1914: Obyvatel: Město 3687, s obcemi 5860. Nekatolíků 33, izraelitů 19. Děkan: Emanuel Hoyer – kaplan: Karl Lang. Sv. Anna: jako předtím;

1934: Obyvatel: Město 3061, s obcemi 5089, nekatolíků: Město: 227, s obcemi 319. Děkan: Josef Bühl – kaplan: Wenzel Schaffer. Sv. Anna: katecheta Rudolf Schmitt, narozen 23. 11. 1878 v Žluticích, od 1917 katecheta v Horním Slavkově, zemřel 2. 1. 1960. Poslední místo odpočinku ve stínu děkanského kostela;

1936: Jako 1934. Kaplan: Johann Schmutzer;

1938: Jako 1936. Kaplan: Karl Merth;

1940: Jako 1938. 1. kaplan: Anton Pinzka; 2. kaplan: Nepomuk Wommes.

Evangelický kostel

Evangeličtí křesťané konali svou bohoslužbu původně v místnosti „Staré školy". Protože počet protestantů narůstal, došlo díky dobrovolným darům evangelické církevní obce k odkoupení verandy hostince Lochschmidt u Grabenu. Ta byla roku 1932 přebudována na modlitebnu. Návrh vyhotovil zdarma náš krajan, architekt Ing. Ernst Neidhart. Vnitřek malého kostela byl světlý a přívětivý, vybavení jednoduché a důstojné. Na oltáři se vedle kříže nacházely dva cínové svícny z cínařství Hanika v Horním Slavkově. Vlevo vedle oltáře stála křtitelnice.

Na přední stěně v druhé části prostoru se nacházel obraz se zobrazením sv. Kryštofa, který symbolizoval Vzkříšení Krista. Tento obraz pocházel od akademického malíře Emila Stefana z porcelánky.

Kaple

Horníci byli při své těžké práci v tajemné tmě štol a šachet vystaveni velkému nebezpečí. Protože se jich mnoho zranilo, hledali jako věřící křesťané ochranu a pomoc u svých svatých a nebeských mocností.

Tak byly všude, kde se hornictví usadilo, stavěny modlitebny a kaple, které se podle proměn obyvatelstva zase rušily nebo se rozvíjely v kostely. Na některých místech se na památku stavěly sochy.

Kostel sv. Mikuláše, který postavili horníci v neznámé době na úpatí Krudumu u vsi Třídomí (Dreihäuser), byl asi nejstarším kostelem v okolí města. S přesunutím hornictví do Krásna a Horního Slavkova se počet horníků snížil a s ním i význam kostela. Když zůstal bez pána, byl nakonec zbořen.

Kaple sv. Filipa a Jakuba na Hubě, listinně doložená 21. února 1675 pražským arcibiskupstvím, byla jistě mnohem starší. Podle tradice se nacházela poblíž Brummeißlova domu, tedy u vstupu ze silnice Horní Slavkov – Schönfeld do pinky. Brummeißlův dům, známý jako „štajgrovský domek", byl označován jako modlitebna. Horníci ho hojně navštěvovali před sfáráním do šachet a po šťastném návratu.

První neděli v květnu se hojně slavila hornická slavnost, zvaná také Hubfest. Děkan sloužil v kapli slavnostní mši. Poté se konalo slavnostní procesí. Horníci nastoupili v přehlídce a nesli před sebou své prapory. Na kazatelně umístěné na vnější straně kaple držel duchovní kázání shromážděnému davu na trávníku. Poté nabízely ženy na prodejních stolech malé kulaté tvarohové koláčky jako zvláštní pečivo.