Schlaggenwald einst kaiserlich freie Bergstadt — Horní Slavkov, kdysi císařské svobodné horní město
/ 464
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 304
Církevní dějiny Horního Slavkova – kostel sv. Jiří, věž, děkanství, reformace, hřbitov a kaple

Plochoklenutý strop zůstal zachován. Byl vyzdoben ozdobami z doby císaře Karla IV. (1346–1378) v rokokovém stylu.

Vnitřek kostela nechal vyzdobit městský rychtář Johann Steinmüller freskovým malířem Eliasem Dollhopfem. Ten, narozený roku 1702 v Tachově, byl také starostou. Jeho malovaný obraz „Panna Maria dobré rady" obohatil městské muzeum.

Strop kostelní lodi ukazuje velkoryse pojatý obraz, zobrazující vyvolení Marie za Matku Boží. Kazatelna a hlavní oltář byly ušetřeny ohněm a zachovaly se v staré podobě. Svislá deska stolu hlavního oltáře ukazuje hodnotný obraz na dřevě. Na bočním oltáři stojí Matka Boží ze dřeva, která má pocházet ze 14. století. Kostelní věž dostala dva zvony, ulité v Chebu. Během první světové války ztratil špitální kostel jeden zvon, velké cínové lustry a mnoho svícnů. Jako náhradu dostal „zvon pro odsouzence".

Dřevěná budova pro měšťanský špitál, postavená po požáru roku 1713, byla roku 1842 nahrazena novostavbou. Byla to ohnivzdorná, jednopatrová budova s pobytovou místností, jedenácti vytápěnými pokoji pro „prebendáře"*, kuchyňskou místností a bytem pro benefaktora špitálního kostela.

Později tam byli umístěni a zaopatřováni chudí lidé; vzniklé náklady byly hrazeny ze špitálního fondu.

Na plat špitálního duchovního věnoval 25. srpna 1758 městský rychtář Sebastian Mays 250 zlatých a 10 zlatých na byt s povinností sloužit denně mši svatou. Kromě toho převzal výdaje na kostelníka, hostie, svíce a prádlo.

Roku 1751 věnoval Christoph Mulz špitálu 300 zlatých. Z toho připadlo 100 zlatých na oblečení chovanců, 100 na chudé žáky a 100 na vdovy a sirotky.

Dne 12. března 1762 odkázal „počestný" Karl Wenzl v závěti špitálnímu fondu 1280 zlatých pro 8 prebendářů a 120 jinde umístěných chudých.

Když my vyhnaní mluvíme o kostele sv. Anny, myslíme především i na všeobecně oblíbeného katechetu Rudolfa Schmitta. Vyučoval mnoho školních tříd v předmětu náboženství a sloužil pro obyvatele „dolního" Horního Slavkova v neděli devítihodinovou mši ve svém kostele v Novém Městě.

Personální obsazení hornoslavkovských kostelů, pokud je patrné z klerických katalogů pražské arcidiecéze:

1826: Město Horní Slavkov s obcemi patřícími k farnosti. Obyvatel 5484. Děkan: arcib. notář Franz Pötschner – kaplani: Wenzel Zumpe a Karl Scharnagl. U sv. Anny: Josef Kluckhenne, katecheta;

1847: Obyvatel 5484. Děkan: Karl Scharnagl – kaplani: Franz Krebs a Josef Reiser. Sv. Anna: Josef Kluckhenne;

1865: Obyvatel 6456. Děkan: Anton Walter – kaplan: Ludwig Kaschka, 2. kaplan: Josef Reiser. Sv. Anna: Anton Köferl;

1869: Obyvatel 6253. Protestanti: augsburského vyznání 30, helvétského vyznání 6, izraelitů 10. Děkan: Ferdinand Doebler – kaplan: Josef Kreisinger. Sv. Anna: Friedrich Gerhard, kněz německého řádu – katecheta: Martin Jordan;

1883: Obyvatel 6005. 4 protestanti, 31 izraelitů;

1902: Obyvatel 6358. 6 starokatolíků, 43 izraelitů; děkan: Emanuel Hoyer ze Schönbachu u Chebu – kaplan: Josef Sauer. Sv. Anna: farář Martin Benda – katecheta: Karl Kejklíček;

*Lidé, kteří pobírají příjmy spojené s církevním úřadem.

list 304 z 464
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.