Vynikajícím potomkem tohoto rodu byl Slavko čili Schlakko z Rýzmburka. Je pokládán za dárce jména naší rodné obce, tedy města zvaného „Schlakkowalde".

Podle jedné listiny prý osada tohoto jména existovala už roku 1202. Farní pamětní kniha uvádí k roku 1242 kostel sv. Jiří.

Znak Rýzmburků byl převzat do znaku města. Proto obsahovalo jedno pole sedmizubý hrábě (znak rodu) na mýdlo/rudné hrábě.

Za Rýzmburků, kdy vznikaly nejstarší části obce, existovala už vesnická osada „Seifahrtsgrün". Místní název naznačuje založení v době germánského znovuosídlení, tedy zhruba od roku 1150. Je známo, že zde stávala kaple sv. Anny, jejíž zvony našly roku 1542 místo na věži kostela hospitálu sv. Anny. Po přestavbě kaple na obytný dům (Svatoanenská ulička č. 451) se dochovaly stopy jejího původního účelu. Polohu předpokládaného hřbitova se nikdy nepodařilo zjistit.

V roce 1300 měla být obec povýšena na město. Podle jiných pramenů k této události došlo poněkud později. Roku 1341 obdrželo město od Rýzmburků žlutické městské právo. Správně bylo přiřazeno k panství Bečov. Roku 1383 připojil pán z Gfell k jedné listině pečeť „města Schlakkenwalde".

V době husitských válek (1419–36) museli naši předkové mnoho vytrpět. Hornictví, řemesla a obchod se téměř zcela zastavily. Obec potřebovala desítky let, aby se znovu vzpamatovala.

Po vládě Rýzmburků následovali na krátkou dobu (od roku 1454) hrabata z Gleichenu a nakonec junkeři z Plavna a Míšně. Jindřich III. z Plavna udělil městu roku 1489 chebské městské právo a povolil převzít do městského znaku svůj rodový erb, jednoocasého černého lva kráčejícího doleva.

Po junkerech z Plavna nastoupil rod Pluhů z Rabštejna, jako první roku 1494 Sebastian Pluh. Noví vrchnostenští páni učinili z města středisko dolování rud a obchodu s cínem. Zvláštní zásluhu na tom měl Hans*) Pluh (od roku 1501), vážený muž, který byl v letech 1533 až 1537 nejvyšším kancléřem Království českého. Nastala desetiletí nejbohatšího hornického požehnání, ale zároveň doba nejvyššího stavebního a kulturního rozvoje. Vrchnostenští páni si nechali stavět honosné domy (Pluhovy domy), které se jako kulturní památky dochovaly až do naší doby. Rada a měšťané si počínali podobně; tak vznikl Nový trh, byly stavěny domy podle vzoru norimberských patricijských rodin; vzniklo několik mlýnů a dvě cihelny.

Pro západní historiografii skončil kolem roku 1500 středověk. Přechod k novověku se neodehrál jako ostrý zlom, nýbrž jako staletí trvající souběh starého a nového. Tuto dobu charakterizují ohromné změny ve státně-politickém, náboženském, vědeckém a sociálním prostředí i průlomové objevy a vynálezy.

Některé dopady na město Horní Slavkov lze doložit na místní historii:

Stavba vodovodu z Hubu (1500), trestní řád města (1500), přestavba kostela sv. Jiří (1517/18–1520), koupě lázeňské jizby (1522), zřízení flošského náhonu, vodních nádrží a odvodňovacích strouh (1523), stávka horníků (1525), dláždění ulic (1529), provoz latinské školy (přibližně 100 let),

*) v historických pramenech uváděn také jako „Johann Pflug von Rabenstein"

věta pokračuje na dalším listu ⟶