Často mě ale ten krejcar mrzel, a tak jsem raději jedl suchý chleba a krejcary si schovával: ty naspořené krejcary jsem pak jednou o Vánocích náramně dobře využil.
Byla zrovna taková bídná doba. Otec měl špatnou úrodu, obilí i brambory byly zpola shnilé a zpola vypálené sluncem, a maminka neměla z krav skoro nic, protože se právě otelovaly. Tak jsme museli všichni pěkně pár měsíců žít z kozy. Tu maminka řekla: „Děti, letos nebude nic s Ježíškem ani s vánočním stromkem, opravdu nevím, kde bych to vzala, a s tím pitomým perníkem a cukrovím byste si stejně jen zkazily žaludek!"
Moji malí sourozenci se po těch slovech dívali náramně smutně a každý si zašel do kouta trochu poplakat potichu, ale já jsem si hned vzpomněl na svých sedmadvacet krejcarů, které jsem si naspořil za obědy z hrušek. Neřekl jsem nic, ale pomyslel jsem si: „To by přece nebylo špatné, kdyby se za sedmadvacet krejcarů nedal sehnat pěkný vánoční stromek." Druhého dne jsem hned na půdě posbíral to málo věcí, co jsme si schovali z loňského stromku. Div jsem nevykřikl radostí, když jsem našel ty pěkné červené a modré zbytky svíček. Jak dobře bylo, že maminka o minulém Štědrém večeru řekla: „Děti, dávejte mi pozor na ta světýlka na stromku, ať nám nevznikne oheň v tom našem dřevěném domě! Dnes už hořela dost dlouho, teď je klidně zhasněte, ať máte na příště zas něco!" A tak zbyla skoro polovina svíček. Ve městě jsem pak za krejcar koupil malá jablíčka, za krejcar ořechy a za dva krejcary knížku zlatého a knížku stříbrného papíru na ořechy, a o poledni jsem si ve škole udělal pořádnou inventuru. Později jsem ještě u perníkáře koupil cukroví, pěkné žluté a červené natírané kousky, za jeden krejcar mi ten dobrák dal víc, a tak mě to všechno, co jsem koupil, přišlo přesně na dvacet krejcarů, a ze svých sedmadvaceti krejcarů mi ještě zbyly tři.
Oft haut mi owa der Kreuza g'reut u i ho löiba 's truckna Braut gessn u dafü[r] döi Kreuza z'sammgspart: Döi z'sammgspartn Kreuza howi amal z'Weihnachtn recht gout brauchn kinna.
's wa[r] amal grod sua[r] a lausa Zeit. Da Vatta haut schlecht baut, 's Träu u d'Erdäpfl wa[r]n halmi weggfräiat u halmi asbrennt, u d'Mutta haut van Köihan nex ghatt, wal sie grod hauch trogn hobm; sua hobma möin allaz'samm u paar Monat lang va da Ziegh lebm. Dau haut d'Mutta gsagt: „Kinna heua[r] is fein nex mit'n Christkindla u mit'n Zuckabam, i wüßt gaua neat, wau is hernehmat, u mit dean olbern Pfeffareitern u dean Zuckazeugh verdörbats enk sua nea[r] on Mogn!"
Meina kloin G'schwistarat hobm nauch dera Riad recht olwa dra[n]gseah u jedas haut affa in aran Winkl wau a weng greint in da Stüll, owa[r] ich ho glei van döi siebenazwanzigh Kreuza denkt, wos i sua[r] döi Birn z'mittogh daspart ghatt ho. Gsagt howi nex, owa denkt howi: „Dös wa duh neat schlecht, wenn ma üm siebenazwanzigh Kreuza neat an rechtn schäin Zuckabam kröichat." Am anan Togh howi glei am Buadn dös weng Zeugh z'sammgsoucht, wos ma nuch van fertinga Zuckabam afghuabm ghatt hobm. Ich häit schöia guchzn müign, wöi döi schäin rautn u blaum Kirzlstümpala gsuna ho Wöi gout wa[r]s, daß d'Mutta zan voringa halinga Abnd gsagt ghat haut: „Kinna, gets ma fein acht af döi Löichtla am Zuckabam, daß koa Feua askinnt in unan hülzan Haus! Heunt hobm sie scho lang sot brennt, öitza kinnts sie scho wieda aslöschn, hauts dafiia a anasmal a nuch wos!" U sua son schöia die holbm Kirzla überla[r] bliebm. In da Stodt howi affa üimaran Kreuza klaina Aepfala, üimaran Kreuza Nuß' u üm zwäi[n] Kreuza a Böicherl Goldpapier u a Böicherl Silbapapier fiiar d'Nuß' kaft, u dau howi z'mittogh in da Schöll a reina Bagolderei va[n]gricht. Spata howi nuch ban Pfeffaköichla Zuckazeugh kaft, schäina gel[b] u rauth va[n]strichana Stückla, dra üimaran Kreuza haut ma da[r] gouta Mürling gebm, u sua is ma dös Schuack, wos i kaft ho, grod af zwanzigh Kreuza kumma, u ich ho va mein siebenazwanzigh Kreuzern nuch allawal drei überla[r] ghatt.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.