K majetku pivovaru patřilo také několik luk a polí v okolí Hochgerichtu a u Schödlhofu. „Kirchnerovy louky" a „pivovarské pole" dodávaly seno a oves pro tažné koně.
A nyní k samotnému pivu: Roční výstav zhruba 6 000 hl potvrzuje, že piva Horního pivovaru měla ve třicátých letech čilý ohlas. Vařilo se výčepní, ležácké a sladové pivo; před válkou o masopustu a v postní době i silné tmavé pivo, dohromady bohatá nabídka pro každý vkus. Pivo leželo ve velkých, na výšku muže vysokých dřevěných sudech.
Rozvoz v sudech po 12,5, 25, 50 a 100 litrech k hostincům v obci a okolí zajišťovaly koňské povozy; v zimě se používaly i sáně. Pro delší trasy a větší dodávané množství byl k dispozici nákladní automobil.
Pivo v lahvích s patentním uzávěrem pro drobný prodej po 1/2 a 1 litru se neplnilo jen v pivovaru. Některé hostince to dělaly samy.
Nezůstává bez zmínky ani výčep piva ve vlastní pivovarské výčepní místnosti „Schalander". Také výčep ječného moku „přes ulici" byl zcela běžný. Tak si nechávali otcové ve večerní hodinu nosit domů pivo v džbánech nebo v „Pleschn" (plechových konvicích), přičemž se nejedna malá pamlskářka prozradila „pěnovým knírkem" (Faamschnurrä). Jako rodinný nápoj se s oblibou volilo „černé pivo", tj. sladové pivo.
Ceny piva z tehdejší doby už nejsou známy. Naposledy stál asi půl litru tmavého piva okolo 14, světlého kolem 19 říšských feniků.
Horní pivovar Horní Slavkov (Bergbrauerei Schlaggenwald) dnes už neexistuje. Po vyvlastnění v roce 1945 přivedly vaření neznalý personál, nedostatek surovin a chybějící pivovarská voda výrobu piva v roce 1948 k zastavení. Budovy byly zbourány v roce 1955. Zbytky sutin, zarostlé plevelem, „zdobí" dnes místo, kde kdysi kvetlo naše pivovarnické řemeslo. Domácí pivní pramen vyschl. Historie Horního pivovaru však zůstane vždy spjata s historií našeho rodného města a úvodem zmíněné napomenutí nebude zapomenuto.
Poznámky: 1) ohmné — dávka za ohm (staré duté míra pro pivo a víno, odpovídá zhruba 150–160 litrům), 2) vykvasit — dokvasit, 3) svatý Jiří — svátek sv. Jiří (23. dubna), 4) strych — staré obilní míra, odpovídá zhruba 93,6 litru, 5) přepouštěč piva — čerpač, přelévač, 6) kuf — duté míra pro pivo, odpovídá 637,6 litru, 7) zl. — zlatý, z francouzského slova pro gulden, 8) gubernium — zemský správní úřad rakouských korunních zemí v letech 1763 až 1848.
Zum Besitz der Brauerei zählten auch noch einige Wiesen und Felder in der Umgebung des Hochgerichts und beim Schödlhof. Die „Kirchnerwiesen" und „Bräuhausacker" lieferten Heu und Hafer für die Zugpferde.
Und nun zum Bier selbst: Ein jährlicher Ausstoß von etwa 6.000 hl bestätigt, daß die Biere der Bergbrauerei in den dreißiger Jahren regen Zuspruch fanden. Gebraut wurden Schank-, Lager- und Malzbier; vor dem Kriege zur Faschings- und Fastenzeit auch ein starkes dunkles Bier, zusammen ein stattliches Angebot für jeden Geschmack. Das Bier lagerte in großen, mannshohen Holzfässern.
Den Transport in Fässern zu 12,5, 25, 50 und 100 Litern zu den Gasthäusern im Ort und in der Umgebung führten Pferdefuhrwerke aus; im Winter kamen auch Schlitten zum Einsatz. Für weitere Strecken und größere Liefermengen stand ein Lkw zur Verfügung.
Bier in Flaschen mit Schnappverschluß für den Kleinverkauf zu 1/2 und 1 Liter wurde nicht nur in der Brauerei abgefüllt. Einige Gaststätten pflegten dies selbst zu tun.
Nicht unerwähnt bleiben darf der Bierausschank in der brauereieigenen Wirtsstube „Schalander". Auch das Ausschänken von Gerstensaft „über die Gasse" war durchaus üblich. So ließen sich die Väter zur abendlichen Stunde Bier in Krügen oder „Pleschn" (Blechkannen) nach Hause bringen, wobei sich manche kleine Naschkatze durch einen „Faamschnurrä" (Schnurrbart aus Schaum) selbst verriet. Als Familiengetränk wählte man mit Vorliebe „schwarzes Bier", d.h. Malzbier.
Die Bierpreise aus damaliger Zeit sind nicht mehr bekannt. Zuletzt dürfte ein halber Liter dunkles Bier etwa 14, helles rund 19 Reichspfennige gekostet haben.
Die Bergbrauerei Schlaggenwald gibt es heute nicht mehr. Nach der Enteignung im Jahre 1945 brachten des Brauens unkundiges Personal, mangelnde Rohstoffe und fehlendes Brauwasser die Bierherstellung 1948 zum Erliegen. Die Gebäude wurden 1955 abgerissen. Schuttreste, vom Unkraut überwuchert, „zieren" heute die Stelle, an der einmal unser Braugewerbe blühte. Der heimatliche Bierquell ist versiegt. Die Geschichte der Bergbrauerei aber wird stets mit der unserer Heimatstadt verbunden und die eingangs erwähnte Mahnung unvergessen bleiben.
Anmerkungen:
1) Ohmgeld — Abgabe je Ohm (altes Hohlmaß für Bier und Wein, entspricht etwa 150–160 Liter),
2) aushökeln — ausgären,
3) Georgentag — St. Georgstag (23. April),
4) Strich — altes Getreidemaß, entspricht etwa 93,6 Liter,
5) Bierpfützer — Schöpfer, Umfüller,
6) Kufe — Hohlmaß für Bier, entspricht 637,6 Liter,
7) fl. — Florin, französisches Wort für Gulden,
8) Gubernium — landesfürstliche Verwaltungsbehörde der österreichischen Kronländer von 1763 bis 1848.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.