Zápis z roku 1972 zahajuje nová kronikářka Eva Mráčková, roz. Lüftschitzová, svým osobním představením a poděkováním předchůdkyni Anežce Drtinové. Následuje líčení dění ve Slavkově tohoto roku — oslavy k výročím Října a vzniku SSSR, vkládání schránky s dobovými dokumenty do pozlacené kopule kostela sv. Anny, výstava poštovních známek, oslavy Svátku práce a Dne dětí i první posvícení organizované národním výborem.
Kroniku přejímá nová kronikářka. S pokorou a vědomím odpovědnosti přejímám z rukou soudružky Anežky Drtinové kroniku našeho města, které se mi stalo domovem. Současně s díkem za zasvěcení do práce kronikáře vyslovuje naději, že alespoň někteří z budoucích obyvatel Slavkova, kdož se budou zajímat o minulost svého města, ocení snahu předků zaznamenat z historie ony důležité události, které mu vtiskly takovou tvářnost, že je mohou nazývat svým domovem, že o něm mohou říkat: "Tady jsem doma, tady a nikde jinde nechci žít." K lidem, kteří se o to zasloužili, a to nejen vedením kroniky, ale i svou každodenní prací, patří i její předchůdkyně, soudružka Drtinová.
Nová kronikářka se představuje: Jmenuji se Eva Mráčková, roz. Lüftschitzová. Narodila jsem se 7. září 1926 v Praze. Vyrostla jsem v Humpolci, na Českomoravské vysočině, kde můj otec pracoval jako obvodní lékař. Tam jsem také vystudovala reálné gymnázium, bohužel s nepříjemnou přestávkou. Léta 1942-1945 jsem trávila v různých nacistických koncentračních táborech. Ruština a láska k Sovětskému svazu, odkud jsme v letech války — jak se ukázalo oprávněně — čekali jedinou záchranu, se staly vodítky mého povolání.
Nejprve v letech 1948-1954 jsem pracovala jako překladatelka a redaktorka sovětské literatury na Slovanském výboru ČSR a v nakladatelství Čs. spisovatel v Praze. V roce 1948 jsem vstoupila na Gottwaldovu výzvu do Komunistické strany Československa. Po odchodu do pohraničí na podzim roku 1956 jsme s manželem pracovali na státních statcích v Plané u M.L., v Kynžvartě a posléze v Krásnu n.T. V roce 1959 jsem nastoupila jako učitelka českého a ruského jazyka a občanské nauky pro 6.-9. třídu ZDŠ v Horním Slavkově, kde pracuji dodnes.
Mám dvě dospělé děti — Hanu, provdanou Kočovou, povoláním veterinární technička, a Jana, studenta státní konzervatoře v Praze. Manžel rovněž učí na ZDŠ. Oba vykonáváme různé stranické i veřejné funkce.
Zavazuji se, že se budu snažit pravdivě zaznamenávat všechny důležité události ze života našeho města a jeho obyvatel.
Zápis za rok 1972
V roce 1972 již naplno začaly ve Slavkově působit nové orgány, zvolené ve všeobecných volbách v listopadu 1971. S novými lidmi v národním výboru, jeho komisích i v masově politických organizacích jako by se poněkud změnila i atmosféra města. Stejně jako v celé zemi, i na tomto kousíčku západní výspy republiky nastává období oddechu po politické krizi, ujasnění perspektiv a zvýšená aktivita při jejich uskutečňování. Plány nabývají čím dál konkrétnější podoby, okruh lidí zapojených do jejich plnění se rozšiřuje. Pod slovem "aktivizace" se skrývá stoupající počet občanů na plenárních zasedáních národního výboru, zvýšené požadavky na funkcionáře, důslednější kontrola plnění úkolů, vyšší produktivita práce v závodech, bohatší výběr zboží v obchodech i množství významných politických akcí a spolupráce organizací v Národní frontě pod vedením KSČ. K tomu napomáhá i částečná stabilizace obyvatel města, z nichž mnozí, zvláště jejich děti, ve Slavkově tak zakořenili, že jej nepovažují jen za jakousi "přechodnou štaci", nýbrž za trvalý domov.
Nejvýznamnější politické akce ve městě byly v tomto roce zaměřeny ke dvěma významným výročím — k 55. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a k 50. výročí vzniku Svazu sovětských socialistických republik.
Kronikářka nezaznamenává všechny akce roku, jen ty, které přinesly něco nového nebo svědčí o problémech a snahách té doby. Za zmínku stojí i nová tradice na plenárních zasedáních MěNV — blahopřání a kytička soudružce nebo soudruhovi, který se nějak zasloužil o město nebo slaví životní jubileum.
24. února se konalo slavnostní zasedání Národní fronty k výročí Února. Odpoledne mu předcházelo první setkání místní mládeže s členy skupiny sovětských vojsk z Bohosudova, kteří předvedli zdařilý hudební program. Srdečné, neformální zakončení, z něhož si děti jako trofej odnášely podpisy sovětských chlapců do svých památníků, bylo výmluvným potvrzením přátelského vztahu mládeže k SSSR.
K dobrým tradicím ve městě patří kulturní pásma veršů a písní, provedená žáky škol pod vedením učitelů, doprovázející každé významné shromáždění. Taková pásma provázela už předchozí rok předvolební schůze, a tak ve dnech 25.-27. února byla skupina dětí odměněna zájezdem do NDR za pomoc při agitační práci. 2. března byl v kinosále kulturního domu poprvé proveden slavnostní slib učitelů a výchovných pracovníků.
Duben patřil jako vždy přípravám na májové oslavy, k jejichž důstojnému průběhu patřil i vzhled města. Výzvy k úklidu chodníků a zelených ploch byly vydány jak městským rozhlasem, tak agitačními letáčky, přesto se nepodařilo získat všechny občany pro jarní úklid vyhlášený na 8. a 9. duben. 27. dubna se po dlouhé přestávce "daly na pochod" hodiny na budově MěNV.
Oslavy Svátku práce proběhly důstojně — předcházely je pozvánky vydané radou agitačního střediska, osobní pozvání dvojic školních dětí a intenzivní agitační práce na závodech i ve školách. Průvod hýřil transparenty a mávátky, na náměstí byly vystaveny výrobky místních závodů, z řečnické tribuny zazněl projev zástupce OV KSČ s. ing. Nenádla i stručné, ale srdečné blahopřání sovětského admirála. Veřejné budovy i školy byly slavnostně vyzdobeny.
5. května se zástupci města a školní mládeže poklonili památce padlých sovětských vojáků na místním hřbitově. Čestná stráž, věčný oheň, Pochod padlých revolucionářů, báseň, krátký projev, účast sovětské delegace i členové Svazu protifašistických bojovníků (někteří v historických uniformách, s mnoha vyznamenáními) — to vše připomínalo ty, kdo obětovali životy za svobodu.
Hlavním organizátorem dvoudenního programu ke Dni dětí (sobota 27. a neděle 28. května) byl Svaz žen společně s organizacemi Národní fronty. Dětem byl nabídnut bohatý program — sportovní soutěže a závody, filmy, branná hra pořádaná pionýrskou skupinou, fotbalové utkání TJ Spartak s Duklou Ostrov, stánky s občerstvením a koncert dechovky Unionka, která hrávala téměř na každém zasedání MěNV.
6. června prožilo několik lidí na národním výboru chvíle napětí, když se zjišťovalo, zda předci nezanechali nějaké poselství v kopuli kostela sv. Anny ve staré části Slavkova. Po všeobecném zklamání byla do nově pozlacené kopule (cena pozlacení 3.000 Kčs) vložena bezpečnostní schránka s ukázkami denního tisku, stručnou historií a demografickými údaji o současném stavu města, ukázkami platných mincí, zvláštní obálkou s údaji o závodu Stasis a fotografiemi jeho výrobků a zapečetěnou obálkou s dokumentem místního pana faráře — tedy zpráva pro příští pokolení.
8. června bylo plenární zasedání MěNV zajímavé zejména tím, že na něm složili slib noví členové Lidové kontroly a bylo vysloveno uznání a předán dar (náramkové hodinky) žáku J. Sladkovi za záchranu tonoucího kamaráda.
V tomto období začaly první akce k 10 letům existence největšího průmyslového závodu ve Slavkově, závodu Stasis. 17. června byla slavnostně zahájena propagační výstava poštovních známek, přesahující rámec města, protože se jí účastnili vystavovatelé z mnoha měst Západočeského kraje. Pořadatelem byl Filatelistický klub 03-39 v Horním Slavkově, který zřídil i kroužek mladých; jeho organizátory a zakladateli byli občané města soudruzi Kottner, Klouček, Čepička a Zalubil, krajským metodikem mládeže byl s. ing. Brendl.
Národní výbor, ve snaze vytvořit místní tradice a obohatit společenský a kulturní život, dal mimo jiné popud ke konání posvícení, jehož datum bylo stanoveno na 17. září. Snad i chladné počasí bylo příčinou toho, že se záměr zainteresovat všechny občany města ještě plně nezdařil, přesto mnozí z těch, kteří o nedělích město obvykle opouštějí nebo tráví odpočinek doma u televizorů, vyšli do ulic, nakupovali u prodejních stánků a děti využívaly houpaček, kolotoče a střelnice nad nádražím. Vydařila se i večerní taneční zábava v Domě kultury.
19. srpna uspořádala místní odbočka Svazu protifašistických bojovníků vzpomínku u příležitosti výročí Slovenského národního povstání. Promenádní koncert dechové hudby, besedy s dětmi a navečerní vatra přitažlivou formou připomněly dětem tuto významnou historickou událost.
(K zápisu patří i dobové fotografické přílohy, například z ustavujícího zasedání MěstNV, z jarního úklidu, z májových oslav, z ukládání dokumentů do schránky v kopuli kostela sv. Anny, z výstavy poštovních známek v Domě kultury a z opravy věže kostela sv. Anny.)
