úřadech (dráha, pošta, četnictvo) byli brzy němečtí zaměstnanci nahrazeni českými.

Němčina zůstala úředním a vyučovacím jazykem, úřední tiskopisy byly dvojjazyčné.

Sudetští Němci se ještě nemohli smířit s příslušností k Československu. Odvolávali se na prezidentem Wilsonem vyhlášené právo národů na sebeurčení a zasílali memoranda Společnosti národů. Pak přišel 4. březen 1919. Jako protest proti násilnému zamezení účasti sudetoněmeckých poslanců na zasedání vídeňského Národního shromáždění stála toho dne v Sudetech veškerá práce. Sociální demokraté v čele vyzvali všechny strany, aby demonstrovaly za právo na sebeurčení, a tedy za příslušnost k Německému Rakousku. Manifestace probíhaly kázeně a bez provokací. Když se pak davy lidí vracely domů, stříleli čeští vojáci do davu. V Chebu, Trutnově, Karlových Varech, Kadani, Stříbře a jinde přišlo o život 54 mužů, žen a dětí.

Zbytkové Rakousko se muselo ve smlouvě ze Saint-Germain (10. 9. 1919) mimo jiné vzdát názvu Německé Rakousko a připojení Sudet.

V červnu 1919 se konaly první obecní volby. Životem zkušení muži vzali osudy města do svých rukou.

Obyvatelé byli převážně zaměstnáni v porcelánkách a v koželužně. Menší část žila z řemesla a zemědělství. Životní poměry se v následujících letech normalizovaly, podniky vykazovaly dobrou zaměstnanost. Znehodnocení peněz, panující roku 1924 v Německu a Rakousku, se na nový stát neprojevilo.

Roku 1925 byla místní dráha Nová Role–Loket znárodněna. Město za svůj akciový podíl neobdrželo žádnou náhradu. 1926 bylo pro dělníky a zaměstnance zavedeno povinné invalidní a důchodové pojištění.

Ačkoli v obci bylo sotva českých dětí, vznikla roku 1929 česká škola. Díky příspěvkům se podařilo získat i sociálně slabší německé rodiče, aby do ní posílali své děti.

Světová hospodářská krize zvýšila roku 1930 nezaměstnanost i v ČSR. Protože se průmysl nacházel převážně v německých osídlených oblastech, projevila se zde obzvláště silně. Vyvolala i nespokojenost s politickými poměry.

Absence státní pomoci pro podniky sídlící v německé oblasti v následujících letech zvyšovala nevoli mezi obyvatelstvem.

1932 byla na Dolním příkopu přestavěna bývalá hostinská veranda na evangelický kostel.

Nesen politickým obratem v Německu (1933), poháněn špatnou hmotnou situací mnoha lidí a nechápavým chováním pražské vlády, nalezlo Henleinovo sběratelské hnutí mezi sudetskými Němci živý ohlas. Od roku 1934 se formovalo nejprve jako „Sudetoněmecká vlastenecká fronta" a poté jako „Sudetoněmecká strana" (SdP).

Protože pražská vláda nic nepodnikala k odstranění neúnosné nouze, dosáhla SdP při senátních a parlamentních volbách 1935 – i v Horním Slavkově – nejvyššího počtu hlasů ze všech stran.

Průjezdní silnice od Nového Města po Malzmühle byla roku 1935 nově vydlážděna (nouzové opatření). Reklama v cestovním ruchu měla naše hornické město proslavit jako

věta pokračuje na dalším listu ⟶