Hned za tichým lesním rybníčkem se tato pěšina znovu spojuje se silnicí, jež nás brzy poté vede kolem skal „Pytlů mouky" (Mehlsäcke) neboli „Tří pramínků" (Drei Brünnl). Rozmar přírody zde navršil mohutné žulové balvany, které se podobají plným pytlům mouky. Nedaleko odtud vidíme na svahu cesty malý skalní zázrak: „Zwergnschtaffälä" (trpasličí schůdky). Drobné stupňovité kamenné útvary, vymyté deštěm do lesku, se ve fantazii jeví jako dílo trpaslíků.
Po několika krocích se vpravo les prořídne, přes louky a pole hledí oko daleko na východ směrem k obcím Engelhaus, Espenthor a Donawitz. Dalekohledem lze zde pěkně pozorovat starty a přistání na karlovarském letišti. Na levé straně silnice stojí v tiché lesní samotě myslivna Heid. „Schlaggenwalder Steig" nyní vede přes „Toffler Berg" (Tabulová hora, Tafelberg) strmě dolů k takzvanému „Aicher Gelenke", které svým sedlovitým tvarem terénu spojuje teplské údolí s ohebským údolím. Zde dole odpočíváme v chladné zahradě hostince „Wildpark" a obdivujeme velké lesní jezero teplické přehrady.
Poté překračujeme železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně a po upravené lesní cestě dosahujeme hostince „St. Leonhard" a příslušné kaple, zasvěcené svatému Leonardovi, ochránci dobytka. V lese objevujeme také starou zříceninu kostela, připomínající bývalou vesnici „Tiergarten", jejíž obyvatelé se už dávno odstěhovali do Karlových Varů. Nádherný smrkový porost, šťavnaté lesní louky a zasněné rybníky nabízejí podél cesty pestrý obraz. Cedule ukazuje k 609 m vysokému Abergu, který poskytuje velkolepý výhled na karlovarskou krajinu. Stále početnější jsou lesní cesty, po nichž se lze dostat k nejkrásnějším výletním místům lázeňského města.
Naše cesta se pozvolna sklání do údolí, vede kolem dřevoskladu a ústí u Zámeckého náměstí (Schloßplatz) do městské zástavby. Naše požitkářská procházka po historické „Slavkovské stezce" končí po dobrých dvou hodinách.
Zatímco v dávných dobách používali tuto cestu především řemeslníci a kupci z obou měst, o mnoho let později to byly „posílkyně" (Botenfrauen), které byly za každého počasí na cestě do Karlových Varů, aby vyřizovaly pochůzky a nákupy pro soukromé osoby a obchodníky z Horního Slavkova.
Když jsme po válce už nesměli používat železnici, sloužila „naše stezka" opět jako jediná spojovací cesta do Karlových Varů. Později se lesní oblast „Auf der Heide" stala vojenským uzavřeným pásmem.
[obr] U „Joseferlu" na Sandu
[obr] „Pytle mouky" (Mehlsäcke)
Gleich hinter einem stillen Waldteich verbindet sich dieser Pfad wieder mit der Straße, die uns bald darauf an den Felsen der „Mehlsäcke" oder der „Drei Brünnl" vorbeiführt. Eine Laune der Natur hat hier mächtige Granitblöcke aufgetürmt, die gefüllten Mehlsäcken gleichen. Unweit davon sehen wir an der Wegböschung ein kleines Felsenwunder: die „Zwergnschtaffälä" (Zwergenstufen). Die winzigen stufenförmigen Steingebilde, vom Regen blank gewaschen, erscheinen in der Phantasie als das Werk von Zwergen.
Nach wenigen Schritten lichtet sich rechts der Wald, über Wiesen und Felder schaut das Auge weit nach Osten gegen die Ortschaften Engelhaus, Espenthor und Donawitz. Mit dem Fernglas kann man hier das Starten und Landen am Karlsbader Flugplatz schön beobachten. Auf der linken Straßenseite steht in stiller Waldeinsamkeit das Forsthaus Heid. Der „Schlaggenwalder Steig" führt jetzt über den „Toffler Berg" (Tafelberg) steil hinunter zum sog. „Aicher Gelenke", das durch seine sattelförmige Bodenform das Tepltal mit dem Egertal verbindet. Hier unten rasten wir im kühlen Garten des Gasthauses „Wildpark" und bewundern den großen Waldsee der Tepltalsperre.
Wir überqueren dann die Eisenbahnlinie Karlsbad – Marienbad und erreichen auf einem gepflegten Waldweg die Gaststätte „St. Leonhard" und die zugehörige Kapelle, die dem heiligen Leonhard, dem Beschützer des Viehs, geweiht ist. Wir entdecken im Wald auch eine alte Kirchenruine, die an das frühere Dorf „Tiergarten" erinnert, dessen Bewohner schon vor langer Zeit nach Karlsbad abwanderten. Herrlicher Fichtenbestand, saftige Waldwiesen und träumerische Weiher bieten längs des Weges ein abwechslungsreiches Bild. Ein Schild weist zum 609 m hohen Aberg, der einen großartigen Ausblick über die Karlsbader Landschaft gewährt. Immer zahlreicher werden die Waldwege, auf denen man zu den schönsten Ausflugspunkten der Sprudelstadt gelangen kann.
Unser Weg senkt sich allmählich ins Tal, er führt am Holzplatz vorbei und mündet beim Schloßplatz in das Stadtgebiet. Unsere genußreiche Wanderung auf dem historischen „Schlaggenwalder Steig" ist nach gut zwei Stunden zu Ende.
Während in alter Zeit vor allem Handwerker und Kaufleute aus den beiden Städten diesen Weg benützten, waren es viele Jahre später die „Botenfrauen", die bei jeder Witterung unterwegs nach Karlsbad waren, um Besorgungen und Einkäufe für Privat- und Geschäftsleute aus Schlaggenwald zu machen.
Als wir nach dem Kriege die Eisenbahn nicht mehr benutzen durften, diente „unser Steig" wieder als einziger Verbindungsweg nach Karlsbad. Später wurde das Waldgebiet „Auf der Heide" militärische Sperrzone.
[obr] Beim „Joseferl" am Sand
[obr] Die „Mehlsäcke"
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.