Jak jsme se zmínili již na začátku, vrcholnými politickými akcemi byly oslavy 55. výročí VŘSR a 50. výročí založení SSSR. Kromě slavnostního zasedání s kulturním pásmem, jehož se zúčastnila i sovětská delegace, závod Stasis uspořádal pro děti velkou soutěž ve znalostech o SSSR, kterou přenášela i Československá televize v krajovém vysílání. Dům kultury ve spolupráci se školami uspořádal besedu se sovětskými učitelkami z Baškirie, které se v té době léčily v Karlových Varech. S těmito soudružkami měli rovněž přátelskou besedu a učitelskou výměnu zkušeností učitelé našich škol. U příležitosti 55. výročí VŘSR napsaly děti našich škol blahopřejné dopisy sovětským pionýrům, které byly předány sovětskému konzulovi v Karlových Varech. V době, kdy píšeme tyto záznamy, došly ze SSSR již desítky dopisů s odpověďmi, naše děti získaly mnoho nových dobrých přátel a posílilo se jejich internacionální cítění. K utužování přátelství se socialistickými zeměmi využíváme i besed se soudruhy z našeho města, kteří některou z těchto zemí navštívili – v tomto roce se tak konaly například besedy s tajemnicí MěNV soudružkou Rodinovou, ředitelem II. ZDŠ soudruhem Křivánkem a učitelkou ZDŠ a pionýrskou vedoucí soudružkou Čečákovou, kteří byli na zájezdu v SSSR. Přátelské styky se soudruhy z ostatních socialistických zemí, především ze SSSR a sousední NDR, se ovšem uskutečňují i na závodech, kde dochází k výměnám odborných zkušeností. Skupina univerzitních studentů z NDR týden zkoumala v místním dětském domově práci s dětmi vyžadujícími zvláštní péči a jejich poznatky se staly základem diplomových prací.
Poslední dva měsíce roku probíhaly ve znamení příprav plánů na rok 1973 a sestavení výsledků práce v roce 1972, která se řídila především Zásadami politicko-výchovné a hospodářsko-organizátorské činnosti Městského národního výboru, dále pak plněním celoobecního závazku k 30. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou. Cíle tohoto závazku jsou zřejmé i z názvu celookresní soutěže – Za zlepšení životního prostředí Sokolovska. Plán práce, podíl Slavkova na celookresním závazku i přesné údaje o jejich plnění lze nalézt v archivovaných dokumentech národního výboru, v kronice se proto budeme dále zabývat spíše obecnými údaji a přesná čísla uvedeme jen tehdy, budou-li se výrazně odlišovat od let předchozích.
Na konci roku 1972 bydlelo v Horním Slavkově patrně [?] obyvatel. Proti tzv. vnitrozemí je stále ještě velmi příznivé procento obyvatel v produktivním věku, z celkového počtu obyvatel je 1 743 dětí do 15 let. Značně stoupl počet sňatků – 46, narodilo se 106 dětí, zemřelo 23 občanů. Je radostné konstatovat, že z mnoha dětí, které vyrostly v našem městě, jsou už dospělí občané, kteří se podílejí na řízení města jako poslanci národního výboru (například soudružky Marie Čapková, Ludvík Hynek, Hana Dymáčková), pracují jako kvalifikovaní dělníci a technici v našich závodech, učí na našich školách, pečují o malé děti v družinách mládeže, školkách a jeslích.
Fluktuace, velká bolest předešlých let, byla v roce 1972 mnohem nižší, životní úroveň, zvláště v rodinách s více dětmi, se zlepšuje díky novým zákonům o mateřském příspěvku, novomanželským půjčkám a zvýšeným rodinným přídavkům. Díky zlepšené stabilizaci obyvatelstva a těmto zákonům ovšem dochází k dosud nezvyklému jevu, že jesle a mateřské školky nejsou v současné době vytíženy.
K uzavřeným sňatkům je třeba přičíst i zlatou svatbu manželů Paroubkových, uspořádanou členy komise pro občanské záležitosti při MěNV. Vyzdvižení příkladu dlouholetého manželství je dobrým příspěvkem k výchově mladých k odpovědnému přístupu ve volbě životního partnera a výchově dětí. Vždyť právě mnoho neprospívajících dětí na slavkovských školách pochází z rozvrácených rodin.
Ke smutným povinnostem kronikáře patří zmínit se i o některých občanech, kteří nás navždy opustili. Patří k nim čtrnáctiletá Vlažka Brenkusová, která zahynula při autonehodě, MUDr. Hošek z Lokte, který dlouhá léta pracoval jako chirurg na naší poliklinice, a paní Havlíčková, která jako první – a věřme, že poslední – použila právě v tomto roce zavedeného plynu k sebevraždě.
Stále problematickou část obyvatelstva tvoří většina občanů cikánského původu. Ve dnech 26.–28. března byla ve městě uspořádána celostátní konference cikánů-Romů, jejíž náplní byla však celkem neplodná diskuse, která nepřinesla žádné viditelné zlepšení. Stále jsou problémy s nerespektováním povinné školní docházky, jen s obtížemi lze tyto děti, z nichž některé se dopouštějí i trestné činnosti, umísťovat do sociálních zařízení. Aby mohla být ještě lépe sledována péče o děti, ustavila zdravotně sociální komise sbor důvěrnic péče o dítě, jejímiž členkami a dobrovolnými pracovnicemi jsou soudružky Věra Vacková, dětská sestra, Věra Běhalová, ředitelka mateřské školky 7, Alena Ledvinová, učitelka zvláštní školy, Pavla Beránková, pracovnice dětského domova a poslankyně ONV, a Karla Vesecká, dětská sestra.
Největší a nejnákladnější stavbou ve městě zůstává i v tomto roce nová teplárna a rozvod teplovodního potrubí na II. etapě sídliště. Je dokončena hrubá stavba, komín, zainstalováno nejdůležitější strojní zařízení. Dodavatelské podniky nedodržely termíny rozvodu teplovodního potrubí, takže II. etapa po celý rok skýtala obraz rozkopaných ulic, provizorních lávek a můstků pro chodce i motoristy. Bylo dokončeno zavedení plynu do všech domácností na sídlišti.
V rámci akce Z byly provedeny v Ležnické ulici zemní práce na vodovodu, přejímka byla provedena v prosinci 1972. Jinou velkou akcí je budování koupaliště a rekreační oblasti v Třídomí, kde bylo vybagrováno 22 000 m³ zeminy, opravena hráz a zpevněna silničními panely a betonovými bloky. Není bez zajímavosti, že o přidělení pozemku pro budování soukromých chat mají zájem i obyvatelé Prahy, tato rekreační oblast má však především sloužit obyvatelům z blízkého okolí.
Byly zahájeny již přípravné práce pro vybudování lávky pro pěší mezi Kounicí a sídlištěm, jejíž myšlenka vznikla při vypracování volebního programu. Budoucí lesopark za III. etapou byl oplocen a provedeny některé zemní práce. Rovněž na koupališti pod bývalou šachtou č. 11 se prováděly terénní úpravy, opraveno oplocení a sociální zařízení. Během loňského roku byly provedeny veškeré práce kromě dokončení terénních úprav na nové čerpací stanici Benziny. Na vybudování této stanice uzavřeli občané závazek ve výši 3 361 odpracovaných hodin, závazek však nebyl zcela splněn. U tří čerpadel je možno kupovat benziny Special, Super a naftu. K celkovému vzhledu města patří i výsadba stromků, jíž se kromě školní mládeže účastnili například i pracovníci domovní správy. Bývalé haldy zarůstají a přestávají rušit krajinu.
Svědectvím toho, jak občané čím dál hlouběji zakotvují ve městě, je i snaha některých započít s výstavbou rodinných domků. V roce 1972 tuto snahu realizoval však pouze jeden občan, a to soudruh Pavelka, stavbou rodinného domku vedle polikliniky. Značný počet domků ve staré části města se modernizuje.
V rámci plnění volebního programu byly rovněž opraveny některé školy, a to čp. 217 (fasáda, vnitřní oprava elektroinstalace), čp. 318 (úprava plochy před hlavním vchodem, nátěr střechy a oplechování) a čp. 317 (fasáda). Brigáda socialistické práce závodu Stasis pod vedením soudruha Dezorta upravila hřiště i jeho vybavení u dětského domova, BSP soudruha Dědka a soudruha Votrubce z téhož závodu vybudovala brigádnicky zastávku ČSD na Kounici, pracovníci závodu Cheza provedli některá zařízení na dětském hřišti. A tak bychom mohli ještě dlouho pokračovat ve výčtu prací a vyjmenovávání obětavých občanů, jimž leží na srdci vzhled města i jeho okolí. Nechť kronikáři odpustí, že je všechny nejmenoval – svou prací si tu vystavěli nejhezčí pomníčky.
O všech závodech, jejichž výčet uvedla kronikářka v minulém roce, lze říci, že podle svých sil a možností usilují nejen o dobré plnění svých hospodářských úkolů, ale cítí spoluodpovědnost i za životní prostředí svých pracovníků a jejich dětí. Svědčí o tom mimo jiné i dohody každého z nich s národním výborem, uzavřené v rámci akce Za zlepšení životního prostředí v okrese Sokolov. Tak například závod Stasis vyrobil ocelovou konstrukci lávky sídliště–Kounice, provedl opravu městského rozhlasu a ústředny ještě do zahájení májových oslav a zhotovil plechovou zastávku ČSD na Kounici. Chemické závody ČSP provedly nátěry čekárny a zábradlí na autobusovém nádraží na sídlišti. Na budování čerpací stanice provedl výkopové práce a odvoz zeminy závod Stannum. Závod Avia Letňany provedl zastřešení nástupišť na autobusovém nádraží na sídlišti, zhotovil besídku a provedl různé drobné úpravy u mateřské školy. Závod Kozak převzal patronát nad mateřskou školou 4 na Kounici a z fondu kulturních a sociálních potřeb závodu uvolnil 10 000 Kčs na zlepšení prostředí mateřských škol a jeslí. Nepodáváme úplný výčet forem spolupráce závodů s městem, chceme spíše ukázat, jakým způsobem se v těchto letech utvářejí vztahy závodů k městu, k věcem všem společným. Ještě před dokončením letošního zápisu do kroniky přichází radostná zpráva, že Horní Slavkov se v soutěži Za lepší životní prostředí umístil v okrese jako 3. v I. kategorii měst a sokolovský okres jako 1. v Západočeském kraji.
