⟵ věta pokračuje z předchozího listu

vynechávat, protože jinak by se hromádky prachového peří rozlétly. Byly žádány pilné ruce. Za to hostitelka v pozdější hodinu podávala kávu a koláč. Vyprávění novinek a muzicírování přinášelo trochu zpestření při jednotvárné práci. Občas nakonec ještě nějaký Seff nebo Fränz zahrál k tanci. Protože tehdy neexistovaly taneční školy, mohli se mladí lidé při tom naučit nejeden tanec. „Federleech" (konec draní peří), konec namáhavé drobné práce, se slavil při koláči a punči.

Když „sezóna" draní peří ve světnicích skončila, řezaly se staré oblečení a zbytky látek na proužky, konce se sešívaly a navíjely do velkých klubek. „Bandlwirkā" (tkadlec pruhů) z toho zhotovoval na míru pestré tkané koberečky, naše tzv. „Bandlploān" (hadrové koberce), kterým jsme žertem říkali také „perské koberce chudého muže". Doprovázely nás i při vysídlení, sešité po stranách jako prostorné pytle na dopravu našich věcí.

Vyrostl-li koncem ledna v mrazivých zimních nocích na Velkém rybníce silný led, dala pivovar horního města, než se opět „oteplilo", led sklízet a zakládat zásoby na chlazení svého piva. V této době se ve světnicích rozebíraly betlémy a ukládaly na půdu až do příštího adventu.

Svátkem svěcení světla (Hromnicemi) se uzavíral koloběh roku usedlých zvyků.

Krátký výlet do domácích zvyků nás v zrcadle ročních dob přivádí k nejkrásnějším vzpomínkám v obrázkové knize života.

[obr] Horní Slavkov

[obr] Pohled z Nové ulice na kostel sv. Jiří

[obr] Při „Federnschlöißn" (draní peří)

věta pokračuje na dalším listu ⟶