Plochoklenutý strop zůstal zachován. Byl vyzdoben ozdobami z doby císaře Karla IV. (1346–1378) v rokokovém stylu.
Vnitřek kostela nechal vyzdobit městský rychtář Johann Steinmüller freskovým malířem Eliasem Dollhopfem. Ten, narozený roku 1702 v Tachově, byl také starostou. Jeho malovaný obraz „Panna Maria dobré rady" obohatil městské muzeum.
Strop kostelní lodi ukazuje velkoryse pojatý obraz, zobrazující vyvolení Marie za Matku Boží. Kazatelna a hlavní oltář byly ušetřeny ohněm a zachovaly se v staré podobě. Svislá deska stolu hlavního oltáře ukazuje hodnotný obraz na dřevě. Na bočním oltáři stojí Matka Boží ze dřeva, která má pocházet ze 14. století. Kostelní věž dostala dva zvony, ulité v Chebu. Během první světové války ztratil špitální kostel jeden zvon, velké cínové lustry a mnoho svícnů. Jako náhradu dostal „zvon pro odsouzence".
Dřevěná budova pro měšťanský špitál, postavená po požáru roku 1713, byla roku 1842 nahrazena novostavbou. Byla to ohnivzdorná, jednopatrová budova s pobytovou místností, jedenácti vytápěnými pokoji pro „prebendáře"*, kuchyňskou místností a bytem pro benefaktora špitálního kostela.
Později tam byli umístěni a zaopatřováni chudí lidé; vzniklé náklady byly hrazeny ze špitálního fondu.
Na plat špitálního duchovního věnoval 25. srpna 1758 městský rychtář Sebastian Mays 250 zlatých a 10 zlatých na byt s povinností sloužit denně mši svatou. Kromě toho převzal výdaje na kostelníka, hostie, svíce a prádlo.
Roku 1751 věnoval Christoph Mulz špitálu 300 zlatých. Z toho připadlo 100 zlatých na oblečení chovanců, 100 na chudé žáky a 100 na vdovy a sirotky.
Dne 12. března 1762 odkázal „počestný" Karl Wenzl v závěti špitálnímu fondu 1280 zlatých pro 8 prebendářů a 120 jinde umístěných chudých.
Když my vyhnaní mluvíme o kostele sv. Anny, myslíme především i na všeobecně oblíbeného katechetu Rudolfa Schmitta. Vyučoval mnoho školních tříd v předmětu náboženství a sloužil pro obyvatele „dolního" Horního Slavkova v neděli devítihodinovou mši ve svém kostele v Novém Městě.
Personální obsazení hornoslavkovských kostelů, pokud je patrné z klerických katalogů pražské arcidiecéze:
1826: Město Horní Slavkov s obcemi patřícími k farnosti. Obyvatel 5484. Děkan: arcib. notář Franz Pötschner – kaplani: Wenzel Zumpe a Karl Scharnagl. U sv. Anny: Josef Kluckhenne, katecheta;
1847: Obyvatel 5484. Děkan: Karl Scharnagl – kaplani: Franz Krebs a Josef Reiser. Sv. Anna: Josef Kluckhenne;
1865: Obyvatel 6456. Děkan: Anton Walter – kaplan: Ludwig Kaschka, 2. kaplan: Josef Reiser. Sv. Anna: Anton Köferl;
1869: Obyvatel 6253. Protestanti: augsburského vyznání 30, helvétského vyznání 6, izraelitů 10. Děkan: Ferdinand Doebler – kaplan: Josef Kreisinger. Sv. Anna: Friedrich Gerhard, kněz německého řádu – katecheta: Martin Jordan;
1883: Obyvatel 6005. 4 protestanti, 31 izraelitů;
1902: Obyvatel 6358. 6 starokatolíků, 43 izraelitů; děkan: Emanuel Hoyer ze Schönbachu u Chebu – kaplan: Josef Sauer. Sv. Anna: farář Martin Benda – katecheta: Karl Kejklíček;
*Lidé, kteří pobírají příjmy spojené s církevním úřadem.
Die flachgewölbte Decke blieb. Sie wurde mit Zieraten aus der Zeit Kaiser Karls IV. (1346–1378) im Rokokostil geschmückt.