Z hospodářských výsledků si chceme letos všimnout závodu Státní statky, oborový podnik, neboť tento závod dosáhl letos některých dosud dříve nedosažených úspěchů. V závodě pracovalo v roce 1972 průměrně 196 zaměstnanců, z toho 61 žen. Pěstuje obiloviny na 740 ha, z nichž podle plánu měl sklidit 157 vagonů, ve skutečnosti plán vysoko překročil, a to na 204 vagony. Průměrný hektarový výnos brambor byl 160 q. Statek dodal státu 1 074 000 l mléka, 2 950 q hovězího masa a dosáhl průměrné dojivosti 2 442 l. Poprvé v historii přesáhla zde výroba obilovin 200 vagonů, rovněž poprvé přesáhla dodávka mléka hranici jednoho milionu litrů. V budoucnu se výroba mléka ještě zvýší, protože na Ležnici se provádí dostavba velkokapacitních stájí pro 480 kusů dojnic.
Ve všech našich průmyslových závodech se velmi úspěšně rozvíjí hnutí brigád socialistické práce. Jejich činnost je přínosem nejen bezprostředně pro výrobu, ale působí velmi kladně i ve smyslu morálním. Mnohé brigády, jak jsme se již dříve zmínili, vykonávají mnoho užitečné práce přispívající k lepšímu vzhledu města, ještě větší význam má snad spolupráce těchto brigád s mládeží. Někteří členové brigád vedou různé zájmové kroužky, pracují jako oddíloví vedoucí v pionýrské organizaci, navštěvují společně různé kulturní akce, není už ani ojedinělým jevem vzájemná pomoc při výstavbě garáže nebo úklidu na sídlišti. Teorie skutečného socialistického soužití se pomalu stává praxí. Kronikář si dovoluje skromný dovětek, že tyto jevy považuje v období budování socialistické společnosti za téměř stejně důležité jako plnění hospodářských ukazatelů.
Služby obyvatelstvu zajišťuje především Komunální podnik. Jeho hospodaření v roce 1972 lze považovat celkem za úspěšné, splnil závazné ukazatele na 101,65 %. Několik údajů pro bližší představu: podnik poskytl obyvatelům služby v celkové hodnotě 2 563 633 Kčs. Mezi druhy služeb patřily: taxi, fotoslužba, napínání záclon a deček, krejčovství, holičství, kadeřnictví, mandl, chemická čistírna (nově zřízená čistírna na III. etapě, doba vyřízení zakázky jeden den), sběrna obuvi, koberců, prádla, deštníků, šití prošívaných dek, opravna punčoch, stavební údržba, malířství, natěračství, deratizace a nákladní doprava.
Domovní správa rovněž splnila plán. V prosinci 1972 byla dokončena plynofikace bytů. Značná část nákladů byla využita na modernizaci bytového fondu, tak například bylo vyměněno 51 podlah v kuchyních bytů I. etapy, na čp. 2 bylo zavedeno ústřední topení, zavedena voda do 5 domů ve staré části města, vyměněno 19 praček ve společných prádelnách, provedeny fasády u 7 domů. V topném období se značně rozmnožily havárie rozvodů tepla a teplé vody, dosavadní zařízení již nevyhovuje. Z toho vyplývaly i některé potíže teplárny, jejíž pracovníci museli často jen s vypětím všech sil zajišťovat plynulou dodávku tepla a teplé vody.
V obchodní síti nedošlo k žádným změnám. Zásobování, hlavně průmyslovým zbožím, se poněkud zlepšilo, malý výběr hlavně levnějšího druhu zboží, dětské konfekce i obuvi nutí občany k cestám do Sokolova nebo Karlových Varů.
O zdraví občanů pečuje tzv. poliklinika, ve skutečnosti zdravotní středisko. Kromě dvou obvodů (obvodní lékaři MUDr Palčn a MUDr Duffek) dojíždějí do Slavkova specialisté, jejichž obory jsou vyjmenovány v předešlých zápisech. O děti pečuje dětský lékař MUDr Ferdinand. Přes sliby vedoucího lékaře OÚNZ není středisko ještě vybaveno roentgenem. Město dostalo vlastní sanitní vůz, vybavený vysílačem. V roce 1972 zasáhla i naše město dosti silná chřipková epidemie. Nejčastěji se vyskytují onemocnění dýchacích cest, jen zcela ojediněle tuberkulóza plic – v roce 1972 byly zjištěny 3 případy.
Na obou základních devítiletých školách došlo k dalšímu úbytku dětí nastupujících do prvních tříd. Poněkud se zlepšila práce Svazu rodičů a přátel školy, i když se tato organizace stále ještě zabývá spíše materiální pomocí školám než výchovným působením. Potěšitelná je stále intenzivnější mimoškolní činnost dětí. Na obou devítiletkách byly zřízeny pionýrské skupiny, jmenovány pionýrské vedoucí – na I. základní devítileté škole soudružka Hromková, na II. základní devítileté škole soudružka Jaroslava Jablečníková. Ve městě pracuje celkem 22 oddílů. Po projednání různých možností byla pionýrům přidělena klubovna v prostorách bývalé opravny televizorů na III. etapě. Pro děti bylo při školách zřízeno mnoho zájmových kroužků (například němčina, gymnastika, práce s kovem, pěvecké kroužky, divadelní soubor a další), při TJ Spartak fungují oddíly házené, kopané, hokeje a stolního tenisu; ve školním roce 1972/73 se počítá s tím, že se na II. základní devítileté škole zavede celodenní výchovný systém. Nejnaléhavějším úkolem zůstává získávat řady odpovědných a politicky vyspělých občanů jako pionýrské vedoucí. Dva pionýrské oddíly uspořádaly prázdninový pobyt dětí v táboře, kromě toho mnoho dětí trávilo část prázdnin v pionýrských táborech prostřednictvím místních závodů. Každým rokem přibývá dětí, které o prázdninách cestují do zemí přímořských socialistických států, k čemuž velmi kontrastuje u mnoha dětí naprostá neznalost vlastního Západočeského kraje a jeho krás a památek.
Pokud jde o školní prospěch slavkovských dětí, z celkového počtu 979 školáků na konci školního roku 1971/72 neprospělo 38, naproti tomu bylo 113 dětí s vyznamenáním. Absolventi našich devítiletek si velmi dobře vedou na středních školách. Děti ze Slavkova odcházejí studovat nejrůznější obory, nejčastěji však na střední průmyslovou školu strojní v Lokti a na gymnázium v Sokolově, dívky na zdravotní školu do Karlových Varů.
Národní výbor pečuje o 2 úplné základní devítileté školy, 1 zvláštní školu, 1 lidovou školu umění, 4 mateřské školy městské a 1 mateřskou školu závodní. Školská zařízení mají celkem 18 budov, z nichž 5 je starých a vyžaduje poměrně nákladnou údržbu. Jen na školství vydal MěNV v roce 1972 2 409 000 Kčs. Při I. základní devítileté škole jsou zřízeny 2 cikánské třídy, aby tak mohla být věnována dětem cikánského původu co největší individuální péče, a to nejen pokud jde o samotný vyučovací proces, ale i pro to, aby se tyto děti naučily základním hygienickým a společenským návykům. K této práci je třeba mimořádné obětavosti – již několik let se jí věnuje soudruh učitel Jiří Červenka a soudružka učitelka Wegerová.
Přestože výčet činnosti směřující k všestranné péči o mládež není úplný, vyplývá z něj snad povšechně intenzivní úsilí škol i celé veřejnosti pomoci dětem nalézt náplň volného času tak, aby byl stráven užitečně a přitom aby formy této činnosti byly co nejpřitažlivější s ohledem na různé zájmy dětí. Přes toto úsilí přesto stále, byť mírně, stoupá trestná činnost mládeže v našem městě. V roce 1971 bylo mladistvými a nezletilými spácháno celkem 63 trestných činů a 65 přečinů. Lze očekávat, že celodenní systém výchovy na školách tato čísla příznivě ovlivní.
V tomto roce byly v dětském domově ve Slavkově poprvé umístěny i děti předškolního věku, které chodí do mateřské školy. Děti z dětského domova a ze zvláštní školy se zúčastnily výstavek výtvarných prací a některé cvičí v tělovýchovných oddílech TJ Spartak.
Společenské organizace
Všechny společenské organizace ve městě jsou zapojeny do Národní fronty, vedené MěV KSČ. V roce 1972 je jich již 43. Místní výbor Národní fronty má celkem 13 členů, funkci předsedy vykonává soudruh Vesecký. V 17 organizacích jsou předsedy členové KSČ, kteří v polovině roku utvořili stranickou skupinu. Národní fronta se v průběhu roku 1972 podílela na všech významných akcích ve městě. Výbor Národní fronty považuje za zvláště dobrou práci Českého svazu filatelistů, Českého svazu žen, Českého svazu invalidů, ČSPB, Svazarmu, TJ Spartaku, základní organizace SČSP Cheza a Stanis a Českého červeného kříže. Místo výčtu akcí jednotlivých organizací si blíže všímáme činnosti některých z nich. Tak například místní organizace Českého červeného kříže se velmi zasloužila o získávání dobrovolných dárců krve, členky odpracovaly 190 brigádnických hodin, organizovaly kurz první pomoci, který navštěvovalo 26 lidí, ve spolupráci s okresním výborem ČSČK byly promítány filmy se zdravotní tematikou, členky ČSČK zajišťovaly zdravotnickou službu při sportovních akcích, sbíraly léčivé byliny a uspořádaly přednášku ženské lékařky (jméno v přepisu nečitelné).
TJ Spartak měl v roce 1972 311 aktivních členů. Pracuje v 7 oddílech (kopaná, lední hokej, odbíjená, šachy, stolní tenis, házená, základní tělovýchova), založila i dorostenecká družstva kopané, hokeje, šachů, házené a odbíjené. Oddíly šachů, kopané a stolního tenisu sehrály přátelská utkání s družebními oddíly v NDR a přivítaly i družstva z NDR v našem městě. Byly uzavřeny závazky k akci „Strana na počest – tělovýchově k prospěchu", tyto závazky byly také splněny. Byla dokončena hrubá stavba tribuny na fotbalovém hřišti, zahájeny práce na vnitřním vybavení, dokončeno hřiště na odbíjenou a provedeny základy a hrubá terénní úprava pro výstavbu kabin a šaten na kluzišti.
