Zápis za rok 1969 popisuje dozvuky roku 1968 v Horním Slavkově: ohlasy pražských studentských nepokojů a smrti Jana Palacha, oslavy i výtržnosti po vítězstvích nad sovětským hokejovým mužstvem a personální otřesy v místním národním výboru a stranickém orgánu. Dále líčí obyvatelstvo (zlatá svatba, návrat romských rodin a série krádeží), stagnující výstavbu (odklad teplárny, koupaliště, pošty), školství, kulturní dění oslabené politickou náladou a činnost společenských organizací.
1969
Pouze jeden rok uplynul od doby, kdy byly do kroniky města prováděny zápisy za rok 1968. Ale k jak velkým změnám za tuto krátkou dobu došlo, o kolik se změnil celý politický vývoj událostí, jaký rozpor nastal v myslích lidí.
Kronikáři je zatím velmi obtížné se v celé situaci vyznat a správně se orientovat. V celém dění nastal tak velký zvrat, že si zatím kronikář netroufá toto hodnotit. Proto se ve svých zápisech omezí hlavně na stručný popis toho, co se skutečně ve městě událo, jak probíhal život obyvatel. Politické hodnocení událostí ponechává na pozdější dobu, kdy čas ukáže, kde jsme se dopouštěli omylů a jak jsme měli správně reagovat, aby život šel úspěšněji kupředu. Z událostí celostátního charakteru jsou popisovány pouze ty, které měly přímo dopad na město.
Politický a veřejný život ve městě
Počátkem roku došlo v Praze ke studentským nepokojům, jejichž odraz byl částečně až v našem městě. Část studentů, kteří dojíždí z našeho města do středních škol, se účastnila studentských stávek. Při těchto nepokojích došlo v Praze k sebevraždě upálením studenta Jana Palacha. Tato událost měla velký ohlas v celé naší zemi. I v našem městě se našli dva občané, kteří zahájili hladovku na počest úmrtí Jana Palacha a na podporu studentských požadavků. Tvrdilo se ledacos, ale skutečnost byla ta, že stan na náměstí stál asi dva dny, lidé kolem něj procházeli, někteří se usmívali, možná že i část obyvatel s nimi sympatizovala.
21. března byla v našem městě ustavující schůze Národní fronty. Předsedou byl zvolen Dr. Jiří Hořák, který se snažil funkci vykonávat až do svého odchodu z města.
O tom, jak malá jiskřička stačila, aby se veřejné dění rozproudilo, svědčilo hokejové vítězství našeho státního mužstva, které na mistrovství světa v ledním hokeji porazilo mužstvo Sovětského svazu v poměru 2:0 a po druhé 28. března v poměru 4:3. V tyto dny byli u televizních přijímačů snad všichni, od těch nejmenších až po nejstarší obyvatele města. V Praze proběhla po prvním vítězství oslava, po druhém však toto skončilo velmi špatně, neboť se našli nezodpovědní lidé, kteří na svou stranu stáhli ostatní a došlo ke značným škodám na prodejně Sovětská kniha a Aeroflotu a ještě k mnoha dalším škodám. Největší škoda však byla způsobena v myšlení lidí. I v našem městě došlo k veřejné oslavě, lidé vyšli do ulic. K hmotným škodám však nedošlo.
Po těchto událostech došlo k celé řadě opatření, byl vydán zákon o přísných trestech pro ty, kteří by se dále podobného jednání dopouštěli. Podle zpráv z tisku a rozhlasu byl zvýšen stav sovětských vojsk na našem území o dalších 16 000 vojáků.
Vůbec v celém politickém a veřejném životě naší vlasti došlo v tomto roce k tolika změnám, že by záznam v kronice byl obsáhlý. Do čela ÚV KSČ byl po odvolání s. Dubčeka postaven s. Gustav Husák, po odvolání předsedy vlády s. Černíka byl jmenován s. Lubomír Štrougal. Došlo k mnoha výměnám v řadách členů ÚV KSČ, změny nastaly i v našem okresním orgánu. V tomto roce byly řešeny hlavně politické otázky, na ekonomické otázky se nedostalo sil a jejich řešení má být v příštích obdobích.
