Schlaggenwälder Heimatbrief — únor–březen 1997
Krajanský časopis rodáků Horního Slavkova (Schlaggenwald), únor–březen 1997. Přepis i český překlad pořízeny s pomocí AI; původní německé znění je u každého článku v rozbalovací části a vlevo jako sken stránky.
Abschriften und Übersetzungen wurden mit Hilfe künstlicher Intelligenz erstellt und können Fehler beim Lesen der Vorlage enthalten. Der Originalwortlaut ist meist im ausklappbaren Abschnitt „Originalabschrift“ verfügbar; falls Sie auf eine Ungenauigkeit stoßen, sind wir für einen Hinweis dankbar.
Slovo úvodem k dohodě mezi Německem a Českou republikou
Schlaggenwaldský Heimatbrief — únor / březen 1997
Únor / březen 1997
Milí krajané!
Nový rok je už zase o pár týdnů starší. Fašankové období letos netrvá příliš dlouho, zato šaškování na politickém kolbišti trvá o to déle. Mezitím byla podepsána a mediálně oslavena i takzvaná „česko-německá deklarace o smíření", která vznikla bez účasti dotčených sudetských Němců. Oprávněné kritice přesto nechyběla živná půda.
Posoudit obsah bude možné až po nějaké době, až o ní oba parlamenty rozhodnou hlasováním a bude k dispozici úplný text.
Přesto je namístě už teď pár poznámek:
Ačkoli Čechům při „nuceném vysídlení" – tak zní nové slovní spojení, které se ujalo! – připadly díky vyvlastnění majetku sudetských Němců hodnoty v řádu miliard, počítá tato „deklarace" s odškodněním obětí nacismu ve výši více než sto milionů marek. Oběti vyhnání se v ní přitom vůbec nezmiňují. Poklona německé zahraniční politiky vůči českým požadavkům!
Praha se s velkými obtížemi – a samozřejmě naprosto nezávazně – přemohla k chabé slovní lítosti nad utrpením Němců při procesu vyhnání, zatímco samotný postup byl a zůstává podle jejího přesvědčení v souladu s právem. Kdo v tom vidí pokrok oproti dřívějšku, natožpak náznak smíření, musí si nechat vytknout hrubou povrchnost. Dokonce i prezident Havel změnil svůj názor a prohlásil, že si sudetští Němci svým chováním po roce 1933 – čímž je zřejmě opět míněna výtka vlastizrady – jsou svého „vysídlení" sami vinni. Žádná další omluva prý už nebude, žádné odškodnění, natožpak návrat! Těmito výroky se sám demaskoval. V deklaraci si německá strana přičítá vinu na vyhánění Čechů ze sudetských oblastí v roce 1938, přičemž se výslovně, tedy expressis verbis, používá slovo „vyhnání". Kde k něčemu takovému, kromě několika výjimek, prosím vás, došlo a v jakém rozsahu? I čeští historikové přiznávají, že dosud nebyl nalezen jediný oficiální doklad, který by potvrzoval organizované „vyhánění". Zde se tedy dobrovolné, řádně organizované stěhování příslušníků veřejné služby (dráhy, pošty, policie), kteří byli po roce 1918/20 (nuceně) přesídleni do pohraničí, zpět do vnitrozemí, vydává za vítaný „předstupeň" a záminku pro skutečné masové vyhánění po staletí usedlého německého obyvatelstva. Stejně tak se nám pro jednoduchost přisuzuje i vina na obsazení zbytku Česka wehrmachtem na Hitlerův rozkaz.
Podmínkou usmíření je uznání historické pravdy, jakási „conditio sine qua non". Vždyť právě pod heslem „Pravda vítězí" (Pravda vítězí) nastoupila v roce 1918 první republika (ČSR), nebo snad ne? Posuzování a zpracování dějin Čech od té doby by tedy mělo začínat ne rokem 1938, nýbrž nejpozději(!) rokem 1918. (Kancléř Kohl, který studoval historii, začíná rokem 1933.) Zatajuje-li se (vědomě?) skutečný sled událostí, nastupuje známá záměna příčiny a následku, kterou se výroky – ostatně právě i spolkoněmeckých politiků – tak nápadně vyznačují. Ať už se konečně i oficiálně jasně a zřetelně vezme na vědomí, že „1938" bylo důsledkem „1918"! Tak daleko, tak špatně.
A bohužel ještě něco: bavorský ministerský předseda, patron svého „čtvrtého kmene", a CSU, která byla dosud – bezvýhradně – pokládána za záruku zastupování zájmů právě této skupiny obyvatel, se musely nolens volens, tedy chtě nechtě, přidat k očekávanému celoněmeckému konsenzu ohledně této – vlastně zbytečné – deklarace. „Kondicionované", tedy na určité podmínky vázané „ano" z Mnichova nelze pokládat ani za náplast na ránu.
