⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Aby se odstranil trvalý nedostatek prostoru, nechal Hans Pflug z Rabenštejna při rozšiřování kostela sv. Jiří od roku 1525 postavit školní budovu u kostelního schodiště (Kirchstaffel). Původně to byla velkoryse pojatá dvoupatrová budova. Po odbourání druhého patra bylo v roce 1872 přistavěno věžovité schodišťové stavení a prostorná předsíň byla zařízena jako učebny. Tak stačila školním nárokům až do roku 1883.
Tato budova, kterou po postavení dívčí a chlapecké školní budovy znali všichni Slavkovští jako „Starou školu", sloužila později jako ubytování pro zchudlé obyvatele.
Stejně jako v církevní oblasti, i ve školství se projevily dopady reformace. V roce 1530 bylo město a okolní obce už evangelické. Katolíci neměli žádný vliv. V roce 1532 opustil katolický městský farář Paulus Koch místo. Městský farní kostel a vedení školy přešly do evangelických rukou.
V době reformace a rozkvětu hornictví se Horní Slavkov (Schlaggenwald) těšil hospodářskému i kulturnímu rozmachu. Protože se to dobře vybudovanému školství vděčilo, snažili se německou školu dále podporovat a zaváděli vylepšení.
Podle stížného dopisu, nejstarší dochované listiny evangelického učitele z doby kolem roku 1532 o školních poměrech, byla v roce 1536 v ustanovovacím listu zaznamenána podstatná zlepšení. Téhož roku bylo za přítomnosti purkmistra, rychtáře a faráře provedeno ustanovení školního mistra Jakoba Brauna, spolu s úpravou jeho odměny.
Ze snah tohoto školního mistra Brauna je patrné, jak výrazně se výkonnost německé školy zvedla, což nakonec umožnilo vedle německé školy vybudovat i latinskou školu.
V roce 1544 byly zavedeny arabské číslice, aby se podpořilo a usnadnilo vyučování počtů. Tak dokázala německá škola téměř sto let uspokojovat vzdělávací potřeby měšťanů.
Tento stav ukončily dlouhotrvající válečné zmatky doby protireformace. Evangelická německá škola byla zrušena. Měla se opět stát katolickou. To bylo spojeno s velkými obtížemi, protože evangeličtí rodiče nechtěli posílat děti do katolické školy a školní docházka byla dobrovolná. Kromě toho po třicetileté válce už nebyly žádné vyškolené katolické učitelské síly.
Toto přechodné období se táhlo řadu let, dokud c.k. hejtman Vahel prosazoval protireformaci se stále větší tvrdostí. V zájmu měšťanů a města naléhali radní na rodiče, aby přece jen posílali děti do školy. Tak se po několika letech mohla školní docházka znovu vrátit do normálu.
Latinská škola
Mohutný hospodářský rozvoj v 16. století přispěl vedle duchovní a náboženské čilosti také ke zlepšení městského školství.
Z výroku školního mistra německé školy Jakoba Brauna je patrné, že už starší žáky vedle „základních předmětů" katechismu, čtení, psaní a počtů zaváděl do latinského jazyka. Vyzval rodiče, aby vedli své děti k učení tohoto jazyka, a požádal radu, aby i farář rodiče k tomu napomínal. V neděli se evangelium překládalo do němčiny. Jeden den se říkalo desatero přikázání a Otčenáš německy, jindy latinsky. Postupně Braun přešel k tomu, že zahrnul i latinskou gramatiku. Tím byla vyrovnána cesta k latinské škole, jak se o ni usilovalo podle vzoru Chebu (Eger).
gemäße Überwachung durch die Geistlichen.