K nedostatkům došlo i na úseku práce národního výboru v našem městě. Řada poslanců přestala pracovat, došlo ke snížení hranice stavu poslanců ze 45 na 40, ale skutečný stav poslanců nepřesáhl 30. Koncem roku se počínala jevit potřeba doplnění stavu poslanců, neboť nízký stav ohrožoval akceschopnost celého orgánu.
I ve stranickém orgánu ve městě došlo ke kolizím, nakonec se stranický orgán doslova rozpadl a bylo nutno konat mimořádnou konferenci městského výboru KSČ, která byla v červnu 1969. Předsedou byl zvolen opět s. Jiří Dostál. Práce, která však tento nový orgán očekávala, nebyla záviděníhodná, protože chyběla důvěra obyvatel a snaha pomáhat. A úkolem nového orgánu bylo si tuto důvěru opět získat, pomáhat konsolidovat situaci v našem městě.
Městský národní výbor byl téměř po celý rok bez předsedy s. Kříže, který 18. prosince 1968 utrpěl úraz při autonehodě. Zastupováním byl pověřen člen rady s. Stanislav Humplík, a to až do října 1969, kdy došlo k jeho jmenování tajemníkem národního výboru.
I aparát pracoval oslaben, docházelo ke změnám pracovníků, koncem roku nebyl stav ještě doplněn, neboť pracovní síly pro národní výbor se zajišťovaly velmi těžce. A řada inzerátů v denním tisku svědčila o stejné situaci v jiných městech rovněž.
V tomto roce nebyl slaven ani 1. máj ve městě. Plánovaná akce výsadkářů nebyla uskutečněna pro nepřízeň počasí. Část obyvatel navštívila v tento den okresní město, kde byl přítomen s. Smrkovský. Dnes by možná mnoho funkcionářů na tento první máj rádo zapomnělo.
Politická situace a myšlení lidí se jen pomalu začínalo měnit. V listopadu, kdy bylo opět prováděno tradiční kladení věnců na hrob sovětských vojáků, byla přítomna převážná část mládeže ze škol, několik funkcionářů a pracovníků národního výboru. Účast ostatních občanů byla mizivá. Lépe již probíhal lampionový průvod, jehož se účastnili i rodiče s dětmi, a zakončení bylo na dětském hřišti, kde byla zapálena vatra a proveden ohňostroj.
Celé veřejné dění, nejen v našem městě, bylo oslabeno událostmi předchozího roku. Lidé se jen velmi pomalu vzpamatovávali z událostí, kterých byli přímými svědky, a bude vyžadovat mnoho času a trpělivosti tuto hráz prolomit.
(K textu patří fotografie č. 63 a, b, c – z hokejového utkání v Praze.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel v tomto roce se proti jiným rokům téměř neměnil. Pohyboval se stále kolem 5 600. Sňatků bylo v našem městě uzavřeno celkem 47. Zde se projevil stoupající stav, který svědčí o tom, že nová obřadní síň přitahuje více obyvatel z okolí a z našeho města se neodjíždějí dívky vdávat a chlapci ženit jinam, protože se jim u nás začíná líbit.
Koncem června se počaly vracet do města rodiny cikánských občanů. Vrátila se rodina Husárova, 3 rodiny Rakašovy. První upozornila na svůj návrat rodina Husárova, kde nezletilý Ivan provedl hned v prvních dnech svého návratu krádež v mateřské škole.
Zde je nutno se nad tímto jevem pozastavit, protože v tomto roce došlo k celé sérii krádeží ve školských a jeselských zařízeních. Třikrát byla vyloupena mateřská škola 2 na Zápotockého ulici, dvakrát v jeslích, kde byla způsobena škoda asi 3 500 Kčs. K tomuto napomáhala jistě i velká nevšímavost obyvatel. Za zmínku stojí i to, že krádež na poště, o které bylo psáno v roce 1967, nebyla ještě ani v tomto roce odhalena.
V listopadu oslavili manželé Anna a Karel Chodackých svou zlatou svatbu. Bylo to 15. listopadu 1919, kdy sňatek uzavřeli, a 15. listopadu 1969 byli přítomni znovu před oddávajícím v obřadní síni našeho národního výboru, aby přijali blahopřání k padesátiletému trvání svého manželství.
