Roku 1687 kaple zchátrala a byla obnovena měšťanem Bernhardem Georgem Meierem. Po založení Josefského bratrstva dostala jméno Josefská kaple. Ačkoli byla obnovena už 50 let po převzetí, byla, protože zchátrala kvůli podemletému podloží, později znovu postavena a značně zvětšena. Protože bratrstvo „Huba" na to darovalo 150 zlatých, dostala jméno „Kaple bratrské pokladny na Hubě". Měla věž se zvonem, kostelní lavice, oltář a kazatelnu.

Bratrská pokladna hornické obce z Krásna a Horního Slavkova byla velmi pokroková. Každý horník musel odvést dva krejcary ze svého týdenního platu. Z tohoto fondu dostával v polovině 17. století každý starší nebo práce neschopný člen denně 20 krejcarů a v případě úmrtí 5 zlatých na pohřební náklady. Vdovy dostávaly denně 20 krejcarů.

Se zánikem hornictví byla kaple uzavřena a roku 1880 zbořena. Část figurální oltářní výzdoby byla zachráněna do městského muzea.

Kaple Božího Těla byla postavena roku 1736 na místě starého dřevěného domu pod Kugelhofem poblíž hřbitovní zdi, a to jako pokání za svatokrádež spáchanou 19. března 1702. Šlo o krádež svatých nádob z tabernáklu kostela sv. Jiří. Nástěnné fresky naznačovaly historii vzniku a zobrazovaly loupež a znovunalezení rozházených hostií. Kromě toho obraz zachycoval oltář kostela sv. Jiří, který roku 1666 věnoval horní úřední správce G. Schindler, a který musel ustoupit oltáři postavenému roku 1784 a dodnes stojícímu.

Kapli sv. Josefa nechal roku 1687 postavit šlechtic Leonhard Mayer mimo město u Kohlingerské cesty (směrem na Falknov). Nazývala se „velká" kaple, protože ve vzdálenosti 100 metrů byla postavena menší Josefská kaple, původně mariánská kaple. Mnohým byla známá také jako kaple sv. Anny.

Malá mariánská kaple, podle majitele pozemku známá jako „kaple U Kohouta" (Hahnkapelle), stojí vpravo od silnice Horní Slavkov–Schönfeld naproti staré tavírně (šindelárně) nad železničním mostem na svahu vedle náhonu. Stavba vznikla pravděpodobně počátkem 18. století. Uvnitř se nachází socha Panny Marie s Ježíškem. Vchod je uzavřen dřevěnou mřížkou.

Tato kaple zůstala zvlášť v paměti dětem z Hubhofu a Huby. Na dlouhé cestě do školy nechodily za pěkného počasí po silnici, ale úzkou stezkou u náhonu. Přemrštěně a navzájem se popichujíce přeskakovaly o závod potok, přičemž si často namočily punčochy a kalhoty. Když pak veselá tlupa procházela kolem kaple U Kohouta, všichni ztichli a nábožně nahlédli dovnitř. Pak spěchaly cílevědomě dál do školy.

Kapli svatého Jana Nepomuckého nechal postavit statkář Georg Trum z Leßnitz.

Sochy

Socha Nejsvětější Trojice neboli morový sloup

Po prvním řádění moru v letech 1582–84 (a jeho novém výskytu roku 1607) byla kolem roku 1600 postavena socha Nejsvětější Trojice na výstupu ke kostelu sv. Jiří. Na masivním, kulatém, vysokém žulovém sloupu nese hlavice (kapitel, zastarale kapitál, je horní ukončení sloupu) kamenný obraz Nejsvětější Trojice. Zobrazení se opírá o Michelangelovu Pietu, jen s tím rozdílem, že zde Bůh Otec drží syna jako Ukřižovaného v klíně. Sloup sám spočívá na kamenném podstavci. Čtyři strany podstavce zobrazují postavy svatých Floriana, Jiří, Rocha a Šebestiána. Roch a Šebestián stojí jako vzory snášení utrpení během předchozích těžkých morových epidemií.

věta pokračuje na dalším listu ⟶