v okrese Loket, nádherné a levné letní letovisko.
Když poutník přichází vlakem nebo pěšky od hrdého hradního města Loket a opouští poslední zákrut téměř alpského Zechtalu – mnohonásobně klikatícího se, úzkého údolí lemovaného strmými žulovými svahy, porostlého smrky a březovými porosty, podél divoce hučícího potoka Flutbach – naskytne se mu překvapivý, nádherný pohled na starobylou proslulou horní město Horní Slavkov (Schlaggenwald) s kostelem sv. Jiří na výšině a s částí města rozloženou na svahu pod ním. Ohromený cizinec nyní stojí na historické půdě částečně ještě středověkého městečka s bohatou historickou minulostí, v krásné, zdravé poloze a v blízkosti mohutných vysokých lesů táhnoucích se po výběžcích Císařského lesa (Kaiserwald). Jaké nádherné panorama polí, luk, rybníků a vesniček skrytých v zeleni stromů! Ačkoli svobodné horní město Horní Slavkov je historicky doloženo se svým bohatým cínovým požehnáním již od roku 1222, lze s jistotou předpokládat, že se zde těžilo již před rokem 1000 a existovala zde i německá osada, jak lze usuzovat z dochovaných obětních a shromažďovacích míst (Thingstätten) na Krudumu. Dne 15. května 1357 je knězem Ulrichem jmenován farář v Horním Slavkově a dne 17. prosince 1490 uděluje Jindřich III. z Plavna městu Horní Slavkov „úplné chebské městské právo" se svým rodovým erbem jako městským znakem. Rozkvět horního města spadá do doby vlastnictví bohatě zámožných a mocných pánů Pfluků z Rabštejna.
Kolem roku 1600 sídlilo v Horním Slavkově 32 šlechtických a patricijských rodin a bohatý horní požehnaní vyžadovalo zřízení c. k. hormistrovského úřadu. Z tohoto slavného období pocházejí městský kostel z roku 1521, Niedermannův dům a Pflugovy domy; velký požár města roku 1713 zničil i druhý kostel sv. Anny, který byl roku 1726 znovu postaven a mistrovsky vyzdoben proslulým freskovým malířem Eliášem Dollhofem. Z Horního Slavkova pocházejí i další významní mužové, jako Lutherův současník Kašpar Bruchius, dále Zacharias Theobaldus, Christophorus Crinesius, Andreas Richter, Cölestin Werner a pražský malíř Anton Hölperl. Horní Slavkov má bohaté muzeum a cenný archiv s mnoha velmi vzácnými listinami a díly. Také Johann Wolfgang von Goethe zde pobýval v letech 1811 a 1818 a na radnici je mu věnována pamětní deska. Roku 1812 navštívil naše horní město císař František I. se svou dcerou Marií Louisou a projeli se 72 sáhů hlubokou štolou Hubertusstocku. Při tomto pobytu si císař František I. prohlédl první českou porcelánku Lippert & Haas, která dnes pod firmou Haas & Cžjžek A.-G. požívá světové proslulosti. Horní Slavkov měl kdysi i hojně navštěvovanou latinskou školu. V současnosti čítá město v 568 domech asi 3400 obyvatel, má chlapeckou, dívčí obecnou a měšťanskou školu, je sídlem drážního, poštovního a telegrafního úřadu, obvodního lékaře a lékárny. Město leží uprostřed autobusové linky Karlovy Vary–Mariánské Lázně s denně 12 spoji tam a zpět, má dva katolické kostely a jeden evangelický. Poloha ve výšce asi 600 metrů nad mořem v čistém horském vzduchu je stejně půvabná jako po zdravotní stránce mimořádně příznivá pro léčení nervozity, plicních a srdečních potíží, k čemuž podstatně přispívá idylicky položené koupaliště s projížďkami na loďkách a mohutné lesní porosty. V nejbližším okolí se nachází zvláštní lesní pramen s místem lesní pobožnosti, rozlehlé útulné lesní cesty ke Krudumu s rozhlednou Dr. Kempfa, rybník Muckengrundteich, Zwerglöcher, lesní vesničky, Dreihäuser a Kohling. Tři čtvrtě hodiny cesty odtud leží horní město Krásno (Schönfeld) se svou mohutnou rozhlednou a přes lesnatou vysokou stráň k panskému sídlu zámek Cihelny (Ziegelhütten) s velmi doporučovanou restaurací majitele Hubla. 30 minut od města se nachází sanatoriu podobný ozdravovný domov Německého tělocvičného svazu s dobrým hostincem „Jahnheim", naproti leží střelnice „Pinge", majetek Střeleckého spolku, rovněž se solidním hostincem „Schießhaus". Bezprostředně na Horní Slavkov navazuje Stollenwäldchen s ptačí rezervací a Wolfshofem.
Obyvatelstvo je veselý, zdravý egerlandsko-durynský lidský ráz, takže se ten, kdo potřebuje odpočinek, brzy cítí jako doma. Zde jsou přítomny všechny předpoklady po zdravotní stránce, které přicházejí v úvahu při volbě dobrého a přitom velmi levného letoviska. Na všechny dotazy ochotně podá informace bývalý vrchní učitel Josef Fischer, Horní Slavkov.
Pozn.: Denní penziony od 18–24 Kč podle délky pobytu a nároků.
Schlaggenwald
im Bezirk Elbogen, eine herrliche und billige Sommerfrische.
