⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Kaspar-Pluhova štola se zdaleka ukázala jako nejvýnosnější a nejrentabilnější, velký kapitálový náklad z let 1539–50 se vyplatil. O výnosu před a po jejím vybudování podrobně informují „Hraběte Šternberka dějiny hornictví" a „Cín" E. Reyera.

Kvůli nepokojům za doby náboženských sporů výnos dolů obecně poklesl; nový horní řád (1548) měl zvýšit výnosy.

Jak velkoryse a požehnaně působil pro Horní Slavkov a ostatní hornická města Císařského lesa všeobecně ctěný vrchnostenský pán, tak tragicky se utvářela jeho poslední léta života. Přiklonil se k protestantskému hnutí a vzepřel se reskriptu (nařízení) císaře. Během šmalkaldské války (1546/47) byl Kaspar Pluh vrchním velitelem protestantských českých stavovských vojsk a po vítězství císařsko-katolických sborů musel z Čech uprchnout. Psanec se zachránil do Magdeburku. Král Ferdinand zabavil 1. 8. 1547 panství Bečov, prohlásil ho za zbaveného léna, cti a statků a vypsal na jeho hlavu odměnu 5000 tolarů.

Kaspar Pluh, kterému císař Maxmilián znovu povolil návrat do vlasti, zemřel roku 1549 ve Falknově (Falkenau). Tam se po svém omilostnění stáhl jako soukromá osoba. Byl pohřben v Bečově, kde se za života rád zdržoval, když nebyl v Horním Slavkově ve svém domě. Příbuzní žádali, aby směli tělo doprovodit průvodem. Smuteční průvod se ubíral 1. dubna Neustadtem, kolem Pluhova domu přes Hub do Krásna (Schönfeld) a odtud na místo pohřbu do Bečova. Tak skončila existence pro tři hornická města a celé okolí nezapomenutelného, vysoce zasloužilého, ale nešťastného muže. Jeho portrét se rovněž nacházel v městském muzeu.

Pro Horní Slavkov a Krásno (Schönfeld) nastaly chmurné dny. Po vítězství císařské armády v bitvě u Mühlberku nad Labem 15. dubna 1547 a pádu Pluha se 31. července 1547 objevili císařští komisaři a zabavili Pluhovy majetky, především hornická města Horní Slavkov a Krásno (Schönfeld) se všemi doly, stoupami, tavírnami, zásobami, lesy a vodními díly.

věta pokračuje na dalším listu ⟶