„Co není spravedlivě uspořádáno, není uspořádáno s konečnou platností." Toto vyznání Abrahama Lincolna, prezidenta Spojených států amerických v letech 1860 až 1865, stojí jako odkaz na poslední straně naší domovské knihy. Mezistátní dohody, které jsou sice účelové, ale špatně vyjednané, zvýhodňují jednu stranu, zamlčují pravdu a bezpráví nebo je přechází mlčením, si takové označení nezaslouží. Přímo si říkají o komentář a uvedení na pravou míru! Pokud za právní cítění stojí povolnost a za zdravé národní cítění chorobné podlézání, pak politické jednání dosáhlo morálního dna.
Milí krajané! Kdybychom tomu všemu dokázali dát humorný nádech, dalo by se s trochou sarkasmu říct v našem starém nářečí: „Ten nový rok to teda pěkně začíná!" Přeji vám všem, ať dobře přečkáte zimu! Požehnaný čas a veselé Velikonoce přeje váš krajan Franz Pöttig
**********
Zobrazit původní německý text
Schlaggenwalder Heimatbrief — Februar / März 1997
Februar / März 1997
Liebe Landsleute!
Das neue Jahr ist nun schon wieder einige Wochen alt. Die Faschingszeit dauert heuer nicht allzu lange, dafür währen die Possenspiele auf dem politischen Parkett um so länger. Inzwischen ist auch die sog. „deutsch-tschechische Versöhnungserklärung", die ohne Einbeziehung der betroffenen Sudetendeutschen zustande kam, unterschrieben und medienwirksam gefeiert worden. Doch es fehlt(e) nicht an berechtigter Kritik.
Eine Beurteilung des Inhalts wird erst nach einiger Zeit möglich sein, wenn die beiden Parlamente darüber abgestimmt haben und der vollständige Text vorliegt.
Doch einige Bemerkungen seien schon jetzt angebracht:
Obwohl den Tschechen bei der „Zwangsaussiedlung" – eine neue Vokabel hat Einzug gehalten! – durch die Enteignung des Vermögens der Sudetendeutschen Sachwerte in Milliardenhöhe zufielen, sieht diese „Erklärung" für die Entschädigung von NS-Opfern einen Betrag von mehr als hundert Millionen D-Mark vor. Die Opfer der Vertreibung indessen finden keine Erwähnung. Ein Kotau der deutschen Außenpolitik gegenüber tschechischer Forderungen!
Prag hat sich mit Müh und Not – und natürlich völlig unverbindlich – zu einem mageren verbalen Bedauern über die Leiden der Deutschen beim Vertreibungsprozeß durchgerungen, während die eigentliche Prozedur Rechtens gewesen sei und bleibe. Wer darin einen Fortschritt gegenüber früher oder gar ein Zeichen zur Versöhnung sieht, muß sich grober Oberflächlichkeit ziehen lassen. Sogar Präsident Havel hat seine Ansichten geändert und erklärt, daß die Sudetendeutschen wegen ihrer Haltung nach 1933 – damit ist wohl wieder der Vorwurf des Landesverrats gemeint – an ihrer „Aussiedlung" selbst schuld seien. Es werde keine Entschuldigung mehr geben, auch keine Entschädigung oder gar Rückkehr! Mit diesen Äußerungen hat er sich selbst demaskiert. In der Erklärung lastet sich die deutsche Seite die Schuld an einer Vertreibung von Tschechen aus den Sudetengebieten im Jahre 1938 an, wobei expressis verbis, also ausdrücklich, das Wort „Vertreibung" verwendet wird. Wo hat es, bitte, von einigen Ausnahmen abgesehen, eine solche gegeben und in welchem Umfang? Selbst tschechische Historiker geben zu, daß bisher kein einziger offizielles Dokument gefunden wurde, das eine organisierte „Vertreibung" bestätigt. Hier wird doch der freiwillige, in geordneter Weise verlaufene Umzug von den nach 1918/20 in die Grenzgebiete (zwangs)versetzten Angehörigen im öffentlichen Dienst (Bahn, Post, Polizei) zurück in das Innere des Landes zum willkommenen „Vorläufer" und Anlaß für die massenweise tatsächliche Vertreibung der seit Jahrhunderten seßhaften deutschen Bevölkerung hochstilisiert. Ebenso wird uns der Einfachheit halber auch noch die Schuld an der Besetzung der Rest-Tschechei durch die Wehrmacht auf Befehl Hitlers in die Schuhe geschoben.
