sehr viel Ehre an, wenn man den Preis desselben dem der Picknicks auf dem Posthofe gleichstellen und die Person auf 9–10 Gulden anschlagen mochte. Der Wirth jedoch verlangte 66 Gulden und für den Kutscher 10 Gulden, zusammen also 76 Gulden.
Ich verweigerte die Zahlung und äußerte, daß ich diesen Vorfall des Herrn Kreishaupt-
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.