1914: Obyvatel: Město 3687, s obcemi 5860. Nekatolíků 33, izraelitů 19. Děkan: Emanuel Hoyer – kaplan: Karl Lang. Sv. Anna: jako předtím;
1934: Obyvatel: Město 3061, s obcemi 5089, nekatolíků: Město: 227, s obcemi 319. Děkan: Josef Bühl – kaplan: Wenzel Schaffer. Sv. Anna: katecheta Rudolf Schmitt, narozen 23. 11. 1878 v Žluticích, od 1917 katecheta v Horním Slavkově, zemřel 2. 1. 1960. Poslední místo odpočinku ve stínu děkanského kostela;
1936: Jako 1934. Kaplan: Johann Schmutzer;
1938: Jako 1936. Kaplan: Karl Merth;
1940: Jako 1938. 1. kaplan: Anton Pinzka; 2. kaplan: Nepomuk Wommes.
Evangelický kostel
Evangeličtí křesťané konali svou bohoslužbu původně v místnosti „Staré školy". Protože počet protestantů narůstal, došlo díky dobrovolným darům evangelické církevní obce k odkoupení verandy hostince Lochschmidt u Grabenu. Ta byla roku 1932 přebudována na modlitebnu. Návrh vyhotovil zdarma náš krajan, architekt Ing. Ernst Neidhart. Vnitřek malého kostela byl světlý a přívětivý, vybavení jednoduché a důstojné. Na oltáři se vedle kříže nacházely dva cínové svícny z cínařství Hanika v Horním Slavkově. Vlevo vedle oltáře stála křtitelnice.
Na přední stěně v druhé části prostoru se nacházel obraz se zobrazením sv. Kryštofa, který symbolizoval Vzkříšení Krista. Tento obraz pocházel od akademického malíře Emila Stefana z porcelánky.
Kaple
Horníci byli při své těžké práci v tajemné tmě štol a šachet vystaveni velkému nebezpečí. Protože se jich mnoho zranilo, hledali jako věřící křesťané ochranu a pomoc u svých svatých a nebeských mocností.
Tak byly všude, kde se hornictví usadilo, stavěny modlitebny a kaple, které se podle proměn obyvatelstva zase rušily nebo se rozvíjely v kostely. Na některých místech se na památku stavěly sochy.
Kostel sv. Mikuláše, který postavili horníci v neznámé době na úpatí Krudumu u vsi Třídomí (Dreihäuser), byl asi nejstarším kostelem v okolí města. S přesunutím hornictví do Krásna a Horního Slavkova se počet horníků snížil a s ním i význam kostela. Když zůstal bez pána, byl nakonec zbořen.
Kaple sv. Filipa a Jakuba na Hubě, listinně doložená 21. února 1675 pražským arcibiskupstvím, byla jistě mnohem starší. Podle tradice se nacházela poblíž Brummeißlova domu, tedy u vstupu ze silnice Horní Slavkov – Schönfeld do pinky. Brummeißlův dům, známý jako „štajgrovský domek", byl označován jako modlitebna. Horníci ho hojně navštěvovali před sfáráním do šachet a po šťastném návratu.
První neděli v květnu se hojně slavila hornická slavnost, zvaná také Hubfest. Děkan sloužil v kapli slavnostní mši. Poté se konalo slavnostní procesí. Horníci nastoupili v přehlídce a nesli před sebou své prapory. Na kazatelně umístěné na vnější straně kaple držel duchovní kázání shromážděnému davu na trávníku. Poté nabízely ženy na prodejních stolech malé kulaté tvarohové koláčky jako zvláštní pečivo.