Vor einer Aussöhnung steht als Bedingung die Anerkennung der historischen Wahrheit, eine Art „conditio sine qua non". Unter dem Motto „Die Wahrheit siegt" (Pravda vitˇezi) ist doch die erste Republik (ČSR) 1918 angetreten, oder nicht? Die Beurteilung und Aufarbeitung der Geschichte Böhmens danach hat eben nicht beim Jahr 1938, sondern spätestens (!) bei 1918 zu beginnen. (Bundeskanzler Kohl, der Geschichte studiert hat, fängt bei 1933 an.) Unterschlägt man (bewußt?) den wahren Ablauf, setzt das bekannte Verwechseln von Ursache und Wirkung ein, das die Aussagen auch oder gerade der bundesdeutschen Politik(er) so auffällig kennzeichnet. Man nehme doch endlich auch offiziell klipp und klar zur Kenntnis, daß „1938" die Folge von „1918" war! So weit, so schlecht.
Und leider noch etwas: Der bayerische Ministerpräsident, Schirmherr über seinen „Vierten Stamm", und die CSU, die bisher – uneingeschränkt – als Garanten für die Vertretung der Interessen eben dieser Volksgruppe gegolten haben, mußten sich nolens volens, d. h. wohl oder übel, dem erwarteten bundesweiten Konsens zu dieser – eigentlich überflüssigen – Erklärung anschließen. Das ins Spiel gebrachte „kondizionierte", also an gewisse Bedingungen geknüpfte „Ja" aus München kann nicht einmal als Trostpflaster gewertet werden.
„Was nicht gerecht geregelt ist, ist nicht endgültig geregelt." Dieses Bekenntnis Abraham Lincolns, Präsident der Vereinigten Staaten von Amerika von 1860 bis 1865, steht wie ein Vermächtnis auf der letzten Seite unseres Heimatbuches. Zwischenstaatliche Vereinbarungen, die zwar opportun, aber schlecht ausgehandelt sind, eine Seite begünstigen, Wahrheit und Unrecht verschweigen oder darüber hinweggehen, verdienen diesen Namen nicht. Sie fordern Kommentierung und Richtigstellung geradezu heraus! Wenn für Rechtssinn Willfährigkeit, für gesundes Nationalgefühl krankhafte Anbiederei steht, dann hat die politische Handlungsweise einen moralischen Tiefpunkt erreicht.
Liebe Heimatfreunde! Könnte man diesem Geschehen einen humorigen Aspekt abgewinnen, dann ließe sich mit einem Schuß Sarkasmus sagen: „Dees neia Gäuha fängt jä schu gout ua!" Kommt alle noch gut über den Winter! Eine gesegnete Zeit und ein frohes Osterfest wünscht Euer Lm. Franz Pöttig
**********
Usmíření?
Usmíření?
Čechy vyvlastněni,
pronásledováni, bez práv:
národ Sudet,
vyhnaný, štvaný.
Museli jsme opustit domov
jako žebráci.
Zřekli jsme se
pomsty i nenávisti.
Poznali jsme cizinu
a stesk po domově,
snášeli jsme svůj osud
po celá ta léta.
Prohlášení o usmíření –
k čemu je vlastně dobré?
Pro pražské zájmy
se Bonn ochotně nabízí!
Přitom chybí to hlavní –
přiznat nám aspoň tolik:
vám Němcům z Čech
se stalo bezpráví!
A přesto odpustit,
tu křivdu prominout?
Nebude zapomnění,
dokud budeme žít.
A tím spíš žádnou tečku!
Řešení zůstává otevřené.
Jak ještě můžeme
doufat ve spravedlnost?
Právo na domov
zůstává navěky.
Zločin nepromlčí –
i kdybychom my sami zanikli.
F. P.
Zobrazit původní německý text
Versöhnung?
Von Tschechen enteignet,
verfolgt und entrechtet:
Das Volk der Sudeten,
vertrieben, geächtet.
Wir mußten die Heimat
als Bettler verlassen.
Wir haben verzichtet
zu rächen, zu hassen.
Wir haben die Fremde
und Heimweh erfahren,
das Schicksal ertragen
in all diesen Jahren.
Versöhnungserklärung –
wozu ist sie nötig?
Für Prags Interessen
zeigt Bonn sich erbötig!
Es fehlt doch die Einsicht,
uns einzugestehen:
Euch Deutschen aus Böhmen
ist Unrecht geschehen!
Und trotzdem verzeihen,
die Untat vergeben?
Es gibt kein Vergessen,
solange wir leben.
Erst recht keinen Schlußstrich!
Die Lösung bleibt offen.
Wie können wir noch auf
Gerechtigkeit hoffen?
Das Recht auf die Heimat
bleibt ewig bestehen.
Verbrechen verjährt nicht –
wenn wir auch vergehen.
