požadavkům války. Na rozdíl od první světové války zajišťovalo přísné hospodaření (kontingentování surovin, vydávání potravinových lístků a poukázek) co nejrovnoměrnější rozdělení dostupných statků.

Od roku 1939 byli muži schopní vojenské služby povoláváni po ročnících k vojsku, ledaže byli kvůli svému povolání zařazeni jako „nepostradatelní" (uk). Někteří museli pracovat ve válečně důležitých podnicích. Stále více pracovní místa povolaných mužů zaujímaly ženy povinné k práci. Aby se nahradil nedostatek pracovních sil, musely celé školní třídy nastupovat na žňové nasazení a dívky po ukončení školy odsloužit povinný rok v zemědělství, u rodin s mnoha dětmi nebo v sociálních službách. Chlapci a dívky (od 17 let) pracovali v Říšské pracovní službě (RAD) v zemědělství, při stavbě cest a silnic, zúrodňování ladem ležící půdy atd.

Horní Slavkov nebyl až do léta 1944 přímo zasažen válečnými událostmi a zůstal ušetřen i leteckých útoků. Fronty se mezitím přibližovaly. Zprávy o padlých a nezvěstných spoluobčanech přinášely stále znovu velké utrpení mnoha rodinám. Vzrůstající ohrožení ze vzduchu se snažili obyvatelé čelit budováním krytů (skalních sklepů) a dodržováním zatemnění. Po nezdařeném atentátu na Hitlera 20. července 1944 však bombardování Karlových Varů za bílého dne a občasné nálety amerických „jabů" (stíhacích bombardérů) v našem bližším okolí – ani jednotlivé nákladní vozy či povozy před nimi nebyly v bezpečí – ukázaly, že spojenecké svazy ovládají i vzdušný prostor nad námi.

V lednu 1945 narukovalo 20 starších mužů do „Volkssturmu". Ve stejné době přijel vlak s civilními osobami z Maďarska. Nalezly ubytování v budovách porcelánky H. & C. Přišli i první uprchlíci ze Slezska, kteří museli prchat před postupujícími sovětskými vojsky.

V únoru vyšlo nařízení zapojit do úkolů obrany země i Hitlerjugend (chlapce ve věku 14–16 let).

Městu byl přidělen velký transport uprchlíků z okolí Vratislavi a z Gdaňsku. Museli být ubytováni v soukromých domácnostech.

V březnu školy kvůli častým leteckým poplachům zastavily výuku.

Začátkem dubna dorazil do naší obce uprchlický proud s 20 vozy z Horního Slezska.

Stejně jako jinde byly na příjezdových silnicích zřízeny protitankové zátarasy z tlustých dřevěných kmenů.

Ke konci měsíce projížděly naší oblastí směrem na východ jednotky wehrmachtu s vozidly a těžkou válečnou technikou. Po několika dnech se vrátily a zůstaly ve městě. Rozumným důstojníkům se podařilo zabránit kruhové obraně Horního Slavkova. (Že to nebylo možné už ve středověku, dokazuje absence městských hradeb, obranných věží a jiných opevnění.)

Dne 7. května vnikly překvapivě americké jednotky od Horní uličky bez boje do území města. Nepozorovaně se přiblížily lesy od Sokolova (Falknov) a tak obešly zátarasy. Naši vojáci nekladli žádný odpor a nechali se odzbrojit. Naše město zůstalo nedotčeno.

Kapitulací Německé říše skončila druhá světová válka. Zde oficiálně končí i historie německé obce Schlaggenwald, která se nadále znovu jmenovala „Horní Slavkov".