Školství
Německá škola
Slavkovské školství začínalo pravděpodobně ještě před založením města, jako všude na venkově, s potulnými učiteli. Vyučování se omezovalo na zimní měsíce, protože v ostatní době musely děti pomáhat rodičům při práci.
Nastupující hornictví vytrhlo měšťany z venkovských poměrů a pro obchod vyžadovalo vyškolené síly.
Po srůstání jednotlivých osad a po výstavbě kostela sv. Jiří – podle farní pamětní knihy v roce 1242 – se usilovalo o lepší vzdělání.
Přidělením faráře v roce 1357 byla škola postavena pod dohled církve. Vyučování probíhalo ve vlastní místnosti a školní mistr byl zároveň kostelníkem. Za to jako kantor pobíral církevní a mešní poplatky.
Bohužel o vývoji školství v následujících letech nejsou žádné doklady, protože pomocné síly císařských vojsk v roce 1632 zničily na radnici všechny knihy a spisy.
Jak ukazuje společenský vývoj na konci středověku, tehdejší dómské a klášterní školy svou nabídkou vzdělání už neodpovídaly potřebám měšťanů. Synové měšťanů, kteří chtěli jednou zasednout v radě, potřebovali prakticky zaměřené vzdělání, aby zvládli písemný styk a účetnictví. Kdo chtěl být jako řemeslník přijat do cechu, musel prokázat určité vzdělání – „absolvovat křesťanskou nauku" a s nástupem písařských škol přinášet elementární znalosti. Pro to se učené školy nehodily. Rada se proto postarala o odpovídající zařízení. Tak vznikla v Horním Slavkově (Schlaggenwald) pod městským patronátem „německá škola". Vyučování mělo vycházet z mateřského jazyka a vést až k počátkům latiny.
Protože v té době ještě neexistovaly školní učebnice, spočíval způsob výuky na těchto školách – pozdějších obecných školách – v předříkávání a opakování a v zadávání a zkoušení naučené látky. A to často u nedostatečně vzdělaných učitelů!
Ke svému skromnému platu dostávali jako přídavek školné a malý peněžní úrok, který ročně platil pekařský cech.
Listinně je německá škola v Horním Slavkově doložena roku 1537. Chlapci a dívky byli vyučováni společně v jedné místnosti. Jako první – v spisech doložený – německý školní a počtářský mistr působil Hans Kolb z Nabburgu.
Rozvoj školství úzce souvisí – vedle stále přítomného zájmu radních vyhovět vzdělávacím potřebám měšťanů – s duchovními snahami a s tím spojenou proměnou měšťanů skrze humanismus (13. až 16. stol.) jako protipólem scholastiky. Humanismus chtěl nahradit jako úzkoprsá vnímanou dogmatickou školní moudrost scholastiky (asi 9. až 14. stol.). Docházelo k literárnímu a filozofickému znovuprobuzení antiky, které bylo obzvlášť podpořeno nastupující reformací.
Tento zvrat proměnil kulturní tvář města a měšťané kladli stále vyšší nároky. Vzkvétající hornictví neustále přitahovalo nové havíře. Město se zvětšovalo a škola musela být rozšířena. Rada však neposkytovala jen nové prostory, vyžadovala také vysoký výkon od učitelů a povinný dohled ze strany duchovních.
Das Schulwesen
Die deutsche Schule
Das Schlaggenwalder Schulwesen begann vor der Gründung der Stadt wahrscheinlich, wie überall auf dem Lande, mit Wanderlehrern. Der Unterricht beschränkte sich auf die Wintermonate, weil die Kinder in der übrigen Zeit ihren Eltern bei der Arbeit helfen mußten.
Der aufkommende Bergbau hob die Bürger aus den ländlichen Verhältnissen und verlangte für den Handel geschulte Kräfte.
Nach dem Zusammenwachsen der einzelnen Siedlungen und der Errichtung der St. Georgskirche – laut Pfarrgedächtnisbuch im Jahre 1242 – strebte man eine verbesserte Ausbildung an.
Mit der Zuweisung eines Pfarrers im Jahre 1357 wurde die Schule unter die Obhut der Kirche gestellt. Der Unterricht fand in einem eigenen Raum statt, und der Schulmeister war zugleich Mesner. Dafür bezog er als Kantor Kirchen- und Meßgebühren.
Leider liegen über die Entwicklung des Schulwesens in den folgenden Jahren keine Unterlagen vor, weil die Hilfskräfte der kaiserlichen Truppen im Jahre 1632 alle Bücher und Akten im Rathaus vernichteten.
Wie die gesellschaftliche Entwicklung am Ende des Mittelalters zeigt, entsprachen die vorhandenen Dom- und Stiftschulen mit ihrem Bildungsangebot nicht mehr den Bedürfnissen der Bürger. Die Bürgersöhne, die einmal im Rat sitzen wollten, brauchten eine auf das Praktische ausgerichtete Ausbildung, um dem Schriftverkehr und dem Rechnungswesen gerecht werden zu können. Wer als Handwerker in eine Zunft aufgenommen werden wollte, mußte eine bestimmte Vorbildung aufweisen, die „Christenlehre absolviert haben" und nach dem Aufkommen der Schreibschulen Elementarkenntnisse mitbringen. Dafür waren auch die Gelehrtenschulen nicht geeignet. Der Rat sorgte daher für entsprechende Einrichtungen. So entstand in Schlaggenwald unter städtischem Patronat die „deutsche Schule". Der Unterricht sollte von der Muttersprache ausgehen und bis in die Anfänge des Lateinischen führen.
Da es in dieser Zeit noch keine Schulbücher gab, bestand die Lehrweise an diesen Schulen – den späteren Volksschulen – im Vorsagen und Nachsprechen sowie im Aufgeben und Abhören des Lerngutes. Und das oft bei unzureichend ausgebildeten Lehrern!
Zu ihrer spärlichen Besoldung erhielten diese als Zulage ein Schulgeld und einen kleinen Geldzins, den die Bäckerinnung jährlich zu zahlen hatte.
Urkundlich wird die deutsche Schule in Schlaggenwald im Jahre 1537 erwähnt. Knaben und Mädchen wurden zusammen in einem Raum unterrichtet. Als erster – in den Akten vermerkter – deutscher Schul- und Rechenmeister wirkte Hans Kolb aus Nabburg.
Der Ausbau des Schulwesens hängt neben dem stets vorhandenen Interesse der Ratsherren, den Bildungsbedürfnissen der Bürger zu entsprechen, eng mit den geistigen Bestrebungen und der damit verbundenen Umstellung der Bürger durch den Humanismus (13. bis 16. Jh.) als Gegenzug zur Scholastik zusammen. Der Humanismus wollte die als engstirnig empfundene dogmatische Schulweisheit der Scholastik (etwa 9. bis 14. Jh.) ablösen. Es fand eine literarische und philosophische Wiedererweckung der Antike statt, die besonders durch die aufkommende Reformation beflügelt wurde.
Dieser Umbruch veränderte das kulturelle Bild der Stadt, und die Bürger stellten immer höhere Ansprüche. Der aufblühende Bergbau zog ständig neue Bergleute an. Die Stadt vergrößerte sich, und die Schule mußte ausgebaut werden. Der Rat stellte aber nicht nur neue Räume zur Verfügung, er forderte auch hohe Leistungen von den Lehrern und pflicht-
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.