Roku 1687 kaple zchátrala a byla obnovena měšťanem Bernhardem Georgem Meierem. Po založení Josefského bratrstva dostala jméno Josefská kaple. Ačkoli byla obnovena už 50 let po převzetí, byla, protože zchátrala kvůli podemletému podloží, později znovu postavena a značně zvětšena. Protože bratrstvo „Huba" na to darovalo 150 zlatých, dostala jméno „Kaple bratrské pokladny na Hubě". Měla věž se zvonem, kostelní lavice, oltář a kazatelnu.
Bratrská pokladna hornické obce z Krásna a Horního Slavkova byla velmi pokroková. Každý horník musel odvést dva krejcary ze svého týdenního platu. Z tohoto fondu dostával v polovině 17. století každý starší nebo práce neschopný člen denně 20 krejcarů a v případě úmrtí 5 zlatých na pohřební náklady. Vdovy dostávaly denně 20 krejcarů.
Se zánikem hornictví byla kaple uzavřena a roku 1880 zbořena. Část figurální oltářní výzdoby byla zachráněna do městského muzea.
Kaple Božího Těla byla postavena roku 1736 na místě starého dřevěného domu pod Kugelhofem poblíž hřbitovní zdi, a to jako pokání za svatokrádež spáchanou 19. března 1702. Šlo o krádež svatých nádob z tabernáklu kostela sv. Jiří. Nástěnné fresky naznačovaly historii vzniku a zobrazovaly loupež a znovunalezení rozházených hostií. Kromě toho obraz zachycoval oltář kostela sv. Jiří, který roku 1666 věnoval horní úřední správce G. Schindler, a který musel ustoupit oltáři postavenému roku 1784 a dodnes stojícímu.
Kapli sv. Josefa nechal roku 1687 postavit šlechtic Leonhard Mayer mimo město u Kohlingerské cesty (směrem na Falknov). Nazývala se „velká" kaple, protože ve vzdálenosti 100 metrů byla postavena menší Josefská kaple, původně mariánská kaple. Mnohým byla známá také jako kaple sv. Anny.
Malá mariánská kaple, podle majitele pozemku známá jako „kaple U Kohouta" (Hahnkapelle), stojí vpravo od silnice Horní Slavkov–Schönfeld naproti staré tavírně (šindelárně) nad železničním mostem na svahu vedle náhonu. Stavba vznikla pravděpodobně počátkem 18. století. Uvnitř se nachází socha Panny Marie s Ježíškem. Vchod je uzavřen dřevěnou mřížkou.
Tato kaple zůstala zvlášť v paměti dětem z Hubhofu a Huby. Na dlouhé cestě do školy nechodily za pěkného počasí po silnici, ale úzkou stezkou u náhonu. Přemrštěně a navzájem se popichujíce přeskakovaly o závod potok, přičemž si často namočily punčochy a kalhoty. Když pak veselá tlupa procházela kolem kaple U Kohouta, všichni ztichli a nábožně nahlédli dovnitř. Pak spěchaly cílevědomě dál do školy.
Kapli svatého Jana Nepomuckého nechal postavit statkář Georg Trum z Leßnitz.
Sochy
Socha Nejsvětější Trojice neboli morový sloup
Po prvním řádění moru v letech 1582–84 (a jeho novém výskytu roku 1607) byla kolem roku 1600 postavena socha Nejsvětější Trojice na výstupu ke kostelu sv. Jiří. Na masivním, kulatém, vysokém žulovém sloupu nese hlavice (kapitel, zastarale kapitál, je horní ukončení sloupu) kamenný obraz Nejsvětější Trojice. Zobrazení se opírá o Michelangelovu Pietu, jen s tím rozdílem, že zde Bůh Otec drží syna jako Ukřižovaného v klíně. Sloup sám spočívá na kamenném podstavci. Čtyři strany podstavce zobrazují postavy svatých Floriana, Jiří, Rocha a Šebestiána. Roch a Šebestián stojí jako vzory snášení utrpení během předchozích těžkých morových epidemií.
