Pohromy
Do tohoto veselého a plodného období zasáhly také pohromy – jednou plíživě, jindy náhle a s nezadržitelnou silou.
Jakési předzvěstí neštěstí byla průtrž mračen roku 1543, jež způsobila ničivou povodeň. Celá stáda dobytka byla odnesena vodou, zničeny domy, pole, louky i doly, a dokonce byla strhnuta i zídka podél potoka. Škoda byla vyčíslena na 80 000 zlatých. Stavby, přikrášlení a vylepšení města, o nichž se rozhodlo a jež byly zahájeny pro obnovu, zničila znovu „mocná událost" (náboženský rozkol). Mladý Caspar Bruschius mluví o živelní pohromě a připomíná svým krajanům působení Věčného.
Kronikář vypráví, že roku 1568 došlo v Pinze k mohutnému závalu hory, z mnoha šachet naráz vyrazily důlní plyny (větry) a lidi, kteří byli tehdy poblíž Hubu a ve Švédském pni (Schwedenstock), vzduchový tlak vrhl proti stěnám, takže si „popraskali kosti v těle".
Poté se plíživě přiblížila epidemie a přinesla smrt tisícům: mor. Psal se rok 1582. Přišel jako blesk z čistého nebe. Rada se brzy vzpamatovala a učinila rozsáhlá opatření k jeho potlačení. Školy byly zavřeny, konání trhů zakázáno a styk s okolními obcemi přerušen. Lazaret zřízený za hřbitovem přijímal nakažené; byl ustanoven morový kaplan a nařízeno, aby mrtví byli kladeni před vchod domu, odkud je odváželi nosiči mrtvých. Horníci a později i měšťané byli k této službě povoláváni, dobře stravováni a pohošťováni vínem. Pohřby se konaly v 9 hodin dopoledne a ve 4 hodiny odpoledne. Ranhojičům a lazebníkům bylo uloženo navrhnout osobu, která by v těchto „časech umírání" chodila k nemocným, pouštěla žilou a otvírala apostémata (vředy). Když se ukázalo, že morový lazaret je malý a navíc bez vody, zřídili druhý pod městem („u potoka, na zahradě Bartel Schlosserové, kde byl také hřbitov").
Mor řádil několik let. I když se zdálo, že vyhasl, objevovaly se stále jednotlivé případy a obyvatelstvo nepřestávalo žít ve strachu, tím spíše, že roku 1592 vypukla ještě červená úplavice, jež si opět vyžádala mnoho obětí. Podobně jako mor byla pravděpodobně zavlečena řemeslníky a žebráky.
Na památku této zlé doby postavili na Kirchstaffel, cestě ke kostelu, sloup Nejsvětější Trojice.
Situace v hornoslavkovském báňském revíru se viditelně zhoršovala. Povrchová ložiska se vyčerpala a ve velkých hloubkách byl obsah cínu jen nízký. S rostoucí hloubkou stoupaly těžební náklady, provozní potřeby i mzdy. Značné prostředky si vyžadovala i údržba a provoz vodních toků. Průraz Pflugovy štoly k Huberskému pni sloužil také k intenzivnějšímu dobývání ve velkých hloubkách (1587); nová vodní šachta byla vyhloubena roku 1590. Roku 1581 už nemalá část dolů a zpracovatelských závodů byla opuštěna a stála bez provozu, počet horníků se podstatně snížil.
Náboženský rozkol a jeho následky (1517–1648)
Die Heimsuchungen**
Mitten in diese lebensfrohe Zeit fielen die Heimsuchungen; einmal schleichend und das andere Mal plötzlich und urgewaltig.
Als eine Art Vorwarnung verursachte 1543 ein Wolkenbruch ein zerstörendes Hochwasser. Ganze Viehherden wurden fortgeschwemmt, Häuser, Felder, Wiesen und Bergwerke zerstört und sogar die Ufermauer des Flutbaches weggerissen. Der Schaden wurde mit 80.000 fl. beziffert. Für den Wiederaufbau beschlossene und angebahnte Bauten, Verschönerungen und Verbesserungen der Stadt zerstörte ein „gewaltiges Ereignis" (Glaubensspaltung) abermals. Der junge Caspar Bruschius spricht von einem Elementarereignis und erinnert seine Landsleute an das Walten des Ewigen.
Der Chronist berichtet, daß sich 1568 in der Pinge ein gewaltiger Niederbruch des Berges ereignet habe, die Wetter seien von vielen Schächten zugleich ausgestoßen, und die Leute, die damals nahe der Hub und im Schwedenstock waren, habe der Luftdruck gegen die Wände geworfen und „die Knochen im Leibe angeknackt".
Dann kroch schleichend eine Seuche heran und brachte Tausenden den Tod: die Pest. Man schrieb 1582. Wie ein Blitz aus heiterem Himmel kam sie. Der Rat faßte sich bald und traf umfassende Vorkehrungen zur Bekämpfung. Die Schulen wurden geschlossen, das Abhalten der Märkte verboten und der Verkehr mit den Nachbarorten eingestellt. Ein hinter dem Friedhof errichtetes Lazarett nahm die Infizierten auf; ein Pestkaplan wurde angestellt und angeordnet, daß die Toten vor die Haustüre zu legen sind, wo sie die Pesttotenträger abholten. Bergleute und später auch Bürger wurden als solche herangezogen, gut verpflegt und mit Wein bewirtet. Beerdigungen fanden um 9 Uhr vm. und 4 Uhr nm. statt. Den Balbierern und Badern wurde auferlegt, eine Person vorzuschlagen, die in diesen „Sterbensleuften" zu den Kranken gehen, Ader lassen und die Apostema (Beulen) öffnen sollte. Als sich herausstellte, daß das Pestlazarett zu klein war und außerdem kein Wasser hatte, errichtete man ein zweites unterhalb der Stadt („an dem Bach in der Bartel Schlosserin ihrem Garten, wo auch ein Friedhof war").
Die Pest wütete mehrere Jahre. Selbst als man sie für erloschen hielt, traten immer wieder einzelne Fälle auf, und die Einwohnerschaft kam aus den Ängsten nicht heraus, umso mehr, als 1592 auch noch die rote Ruhr ausbrach, die wiederum viele Todesopfer forderte. Wie die Pest, war wahrscheinlich auch sie durch Handwerker und Bettelleute eingeschleppt worden.
Zur Erinnerung an diese böse Zeit errichtete man auf der Kirchstaffel, dem Weg zur Kirche, eine Dreifaltigkeitssäule.
Die Lage im Schlaggenwalder Bergrevier verschlechterte sich zusehens. Die oberflächlichen Lagerstätten hatten sich erschöpft, und in großen Tiefen war der Zinngehalt nur gering. Mit zunehmender Tiefe stiegen die Förderkosten, Betriebsbedürfnisse und Löhne. Auch für Instandhaltung und Betrieb der Wasserläufe waren erhebliche Mittel erforderlich. Der Durchbruch des Pflugstollens zum Huber Stock diente auch der Intensivierung des Abbaus in großen Tiefen (1587); ein neuer Wasserschacht wurde 1590 abgeteuft. 1581 war ein nicht geringer Teil der Gruben und Verarbeitungswerke bereits verlassen und stand still, die Zahl der Bergarbeiter war wesentlich zurückgegangen.
**
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.