Jak dokládá „komorní účet" jednoho čtvrtletí roku 1549, muselo město vedle placení faráře, věžníka, varhaníka a učitele vynaložit mnoho peněz na stavbu hřbitovní zdi.

Nejprve byl založen tzv. dolní hřbitov, později, s dalším růstem obyvatelstva, schodištěm oddělený horní hřbitov na Zvonovém vrchu (Glockenberg). Tam se nachází jednopatrová zvonová věž s přistavěným márnicí, jednoduchá kamenná stavba s vysokou stanovou střechou, pocházející ze 16. století.

Dřevěná konstrukce zvonové komory byla zabudována roku 1540. Datum stavby je vyryto v horním nosném trámu uložení zvonů.

Zvony na zvonové věži

Zvon svatého Jiří. Jeho průměr na věnci úderu činí 1,36 m, výška 1,35 m. Jako ozdoba se pod čepičkou nachází třídílný pás, lemovaný obručemi. Ve středním pásu jsou zobrazeny čtyři výjevy ztraceného syna. Zvonové pole nese jako velký emblém znak města. Byl odlit roku 1576 mistrem Gregorem Albrechtem pravděpodobně v Horním Slavkově.

Malý zvon svaté Kateřiny, průměr 0,94 m, odlil Hans Friedrich Meyer z Jáchymova. V nápisovém pásu pod čepičkou stojí letopočet 1612 a žalm 104.

Zvon svatého Donáta, rovněž od mistra Gregora Albrechta, byl roku 1916 zabaven pro válečnou kovovou sbírku.

Mimo hřbitovní zeď stál u cesty do Rabensgrünu dům hrobníka.

Na hřbitově bylo i oddělení pro dětské hroby, malé urnové pole (nazývané též „urnový háj") a u zdi u zvonové věže (za domem hřbitovního hlídače) místo pro sebevrahy. Ti byli oddělováni, protože se postavili mimo křesťanskou víru.

Podle nařízení královské české komory v Praze z roku 1713 se mrtví už nesměli nosit do kostela v otevřené rakvi, jen zakrytí plátnem.

Bohatá historie Horního Slavkova činí pochopitelným, že zde byly významné, umělecky hodnotné náhrobní kameny a sochy vážených měšťanů, kteří nalezli poslední odpočinek u kostela nebo u hřbitovní zdi.

Epitafy mimo kostel

Reliéf, fragment ztraceného náhrobního kamene z 16. století, se zobrazením Vzkříšení Krista: Spasitel vystupuje z hrobu. Je zazděn ve štítě vchodu na věžní schodiště.

Epitaf neznámého padesátníka s jeho manželkou Rebeccou, rozenou Kadnerinnou z Greiffenecku.

Další epitaf z červeného mramoru, kterému chybí horní část i noha. Nápis je zcela otřelý.

Na severní straně farního kostela je umístěn epitaf hornoslavkovského starosty Hanse Köppela (2,35 × 1,18 m) z červeného mramoru. Nápis je zvětralý.

Náhrobní kámen Georga Häßlera (2,1 × 1,24 m), správce horního úřadu, povýšeného do šlechtického stavu 9. března 1559, zemřelého 24. října 1561. Původně stál na místě později

věta pokračuje na dalším listu ⟶