Um dem ständigen Platzmangel abzuhelfen, ließ Hans Pflug von Rabenstein bei der Erweiterung der St. Georgskirche ab 1525 das Schulhaus an der Kirchstaffel bauen. Ursprünglich war es ein großangelegtes, zweistöckiges Gebäude. Nach dem Abtragen des zweiten Stockwerkes wurde 1872 ein turmartiges Stiegenhaus angebaut und das geräumige Vorhaus mit Lehrzimmern eingerichtet. So genügte es den schulischen Ansprüchen bis zum Jahre 1883.
Dieses Gebäude, nach dem Bau des Mädchen- und Knabenschulhauses allen Schlaggenwaldern als „Alte Schule" bekannt, diente später als Unterkunft für verarmte Bewohner.
Wie im kirchlichen Bereich, machten sich die Auswirkungen durch die Reformation auch auf dem Schulsektor bemerkbar. Im Jahre 1530 waren die Stadt und die umliegenden Ortschaften bereits evangelisch. Die Katholiken hatten keinen Einfluß mehr. Im Jahre 1532 verließ der katholische Stadtpfarrer Paulus Koch den Ort. Die Stadtpfarrkirche und die Leitung der Schule gingen in evangelische Hände über.
In der Zeit der Reformation und der Blütezeit des Bergbaues erfreute sich Schlaggenwald eines hohen wirtschaftlichen und kulturellen Aufschwungs. Da man dabei auch viel dem gutausgebauten Schulwesen verdankte, war man bemüht, die deutsche Schule weiter zu fördern und Verbesserungen einzuführen.
Nach dem Klagebrief, der ältesten erhaltenen Urkunde eines evangelischen Lehrers um 1532 über die Schulverhältnisse, wurden im Jahre 1536 in einem Bestallungsbrief wesentliche Verbesserungen festgehalten. Im selben Jahr erfolgte in Gegenwart des Bürgermeisters, des Richters und des Pfarrers die Anstellung des Schulmeisters Jakobus Braun, gleichzeitig mit der Regelung seiner Besoldung.
Aus den Bemühungen dieses Schulmeisters Braun geht hervor, wie sehr die Leistungen der deutschen Schule angehoben wurden, die es schließlich ermöglichten, neben der deutschen Schule die Lateinschule aufzubauen.
Im Jahre 1544 führte man die arabischen Ziffern ein, um den Rechenunterricht zu fördern und zu erleichtern. So konnte die deutsche Schule fast hundert Jahre lang die Bildungsbedürfnisse der Bürger befriedigen.
Dieser Zustand wurde durch die langandauernden Kriegswirren während der Gegenreformation beendet. Die evangelische deutsche Schule wurde aufgelöst. Sie sollte wieder katholisch werden. Das war mit großen Schwierigkeiten verbunden, denn die evangelischen Eltern wollten ihre Kinder nicht in die katholische Schule schicken, und der Schulbesuch war ja freiwillig. Außerdem gab es nach dem 30jährigen Krieg keine ausgebildeten katholischen Lehrkräfte mehr.
Diese Übergangszeit zog sich über Jahre hin, bis der k.k. Hauptmann Vahel die Gegenreformation zunehmend mit größerer Härte durchsetzte. Im Interesse der Bürger und der Stadt drängten die Ratsherren die Eltern, ihre Kinder nun doch zur Schule zu schicken. So konnte nach einigen Jahren der Schulbesuch wieder normal verlaufen.
Die Lateinschule
Die mächtige wirtschaftliche Entwicklung im 16. Jh. trug neben der geistigen und religiösen Regsamkeit auch dazu bei, das städtische Schulwesen zu verbessern.
Aus einer Angabe des Schulmeisters der deutschen Schule, Jakobus Braun, wird ersichtlich, daß er die älteren Schüler neben den „Elementargegenständen" Katechismus, Lesen, Schreiben und Rechnen bereits in die lateinische Sprache einführte. Er forderte die Eltern auf, ihre Kinder zur Erlernung dieser Sprache anzuhalten, und bat den Rat, daß auch der Pfarrer die Eltern dazu ermahne. Am Sonntag übersetzte man das Evangelium ins
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.