⟵ věta pokračuje z předchozího listu

císařská vojska pod hrabětem Colloredem Francouze z Chebska a osvobodila rukojmí.

Druhá odváděcí (odvodňovací) štola, plánovaná hrabětem Colloredem, nemohla být kvůli sedmileté válce mezi Pruskem a Rakouskem a nedostatku peněz dokončena. Měla začínat v teplském údolí, těsně pod cihlářským železničním mostem, a po 5 km délky měla zastihnout rudná ložiska v Pinze, jež sahala až do hloubky 240 m. Považme: dvě odváděcí štoly a možnost obejít se do takové hloubky bez čerpadel – jakou obrovskou výhodou by tato štola byla! Na výšině u Gfellerova kříže se již hloubila potřebná vzdušná šachta. Odtud pocházejí i tamní haldy.

Po sedmileté válce (1756–1762) dokončila císařovna Marie Terezie reformy zahájené po válce o dědictví, jež přinesly různé změny. Město bylo podřízeno krajskému úřadu v Lokti a muselo odevzdat „nálezovou pravomoc"+) apelačnímu soudu v Praze. Hrdelní soud byl zrušen (1751 poslední poprava vražedkyně) a daňové záležitosti byly nově uspořádány. Místo dosavadních až čtyř mohl být po roce 1756 volen jen jeden purkmistr. Dluhové břemeno městu zůstalo, zdroje příjmů vysychaly. Město ve své nouzi prodalo několik domů, hostinec „U Rudého vola", pět mlýnů, mezi nimi i sladovnický mlýn, pole a louky. Za to obdrželo při rozdělení Huberova hlavního díla 32 kuksů (= podílů na dole), z Kašpar-Pflugovy dědičné štoly 40 podílů a důlní mlýn u dolní střelnice.

Také horní podnikatelé (Gewerkové) trpěli nedostatkem peněz a roku 1761 zastavili těžbu.

Roku 1761 bylo zrušeno hlavní dílo v Huberském pni, 1772 c. a k. vrchní báňský úřad ve městě. Prostý báňský úřad sídlil v Jahnheimu, později v Amthausu (vedle chlapecké školy). Ten pokračoval v provozu dolu, ale téhož roku jej opět zastavil a přenechal Huberovo hlavní dílo městu proti reverzu (písemnému závazku); tato smlouva bohužel nikdy nenabyla účinnosti.

Roku 1775 zaměstnávalo hornictví ještě 200 horníků, 114 jich bylo bez práce.

Úpadek rudného hornictví až po jeho ukončení roku 1870; vznik průmyslových závodů (1792)

Do roku 1817 byl státní důlní provoz s přestávkami udržován, poté však téměř úplně zastaven a většina jeho příslušenství prodána. Báňský úřad zůstal zachován.

Během posledních let hornického provozu navštívilo cínové těžební zařízení mnoho význačných osobností. V báňské pamětní knize jsou zaznamenána tato jména:

Kníže Lichtenštejn, arcivévoda Rainer, hrabě Colloredo, hrabě Stadion, mnozí polští a francouzští šlechtici, kteří pobývali na léčení v Karlových Varech. Roku 1812 navštívil Horní Slavkov s velkým doprovodem císař František I. v doprovodu své dcery Marie Luisy, choti Napoleona, sjel do Huberova hlavního díla a bohatě obdaroval horníky. Naše město a jeho doly navštívil i Goethe (viz zvláštní příspěvek).

Jako obchodní místo a sídlo mnoha kovozpracujících podniků byl Norimberk vedle Lipska hlavním odběratelem hornoslavkovského cínu. Cín z Císařského lesa (Kaiserwald) odcházel na všechny evropské trhy a na hlavním překladišti v Amsterdamu se dlouho nedal konkurencí anglického cínu předstihnout.

+) Pravomoc rozhodovat na základě skutečností, jejichž jistotu lze usuzovat z existence jiných, dokazovaných skutečností.