(K textu patří fotografie č. 64 – zlatá svatba v Horním Slavkově.)
Výstavba města
V tomto roce mělo být ve městě původně započato s výstavbou rodinných domků. Pro nepochopení závodů, které stále nesouhlasily s vymezeným stavebním prostorem, nebyla výstavba uskutečněna.
Rovněž výstavba nové teplárny byla odsunuta až do roku 1970.
S výstavbou pošty bylo sice započato, zatím jen s úpravou terénu, takže do roku 1970 přechází jen rozkopané prostranství mezi jeslemi a obchodním domem Prior.
Bylo rovněž pokračováno v plynofikaci města, prováděna oprava fasád ve staré části města. Opravena byla zatáčka silnice u národního výboru.
Koupaliště dokončeno nebylo a letní sezónu trávili obyvatelé u rybníčka u šachty 7, kde však bylo více bláta než vody.
Jednou z velmi zdařilých akcí byla úprava zimního kluziště. Tím byla rozšířena možnost tělovýchovné činnosti. Kluziště bylo plně využíváno dětmi, ale i dospělými, kteří si rovněž rádi ještě zabrusli.
Ještě je nutno se zmínit o provedené opravě kostela sv. Anny při vjezdu do Horního Slavkova od Lokte a o provedené úpravě historické vodní štoly C. Pfluga.
(K textu patří fotografie č. 65 a, b – oprava kostela sv. Anny.)
Průmysl
Průmyslové závody během roku 1969 nezaznamenaly podstatných změn. Pouze závod Kozák rozšířil svůj provoz o další dílnu a přijal dalších 23 žen. Stav zaměstnanců činil koncem roku 183. Přesto, že je tento závod v našem městě nejmladší ze 7 provozoven podniku, obdržel v roce 1969 dvakrát prapor podnikového ředitele a podnikového výboru za dobré pracovní výsledky.
Zásobování a služby
Potíže z roku 1968 přerostly ještě i do tohoto roku. Objevovaly se fronty v prodejnách masa, byly potíže s dětským ošacením, koncem roku vázla dodávka elektrického proudu a plynu, kde se projevil nedostatek uhlí. Velmi špatně se zajišťoval stavební materiál, což pocítili nejvíce občané, kteří prováděli bytovou údržbu a opravu svých rodinných domků.
Ve zdravotnických službách došlo k oslabení tím, že řada lékařů v roce 1968 opustila území naší republiky. V našem městě nebylo obsazeno oddělení krční a ušní, nedojížděl neurolog, na rentgen museli obyvatelé mimo město.
Koncem roku se vyskytla chřipková epidemie, která přešla až do roku 1970 a vyřadila mnoho lidí z práce. Byly prodlouženy i školní prázdniny, ovšem děti to celkem přivítaly.
V sociálním zabezpečení došlo ke zlepšení v tom, že byly zvýšeny částečně důchody o 45 Kčs, tzv. zdražovací příspěvek. Příspěvek obdrželi i důchodci v našem městě.
Školství
V mateřských školách se podařilo zajistit provoz od 6 hodin ráno místo od 5 hodin, což byla velmi časná hodina pro malé děti a lékaři poukazovali na tuto závadu několik let. Nejméně toto pochopili ovšem rodiče, kteří se domáhali provozu od 5 hodin ráno.
Na základních devítiletých školách se začal projevovat úbytek žáků, a to hlavně ve školní budově v Nádražní ulici. Jinak školní rok proběhl na školách dobře. Ve stavu učitelů nebylo zaznamenáno vážných změn, stav je dá se říci stabilizován.
Od 1. července 1969 byla oddělena zvláštní škola od dětského domova. Každé zařízení bylo osamostatněno. Ředitelem zvláštní školy je dále s. Jaroslav Ledvina, ředitelkou dětského domova byla jmenována s. Zuzana Fialová. Dětský domov zůstal v řízení ONV Sokolov, zvláštní škola byla převedena pod hospodářskou správu našeho národního výboru.
Na základních školách byly vyučovány i cizí jazyky, a to němčina a angličtina, hlavně na sídlištní škole. O jazyky žáci projevili celkem dobrý zájem.