F. P.
Kostel sv. Anny (Špitálský kostel)
Kostel sv. Anny (Špitálský kostel)
[obr] Hlavní oltář. V neděli odpoledne zde slouží mši svatou kněz z Lokte. (Foto: Toni Schnappauf, květen 1996)
Zobrazit původní německý text
St.-Anna-Kirche (Spitalkirche)
[obr] Der Hochaltar. Am Sonntag nachmittag hält der Geistliche aus Elbogen eine hl. Messe. (Foto: Toni Schnappauf, Mai 1996)
Velikonoční zvyk
Velikonoční zvyk
K různým velikonočním zvykům, které u nás doma kdysi bývaly běžné, ale mezitím téměř úplně vyšly z módy, patřilo osení ovsa v misce. Když se zrníčka včas zasela do vlhké země, v teple brzy statně vzešla a tučná, šťavnatá zeleň zářila dolů z kamen.
Doprostřed vyklíčeného osení dostal svoje místo velikonoční zajíček – zdaleka ne vždy z čokolády v pozlátku – a kolem něj ležela červená, modrá, žlutá, fialová a také hnědá velikonoční vajíčka. Ta pestrá nádhera, vystavená na leckteré okenní římse, často přitahovala obdivné pohledy.
Barvení vajíček – k tomu se rádo používalo i cibulových slupek – patřilo k nejhezčím přípravám na velikonoční svátky, stejně jako pečení oblíbených „lawal", na jejichž zdařilosti si každá hospodyňka zvlášť zakládala. Dnes si „spotřebitel" může všechno bez velké námahy koupit v obchodech. To pak už nedá žádnou práci. Otázka je, zda toto pečivo chutná tak dobře jako to dřívější. F. P.
Zobrazit původní německý text
Osterbrauch
Zu den verschiedenen Osterbräuchen, die bei uns daheim einmal gang und gebe waren, aber inzwischen fast gänzlich aus der Mode gekommen sind, gehörte das Ansäen einer Haferschüssel. Rechtzeitig in die feuchte Erde gebracht, gingen die Körner bei Wärme bald kräftig auf, und das fette, saftige Grün leuchtete vom Ofen herab.
In der Mitte der gekeimten Hafersaat bekam der Osterhase, der beileibe nicht immer aus ummantelter Schokolade bestand, seinen Platz, und rundherum lagen die roten, blauen, gelben, violetten und auch braunen Ostereier. Diese bunte Pracht, auf mancher Fensterbank zur Schau gestellt, zog oft bewundernde Blicke auf sich.
Eierfärben – man verwendete dazu auch gerne Zwiebelschalen – zählte mit zu den schönsten Vorbereitungen auf das Osterfest, genauso wie das Backen der begehrten „Lawala", auf deren gutes Gelingen jede Hausfrau besonderen Wert legte. Heute kann „der Verbraucher" alles ohne viel Mühe in den Geschäften kaufen. Das macht dann keine Arbeit mehr. Ob dieses Backwerk so gut schmeckt wie das von früher? F. P.
Co říkávali naši staří…
Co říkávali naši staří…
Ten se do toho žene, jako kozel na bednu s ovsem.
Staré kozy taky ještě rády lížou sůl.
Staří kozlové mají tuhé rohy.
Páni a psi nechávají dveře otevřené.
Falešný kůň se najednou uštve k smrti.
Když jedou dva na koni, musí jeden sedět vzadu.
Zobrazit původní německý text
Woos unnara Åltn sua gsågt håm…
Dea gäiht draf låus wöi da Ziegnbuack af d'Howarnkistn.
Die åltn Ziegn leckn aa nuch gään Sålz.
Ålta Böck håbm steifa Hürna.
D'Herrn u d' Hund låun d'Tüa offm.
A faals Pfaa zöiht sich af aamål za Tåud.
Wenn zwaa am Pfaa reitn, mou aana hintn sitzn.
Zprávy Spolku pro domovinu a historii Horního Slavkova
Spolek pro domovinu a historii Horního Slavkova (Schlaggenwald), z. s.
83734 Hausham, Nagelbachstraße 53
1. předseda: J. A. Tauber
Zprávy spolku
Valná hromada 1996
Vedle každoroční členské schůze bylo v roce 1996 nutné svolat i mimořádnou valnou hromadu spolku. Důvodem byla rezignace prvního předsedy Josefa Taubera ke konci roku z důvodu věku. Obě příležitosti byly termínově spojeny 7. 9. při setkání rodáků. Pozvání členů a oznámení programu jednání proběhlo v Heimatbriefu č. 3/1996.