Das Innere der Kirche ließ der Stadtrichter Johann Steinmüller vom Freskomaler Elias Dollhopf ausgestalten. Dieser, im Jahre 1702 in Tachau geboren, war auch Bürgermeister. Das von ihm gemalte Bild der „Maria vom guten Rat" bereicherte das Stadtmuseum.
Die Decke des Kirchenschiffes zeigt ein großangelegtes Bild, das die Erwählung Mariens als Mutter Gottes darstellt. Predigtstuhl und Hochaltar wurden vom Feuer verschont und blieben in der alten Form erhalten. Die senkrechte Platte des Hochaltartisches zeigt ein wertvolles Altegeländer Bild auf Holz. Auf dem Seitenaltar steht eine Muttergottes aus Holz, die aus dem 14. Jh. stammen soll. Der Kirchturm erhielt zwei in Eger gegossene Glocken. Während des Ersten Weltkrieges verlor die Spitalkirche eine Glocke, die großen Zinnlüster und viele Leuchter. Als Ersatz erhielt sie die „Armesünderglocke".
Das nach dem Brand im Jahre 1713 errichtete Holzgebäude für das Bürgerspital wurde 1842 durch einen Neubau ersetzt. Es war ein feuerfestes, einstöckiges Gebäude mit einem Aufenthaltsraum, elf heizbaren Zimmern für die „Pfründner"*, einem Küchenzimmer und einer Wohnung für den Benefiziaten der Spitalkirche.
Später hat man dort arme Leute untergebracht und verköstigt; die anfallenden Kosten wurden aus dem Spitalfond gedeckt.
Für die Besoldung des Spitalgeistlichen stiftete am 25. August 1758 der Stadtrichter Sebastian Mays 250 Gulden und 10 Gulden Quartiergeld mit der Verpflichtung, täglich eine hl. Messe zu lesen. Außerdem übernahm er die Ausgaben für den Mesner, für Hostien, Lichter und die Wäsche.
1751 stiftete Christoph Mulz dem Spital 300 Gulden. Davon entfielen 100 Gulden für die Kleidung der Insassen, 100 für arme Schüler und 100 für Witwen und Waisen.
Am 12. März 1762 vermachte der „ehrenveste" Karl Wenzl im Testament dem Spitalfond 1280 Gulden für die 8 Pfründner und die 120 außerhalb untergebrachten Armen.
Wenn wir Vertriebene von der St. Annakirche sprechen, denken wir vor allem auch an den allseits beliebten Katecheten Rudolf Schmitt. Er unterrichtete viele Schulklassen im Fach Religion und hielt für die Bürger des „unteren" Schlaggenwald am Sonntag die 9-Uhr-Messe in seiner Kirche in der Neustadt.
Personelle Besetzung der Schlaggenwalder Kirchen, soweit sie aus den Kleruskatalogen der Prager Erzdiözese ersichtlich ist:
1826: Die Stadt Schlaggenwald mit den zur Pfarrei gehörenden Dörfern. Einwohner 5484. Dechant: Erzb. Notar Franz Pötschner – Kaplan: Wenzel Zumpe und Karl Scharnagl. Bei St. Anna: Josef Kluckhenne, Katechet;
1847: Einwohner 5484. Dechant: Karl Scharnagl – Kaplan: Franz Krebs und Josef Reiser. St. Anna: Josef Kluckhenne;
1865: Einwohner 6456. Dechant: Anton Walter – Kaplan: Ludwig Kaschka, 2. Kaplan: Josef Reiser. St. Anna: Anton Köferl;
1869: Einwohner 6253. Protestanten: Augsburger Bekennt. 30, helv. Bek. 6, Israeliten 10. Dechant: Ferdinand Doebler – Kaplan: Josef Kreisinger. St. Anna: Friedrich Gerhard, Deutschordenspriester – Katechet: Martin Jordan;
1883: Einwohner 6005. 4 Protestanten, 31 Israeliten;
1902: Einwohner 6358. 6 Altkatholiken, 43 Israeliten; Dechant: Emanuel Hoyer aus Schönbach bei Eger – Kaplan: Josef Sauer. St. Anna: Pfarrer Martin Benda – Katechet: Karl Kejklicek;
*Leute, welche Einkünfte beziehen, die mit einem kirchlichen Amt verbunden sind.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.