Zajímavá je i činnost dvou mysliveckých sdružení (východ a západ), která byla ustavena již v roce 1962. Obhospodařují honební plochu o celkové výměře 438 ha zemědělské půdy, 335 ha lesů a 6 ha jiné půdy. Pro dokreslení lze uvést přibližný stav počtu zvěře: srnčí – asi 20 kusů, zajíci – asi 50 kusů, bažanti – 30 kusů, koroptve – asi 30 kusů. Koroptví bohužel rok od roku ubývá, patrně v důsledku chemizace v zemědělství. U ostatní zvěře dochází k mírnému zvýšení stavů. Vyskytuje se zde také kuna lesní, počítají se i lasička a hranostaj, kteří jsou v naší oblasti chráněni. Podle tříletého plánu mysliveckých sdružení má být zalesněno celkem 12 ha půdy devastované činností uranových dolů, v roce 1972 byly zalesněny 4 ha. V letech 1970–72 bylo odstřeleno 12 kusů srnčí zvěře, 80 zajíců, 13 bažantů a 8 divokých prasat.
K novým členům Národní fronty patří v tomto roce vzniklý místní výbor SSM.
Kulturní život
Máme-li posoudit otázky kulturního života ve městě, kulturně výchovné akce konané ve městě, otázky kultury bydlení a životního prostředí, jichž jsme se dotkli už jinde, můžeme konstatovat, že jsme na úseku kultury střediskem tohoto kraje. Přestože je poslání práce celkem jasné, stále je ještě plno problémů, které brání jeho plnému a správnému využití. Již několik let přetrvávají problémy s financováním různých akcí, neboť zejména estrády a tzv. zábavně výchovné pořady s uměleckou úrovní, ozdobené jmény populárních zpěváků, jsou navštěvovány velmi hojně bez ohledu na výši vstupného, zatímco kulturní úroveň většiny obyvatel není ještě taková, aby ve stejném počtu navštívili hodnotný film nebo divadelní představení. V pevné víře v dobré výsledky nynějšího výchovného úsilí si kronikář nemůže odpustit uvedení alespoň dvou smutných příkladů. Jedním z nich je koncert světoznámého violoncellisty J. Sádla před 5 lety, jehož se zúčastnilo osmnáct posluchačů, z roku 1972 lze uvést překrásný film o P. I. Čajkovském – počet návštěvníků osm! Protikladem je letošní hostování pražských herců (Hrušínský, Kačírková, Racek) s divadelní hrou Saganové Kůň v mdlobách, kdy byl náš dům kultury doslova přecpán. Vlivným faktorem návštěvnosti kulturních pořadů je i televize. Z četných osobních rozhovorů s občany lze také zjistit, že návštěvnost kulturních akcí do určité míry ovlivňuje značná „motorizovanost" – mnozí jezdí do divadel v Karlových Varech, Plzni, Chebu i do divadel pražských. Nepevná koncepce práce domu kultury plyne i z toho, že po mnoho let nemá ředitele s odpovídající úrovní politickou i odbornou.
Kulturní život ve městě probíhá vcelku podle jednotného plánu kulturně výchovné činnosti, který je vždy na počátku roku schvalován radou MěNV. Zpráva školské a kulturní komise MěNV svědčí o tom, že sestavování plánu provázejí obtíže, protože složky Národní fronty ještě nerespektují výzvy k jeho vytvoření, a plán se tedy opírá hlavně o akce domu kultury. Kromě kina, odpoledních čajů a tanečních zábav byly v tomto roce součástí plánu také besedy a přednášky, divadelní představení Západočeského divadla z Chebu, zájmové kurzy, výstavy, dětské soutěže, fotosoutěž a příležitostná filmová představení pro mládež.
Rok 1972 opět ukázal, že naše město nemusí být odkázáno výlučně na kulturu „dovezenou". Potvrzují to zdařilá pásma poezie a zpěvu našich školních dětí i hudební produkce žáků lidové školy umění. Nevelký kolektiv několika nadšenců, vedených soudružkou Drtinovou, uspořádal několik večerů poezie s hudbou. Před Vánocemi a na zakončení školního roku uspořádaly školy besídky s vlastním programem, který ukázal, že nám zde vyrůstá nejeden dramatický talent. Žáci 8. a 9. tříd navštěvovali jako již v několika předcházejících letech kurz tance a společenského chování. Čtyřicetičlenná skupina starších dětí navštěvovala na předplatné 8 představení v Divadle V. Nezvala v Karlových Varech, hromadnou dopravu autobusem hradil MěNV. Koncem roku byla započata přestavba kinosálu, která bude dokončena v roce 1973.
Dlouhodobým, rovněž kulturním problémem města zůstává rozpor mezi snahou zachovat nejstarší architektonické památky města, zvláště tzv. Pflugův dům, a zároveň dosáhnout modernizace a nové zástavby staré části města. Přestože MěNV disponuje potřebnými finančními prostředky, nepodařilo se zatím získat dodavatelskou firmu, která by památky opravila a prodloužila tak jejich životnost.
- - -
Tímto končí zápis za rok 1972. Kronikáři nezbývá než přát si, aby on či jeho nástupci spolu se všemi spoluobčany mohli vepsat do příštích stránek kroniky další úspěchy, další vzestup a rozkvět života v celé naší vlasti, a tedy i v Horním Slavkově.
Rada MěNV zápis do kroniky za rok 1972 projednala na zasedání dne 29. března 1973 a usnesením číslo 76/7 zápis schválila. Zápis je opatřen kulatým úředním razítkem Městského národního výboru Horní Slavkov, okres Sokolov, se státním znakem a podpisem.
Stránky s tímto zápisem doprovázejí i ručně kreslené a kolorované ilustrace kronikáře – u oddílu „Obyvatelstvo" stylizované dítě v oblaku, u oddílu „Výstavba města" tovární komín, u poznámky o zastávce ČSD na Kounici přístřešek zastávky, u oddílu „Průmysl a zemědělství" silueta továrních komínů a postava zemědělce s obilím, u oddílu „Školství" kresba knih, a v závěru housle se smyčcem a barevná koláž s divadelní maskou a hudebními nástroji.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Levá strana: prázdná (rub předchozího listu), pouze prosvítající text; v zápatí číslo stránky 72.]
[Pravá strana — na pravém okraji svisle ručně psaný letopočet "1972". Text:]
S pokorou a vědomím odpovědnosti přejímám z rukou soudružky Anežky Drtinové kroniku našeho města, které se mi stalo domovem. Současně s díkem za zasvěcení do práce kronikáře musím vyslovit naději, že teprve aspoň někteří z budoucích obyvatel Slavkova, kdož se budou zajímat o minulost svého města, ocení snahu předků zaznamenat z historie ony důležité události, které mu vtiskly takovou tvářnost, že je mohou nazývat svým domovem, že o něm mohou říkat: "Tady jsem doma, tady a nikde jinde nechci žít." K lidem, kteří se o to zasloužili, a to nejen vedením kroniky, ale i svou každodenní prací, patří i má předchůdkyně, soudružka Drtinová.
- - -
Jmenuji se Eva Mráčková, roz. Lüftschitzová. Narodila jsem se 7. září 1926 v Praze. Vyrostla jsem v Humpolci, na Českomoravské vysočině, kde můj otec pracoval jako obvodní lékař. Tam jsem také vystudovala reálné gymnázium, bohužel s nepříjemnou přestávkou. Léta 1942-1945 jsem trávila v různých nacistických koncentračních táborech. Ruština, láska k Sovětskému svazu, odkud jsme v letech války - jak se ukázalo oprávněně - čekali jedinou záchranu, staly se vodítky mých povolání:
Nejprve v letech 1948-1954 jsem pracovala jako překladatelka a redaktorka sovětské literatury na Slovanském výboru ČSR a v nakladatelství Čs. spisovatel v Praze. V r. 1948 jsem vstoupila na Gottwaldovu výzvu do Komunistické strany Československa. Po odchodu do pohraničí na podzim r. 1956 jsme s mým manželem pracovali na státních statcích v Plané u M.L., v Kynžvartě a posléze v Krásnu n.T. V r. 1959 jsem nastoupila jako učitelka českého a ruského jazyka a občanské nauky pro 6. - 9. tř. ZDŠ v Horním Slavkově, kde pracuji dodnes.
Mám dvě dospělé děti, Hanu, provdanou Kočovou, povoláním veterinární technička, Jana, studenta státní konservatoře v Praze. Manžel rovněž učí na ZDŠ. Oba vykonáváme různé stranické i veřejné funkce.
Zavazuji se, že se budu snažit pravdivě zaznamenávat všechny důležité události ze života našeho města a jeho obyvatel.
[Levá strana: prázdná (rub předchozího listu), prosvítá svislý ručně psaný letopočet "1972"; v zápatí číslo stránky 73.]
[Pravá strana — text za rok 1972:]
V roce 1972 již naplno začaly ve Slavkově působit nové orgány, zvolené ve všeobecných volbách v listopadu 1971. S novými lidmi v národním výboru, jeho komisích i v masově politických organizacích jako by se poněkud změnila i atmosféra města. Stejně jako v celé naší zemi, i na tomto kousíčku západní výspy naší republiky nastává období oddechu po politické krizi, přesné ujasnění perspektiv a zvýšená aktivita při jejich uskutečňování. Plány nabývají čím dál tím konkrétnější podoby, okruh lidí, kteří se zapojují do jejich plnění, se rozšiřuje. Pod slovem "aktivizace" se skrývá neustále stoupající počet občanů na plenárních zasedáních národního výboru, zvýšené požadavky na funkcionáře, důslednější kontrola plnění úkolů, vyšší produktivita práce v našich závodech, bohatší výběr zboží v našich obchodech, množství významných politických akcí, spolupráce organizací v Národní frontě pod vedením KSČ. K tomu napomáhá i částečná stabilizace obyvatel města, z nichž mnozí, a zvláště jejich děti, ve Slavkově tak zakořenili, že je nepovažují jen za jakousi "přechodnou štaci", nýbrž za trvalý domov, v němž mohou klidně žít a pracovat.
Nejvýznamnější politické akce ve městě byly v tomto roce zaměřeny ke dvěma významným výročím, k 55. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a k 50. výročí vzniku Svazu sovětských socialistických republik.