Po přivítání 32 členů s hlasovacím právem podal krajan Tauber krátký přehled o situaci, o Heimatstube (rodácké světnici), o staré praporu obecní hasičské jednoty (Gmoifahne), o Proschově brožuře, o bilanci péče o památky v Horním Slavkově, o odběru Heimatbriefu a rodáckých knih ze zásob patronátního města. Předčasná nová volba výboru se nicméně nekonala. Krajan Josef Tauber povede spolek prozatímně až do příští řádné valné hromady v roce 1997. Podrobná jednání ukázala, že nástupnictví ve vedení SHGV se jeví jako zajištěné. F. P.
Rodácká literatura
Záslužnému úsilí Toniho a Marianne Schnappaufových, roz. Bräutigamové, vděčíme za doručení zbylých zásob rodáckých knih ve vlastnictví spolku. Za to jim patří srdečné poděkování!
Nyní se do věci vloží naše patronátní město. U něj lze také objednat nově vydanou brožuru „Horní Slavkov – ze života starého hornického města" od Rudolfa Prosche. Adresa: Stadtgemeinde, Oberer Marktplatz 1, 91275 Auerbach i. d. Opf. Dodání proti platbě předem: rodácká kniha 86,– DM, Proschova brožura 13,– DM (vždy včetně poštovného). Platba na účet 200 451, Sparkasse Auerbach, kód banky (BLZ): 753 519 60. Velikonoce už nejsou daleko; i k narozeninám a jiným výročím se myslí na dárky. Tak neváhejte, dokud zásoby stačí!
Kniha uchovává duši domoviny. Vede časem i prostorem zpět do země otců. Vezmi rodáckou knihu do ruky – a jsi doma.
Hledají se fotografie
Redakce hledá fotografie, i negativy (žádné litografie), se záběry Horního Slavkova a bližšího okolí, přednostně z doby před rokem 1945, k volnému použití a případnému zveřejnění v Heimatbriefu. Zasílejte prosím na adresu redaktora Franze Pöttiga, Eichtweide 47, 82362 Weilheim, tel.: 08 81/32 66.
Výhled
48. Sudetoněmecký den o svatodušních svátcích se koná v Norimberku.
Setkání rodáků v Auerbachu i. d. Opf. Patronátní město slaví 12.–13. 7. 1997 svou tradiční městskou slavnost, na kterou jsme i my pozváni. Stejně jako v roce 1995 se při této příležitosti bude konat roční členská schůze, tentokrát spojená s řádnou valnou hromadou, na níž bude mimo jiné třeba zvolit výbor. Bližší pokyny budou následovat v příštích číslech Heimatbriefu.
Dary (21. 10.–20. 12. 1996)
Enderle Gerhard, Bruckberg (na Heimatstube), 50,– DM; Kämpf Karl, Giengen, 35,– DM; Kipphan (Wrba) Marianne, Bad Rappenau, 20,– DM; Schindler Hermann, Langen, 30,– DM; Schmieger Rudolf, Immenstadt, 30,– DM; Schwarzer Alois, Mering, 60,– DM. Děkujeme za podporu. Další dary jsou vítány na účet 206 300 u Sparkasse Auerbach/Opf., BLZ 753 519 60.
Upozornění
Připomínáme našim členům, aby zaslali roční členský příspěvek SHGV za rok 1997 ve výši 15,– DM na účet 206 300 u Sparkasse Auerbach/Opf., BLZ 753 519 60.
Poznámka redakce
Uzávěrka pro všechny příspěvky a zprávy do příštího Slavkovského Heimatbriefu je 20. 2. 1997.
Milí krajané!
Doba masopustu a Velikonoc by měla být příležitostí vzít znovu do ruky naši krásnou rodáckou knihu, přečíst si strany 267 a další a oddat se domácím vzpomínkám. Spolek pro domovinu a historii vám všem přeje veselé Velikonoce!
Váš Tauber Seff
Zobrazit původní německý text
Schlaggenwalder Heimat- und Geschichtsverein e. V.
83734 Hausham, Nagelbachstraße 53
1. Vorsitzender: J. A. Tauber
Vereinsmitteilungen
Hauptversammlung 1996
Neben der jährlichen Mitgliederversammlung war 1996 auch eine außerordentliche Hauptversammlung des Vereins anzuberaumen. Grund: Rücktritt des ersten Vorsitzenden Josef Tauber zum Jahresende aus Altersgründen. Beide Anlässe wurden terminlich am 7. 9. beim Heimattreffen vereinigt. Die Einladung der Mitglieder und Bekanntgabe der Tagesordnung erfolgten im Heimatbrief Ausgabe 3/1996.