1914: Einwohner: Die Stadt 3687, mit den Dörfern 5860. Nichtkatholiken 33, Israeliten 19. Dechant: Emanuel Hoyer – Kaplan: Karl Lang. St. Anna: wie vor;
1934: Einwohner: Stadt 3061, mit Dörfern 5089, Nichtkatholiken: Stadt: 227, mit Dörfern 319. Dechant: Josef Bühl – Kaplan: Wenzel Schaffer. St. Anna: Katechet Rudolf Schmitt, geb. 23.11.1878 in Luditz, seit 1917 Katechet in Schlaggenwald, gestorben am 2.1.1960. Letzte Ruhestätte im Schatten der Dekanalkirche;
1936: Wie 1934. Kaplan: Johann Schmutzer;
1938: Wie 1936. Kaplan: Karl Merth;
1940: Wie 1938. 1. Kaplan: Anton Pinzka; 2. Kaplan: Nepomuk Wommes.
Die evangelische Kirche
Die evangelischen Christen hielten ihren Gottesdienst ursprünglich in einem Raum der „Alten Schule" ab. Da die Zahl der Protestanten zunahm, kam es durch freiwillige Spenden der evangelischen Kirchengemeinde zum Erwerb der Veranda des Lochschmidt-Gasthauses am Graben. Diese wurde 1932 zu einem Gotteshaus ausgebaut. Den Entwurf fertigte unser Landsmann Architekt Ing. Ernst Neidhart kostenlos an. Das Innere der kleinen Kirche war hell und freundlich, die Ausstattung einfach und würdevoll. Auf dem Altar befanden sich neben dem Kreuz zwei Zinnleuchter der Zinngießerei Hanika in Schlaggenwald. Links neben dem Altar stand der Taufstein.
An der Vorderwand im zweiten Raumteil befand sich ein Gemälde mit einer Darstellung des hl. Christophorus, welche die Auferstehung Christi versinnbildlichte. Dieses Gemälde stammte vom akademischen Maler Emil Stefan von der Porzellanfabrik.
Kapellen
Die Bergleute waren bei ihrer schweren Arbeit im unheimlichen Dunkel der Stollen und Schächte großen Gefahren ausgesetzt. Da viele von ihnen verunglückten, suchten sie als gläubige Christen Schutz und Hilfe bei ihren Heiligen und den himmlischen Mächten.
So wurden überall dort, wo der Bergbau Fuß faßte, Bethäuser und Kapellen errichtet, die sich je nach Bevölkerungsveränderung auflösten oder zu Kirchen entwickelten. An einigen Plätzen stellte man zum Gedenken Statuen auf.
Die St. Niklaskirche, die von Bergleuten in unbekannter Zeit am Fuße des Krudums bei dem Dorf Dreihäuser errichtet wurde, war wohl die älteste Kirche im Umfeld der Stadt. Mit der Verlegung des Bergbaues nach Schönfeld und Schlaggenwald verminderte sich die Zahl der Bergarbeiter und damit die Bedeutung der Kirche. Als sie herrenlos wurde, hat man sie schließlich abgerissen.
Die Kapelle zu St. Philippus und Jakobus auf der Hub, urkundlich am 21. Februar 1675 vom Erzbistum in Prag erwähnt, war sicher schon viel älter. Wie in der Überlieferung festgehalten, befand sie sich in der Nähe des Brummeißlhauses, also beim Eingang von der Straße Schlaggenwald – Schönfeld in die Pinge. Das Brummeißlhaus, als „Steigerhäusl" bekannt, bezeichnete man als das Bethaus. Es wurde von den Bergleuten vor der Einfahrt in die Schächte und nach ihrer glücklichen Rückkehr häufig aufgesucht.
Am ersten Maisonntag wurde das Bergfest, auch Hubfest genannt, ausgiebig gefeiert. Der Dechant hielt in der Kapelle ein Hochamt. Anschließend fand eine feierliche Prozession statt. Die Bergleute rückten in Parade aus und trugen ihre Fahnen voran. Auf dem an der Außenseite der Kapelle angebrachten Predigtstuhl hielt der Geistliche der auf dem Rasen versammelten Schar eine Predigt. Danach boten die Frauen an Verkaufstischen kleine runde Quarkkuchen als besonderes Gebäck an.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.