letní letovisko a přilákat návštěvníky.

V Sudetoněmecké straně získali navrch zastánci připojení Sudet k Německé říši. Umírněné síly kolem Henleina ještě roku 1938 usilovaly o autonomii území.

Při obecních volbách v květnu 1938 připadlo v německojazyčné oblasti asi 90 % odevzdaných hlasů SdP.

V září se konaly v mnoha místech německojazyčného území manifestace. O posvícenském pondělí procházeli mnozí obyvatelé se zpěvem městem a požadovali „návrat do říše". Vláda odpověděla zatýkáním občanů (mezi nimi i tři z našeho města), vyhlášením stanného práva, zákazem SdP a mobilizací armády. Část branců se vyhnula odvodu přesídlením do „staré říše". Připojili se tam k polovojenským svazkům (Freikorps). Jiná část se skrývala v lese nebo v odlehlých usedlostech. Někteří rozkazu k narukování uposlechli, protože za dezerci hrozila smrt zastřelením.

Česká vláda odmítla anglický zprostředkovatelský návrh na kantonální samosprávu Sudet podle švýcarského vzoru. Prostřednictvím Mussoliniho zprostředkování došlo 29. 9. 1938 – po několika předjednáních – k Mnichovské konferenci mezi Velkou Británií, Francií, Německem a Itálií. Dosažená dohoda zabránila vojenskému zásahu Hitlera do konfliktu, donutila však Čechy mimo jiné k postoupení německy osídlených pohraničních oblastí jejich státu.

Koncem září opustili čeští občané naše město se vším majetkem vlakem směrem na Plzeň. I mnoho Němců se z obavy před boji odebralo do vnitrozemí.

Podle stupňového plánu Mnichovské dohody dosáhly 4. 10. 1938 německé branné oddíly i naší obce. Byly na cestě i na náměstí obyvatelstvem bouřlivě vítány.

Horní Slavkov patřil v letech 1938–1945 k Německé říši. 2950 obyvatel města se nyní stalo německými státními občany.

Stopy starého režimu byly rychle odstraněny, každodenní život nově uspořádán a správa přizpůsobena říšskoněmeckým poměrům. Mnoho mužů a žen však – mezi nimi i bezúhonní občané z Horního Slavkova a Poschitzau – bylo z politických důvodů vzato do ochranné vazby a odvezeno do koncentračních táborů. Politika Německé říše se od roku 1933 obracela i proti židovským spoluobčanům (rasové zákony, zákazy povolání, diskriminace, vyvlastnění atd.). V noci z 9. na 10. 11. 1938 bylo dovoleno, aby v „lidovém hněvu" byly vypleněny a zdemolovány jejich domy a obchody. I v Horním Slavkově se obě židovské obchody staly obětí této akce.

V hospodářské oblasti se situace znatelně zlepšila. Ve městě prakticky nebylo nezaměstnaných. Bylo možné zahájit veřejné stavební práce, jako nové vydláždění Starého trhu a zbylé části náměstí, kanalizaci Horní uličky a Trift atd. Roku 1939 byl znovu uveden do provozu důl. Od roku 1940 byli nasazováni nucení pracovníci a váleční zajatci.

1. září 1939 začala druhá světová válka. Postupně byly do válečných střetů vtaženy téměř všechny státy Evropy a mnohé státy Asie i jiných kontinentů. Téměř šest let se museli občané podrobovat

věta pokračuje na dalším listu ⟶