Wenn der Wanderer von der stolzen Burggrafenstadt Elbogen mit der Bahn oder zu Fuß kommend durch das vielfach gewundene, enge, von steilen Granithängen flankierte und mit Fichten, Birkenbeständen bewachsene, an der Seite des wild rauschenden Flutbaches, die letzte Krümmung des fast alpinen Zechtales verläßt, so bietet sich ihm ein überraschender, prächtiger Anblick der altberühmten Bergstadt Schlaggenwald mit der St. Georgs-Dehanalkirche auf der Höhe und dem am Abhange vorgelagerten Stadtteil dar. Der erstaunte Fremde steht nun auf historischem Boden einer teilweisen noch mittelalterlichen Kleinstadt mit geschichtlich reicher Vergangenheit in naturschöner, gesunder Lage und in der Nähe mächtiger Hochwälder, die sich auf den Ausläufern des Kaiserwaldes dahinziehen. Welch herrliches Panorama von Feld, Wiese, Teiche und den in Baumgrün versteckt liegenden Dorfschaften! Obwohl die freie Bergstadt Schlaggenwald bereits 1222 geschichtlich mit ihrem reichen Zinnsegen bekannt war, so ist doch sicher anzunehmen, daß schon vor dem Jahre 1000 Bergbau betrieben wurde und auch eine deutsche Siedlung bestand, wie aus den vorhandenen Opfer- und Thingstätten am Krudum geschlossen werden kann. Am 15. Mai 1357 wird ein Priester Ulrich als Pfarrer in Schlaggenwald ernannt und am 17. Dezember 1490 verleiht Heinrich der III. von Plauen der Stadt Schlaggenwald ein „vollkommenes Egerer Stadtrecht" mit seinem Familienwappen als Stadtwappen. Die Blüte der Bergstadt fällt in die Besitzzeit der reichbegüterten und mächtigen Herren Pflug von Rabenstein.
Um das Jahr 1600 waren in Schlaggenwald 32 adelige und Patrizierfamilien seßhaft und erforderte der reiche Bergsegen die Errichtung eines k. k. Bergoberamtes. Die Stadtkirche vom Jahre 1521, das Niedermann- und die Pflughäuser stammen aus dieser Glanzperiode, der große Stadtbrand vom Jahre 1713 vernichtete auch die zweite Kirche zu St. Anna, welche 1726 wieder erbaut, von dem berühmten Freskomaler Elias Dollhof mit Meisterhand geschmückt wurde. Aus Schlaggenwald stammen noch andere hervorragende Männer, so der Zeitgenosse Luthers, Kasper Bruchius, ferner Zacherias Theobaldus, Christophorus Crinesius, Andreas Richter, Cölestin Werner und der Prager Maler Anton Hölperl. Schlaggenwald besitzt ein reichhaltiges Museum und ein wertvolles Archiv mit vielen sehr seltenen Urkunden und Werken. Auch Wolfgang von Goethe weilte in den Jahren 1811 und 1818 hier und befindet sich am Rathause eine bezügliche Gedenktafel. 1812 besuchte Kaiser Franz der I. mit seiner Tochter Maria Louise unsere Bergstadt und befuhren den 72 Klafter tiefen Stollen des Hubertusstockes. Bei diesem Aufenthalte besichtigte Kaiser Franz I. die erste böhm. Porzellanfabrik Lippert & Haas, die heute unter der Firma Haas & Cžjžek A.-G. Weltruf genießt. Schlaggenwald hatte auch seinerzeit eine gut besuchte Lateinschule. Gegenwärtig zählt die Stadt in 568 Häusern rund 3400 Einwohner, besitzt eine Knaben-, Mädchen-Volks- und Bürgerschule, ist der Sitz eines Bahn-, Post- und Telegraphen-Amtes, eines Distriktsarztes und einer Apotheke. Die Stadt liegt in der Mitte der Autobuslinie Karlsbad—Marienbad mit täglich 12 Hin- und Rückfahrten, besitzt zwei katholische und eine evangelische Kirche. Die Lage in rund 600 Meter Seehöhe in reiner Gebirgsluft ist ebenso reizend, wie in gesundheitlicher Beziehung von äußerst günstiger Wirkung zur Behebung von Nervosität, Lungen- und Herzbeschwerden, wozu wesentlich ein idyllisch gelegenes Strandbad mit Kahnfahrten und die mächtigen Waldbestände beitragen. In nächster Nähe liegen die seltsame Waldquelle mit Waldandacht, die weiten lauschigen Waldwege zum Krudum mit der Dr. Kempfwarte, dem Muckengrundteich, Zwerglöchern, den Walddörfern, Dreihäuser und Kohling. In ¾ stündiger Entfernung liegt die Bergstadt Schönfeld mit ihrem massiven Aussichtsturm und über die waldreiche hohe Heide zum Herrensitz Schloß Ziegelhütten mit best zu empfehlender Restauration des Besitzers Hubl. 30 Minuten von der Stadt entfernt befindet sich das sanatoriumartige Erholungsheim des deutschen Turnverbandes mit guter Gastwirtschaft zum „Jahnheim", gegenüber liegt die Schießstätte „Pinge", Eigentum der Schützengesellschaft, ebenfalls mit solidem Gasthaus „Schießhaus." Unmittelbar an Schlaggenwald schließt sich das Stollenwäldchen mit dem Vogelschutzpark und dem Wolfshof an.
Die Bevölkerung ist ein heiterer, gesunder Egerländer-Thüringerischer Menschenschlag, so daß der Erholungsbedürftige sich bald heimisch fühlt. Hier sind alle jene Vorbedingungen in gesundheitlicher Hinsicht vorhanden, die für die Wahl einer guten und dabei sehr billigen Sommerfrische in Betracht kommen. Auskunft erteilt auf alle Anfragen bereitwilligst der Oberlehrer i. R. Josef Fischer, Schlaggenwald.
N. B. Tagespensionen von 18—24 Kč je nach Dauer und Ansprüche.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.