Hned za tichým lesním rybníčkem se tato pěšina znovu spojuje se silnicí, jež nás brzy poté vede kolem skal „Pytlů mouky" (Mehlsäcke) neboli „Tří pramínků" (Drei Brünnl). Rozmar přírody zde navršil mohutné žulové balvany, které se podobají plným pytlům mouky. Nedaleko odtud vidíme na svahu cesty malý skalní zázrak: „Zwergnschtaffälä" (trpasličí schůdky). Drobné stupňovité kamenné útvary, vymyté deštěm do lesku, se ve fantazii jeví jako dílo trpaslíků.

Po několika krocích se vpravo les prořídne, přes louky a pole hledí oko daleko na východ směrem k obcím Engelhaus, Espenthor a Donawitz. Dalekohledem lze zde pěkně pozorovat starty a přistání na karlovarském letišti. Na levé straně silnice stojí v tiché lesní samotě myslivna Heid. „Schlaggenwalder Steig" nyní vede přes „Toffler Berg" (Tabulová hora, Tafelberg) strmě dolů k takzvanému „Aicher Gelenke", které svým sedlovitým tvarem terénu spojuje teplské údolí s ohebským údolím. Zde dole odpočíváme v chladné zahradě hostince „Wildpark" a obdivujeme velké lesní jezero teplické přehrady.

Poté překračujeme železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně a po upravené lesní cestě dosahujeme hostince „St. Leonhard" a příslušné kaple, zasvěcené svatému Leonardovi, ochránci dobytka. V lese objevujeme také starou zříceninu kostela, připomínající bývalou vesnici „Tiergarten", jejíž obyvatelé se už dávno odstěhovali do Karlových Varů. Nádherný smrkový porost, šťavnaté lesní louky a zasněné rybníky nabízejí podél cesty pestrý obraz. Cedule ukazuje k 609 m vysokému Abergu, který poskytuje velkolepý výhled na karlovarskou krajinu. Stále početnější jsou lesní cesty, po nichž se lze dostat k nejkrásnějším výletním místům lázeňského města.

Naše cesta se pozvolna sklání do údolí, vede kolem dřevoskladu a ústí u Zámeckého náměstí (Schloßplatz) do městské zástavby. Naše požitkářská procházka po historické „Slavkovské stezce" končí po dobrých dvou hodinách.

Zatímco v dávných dobách používali tuto cestu především řemeslníci a kupci z obou měst, o mnoho let později to byly „posílkyně" (Botenfrauen), které byly za každého počasí na cestě do Karlových Varů, aby vyřizovaly pochůzky a nákupy pro soukromé osoby a obchodníky z Horního Slavkova.

Když jsme po válce už nesměli používat železnici, sloužila „naše stezka" opět jako jediná spojovací cesta do Karlových Varů. Později se lesní oblast „Auf der Heide" stala vojenským uzavřeným pásmem.

[obr] U „Joseferlu" na Sandu

[obr] „Pytle mouky" (Mehlsäcke)