Schlaggenwald einst kaiserlich freie Bergstadt — Horní Slavkov, kdysi císařské svobodné horní město
/ 464
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 269
Kulturní život v hornickém městě

Úvod

Císařsko-královské svobodné horní město Horní Slavkov (Schlaggenwald) se může ohlédnout za téměř osmi sty lety pohnuté historie.

Kdo chce vyprávět o kulturním a náboženském dění a o duchovních proudech, jež tímto místem procházely, může sáhnout hluboko do minulosti a doložit své vyprávění příslušnými prameny. Farní pamětní kniha přitom jistě slouží jako vítaná pomůcka, nelze ji však brát jako listinný důkaz, protože údaje v ní obsažené nelze ověřit.

Podle dosavadních poznatků se vývoj směrem k městu začal odehrávat kolem roku 1300 n. l. Osady ležící v rozsáhlém lesním kraji díky bohatým ložiskům rudy rychle vyrostly v úctyhodné hornické město. Z okolních zemí přicházeli horníci a řemeslníci se svým uměním, svou vírou, svými zvyky a očekáváními a spolu s domácím obyvatelstvem vytvářeli městskou obec otevřenou pokroku.

Jak dodnes ukazují nářeční zvláštnosti, způsob života i zvyky obyvatel se zachovaly po staletí.

Občanská hrdost a společné zájmy vedly přes bratrstva a cechy z hornické doby k pozoruhodnému družstevnímu, spolkovému a kulturnímu životu. Vždy prozíravě jednající městská rada dokázala zmírnit tvrdé střety náboženských sporů i jejich následky. Po úpadku výnosné těžby se podařilo rozvojem moderního školství a podporou hospodářského podnikání znovu rozproudit i čilý duchovní život, který sice utrpěl nezdary v důsledku obou světových válek, avšak zcela ustal až vyhnáním občanů v roce 1946.

V následujících příspěvcích mají být znovu zprostředkovány obrazy z domoviny, tak jak žijí jako vzpomínky na kulturní a náboženský vývoj v srdcích Slavkovanů.

[obr] Nepomucký most s Pluhovým domem

původní znění

Das kulturelle Leben in der Bergstadt
Einführung

Die kaiserlich und königlich freie Bergstadt Schlaggenwald kann auf eine fast achthundertjährige, wechselvolle Geschichte zurückblicken.

Wer über das kulturelle und religiöse Geschehen sowie die geistigen Strömungen in diesem Ort berichten will, kann tief in die Vergangenheit zurückgreifen und mit entsprechenden Belegen aufwarten. Das Pfarrgedächtnisbuch dient dabei sicherlich als willkommene Hilfe, läßt sich aber nicht als Urkunde verwenden, weil die dort enthaltenen Angaben nicht nachprüfbar sind.

Nach den bisherigen Erkenntnissen setzte die Entwicklung zur Stadt um 1300 n.Chr. ein. Die in dem großen Waldgebiet liegenden Siedlungen wuchsen durch das reiche Erzvorkommen rasch zu einer ansehnlichen Bergstadt heran. Aus den umliegenden Ländern kamen Bergleute und Handwerker mit ihrem Können, ihrem Glauben, ihren Gewohnheiten und Erwartungen und bildeten mit der einheimischen Bevölkerung eine dem Fortschritt zugewandte Stadtgemeinde.

Wie die mundartlichen Besonderheiten heute noch zeigen, haben sich Lebensart und Gebräuche der Bewohner durch die Jahrhunderte erhalten.

Bürgersinn und gemeinsame Interessen führten über die Bruder- und Gewerkschaften aus der Bergbauzeit zu einem beachtlichen Genossenschafts-, Vereins- und Kulturleben. Der stets umsichtig handelnde Stadtrat verstand es, die harten Auseinandersetzungen in den Religionskämpfen und ihre Folgen zu mildern. Nach dem Niedergang des ergiebigen Bergbaus gelang es, durch den Ausbau eines modernen Schulwesens und die Förderung wirtschaftlicher Bestrebungen auch ein reges geistiges Leben erblühen zu lassen, das durch die Auswirkungen der beiden Weltkriege Rückschlägen ausgesetzt war und erst durch die Vertreibung der Bürger im Jahre 1946 zum Erliegen kam.

In den folgenden Beiträgen sollen wieder Bilder aus der Heimat vermittelt werden, wie sie als Erinnerungen an die kulturelle und religiöse Entwicklung in den Herzen der Schlaggenwalder weiterleben.

[obr] Nepomuk-Brücke mit Pflughaus

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 269 z 464
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.