Nach der Begrüßung der 32 stimmberechtigten Mitglieder gab Lm. Tauber einen kurzen Überblick zur Situation, Heimatstube, alten Gmoifahne, Prosch-Broschüre, Bilanz der Denkmalpflege in Schlaggenwald, zum Bezug des Heimatbriefes und von Heimatbüchern aus Beständen der Patenstadt. Eine vorgezogene Neuwahl des Vorstandes fand indessen nicht statt. Lm. Josef Tauber führt den Verein bis zur nächsten ordentlichen Hauptversammlung im Jahre 1997 kommissarisch weiter. Eingehende Beratungen ergaben, daß die Nachfolge für den Vorstand des SHGV gesichert erscheint. F. P.
Heimatliches Schrifttum
Den verdienstvollen Bemühungen von Toni und Marianne Schnappauf geb. Bräutigam, ist die Auslieferung des restlichen vereinseigenen Bestandes an Heimatbüchern zu verdanken. Dafür ein herzliches Dankeschön!
Nun springt unsere Patenstadt in die Bresche. Bei ihr kann auch die neuaufgelegte Broschüre „Schlaggenwald – Aus dem Leben der alten Bergstadt" von Rudolf Prosch bezogen werden. Anschrift: Stadtgemeinde, Oberer Marktplatz 1, 91275 Auerbach i. d. Opf. Lieferung gegen Vorauskasse: Heimatbuch 86,– DM, Prosch-Broschüre 13,– DM (jeweils einschl. Porto). Überweisung auf Konto 200 451 Sparkasse Auerbach, BLZ: 753 519 60. Ostern ist nicht mehr weit; auch bei Geburtstagen und anderen Jubiläen denkt man an Geschenke. Also zugreifen, solange der Vorrat reicht!
Ein Buch bewahrt die Seele der Heimat. Es führt über Zeit und Raum zurück in der Väter Land. Nimm ein Heimatbuch zur Hand – und du bist daheim.
Fotos gesucht
Die Redaktion sucht Fotos, auch Negative (keine Lithos), von Motiven von Schlaggenwald und näherer Umgebung, vorzugsweise vor 1945, zur freien Verfügung und evtl. Veröffentlichung im Heimatbrief. Zusendung bitte an den Schriftleiter Franz Pöttig, Eichtweide 47, 82362 Weilheim, Tel.: 08 81/32 66.
Vorschau
Der 48. Sudetendeutsche Tag an Pfingsten findet in Nürnberg statt.
Heimattreffen in Auerbach i. d. Opf. Die Patenstadt feiert am 12./13. 7. 1997 ihr traditionelles Bürgerfest, zu dem auch wir eingeladen sind. Wie 1995, wird bei dieser Gelegenheit die jährliche Mitgliederversammlung abgehalten und diesmal mit der ordentlichen Hauptversammlung verbunden, bei der u. a. die Wahl des Vorstandes vorzunehmen ist. Nähere Hinweise folgen in den nächsten Heimatbriefen.
Spenden (21. 10.–20. 12. 1996)
Enderle Gerhard, Bruckberg (für Heimatstube), 50,– DM; Kämpf Karl, Giengen, 35,– DM; Kipphan (Wrba) Marianne, Bad Rappenau, 20,– DM; Schindler Hermann, Langen, 30,– DM; Schmieger Rudolf, Immenstadt, 30,– DM; Schwarzer Alois, Mering, 60,– DM. Wir danken für die Unterstützung. Weitere Spenden erbeten auf Konto 206 300 bei der Sparkasse Auerbach/Opf., BLZ 753 519 60.
Hinweis
Wir erinnern unsere Mitglieder daran, den Jahresbeitrag für die Mitgliedschaft beim SHGV für 1997 mit 15,– DM auf das Konto 206 300 bei der Sparkasse Auerbach/Opf., BLZ 753 519 60, zu überweisen.
Anmerkung der Redaktion
Einsendeschluß für alle Beiträge und Nachrichten für den nächsten Schlaggenwalder Heimatbrief ist der 20. 2. 1997.
Liebe Landsleute!
Die Faschings- und Osterzeit sollte Anlaß sein, wieder einmal unser schönes Heimatbuch zur Hand zu nehmen, auf den Seiten 267 ff. zu lesen und heimatlichen Erinnerungen nachzuhängen. Der Heimat- und Geschichtsverein wünscht Euch allen frohe Ostern!
Euer Tauber Seff
Blahopřání k narozeninám a vzpomínka na zemřelé
Srdečně blahopřejeme k narozeninám a přejeme štěstí a zdraví
87 let 20. 2. Ernst Wölfel, dříve Auf der Hub, nyní Vilstalstr. 181, 92245 Kümmersbruck.
78 let 15. 3. Anna Hahn, roz. Roth, Pflaumheimer Str. 27, 63762 Großostheim.
73 let 15. 2. Erika Turini, Poststr. 35, 63607 Wächtersbach.