Nelze se zmiňovat o všech akcích, které byly ve městě za celý rok uspořádány. Některé z nich však přece jen je nutno zaznamenat, zvláště přinesly-li něco nového, podnětného, nebo jsou přímým svědectvím problémů, jimiž žijeme, a snahami, které nás ve všem našem nynějším konání vedou. Za zaznamenání stojí i nová, pěkná tradice, vytvářející se na plenárních zasedáních MěNV, totiž blahopřání, kytička soudružce nebo soudruhovi, který se nějakým způsobem zasloužil o naše město nebo prožívá právě významné životní jubileum. 24. února se konalo slavnostní zasedání Národní fronty k výročí Února. Odpoledne mu předcházelo první setkání naší mládeže s členy skupiny sovětských vojsk z Bohosudova,
[Poznámky na okraji — odkazy na obrazové přílohy:]
Obr. 1 - ustavující zasedání MěstNV
Obr. 4 - děkovný list odstupujícímu předsedovi s. A. Křížovi
Obr. 7,8 - vystoupení členů uměl. skupiny sov. vojsk z Bohosudova
[Levá strana: prázdná (rub předchozího listu), pouze prosvítající text; v zápatí číslo stránky 74.]
[Pravá strana — pokračování zápisu za rok 1972:]
kteří předvedli skutečně zdařilý hudební program. Srdečné, neformální zakončení, z něhož si naše děti jako drahocennou trofej odnášely podpisy sovětských chlapců ve svých památnících, bylo výmluvným potvrzením přátelského vztahu naší mládeže k SSSR.
K dobrým tradicím v našem městě patří i kulturní pásma veršů a písní, která nechybí při žádném významném shromáždění občanů. Podobná pásma, provedená žáky našich škol pod vedením učitelů, provázela již v předcházejícím roce i předvolební schůze, a tak ve dnech 25.-27. února byla skupina dětí odměnou za pomoc při agitační práci na zájezdu v NDR. 2. března byl v kinosále kulturního domu poprvé proveden slavnostní slib učitelů a výchovných pracovníků.
Měsíc duben patřil jako vždy přípravám na májové oslavy. K jejich důstojnému průběhu nelze zanedbat ani vzhled města. Protože čistota chodníků a upravenost zelených ploch mezi domy je věcí všech občanů, byly vydány výzvy k úklidu jak městským rozhlasem, tak agitačními letáčky. Přesto se nepodařilo ještě získat všechny občany pro jarní úklid, který byl v tomto roce vyhlášen na 8. a 9. duben. 27. dubna se po dlouhé přestávce daly "na pochod" hodiny na budově MěNV.
Oslavy Svátku práce proběhly skutečně důstojně. Předcházely je kromě jiného vkusné pozvánky, vydané radou agitačního střediska, osobní pozvání dvojic školních dětí, intensivní agitační práce na závodech i ve školách. Průvod tentokráte přímo hýřil transparenty, mávátky, na náměstí byly vystaveny výrobky našich závodů, z řečnické tribuny zaznělo kromě projevu zástupce OV KSČ s. ing. Nenádla i stručné, ale srdečné blahopřání sovětského admirála. Všechny veřejné budovy i školy byly slavnostně vyzdobeny.
5. května se zástupci města a školní mládeže poklonili památce padlých sovětských vojáků na místním hřbitově. Čestná stráž, věčný oheň, Pochod padlých revolucionářů, báseň, krátký projev, účast sovětské delegace, členové Svazu protifašistických bojovníků, někteří v historických iniformách, s mnoha vyznamenáními, to vše navozuje vzpomínku na ty, kdo obětovali životy za naši svobodu.
Hlavním organizátorem dvoudenního programu ke Dni dětí byl Svaz žen společně s organizacemi Národní fronty. Sobota 27. a neděle
[Poznámky na okraji — odkazy na obrazové přílohy:]
Příl. 18, 19 - letáčky agit. střediska a MěNV s výzvou k jar. úklidu
Obr. 15 - občané při jarním úklidu
Obr. 16 - pracovnice děts. domova upravují okolí budov
Viz příl. č. 18
Obr. 24 - čelo skupiny pracovníků Stasisu
Obr. 33 - vysoká politická i estetická úroveň májové výzdoby
Obr. 36 - děti z děts. domova v lampionovém průvodu
Příl. 34 - program oslav Dne dětí
[Levá strana: prázdná (rub předchozího listu), pouze prosvítající text; v zápatí číslo stránky 75.]
[Pravá strana — pokračování zápisu za rok 1972:]
28. května poskytly našim dětem více než bohatý prógram, sportovní soutěže a závody, filmy, brannou hru, pořádanou pionýrskou skupinou, fotbalové utkání TJ Spartak s Duklou Ostrov, stánky s občerstvením, koncert dechovky Unionka, která nám ostatně vyhrávala téměř i na každém zasedání MěNV.
6. června prožívá několik lidí na národním výboru chvilky skutečného napětí, když se zjišťuje, zda nám naši předci nezanechali nějaké poselství v kopuli kostela sv. Anny ve staré části Slavkova. Po všeobecném zklamání, ve snaze zanechat zprávy o našem životě příštím pokolením, je do nově pozlacené kopule /cena pozlacení 3.000.- Kčs/ vložena bezpečnostní schránka s ukázkami denního tisku, stručnou historií a demografickými údaji o současném stavu města, ukázkami platných mincí, zvláštní obálkou s údaji o závodu Stasis a fotografiemi jeho výrobků a se zvláštní zapečetěnou obálkou s dokumentem místního p. faráře.
8. června je plenární zasedání MěNV zajímavé především tím, že na něm skládají slib noví členové Lidové kontroly a že je vysloveno uznání a předán dar /náramkové hodinky/ žáku J. Sladkovi za záchranu tonoucího kamaráda.
V tomto období již začínají první akce k 10 letům existence největšího průmyslového závodu ve Slavkově, a to závodu Stasis. 17. června je slavnostně zahájena propagační výstava poštovních známek, která přesahuje rámec města, neboť se jí účastní vystavovatelé z mnoha měst Západočeského kraje. Pořadatelem je Filatelistický klub 03-39 v Horním Slavkově, který zřídil i kroužek mladých. Jeho organizátory a zakladateli jsou občané našeho města soudruzi Kottner, Klouček, Čepička a Zalubil, krajským metodikem mládeže je s. ing. Brendl.
Národní výbor, ve snaze vytvořit místní tradice, obohacovat společenský a kulturní život, neustále zlepšovat vztah obyvatel k městu, dal m.j. popud ke konání posvícení, jehož datum bylo stanoveno na 17. září. Snad i chladné počasí neslo vinu na tom, že se záměr, zainteresovat všechny občany města, ještě plně nezdařil, přesto mnoho těch, kteří na neděli město pravidelně opouštějí nebo tráví odpočinek doma u televizorů, vyšlo do ulic, nakupovalo u prodejních stánků, děti využívaly houpaček, kolotoče a střelnice nad nádražím.
[Poznámky na okraji — odkazy na obrazové přílohy:]
Obr. 37 a 38, oprava věže na kostele sv. Anny
Příl. 39 - kopie zápisu uloženého v bezp. schránce v kopuli sv. Anny
Obr. 42,43 - ukládání zápisu a dokumentačního materiálu do schránky
Příl. 48 - historie závodu Stasis
Příl. 40 - seznam exponátů
Obr. 44-47, výstava pošt. známek v Domě kultury
[Pozn. přepisovatele: tento sken (780) zachycuje TÉŽE rozevření knihy jako sken 770 (sken 77) — jde o duplicitní snímek stejné dvoustrany; číslo stránky i text se shodují. Přepis je proto totožný.]
[Levá strana: prázdná (rub předchozího listu), pouze prosvítající text; v zápatí číslo stránky 75.]
[Pravá strana — zápis za rok 1972:]
28. května poskytly našim dětem více než bohatý prógram, sportovní soutěže a závody, filmy, brannou hru, pořádanou pionýrskou skupinou, fotbalové utkání TJ Spartak s Duklou Ostrov, stánky s občerstvením, koncert dechovky Unionka, která nám ostatně vyhrávala téměř i na každém zasedání MěNV.
6. června prožívá několik lidí na národním výboru chvilky skutečného napětí, když se zjišťuje, zda nám naši předci nezanechali nějaké poselství v kopuli kostela sv. Anny ve staré části Slavkova. Po všeobecném zklamání, ve snaze zanechat zprávy o našem životě příštím pokolením, je do nově pozlacené kopule /cena pozlacení 3.000.- Kčs/ vložena bezpečnostní schránka s ukázkami denního tisku, stručnou historií a demografickými údaji o současném stavu města, ukázkami platných mincí, zvláštní obálkou s údaji o závodu Stasis a fotografiemi jeho výrobků a se zvláštní zapečetěnou obálkou s dokumentem místního p. faráře.
8. června je plenární zasedání MěNV zajímavé především tím, že na něm skládají slib noví členové Lidové kontroly a že je vysloveno uznání a předán dar /náramkové hodinky/ žáku J. Sladkovi za záchranu tonoucího kamaráda.
V tomto období již začínají první akce k 10 letům existence největšího průmyslového závodu ve Slavkově, a to závodu Stasis. 17. června je slavnostně zahájena propagační výstava poštovních známek, která přesahuje rámec města, neboť se jí účastní vystavovatelé z mnoha měst Západočeského kraje. Pořadatelem je Filatelistický klub 03-39 v Horním Slavkově, který zřídil i kroužek mladých. Jeho organizátory a zakladateli jsou občané našeho města soudruzi Kottner, Klouček, Čepička a Zalubil, krajským metodikem mládeže je s. ing. Brendl.
Národní výbor, ve snaze vytvořit místní tradice, obohacovat společenský a kulturní život, neustále zlepšovat vztah obyvatel k městu, dal m.j. popud ke konání posvícení, jehož datum bylo stanoveno na 17. září. Snad i chladné počasí neslo vinu na tom, že se záměr, zainteresovat všechny občany města, ještě plně nezdařil, přesto mnoho těch, kteří na neděli město pravidelně opouštějí nebo tráví odpočinek doma u televizorů, vyšlo do ulic, nakupovalo u prodejních stánků, děti využívaly houpaček, kolotoče a střelnice nad nádražím.
