stavba školy (1525), která sloužila jako obecná škola až do roku 1863, příklon měšťanů k reformaci (1532 opouští město poslední katolický farář se svým kaplanem), zavedení výročních a týdenních trhů (1533), zřízení chlebné lavice, zřízení solního skladu (1534), povolání prvního vystudovaného lékárníka (1534) a lékaře (1536) a další správní nařízení.

Roku 1537 přebírá vládu Kašpar Pluh. Přiklání se k luterskému učení. Rada se drží neutrálně a snaží se zprostředkovávat mezi vyznáními. Jsou najímáni evangeličtí faráři. Šmalkaldský spolek (protestantští knížata a města vzbouřená proti císaři) volí Kašpara vojevůdcem. Po vítězství císaře (1547) musí uprchnout; jeho majetek je zabaven.

Město koupilo doly a s úspěchem je dál provozovalo. Konec Pluhovy vlády byl zpečetěn povýšením Horního Slavkova na císařské svobodné horní město roku 1547.

Město bylo v předchozích letech vystaveno značnému zatížení. Muselo roku 1537 zavést tureckou daň, odvádět kontribuce a roku 1538 souhlasit s odvodem 400 mužů do turecké války. Habsburkové stáli v zájmu křesťanského a univerzálního císařství v obranném boji proti muslimským Turkům.

Roku 1543 vydal Kašpar Pluh pro rozvoj města důležitý stavební řád. Ten po ničivé povodni upravoval mimo jiné osídlování nových obytných čtvrtí, vedení ulic, odstup od Flutbachu atd.

Aby bylo možné dobývat další rudná ložiska, udržet štoly bez vody a zlepšit odvětrávání, byla v letech 1539–1550 vybudována odvodňovací štola (Dědičná štola Kašpara Pluha). K obraně proti tureckým útokům na východě monarchie muselo být roku 1566 znovu vyzbrojeno a placeno 400 měšťanů a 700 horníků. 1582–1584 první výskyt moru.

Rada vydala předpisy k potírání nákazy a zřídila za kostelem morový lazaret. Nákaza si vyžádala velmi mnoho obětí.

1583 dostala radnice svou definitivní podobu.

Roku 1592 vypukla červená úplavice (dysenterie); morový lazaret byl přeložen k Flutbachu pod městem.

1597 koupila rada město a panství Bečov.

Na památku morové epidemie byl kolem roku 1600 na Kostelním schodišti postaven morový sloup. Znázorňoval Nejsvětější Trojici a byl inspirován Michelangelovou Pietou.

1607 nový výskyt moru.

1616: Císař Matyáš chtěl nechat město vypálit, protože se drželo zakázaného (evangelického) učení. Jeden starý horník vyprosil u císaře milost, aby rozsudek nebyl vykonán. Je třeba poznamenat, že od Augsburského náboženského míru (1555) směli říšští stavové určovat náboženství svých poddaných (cuius regio, eius religio). V letech 1618–1648 se velké části Evropy ocitly v třicetileté válce. Původně náboženské spory byly stále více překrývány mocenskopolitickými zájmy. Ochranné listy vystavené válčícími stranami pro město se ukázaly být téměř bezcenné.

1619–1624: Město holdovalo Fridrichu Falckému („zimnímu králi") jako zemskému pánu. Chování rady přimělo císaře, aby město obsadil, ustavil komisi k vyšetření událostí a nakonec tvrdě zasáhl. Město bylo odsouzeno za velezradu. Tak byly mimo jiné bez náhrady zabaveny majetky v Bečově, zrušena mnohá privilegia, požadovány velké peněžní částky

věta pokračuje na dalším listu ⟶