73 let 15. 2. Ernst Frisch, dříve Gfell, nyní Krümmlingstr. 39, 71665 Vaihingen/Enz-Horrheim.
72 let 24. 2. Josef Markoff, Graf-Tilly-Str. 8, 92342 Freystadt.
72 let 22. 3. Josef Hahn, dříve Hauptstr. 436, nyní Breslauer Str. 10, 67714 Waldfischbach-Burgalben.
71 let 18. 2. Josef Gareis, Waldschwaigestr. 5, 85221 Dachau.
71 let 23. 2. Kurt Hubl, Krümmlingstr. 39, 71665 Vaihingen.
71 let 24. 3. Marianne Parsche, roz. Stowasser, Schongauer Str. 1, 86899 Landsberg a. Lech.
70 let 27. 2. Josef Kraus, Soiernweg 12, 82467 Garmisch-P.
70 let 17. 3. Rudolf Dörfl, Im Pfarrgrund 5, 95676 Wiesau.
65 let 12. 2. Irmtraud Gerstner, Greifenhagenstr. 20, 63457 Hanau.
65 let 12. 2. Vera Knobloch, roz. Rödig, Egerländer Str. 36, 86179 Augsburg.
65 let 25. 2. Annemarie Rausch, roz. Roscher, Lange Straße 11, 65366 Geisenheim.
65 let 14. 3. Anneliese Kaiser, roz. Eckl, Brünner Weg 7, 61118 Bad Vilbel.
65 let 24. 3. Annemarie Pöttig, roz. Schierl, Eichtweide 47, 82362 Weilheim.
Naši zemřelí – ať odpočívají v Božím pokoji!
Již 13. 3. 1992 zemřel v Mnichově-Sollnu pan Franz Jessl, narozen 4. 7. 1924 v Horním Slavkově (Schlaggenwald), dříve bydlel ve Gfellu.
Dne 18. 8. 1996 zesnul pan Albert Rohm, narozen 14. 11. 1914, dříve Gfell č. 4, naposledy Marschowitzer Str. 37, Kaufbeuren. V zármutku: Hildegard Rohm, roz. Hahn, manželka, tři dcery s rodinami.
Dne 26. 8. 1996 zemřel v Neustadtu a. d. Waldnaab pan Robert de Porre (Bittner Robert), narozen 21. 1. 1932 ve Gfellu. V zármutku: jeho tři sestry s rodinami.
Dne 4. 11. 1996 odešel na věčný odpočinek pan Emanuel Kreis, narozen 4. 1. 1909, dříve Hauptstr. 345, naposledy Donauwörther Str. 3, Dillingen a. d. Donau. V zármutku: Werner, Ewald a Walter Kreis, synové, Herma Pott, roz. Kreis, dcera, s rodinami.
Dne 19. 12. 1996 usnul pan Alfred Hahn, naposledy Forsthof 17b, v Sulzbach-Rosenbergu.
Zesnulým patří naše vzpomínka, pozůstalým naše upřímná soustrast.
S láskou a vděčností se loučíme s naším bratrem
Franz Wrba
narozen 1. 10. 1922 v Horním Slavkově (Schlaggenwald)
zemřel 15. 10. 1996 v Gailbachu/Aschaffenburgu
V tichém smutku sourozenci:
Irma Winter, roz. Wrba
Marianne Kipphan, roz. Wrba
Kurt Wrba
74906 Bad Rappenau, Obergimpener Str. 19
Zobrazit původní německý text
Wir gratulieren recht herzlich zum Geburtstag und wünschen Glück und Gesundheit zum
87. am 20. 2. Ernst Wölfel, fr. Auf der Hub, j. Vilstalstr. 181, 92245 Kümmersbruck.
78. am 15. 3. Anna Hahn geb. Roth, Pflaumheimer Str. 27, 63762 Großostheim.
73. am 15. 2. Erika Turini, Poststr. 35, 63607 Wächtersbach.
73. am 15. 2. Ernst Frisch, fr. Gfell, j. Krümmlingstr. 39, 71665 Vaihingen/Enz-Horrheim.
72. am 24. 2. Josef Markoff, Graf-Tilly-Str. 8, 92342 Freystadt.
72. am 22. 3. Josef Hahn, fr. Hauptstr. 436, j. Breslauer Str. 10, 67714 Waldfischbach-Burgalben.
71. am 18. 2. Josef Gareis, Waldschwaigestr. 5, 85221 Dachau.
71. am 23. 2. Kurt Hubl, Krümmlingstr. 39, 71665 Vaihingen.
71. am 24. 3. Marianne Parsche geb. Stowasser, Schongauer Str. 1, 86899 Landsberg a. Lech.
70. am 27. 2. Josef Kraus, Soiernweg 12, 82467 Garmisch-P.