[Poznámky na okraji — odkazy na obrazové přílohy:]
Obr. 37 a 38, oprava věže na kostele sv. Anny
Příl. 39 - kopie zápisu uloženého v bezp. schránce v kopuli sv. Anny
Obr. 42,43 - ukládání zápisu a dokumentačního materiálu do schránky
Příl. 48 - historie závodu Stasis
Příl. 40 - seznam exponátů
Obr. 44-47, výstava pošt. známek v Domě kultury
[Levá strana je nepopsaná (rubová strana předchozího listu) – pouze prosvítá zrcadlově text a poznámky k obrázkům z předchozí stránky; dole vlevo číslo stránky 76.]
--- Pravá strana ---
Také večerní taneční zábava v Domě kultury se vydařila.
19. srpna uspořádala místní odbočka SPB vzpomínku u příležitosti výročí Slovenského národního povstání. Promenádní koncert dechové hudby, besedy s dětmi a navečer vatra přitažlivou formou připomněly dětem tuto významnou historickou událost.
Jak jsme se zmínili již na začátku, vrcholnými politickými akcemi byly oslavy 55. výročí VŘSR a 50. výročí založení SSSR. Kromě slavnostního zasedání s kulturním pásmem, jehož se súčastnila i sovětská delegace, závod Stasis uspořádal proděti velkou soutěž ve znalostech o SSSR, již přenášela i Čs.televize v krajovém vysílání. Dům kultury ve spolupráci se školami uspořádal besedu se sovětskými učitelkami z Baškirie, které zde v té době léčily v K.Varech. S těmito soudružkami měli rovněž přátelskou besedu u učitečnou výměnu zkušeností učitelé našich škol. U příležitosti 55.výročí VŘSR napsaly děti našich škol blahopřejné dopisy sovětským pionýrům, které byly předány sovětskému konsulovi v Krlových Varech. V době, kdy píšeme tyto záznamy, došly ze SSSR již desítky dopisů s odpověďmi, naše děti získaly mnoho nových dobrých přátel, posílilo se jejich internacionální cítění. K utužování přátelství se socialistickými zeměmi využíváme i besed se soudruhy z našeho města, kteří některou z těchto zemí navštívili, v tomto roce te byly např. besedy s tajemnicí MěNV s.Rodinovou, ředitelem II.ZDŠ s. Křivánkem a učitelkou ZDŠ a pionýrskou vedoucí s.Čečáková, kteří byli na zájezdu v SSSR. Přátelské styky se soudruhy z ostatních socialistických zemí, především ze SSSR a sousední NDR se ovšem uskutečňují i na závodech, kde dochází k výměnám odborných zkušeností. Skupina universitních studentů z NDR týden zkoumala v místním dětském domově práci s dětmi vyžadujícími zvláštní péče a jejich poznatky se staly základem diplomových prací.
Poslední dva měsíce roku probíhají ve znamení příprav plánů na rok 1973 a sestavení výsledků práce v r.1972, která se řídila především Zásadami politicko-výchovné a hospodářsko-organizátorské činnosti MěstNV, dále pak plněním celoobecního závazku k 30. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou. Cíle tohoto závazku jsou zřejmé i z názvu této celookresní soutěže – Za zlepšení životního prostředí
[Poznámky na pravém okraji k obrázkům a přílohám:]
Obr.50 – členové SPB
Obr.51 – koncert voj. hudby z K.Varů řízené mjr.Mrštíkem
Obr.52,53 – kladení věnců k hrobu sov. vojáků na míst.hřbitově
Příl.55 – propag.leták k Měsíci přátelství se SSSR
Příl.35 – Celoobecní závazek k 30.výr.osvobození ČSSR
[Levá strana je nepopsaná (rubová strana předchozího listu) – pouze prosvítá zrcadlově text a poznámky k obrázkům; dole vlevo číslo stránky 77.]
--- Pravá strana ---
Sokolovska. Plán práce, podíl Slavkova na celookresním závazku i přesné údaje o jejich plnění lze nalézt v archivovaných dokumentech národního výboru, v kronice se budeme proto dále zabývat spíše obecnými údaji a přesná čísla uvedeme jen tehdy, budou-li se výrazně odlišovat od let předchozích.
Na konci r.1972 bydlelo v Horním Slavkově [?] obyvatel. Proti tzv. vnitrozemí je stále ještě velmi přízniv procento obyvatel v produktivním věku, z celkového počtu obyvatel je 1.743 dětí do 15 let. Značně stoupl počet sňatků – 46, narodilo se 106 dětí, zemřelo 23 občanů. Je radostné konstatovat, že z mnoha dětí, které vyrostly v našem městě, jsou již dospělí občané, kteří se podílejí na řízení města jako poslanci národního výboru /např.s.Marie Čapková, Ludvík Hynek, Hana Dymáčková/, pracují jako kvalifikovaní dělníci a technici v našich závodech, učí na našich školách, pečují o malé děti v družinách mládeže, školkách a jeslích.
Fluktuace, velká bolest předešlých let, byla v r.1972 mnohem nižší, životní úroveň, zvláště v rodinách s více dětmi, se zlepšuje díky novým zákonům o mateřském příspěvku, novomanželských půjčkám, zvýšeným rodinným přídavkům. Díky zlepšené stabilizaci obyvatelstva a tímto zákonům dochází však k dosud nezvyklému jevu, že totiž jesle a mateřské školky nejsou v současné době vytíženy.
K uzavřeným sňatkům je třeba přičíst i zlatou svatbu manželů Paroubkových, uspořádanou členy komise pro občanské záležitosti při MěNV. Vyzdvižení příkladu dlouholetého manželství je dobrým příspěvkem k výchově mladých k odpovědnému přístupu ve volbě životního partnera a výchově dětí. Vždyť právě mnoho neprosperujících dětí na slavkovských školách pochází z rozvrácených rodin.
Ke smutným povinnostem kronikáře patří zmínit se i o některých občanech, kteří nás navždy opustili. Patří k nim čtrnáctiletá Vlažka Brenkusová, která zahynula při autonehodě, MUDr Hošek z Lokte, který dlouhá léta pracoval jako chirurg na naší poliklinice, paní Havlíčková, která jako první – a věřme, že poslední použila právě v tomto roce zavedeného plynu k sebevraždě.
Stále problematickou část obyvatelstva tvoří většina občanů cikánského původu. Ve dnech 26. – 28. března byla ve městě uspořádána celo-
[Poznámky na pravém okraji k přílohám a obrázkům:]
Příl.33 – Zpravodaj agit.střediska o plnění závazků
Obr.54 – zlatá svatba manželů Paroubkových
[Levá strana je nepopsaná (rubová strana předchozího listu) – pouze prosvítá zrcadlově text a kresba; dole vlevo číslo stránky 78.]
--- Pravá strana ---
státní konference cikánů-Romů, jejíž náplní byla však celkem neplodná diskuse, která nepřinesla žádné viditelné zlepšení. Stále jsou problémy s nerespektováním povinné školní docházky, jen s obtížemi lze tyto děti, z nichž některé se dopouštějí i trestné činnosti, umísťovat do sociálních zařízení. Aby mohla být ještě lépe sledována péče o děti, ustavila zdravotně sociální komise sbor důvěrníc péče o dítě, jejímiž členkami a dobrovolnými pracovnicemi jsou soudružky Věra Vacková, dětská sestra, Věra Běhalová, ředitelka mateřské školky 7, Alena Ledvinová, učitelka zvláštní školy, Pavla Beránková, pracovnice dětského domova a poslankyně ONV, Karla Vesecká, dětská sestra.
Největší a nejnákladnější stavbou ve městě zůstává i v tomto roce nová teplárna a rozvod teplovodního potrubí na II. etapě sídliště. Je dokončena hrubá stavba, komín, zainstalováno nejdůležitější strojní zařízení. Dodavatelské podniky nedodrželi termíny rozvodu teplovodního potrubí, takže II. etapa po celý rok skýtala obraz rozkopaných ulice, provizorních lávek a můstků pro chodce i motoristy. Bylo dokončeno zavedení plynu do všech domácností na sídlišti.
V rámci akce Z byly provedeny v Ležnické ulici zemní práce na vodovodu, přejímka byla provedena v prosinci 1972. Jinou velkou akcí je budování koupaliště a rekreační oblasti v Třídomí, kde bylo vybagrováno 22.000 m³ zeminy, opravena hráz a zpevněna silničními panely a betonovými bloky. Není bez zajímavosti, že o přidělení pozemku pro budování soukromých chat mají zájem i obyvatelé Prahy, tato rekreační oblast má však především sloužit obyvatelům z blízkého okolí.
Byly zahájeny již přípravné práce pro vybudování lávky pro pěší mezi Kounicí a sídlištěm, jejíž idea vznikla při vypracování volebního programu. Budoucí lesopark za III. etapou byl oplocen a provedeny některé zemní práce. Rovněž na koupališti pod bývalou šachtou č.11 se prováděly terénní úpravy, opraveno oplocení a sociální zařízení. Během loňského roku byly provedeny veškeré práce kromě dokončení terénních úprav na nové čerpací stanici Benziny. Na vybudování této stanice uzavřeli občané závazku ve výši 3.361 odpracovaných hodin, závazek však nebyl zcela splněn. U tří čerpadel je možno kupovat benziny Special, Super a naftu. K celkovému vzhledu města patří i výsadba stromků, jíž se kromě školní mládeže účastnili např. i pracovníci domovní správy. Bývalé
[Na pravém okraji ručně kreslený vysoký tovární komín (kolorovaný).]
[Levá strana je nepopsaná (rubová strana předchozího listu) – pouze prosvítá zrcadlově text a kresby; dole vlevo číslo stránky 79.]
--- Pravá strana ---
haldy zarůstají a přestávají rušit krajinu.
Svědectvím toho, jak občané čím dál hlouběji zakotvují ve městě je i snaha některých započít s výstavbou rodinných domků. V r.1972 tuto snahu realizoval však pouze 1 občan, a to s.Pavelka, stavbou rodinného domku vedle polikliniky. Značný počet domků ve staré části města se modernizuje.
