Kolem roku 1200 vlastnili území Císařského lesa páni z Rýzmburka. Borsso (nebo Borscho) starší, zvaný také Buresch, odkázal veškerý svůj majetek v Císařském lese, kde leží staré hornické obce Horní Slavkov, Krásno (Schönfeld) a Lauterbach, svým synům Borssovi a Schlakkovi. Borsso převzal jihozápadní území od svahů hory Glatzen u Mariánských Lázní a údolí až k Tillenbergu; zde si u Sandau postavil tvrz Borssengrün (zničenu za třicetileté války). Schlakko obdržel část od hory Glatzen severovýchodním směrem hluboko do vnitrozemí. Území bylo pokryto mohutnými pralesy. Zde, v lese Schlakkově, vznikla po něm pojmenovaná osada Schlakkowald, jak se jmenuje ve starých listinách. Z toho vzniklo jméno Schlaggenwald. V listině z roku 1383 uděluje Thomb Kroner, pán na Gfellu, svým poddaným stejná práva a svobody, jaké má město „zum Schlakkenwalde", a „z pořádnosti" k této listině přivěšuje pečeť města. I to je dokladem, že Horní Slavkov musí být velmi stará osada; neboť pokud bylo roku 1383 už městem, muselo být založeno dávno předtím.

V listině z 13. července 1355, vystavené dvěma bratry Borkem a Schlaccem z Rýzmburka pro trh Krásno (Schönfeld), se nachází první písemný doklad o cínovém dolování v Císařském lese. Zmiňuje se zde mimo jiné soud, správa cínových sejpů a dolů, cínová váha a horní desátek. To dokazuje již vyvinutou formu hornického provozu a snahu o jeho právní zajištění.

Johann Thaddäus Anton Peithner, šlechtic z Lichtenfelsu, píše ve svém díle o „...českých atd. dolech" z roku 1780: „Prastaré, královské hornické město Horní Slavkov, česky Slawka, je po Krásnu (Schönfeld) pravděpodobně nejstarším cínovým hornickým městem v Německu. Svůj původ odvozuje od bratří Bursena a Schlawka, čili Schlaka z Rýzmburka, po němž mohlo dostat i jméno."

Původ Borssa a Slawka (Schlakka) z Rýzmburka vede k rodu Hrabišiců (s hráběmi ve znaku) jako jedné z nejurozenějších dynastických rodin Čech, které již Kosmas, nejstarší český dějepisec, zmiňuje k roku 1061. (Rodokmen Rýzmburků podle V. Pröckla, Dějiny, 1887.)

V aktech pražského hlavního berního úřadu z let 1679, 1680 atd. se město stále nazývá „horní město Schlakkenwaldú" (horní město = hornické město) a nikdy „Horní Slavkov", jak zní dnešní český název. Bylo totiž vždy hornickým městem Schlaggenwald. Na různých předmětech a četných listinách v archivu se jméno města píše i „Schlakko-Wald", což opět poukazuje na založení v lese Schlakkově. Nářečně se obci vždy říkalo „Schläggäwål". Na znakovém kameni bývalého hrdelního soudu lze číst:

„Schlaccenwald, ta císařská horní obec, po Schlaccovi má jméno, zdobena ctností a spravedlností, za to budiž Bohu vzdán dík navždy."

I z toho je zřejmý původ jména.

Že pražský hlavní berní úřad ještě před více než 300 lety nezná pro Horní Slavkov žádné české jméno, kdežto Peithner roku 1780 už umí uvést jméno „Slawka", dává podnět k domněnce, že všechny obměny německého místního jména až po dnešní „Schlaggenwald" byly spoluurčující pro pozdější české pojmenování obce „Horní Slavkov".

Šachtové a štolové dolování (cínové doly), jádro města

věta pokračuje na dalším listu ⟶