70. am 17. 3. Rudolf Dörfl, Im Pfarrgrund 5, 95676 Wiesau.
65. am 12. 2. Irmtraud Gerstner, Greifenhagenstr. 20, 63457 Hanau.
65. am 12. 2. Vera Knobloch geb. Rödig, Egerländer Str. 36, 86179 Augsburg.
65. am 25. 2. Annemarie Rausch geb. Roscher, Lange Straße 11, 65366 Geisenheim.
65. am 14. 3. Anneliese Kaiser geb. Eckl, Brünner Weg 7, 61118 Bad Vilbel.
65. am 24. 3. Annemarie Pöttig geb. Schierl, Eichtweide 47, 82362 Weilheim.
Unsere Verstorbenen – sie mögen ruhen in Gottes Frieden!
Bereits am 13. 3. 1992 verstarb in München-Solln Herr Franz Jessl, geb. am 4. 7. 1924 in Schlaggenwald, fr. wohnhaft in Gfell.
Am 18. 8. 1996 verschied Herr Albert Rohm, geb. am 14. 11. 1914, fr. Gfell Nr. 4, zuletzt Marschowitzer Str. 37, Kaufbeuren. In Trauer: Hildegard Rohm geb. Hahn, Ehefrau, drei Töchter mit Familien.
Am 26. 8. 1996 starb in Neustadt a. d. Waldnaab Herr Robert de Porre (Bittner Robert), geb. 21. 1. 1932 in Gfell. In Trauer: seine drei Schwestern mit Familien.
Am 4. 11. 1996 ging Herr Emanuel Kreis, geb. am 4. 1. 1909, fr. Hauptstr. 345, zuletzt Donauwörther Str. 3, Dillingen a. d. Donau, in den ewigen Frieden ein. In Trauer: Werner, Ewald und Walter Kreis, Söhne, Herma Pott geb. Kreis, Tochter, mit Familien.
Am 19. 12. 1996 entschlief Herr Alfred Hahn, zuletzt Forsthof 17b, in Sulzbach-Rosenberg.
Den Toten gilt unser Gedenken, den Angehörigen unsere Anteilnahme.
In Liebe und Dankbarkeit nehmen wir Abschied von unserem Bruder
Franz Wrba
geboren am 1. 10. 1922 in Schlaggenwald
gestorben am 15. 10. 1996 in Gailbach/Aschaffenburg
In stiller Trauer die Geschwister:
Irma Winter geb. Wrba
Marianne Kipphan geb. Wrba
Kurt Wrba
74906 Bad Rappenau, Obergimpener Str. 19
Kdo daruje starší čísla Heimatbriefu? A veselé Velikonoce
Kdo daruje dřívější čísla nebo ročníky „Heimatbriefu Horní Slavkov (Schlaggenwald)" soukromému rodopisci?
Jürgen Kroner, Neustadtstraße 38a, D-85368 Moosburg, tel.: 0 87 61 / 89 30.
Náhrada poštovného se rozumí sama sebou.
Veselé Velikonoce
Velikonoce, milý svátku jara,
přinášíš životu novou naději.
Kalichy květů se otevírají,
a ptáček si staví hnízdo.
Jaká radost pro dítě,
když ukryta v zeleném trávníku,
v hnízdě velikonočního zajíčka
leží pestře zbarvená vajíčka.
Zaleť nad luhem a polem,
velikonočních zvonků veselé zvonění!
Kéž znamená „mír"
pro celý široký svět.
Alois Schloßbauer
Nové předplatné Heimatbriefu
Paní Maria Heidl, Schützenstr. 11, 86862 Lamerdingen, přihlášena díky Erně Kögler, 82441 Ohlstadt, Auweg 3.
Zobrazit původní německý text
Wer verschenkt frühere Ausgaben oder Jahrgänge des „Heimatbriefes Schlaggenwald" an privaten Familienforscher?
Jürgen Kroner, Neustadtstraße 38a, D-85368 Moosburg, Tel.: 0 87 61 / 89 30.
Ersatz der Portokosten ist selbstverständlich.
Frohe Ostern
Ostern, holdes Frühlingsfest,
bringst dem Leben neues Hoffen.
Blütenkelche werden offen,
und das Vöglein baut sein Nest.
Welche Freude für das Kind,
wenn versteckt im grünen Rasen,
in dem Nest des Osterhasen
buntgefärbte Eier sind.
Schwinge über Au und Feld,
Osterglocken frohes Läuten!
Möge „Friede" es bedeuten
für die ganze, weite Welt.
Alois Schloßbauer
Neubestellung eines Heimatbriefes
Frau Maria Heidl, Schützenstr. 11, 86862 Lamerdingen, Geworben durch Erna Kögler, 82441 Ohlstadt, Auweg 3