V rámci plnění volebního programu byly rovněž opraveny některé školy, a to čp.217, fasáda, vnitřní oprava elektroinstalace, čp.318, úprava plochy před hlavním vchodem, nátěr střechy a oplechování, čp.317 – fasáda. Brigáda socialistické práce závodu Stasis pod vedením s.Dezorta upravila hřiště i jeho vybavení u dětského domova, BSP s.Dědka a s.Votrubce z téhož závodu vybudovala brigádnicky zastávku ČSD na Kounici, pracovníci závodu Cheza provedli některý zařízení na dětském hřišti. A tak bychom mohli ještě dlouho pokračovat ve výčtu prací a vyjmenovávání obětavých občanů, jimž leží na srdci vzhled města i jeho okolí. Nechť kronikáři odpustí, že je všechny nejmenoval, svou prací si tu vystavěli nejhezčí pomníčky.
O všech závodech, jejichž výčet uvedla kronikářka v minulém roce, lze říci, že podle svých sil a možností usilují nejen o dobré plnění svých hospodářských úkolů, ale cítí spoluodpovědnost i za životní prostředí svých pracovníků a jejich dětí. Svědčí o tom m.j. i dohody každého z nich s národním výborem, uzavřené v rámci akce Za zlepšení životního prostředí v okrese Sokolov. Tak např. závod Stasis vyrobí ocelovou konstrukci lávky sídliště-Kounice, provedl opravu městského rozhlasu a ústřední ještě do zahájení májových oslav, zhotoví plechovou zastávku ČSD na Kounici, Chemické závody ČSP provedly nátěry čekárny a zábradlí na autobusovém nádraží na sídlišti. Na budování čerpací stanice provedl výkopové práce a odvoz zeminy závod Stannum. Závod Avia Letňany provedl zastřešení nástupišť na autobusovém nádraží na sídlišti, zhotovil besídku a provedl různé drobné úpravy u mateřské škole. Závod Kozak převzal patronát nad mateřskou školou 4 na Kounici, z fondu kulturních a sociálních potřeb závodu uvolnil 10.000 Kčs na zlepšení prostředí mat. škol a jeslí. Nepodávame úplný výčet forem spolupráce závodů s městem, chceme spíše ukázat, jakým způsobem se v těchto letech utvářejí vztahy závodů k městu, k věcem všem společným. Ještě před dokončením letošního zápisu do kroniky přichází radostná zpráva, že Horní Slavkov se a soutěži Za lepší životní prostředí umístil v okrese jako 3. v I. kategorii měst a sokelovský okres jako 1. v Západočeském kraji.
[Poznámka na pravém okraji:] Obr.17 – zastávka ČSD na Kounici
[Levá strana je nepopsaná (rubová strana předchozího listu) – pouze prosvítá zrcadlově text a kresby; dole vlevo číslo stránky 80.]
--- Pravá strana ---
Z hospodářských výsledků si chceme letos všimnout závodu Státní statky, oborový podnik, neboť tento závod dosáhl letos některých dosud dříve nedosažených úspěchů. V závodě pracovalo v r.1972 průměrně 196 zaměstnanců, z toho 61 žen. Pěstuje krniny na 740ha, z nichž podle plánu měl skliditi 157 vagonů, ve skutečnosti plán vysoko překročil, a to na 204 vagony. Průměrný hektarový výnos brambor byl 160q. Statek dodal státu 1,074.000l mléka, 2.950q hovězího masa, dosáhl průměrné dojivosti 2.442 l. Poprvé v historii přesáhla zde výroba zrnin 200 vagonů, rovněž poprvé přesáhla dodávka mléka hranici 1 miliónu litrů. V budoucnu se výroba mléka ještě zvýší, protože na Ležnici se provádí dostavba velkokapacitních stájí pro 480 ks dojnic.
Ve všech našich průmyslových závodech se velmi úspěšně rozvíjí hnutí brigád socialistické práce. Jejich činnost je přínosem nejen bezprostředně pro výrobu, ale působí velmi kladně i ve smyslu morálním. Mnohé brigády, jak jsme se již dříve zmínili, vykonávají mnoho užitečné práce přispívající k lepšímu vzhledu města, ještě větší význam má snad spolupráce těchto brigád s mládeží. Někteří členové brigád vedou různé zájmové kroužky, pracují jako oddíloví vedoucí v pionýrské organizaci, navštěvují společně různé kulturní akce, není už ani ojedinělým jevem vzájemné pomoc při výstavbě garáže nebo úklidu na vsd-isce. Teorie skutečného socialistického soužití se pomalu stává praxí. Kronikář si dovoluje skromný dovětek, že tyto jevy považuje v období budování socialistické společnosti za téměř stejně důležité, jako plnění hospodářských ukazatelů.
Služby obyvatelstvu zajišťuje především Komunální podnik. Jeho hospodaření v r.1972 možno považovat celkem za úspěšné, splnil závazné ukazatele na 101,65 %. Několik údajů pro bližší představu: Podnik poskytl obyvatelům služby v celkové hodnotě 2,563.633 Kčs. Druhy služeb: taxi, fotoslužba, napínání záclon a deček, krejčovství, holičství, kadeřnictví, mandl, chemická čistírna /nově zřízená čistírna na III. etapě, doba vyřízení zakázky 1 den/, sběrna obuvi, koberců, prádla, deštníků, šití prošívaných dek, opravna punčoch, stavební údržba, malířství, natěračství, deratizace, nákladní doprava.
Domovní správa rovněž splnila plán. V prosinci 1972 byla dokončena plynofikace bytů. Značná část nákladů byla využita na modernizaci bytového fondu, tak např. bylo vyměněno 51 podlah v kuchyních bytů I.etapy, na čp.2 bylo zavedeno ústřední topení, zavedena voda do 5 domů ve staré části města, vyměněno 19 praček ve společných prádelnách, provedeny fasády u 7 domů. Vtopném období se značně rozmnožily havarie rozvodů tepla a teplé vody, do-
[Poznámka na pravém okraji:] Obr.12-14, nové provozovny komunál. služeb
[Levá strana je nepopsaná (rubová strana předchozího listu) – pouze prosvítá zrcadlově text a kresby; dole vlevo číslo stránky 81.]
--- Pravá strana ---
savadní zařízení již nevyhovuje. Z toho vyplývaly i některé potíže teplárny, jejíž pracovníci museli často jen s vypětím všech sil zajišťovat plynulou dodávku tepla a teplé vody.
V obchodní síti nedošlo k žádným změnám. Zásobování, hlavně průmyslovým zbožím, se poněkud zlepšilo, malý výběr hlavně levnějšího druhu zboží, dětské konfekce i obuvi nutí občany k cestám do Sokolova nebo K.Varů.
O zdraví občanů pečuje tzv. poliklinika, ve skutečnosti zdravotní středisko. Kromě dvou obvodů /obvod. lékaři MUDr Palčn a MUDr Duffek/ dojíždějí do Slavkova specialisté, jejichž obory jsou vyjmenovány v předešlých zápisech. O děti pečuje dětský lékař MUDr Ferdinand. Přes sliby vedoucího lékaře OÚNZ středisko není ještě vybaveno roentgenem. Město dostalo vlastní sanitní vůz, vybavený vysílačem. V r.1972 i naše město zasáhla dosti silná chřipková epidemie. Nejčastěji se vyskytují onemocnění cest dýchacích. Jen zcela ojediněle se objevuje tuberkuloza plic, v r.72 3 zjištěné případy.
Na obou ZDŠ došlo k dalšímu úbytku dětí do 1. tříd. Na školách se poněkud zlepšila práce Svazu rodičů a přátel školy, i když se tato organizace stále ještě zabývá spíše materiální pomocí školám než výchovným působením. Potěšitelné je stále intensivnější mimoškolní činnost dětí. Na obou devítiletkách byly zřízeny pionýrské skupiny, jmenovány pionýrské vedoucí – na I. ZDŠ s.Hromková, na II.ZDŠ s.Jaroslava Jablečníková. Ve městě pracuje celkem 22 oddílů. Po projednání různých možností byla pionýrům přidělena klubovna v prostorách bývalé opravny televizorů na III. etapě. Pro děti bylo při školách zřízeno mnoho zájmových kroužků /např.němčina, gymnastika, práce s kovem, pěvecké kroužky, divadelní soubor atd./, při TJ Spartak jsou oddíly házené, kopané, hokeje, stolního tenisu, ve školním roce 72/73 se zapatří na II.ZDŠ organizovat celodenní výchovný systém. Nejnaléhavějším úkolem je stále ještě získávat řad odpovědných a politicky vypělých občanů pionýrské vedoucí. 2 pionýrské oddíly uspořádaly prázdninový pobyt dětí v táboře, kromě toho mnoho dětí trávilo část prázdnin v pionýrských táborech prostřednictvím místních závodů. Každým rokem přibývá dětí, které o prázdninách cestují do rodičů přímořských socialistických států, velmi kontrastně k tomu působí u mnoha dětí naprostá neznalost našeho Západočeského kraje a jeho krás a památek.
Pokud jde o školní prospěch slavkovských dětí, z celkového počtu 979 školáků na konci šk.roku 71/72 neprospělo 38, naproti tomu bylo 113 dětí s vyzna-
[Poznámky na pravém okraji:] Zdravotnictví; Školství
[Levá strana (verzo) je prázdná, pouze slabý prosvit textu z protější strany.]
[Pravá strana, číslo strany 82:]
měněním, absolventi našich devítiletek si velmi dobře vedou na středních školách. Děti ze Slavkova odcházejí studovat nejrůznější obory, nejčastěji však na střední průmyslovou školu strojní v Lokti a na gymnasium v Sokolově, dívky na zdravotní školu do K.Varů.
Národní výbor pečuje o 2 úplné ZDŠ, 1 zvláštní školu, 1 lidovou školu umění, 4 mateřské školy městské, 1 mat.školu závodní. Školská zařízení mají celkem 18 budov, z nichž 5 je starých a vyžaduje poměrně nákladnou údržbu. Pouze na školství vydal MěNV v r.1972 2,409.000 Kčs. Při I. ZDŠ jsou zřízeny 2 cikánské třídy, aby tak mohla být věnována dětem cik. původu co největší individuální péče nejen pokud jde o samotný vyučovací proces, ale i pro to, aby se tyto děti naučily základním hygienickým a společenským návykům. K této práci je třeba mimořádné obětavosti, již několik let se jí věnuje s. učitel Jiří Červenka a s.učitelka Wegerová.
