úřadech (dráha, pošta, četnictvo) byli brzy němečtí zaměstnanci nahrazeni českými.
Němčina zůstala úředním a vyučovacím jazykem, úřední tiskopisy byly dvojjazyčné.
Sudetští Němci se ještě nemohli smířit s příslušností k Československu. Odvolávali se na prezidentem Wilsonem vyhlášené právo národů na sebeurčení a zasílali memoranda Společnosti národů. Pak přišel 4. březen 1919. Jako protest proti násilnému zamezení účasti sudetoněmeckých poslanců na zasedání vídeňského Národního shromáždění stála toho dne v Sudetech veškerá práce. Sociální demokraté v čele vyzvali všechny strany, aby demonstrovaly za právo na sebeurčení, a tedy za příslušnost k Německému Rakousku. Manifestace probíhaly kázeně a bez provokací. Když se pak davy lidí vracely domů, stříleli čeští vojáci do davu. V Chebu, Trutnově, Karlových Varech, Kadani, Stříbře a jinde přišlo o život 54 mužů, žen a dětí.
Zbytkové Rakousko se muselo ve smlouvě ze Saint-Germain (10. 9. 1919) mimo jiné vzdát názvu Německé Rakousko a připojení Sudet.
V červnu 1919 se konaly první obecní volby. Životem zkušení muži vzali osudy města do svých rukou.
Obyvatelé byli převážně zaměstnáni v porcelánkách a v koželužně. Menší část žila z řemesla a zemědělství. Životní poměry se v následujících letech normalizovaly, podniky vykazovaly dobrou zaměstnanost. Znehodnocení peněz, panující roku 1924 v Německu a Rakousku, se na nový stát neprojevilo.
Roku 1925 byla místní dráha Nová Role–Loket znárodněna. Město za svůj akciový podíl neobdrželo žádnou náhradu. 1926 bylo pro dělníky a zaměstnance zavedeno povinné invalidní a důchodové pojištění.
Ačkoli v obci bylo sotva českých dětí, vznikla roku 1929 česká škola. Díky příspěvkům se podařilo získat i sociálně slabší německé rodiče, aby do ní posílali své děti.
Světová hospodářská krize zvýšila roku 1930 nezaměstnanost i v ČSR. Protože se průmysl nacházel převážně v německých osídlených oblastech, projevila se zde obzvláště silně. Vyvolala i nespokojenost s politickými poměry.
Absence státní pomoci pro podniky sídlící v německé oblasti v následujících letech zvyšovala nevoli mezi obyvatelstvem.
1932 byla na Dolním příkopu přestavěna bývalá hostinská veranda na evangelický kostel.
Nesen politickým obratem v Německu (1933), poháněn špatnou hmotnou situací mnoha lidí a nechápavým chováním pražské vlády, nalezlo Henleinovo sběratelské hnutí mezi sudetskými Němci živý ohlas. Od roku 1934 se formovalo nejprve jako „Sudetoněmecká vlastenecká fronta" a poté jako „Sudetoněmecká strana" (SdP).
Protože pražská vláda nic nepodnikala k odstranění neúnosné nouze, dosáhla SdP při senátních a parlamentních volbách 1935 – i v Horním Slavkově – nejvyššího počtu hlasů ze všech stran.
Průjezdní silnice od Nového Města po Malzmühle byla roku 1935 nově vydlážděna (nouzové opatření). Reklama v cestovním ruchu měla naše hornické město proslavit jako
Verwaltungen (Bahn, Post, Gendarmerie) wurden alsbald die deutschen durch tschechische Bedienstete ersetzt.
Deutsch blieb die Amts- und Unterrichtssprache, amtliche Vordrucke lagen zweisprachig auf.
Die Sudetendeutschen konnten sich noch nicht mit der Zugehörigkeit zur Tschechoslowakei anfreunden. Sie beriefen sich auf das vom Präsidenten Wilson proklamierte Selbstbestimmungsrecht aller Völker und richteten Denkschriften an den Völkerbund. Dann kam der 4. März 1919. Als Protest gegen die gewaltsame Verhinderung der Teilnahme sudetendeutscher Parlamentarier an einer Sitzung der Wiener Nationalversammlung ruhte an diesem Tage im Sudetenland jede Arbeit. Die Sozialdemokraten an der Spitze, hatten sämtliche Parteien dazu aufgefordert, für das Selbstbestimmungsrecht und damit für die Zugehörigkeit zu Deutschösterreich zu demonstrieren. Die Kundgebungen verliefen diszipliniert und ohne Provokationen ab. Als dann die Menschenmassen nach Hause strömten, schossen tschechische Soldaten in die Menge. In Eger, Arnau, Karlsbad, Kaaden, Mies und anderenorts kamen 54 Männer, Frauen und Kinder ums Leben.
Der Rumpfstaat Österreich mußte im Vertrag von St. Germain (10.9.1919) u.a. auf den Namen Deutschösterreich und die Zuordnung des Sudetenlandes verzichten.
Im Juni 1919 fand die erste Gemeinderatswahl statt. Lebenserfahrene Männer nahmen die Geschicke der Stadt in die Hand.
Die Einwohner waren zum größten Teil in den Porzellanfabriken und in der Lederfabrik beschäftigt. Ein kleinerer Teil lebte von Gewerbe und Landwirtschaft. Die Lebensverhältnisse normalisierten sich in den folgenden Jahren, die Betriebe wiesen gute Beschäftigung auf. Die 1924 in Deutschland und Österreich herrschende Geldentwertung wirkte sich auf den neuen Staat nicht aus.
Im Jahre 1925 wurde die Lokalbahn Neusattl–Schönwehr verstaatlicht. Die Stadt erhielt für ihren Aktienanteil keine Entschädigung. 1926 wurde für Arbeiter und Angestellte die Invaliden- und Rentenversicherungspflicht eingeführt.
Obwohl es im Ort kaum tschechische Kinder gab, entstand 1929 eine tschechische Schule. Durch Zuwendungen gelang es, einkommensschwache deutsche Eltern dafür zu gewinnen, ihre Kinder in diese Schule zu schicken.
Durch die Weltwirtschaftskrise nahm 1930 auch in der ČSR die Arbeitslosigkeit zu. Nachdem die Industrie vorwiegend in den deutschen Siedlungsgebieten lag, machte sie sich hier besonders bemerkbar. Sie rief auch Unzufriedenheit mit den politischen Verhältnissen hervor.
Das Ausbleiben staatlicher Hilfen für die im deutschen Gebiet ansässigen Betriebe in den folgenden Jahren steigerte den Unmut unter der Bevölkerung.
1932 wurde am Unteren Graben eine ehemalige Gasthausveranda zu einer evangelischen Kirche umgebaut.
Getragen vom politischen Umschwung in Deutschland (1933), getrieben von der schlechten materiellen Lage vieler Menschen und dem uneinsichtigen Verhalten der Prager Regierung, fand die Sammlungsbewegung Henleins unter den Sudetendeutschen regen Anklang. Sie formierte sich ab 1934 zunächst als „Sudetendeutsche Heimatfront" und dann als „Sudetendeutsche Partei" (SdP).
Da die Prager Regierung nichts zur Beseitigung unerträglicher Notstände unternahm, erzielte die SdP bei den Senats- und Parlamentswahlen 1935 – auch in Schlaggenwald – das höchste Stimmenergebnis aller Parteien.
Die Durchgangsstraße von der Neustadt bis zur Malzmühle wurde 1935 neu gepflastert (Notstandsmaßnahme). Werbung im Fremdenverkehr sollte unsere Bergstadt als
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.