Im Jahre 1687 wurde die Kapelle baufällig und vom Bürger Bernhard Georg Meier erneuert. Nach der Gründung der Josephi-Bruderschaft erhielt sie den Namen Josephikapelle. Obwohl schon 50 Jahre nach der Übernahme erneuert, hat man sie, wegen des ausgehöhlten Untergrundes baufällig geworden, später wieder neu gebaut und beträchtlich vergrößert. Da die Bruderschaft „Hub" dafür 150 Gulden spendete, erhielt sie den Namen „Kapelle der Bruderlade auf der Hub". Sie verfügte über einen Turm mit einer Glocke, über Kirchenstühle, einen Altar und einen Predigtstuhl.
Die Bruderlade der Knappschaften von Schönfeld und Schlaggenwald war sehr fortschrittlich eingestellt. Jeder Bergmann mußte zwei Kreuzer von seinem Wochenlohn einzahlen. Aus diesem Fond erhielt in der Mitte des 17. Jhs. jedes Mitglied höheren Alters oder bei Arbeitsunfähigkeit täglich 20 Kreuzer und im Todesfall 5 Gulden für Begräbniskosten. Die Witwen bekamen täglich 20 Kreuzer.
Mit der Auflassung des Bergbaues wurde die Kapelle gesperrt und 1880 abgetragen. Ein Teil des figuralen Altarschmuckes wurde in das Stadtmuseum gerettet.
Die Korpus-Christi-Kapelle wurde im Jahre 1736 an Stelle eines alten Holzhauses unterhalb des Kugelhofes in der Nähe der Friedhofsmauer errichtet, und zwar zur Sühne für ein am 19. März 1702 verübtes Sakrileg. Es handelte sich um den Raub der heiligen Gefäße aus dem Tabernakel der St. Georgskirche. Wandfresken deuteten die Entstehungsgeschichte und stellten den Raub und die Wiedergewinnung der verstreuten Hostien dar. Außerdem gab ein Bild den im Jahre 1666 vom Oberamtsverwalter G.F.F. Schindler gestifteten Altar der St. Georgskirche wieder, der dem im Jahre 1784 errichteten und noch heute bestehenden Altar weichen mußte.
Die Kapelle St. Joseph ließ im Jahre 1687 der Adelige Leonhard Mayer außerhalb der Stadt am Kohlinger Steig (Richtung Falkenau) erbauen. Sie hieß die „große" Kapelle, weil in 100 Meter Entfernung die kleinere Josephikapelle errichtet wurde, ursprünglich eine Marienkapelle. Vielen war diese auch als St. Annakapelle bekannt.
Die kleine Marienkapelle, nach dem Grundbesitzer als „Hahnkapelle" bekannt, steht rechts von der Straße Schlaggenwald–Schönfeld gegenüber der alten Schmelzhütte (Schindelfabrik) oberhalb der Eisenbahnbrücke am Hang neben dem Flutbach. Der Bau erfolgte wahrscheinlich Anfang des 18. Jhs. Im Inneren befindet sich eine Marienfigur mit dem Jesuskind. Der Eingang ist mit einem Holzgitter abgeschlossen.
Diese Kapelle blieb den Kindern vom Hubhof und der Hub besonders in Erinnerung. Auf dem langen Schulweg gingen sie bei schönem Wetter nicht auf der Straße, sondern auf dem schmalen Weg am Flutbach. Übermütig und sich gegenseitig anfeuernd, sprangen sie um die Wette über den Bach und holten sich dabei oft nasse Strümpfe und Hosen. Wenn die lustige Schar dann bei der Hahnkapelle vorbeikam, wurden alle wieder ruhig und schauten, fromm geworden, hinein. Dann eilten sie zielstrebig weiter in die Schule.
Die Kapelle Johann Nepomuk ließ der Hofbesitzer Georg Trum aus Leßnitz erbauen.
Statuen
Die Dreifaltigkeitsstatue oder Pestsäule
Nach dem ersten Wüten der Pest in den Jahren 1582–84 (und ihrem neuerlichen Auftreten im Jahre 1607) wurde um 1600 die Dreifaltigkeitsstatue am Aufgang zur St. Georgskirche errichtet. Auf einer massiven, runden, hohen Granitsäule wird das aus Stein gehauene Dreifaltigkeitsbild auf dem Kapitell getragen (Kapitell, veraltet Kapitäl, ist der obere Säulenabschluß). Die Darstellung lehnt sich an die Pietà Michelangelos an, nur daß hier Gottvater den Sohn als Gekreuzigten im Schoße hält. Die Säule selbst ruht auf einem steinernen Postament. Die vier Seiten des Sockels zeigen die Figuren der Heiligen Florian,
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.