Přestože výčet činnosti směřující k všestranné péči o mládež není úplný, vyplývá z něj snad povšechně intensivní úsilí škol i celé veřejnosti pomoci dětem nalézt náplň volného času tak, aby byl stráven užitečně a přitom aby formy této činnosti byly co nejpřitažlivější s ohledem na různé zájmy dětí. Přes toto úsilí ještě stále, byť mírně, stoupá trestná činnost mládeže v našem městě. V r.1971 bylo mladistvými a nezletilými spácháno celkem 63 trestních činů a 65 přečinů. Lze očekávat, že celodenní systém výchovy na školách tato čísla příznivě ovlivní.
V tomto roce byly v dětském domově ve Slavkově poprvé umístěny i děti předškolního věku, které chodí do mat. školy. Děti z dětského domova se ze zvláštní školy se zúčastnily výstavek výtvarných prací a některé cvičí v tělovýchovných oddílech TJ Spartak.
Společenské organizace
Všechny společenské organizace ve městě jsou zapojeny do Národní fronty, vedené MěV KSČ. V r.1972 je jich již 43. MV NF má celkem 13 členů, funkci předsedy vykonává s.Vesecký. V 17 organizacích jsou předsedy členové KSČ, kteří v polovině roku utvořili stranickou skupinu. NF se v průběhu roku 1972 podílela na všech významných akcích ve městě. Výbor NF považuje za zvláště dobrou práci Českého svazu filatelistů, Českého svazu žen, Českého svazu invalidů, ČSPB, Svazarmu, TJ Spartaku, ZO SČSP Cheza a Stanis, Českého červeného kříže. Místo výčtu akcí jednotlivých organizací všímáme si blíže činnosti některých z nich. Tak např. místní organizace Českého červeného kříže se velmi zasloužila o získávání dobrovolných dárců krve, členky odpracovaly
[Levá strana (verzo) je prázdná, pouze slabý prosvit textu z protější strany; číslo strany 83.]
[Pravá strana:]
190 brigádnických hodin, organizovaly kurz první pomoci, který navštěvovalo 26 lidí, ve spolupráci s OV ČSČK byly promítány filmy se zdravotní tematikou, členky ČSČK zajišťovaly zdravotnickou službu při sportovních akcích, sbíraly léčivé byliny, uspořádaly přednášku Ženské lékařské [?].
TJ Spartak měl v r.1972 311 aktivních členů. Pracuje v 7 oddílech /kopaná, lední hokej, odbíjená, šachy, stolní tenis, házená, zákl.tělovýchova/, založila aldéznická družstva kopané, hokeje, šachů, házené a odbíjené. Oddíly šachů, kopané a stolního tenisu se spřátelily zápasů s družebními oddíly v NDR a svoua družstva z NDR do našeho města.Byly uzavřeny závazky k akci "Strana na počest - tělovýchově k prospěchu", tyto závazky byly také splněny. Byla dokončena hrubá stavba tribuny na fotbalovém hřišti, zahájeny práce na vnitřním vybavení, dokončeno hřiště na odbíjenou, provedeny základy a hrubá terénní úpravy pro výstavbu kabin a šaten na kluzišti.
Zajímavá je i činnost dvou mysliveckých sdružení /východ a západ/, která byla ustavena již v r.1962. Obhospodařují honební plochu o celkové výměru 438 ha zemědělské půdy, 335 ha lesů a 6 ha jiné půdy. Pro dokreslení přibližný stav počtu zvěře: srnčí - cca 20ks, zajíci - cca 50ks, bažanti - 30ks, koroptví cca 30ks. Koroptví bohužel rok od roku ubývá, patrně v důsledku chemizace v zemědělství. U ostatní zvěře dochází k mírnému zvýšení stavů. Vzhledem se tu vyskytuje též kuna lesní, počítají se i lasička a hranostaj, kteří jsou v naší oblasti chráněna. Podle tříletého plánu honče mysliveckého sdružení sůrečnit opoženém skoškořevami celkem 12 ha půdy devastované činností uranových dolů, v r.1972 zalesněny 4 ha. V letech 70-72 bylo odstřeleno 12 ks srnčího, 80 zajíců, 13 bažantů, 8 divokých prasat.
K novým členům NF patří v tomto roce vzniklý místní výbor SSM.
Kulturní život
Máme-li otázky kulturního života ve městě řešit, kulturně výchovné akce konané ve městě, posuzujeme-li otázky kultury bydlení, životního prostředí, jichž jsme se dotkli už jinde, můžeme konstatovat, že ve středisku tohoto kraje jsme na úseku kultury. Přestože je práce poslání celkem jasné, stále je ještě plno problémů, které brání v jeho plném a správném využití. Již několik let jsou tu problémy financování různých akcí, neboť zejména estrády a tzv. zábavně výchovné i umělecké úrovně, jsou ozdobené jmény populárních zpěváků,
[Levá strana (verzo) je prázdná, pouze slabý prosvit textu z protější strany a slabě prosvítající kresba houslí; číslo strany 84.]
[Pravá strana:]
firmu, která by památky opravila a prodloužila tak jejich životnost.
- - -
Končí se zápis za rok 1972. Kronikáři nezbývá než přát si, aby on či jeho nástupci spolu se všemi spoluobčany mohli vepsat do příštích stránek kroniky další úspěchy, další vzestup a rozkvět života v celé naší vlasti a tedy i v Horním Slavkově.
Rada MěNV zápis do kroniky za rok 1972 projednala na zasedání dne 29. března 1973 a číslem usnesení 76/7 zápis schválila.
[Kulaté úřední razítko: "MĚSTSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR HORNÍ SLAVKOV - okres Sokolov" se státním znakem (lev), vedle vpravo vlastnoruční podpis. Zbytek strany prázdný, pouze prosvit z následujících stran.]
[Levá strana (verzo) je prázdná, pouze slabý prosvit textu a razítka z protější strany; číslo strany 86.]
[Pravá strana:]
jsou navštěvovány velmi hojně bez ohledu na výši vstupného, kulturní úroveň většiny obyvatel není ještě taková, aby ve stejném počtu navštívili hodnotný film nebo divadelní představení. V pevné víře v dobré výsledky nynější[ho] našeho výchovného úsilí nemůže si kronikář odpustit uvedení alespoň dvou smutných příkladů. Jedním z nich je koncert světoznámého violoncellisty J.Sádla před 5 lety, jehož se zúčastnilo o s m n á c t posluchačů, z r.1972 můžeme uvést překrásný film o P.I.Čajkovském - počet návštěvníků o s m ! Protikladem je letošní hostování pražských herců /Hrušínský, Kačírková, Racek/ s divadelní hrou Saganové Kůň v mdlobách, kdy byl náš dům kultury doslova přecpán. Vlivným faktorem návštěvnosti kult. pořadů je i televize. Z četných osobních rozhovorů s občany lze také zjistit, že návštěvnost kulturních akcí do určité míry ovlivňuje značná "motorisovanost", mnozí jezdí do divadel v K.Varech, Plzni, Chebu i do divadel pražských. Nepevná koncepce práce domu kultury plyne i z toho, že po mnoho let nemá ředitele s odpovídající úrovní politickou i odbornou.
Kulturní život ve městě probíhá vcelku podle jednotného plánu kulturně výchovné činnosti, který je vždy na počátku roku schvalován radou MěNV. Zpráva školské a kulturní komise MěNV svědčí o tom, že se sestavováním plánu jsou tíže, protože složky NF ještě nerespektují výzvy k jeho vytvoření a plán se tedy opírá hlavně o akce domu kultury. Kromě kina, odpoledních čajů a tanečních zábav byly v tomto roce součástí plánu také besedy a přednášky, divadelní představení Západočeského divadla z Chebu, zájmové kursy, výstavy, dětské soutěže, fotosoutěž, příležitostná filmová představení pro mládež.
Rok 1972 opět ukázal, že naše město nemusí být odkázáno výlučně na kulturu "dovezenou". Potvrzují to zdařilá pásma poezie a zpěvu našich školních dětí, hudební produkce žáků lidové školy umění. Maličký kolektiv několika nadšenců, vedených s.Drtinovou, uspořádal několik večerů poezie s hudbou. Před vánocemi a na zakončení školního roku uspořádaly školy besídky s vlastním programem, který ukázal, že nám zde vyrůstá nejeden dramatický talent. Žáci 8. a 9. tříd navštěvovali jako již v několika předcházejících letech kurs tance a společenského chování. Čtyřicetičlenná skupina starších dětí navštěvovala na předplatné 8 představení v Divadle V.Nezvala v K.Varech, hromadnou dopravu autobusem hradil MěNV. Koncem roku byla započata přestavba kinosálu, která bude dokončena v r.73.
Dlouhodobým, rovněž kulturním problémem města je rozpor, který vzniká zachovat nejstarší architektonické památky města, zvláště tzv.Pflugův dům, a současně dosáhnout modernizace a zástavby staré části města. Přestože MěNV disponuje potřebnými finančními prostředky, nepodařilo se zatím získat dodavatelskou
Fotografie v kronice:
Ručně kreslená ozdoba (kolorovaná, růžová) u nadpisu oddílu "Obyvatelstvo" – stylizované dítě/andílek v oblaku/květu. Ne
Ručně kreslená ilustrace vysokého továrního komínu (kolorovaná) u nadpisu oddílu "Výstavba města". Jde o kresbu kronikář
Ručně kreslená ilustrace autobusové/vlakové zastávky (přístřešku) u poznámky "Obr.17 – zastávka ČSD na Kounici". Kresba
Ručně kreslená silueta řady továrních komínů a průmyslových budov uprostřed stránky u nadpisu oddílu "Průmysl a zeměděls
Ručně kreslená kolorovaná postava (zemědělec s obilím / klasy) v pravém dolním rohu u nadpisu "Průmysl a zemědělství". K
Ručně kreslená kolorovaná ilustrace knih/učebnic u nadpisu oddílu "Školství". Kresba kronikáře, nikoli fotografie.
Ruční perokresba kolorovaná akvarelem (růžovo-okrový tón): housle se smyčcem, dekorace v pravém dolním rohu strany u zač
Otisk kulatého úředního razítka MĚSTSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR HORNÍ SLAVKOV, okres Sokolov, se státním znakem ČSSR (lev), vpravo
Barevná koláž v pravém okraji strany (modré výstřižky na okrovém podkladu): divadelní maska (komedie), housle/violoncell