Konečně v tomto roce byla opravena střecha na budově školy v Nádražní ulici, která již byla v havarijním stavu. Oprava si vyžádala nákladů cca 320 000 Kčs. Na mateřské škole 1 na ulici Nové Město byla provedena fasáda, rovněž na družině mládeže na náměstí Republiky. Oprava školských budov si vyžádala nákladů přes půl milionu Kčs a byla z větší části kryta z finanční rezervy národního výboru.
Za účelem ochrany školního majetku byla pro školní rok 1969 až 1970 vyhlášena školskou a kulturní komisí soutěž o nejlepší třídu a nejlepší školu, která bude po hodnocení soutěže dotována cenami.
(K textu patří obrázek č. 66 – leták ze školní soutěže.)
Kulturní dění
(K této části patří fotografie č. 67, 68, 69, 70 a 71, dokládající níže popsané kulturní akce Domu kultury.)
Události roku 1968 se snad nejvíce projevily v kulturním dění. Po celý rok 1969 nebyl v Domě kultury promítán jediný sovětský film, malá účast byla i na většině kulturních akcí. Návštěvnost byla na atraktivních filmových představeních a na dětských akcích. Zdařile proběhl dětský karneval, představení divadla mladých Čertovy zlaté vlasy a představení Ferda Mravenec. I dětský den dopadl dobře. Zdařilý byl závod koloběžek, soutěž mladých šachistů, turnaj v kopané. Mnoho dětí se účastnilo soutěže malování na chodníky před domem kultury.
V prosinci byla zahájena divadelní sezóna chebského divadla. Návštěvnost však byla mizivá.
V tomto roce se začalo opakovat jednání o podílech na provozu a financování domu kultury. V roce 1969 byl výsledek velmi malý, v příštím roce má jednání pokračovat.
V říjnu bylo ve městě uspořádáno mezinárodní sympozium na téma Cín v dějinách. Účastníkem tohoto sympozia byl dr. Majer, který věnoval našemu městu svou publikaci o důlní činnosti v našem kraji, ve které se hovoří i o historické vodní štole C. Pfluga.
Společenské organizace
Ze společenských organizací se velmi aktivně projevovala organizace Českého svazu invalidů. Rovněž Český svaz žen svou činnost udržoval, hlavně pořádáním kroužků šití, které byly navštěvovány dobře.
Svou činnost nepřerušil ani náš Spartak, hlavně zásluhou oddílu kopané a ledního hokeje, kteréžto sporty získávají v našem městě stále více příznivců.
Z dětských organizací vyvíjel činnost Junák. O prázdninách Junáci uspořádali svůj tábor, který děti velmi uspokojil, i když si zde museli dělat všechno sami. Junáci obdrželi i svou klubovnu po bývalém Klubu důchodců.
Ostatní dětské a mládežnické organizace se ještě v tomto roce nepodařilo v našem městě ustavit, hlavně pro nepochopení dospělých vedoucích, kteří by se dětem věnovali.
Počasí v našem městě bylo v tomto roce v letním období skutečně překvapivě pěkné – dá se říci „čítankové". Zima začala velmi brzy, již 17. listopadu napadl první sníh a ten se udržel přes celou zimu.
Koncem roku byly činěny přípravy na vstup do roku 1970, který bude významný řadou výročí. Bude se slavit 100. výročí narození V. I. Lenina a 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Koncem roku byly již učiněny první přípravy na uzavření celoměstského závazku, který bude zaměřen hlavně na zlepšení životního prostředí obyvatel města. Vstup do roku těchto slavných výročí proběhl celkem klidně a lidé začínají věřit, že vše, co se dělá, směřuje k jejich dobru a k lepší budoucnosti jejich dětí.
Rada Městského národního výboru v Horním Slavkově dne 5. března 1970 svým usnesením číslo 73/5 projednala a schválila zprávu užší komise rady MěNV k zápisům v městské kronice za léta 1967 až 1968. Zpracovaná zpráva touto komisí rady bude zapsána do kroniky města. Usnesením č. 74/5 rada dále schválila zápis do kroniky města za rok 1969, a to s připomínkami, které budou do zápisu zapracovány, přičemž soudruzi Humplík a Kříž předají kronikářce soudružce Drtinové podklady k zápisu o činnosti voleného orgánu MěNV.
Zpráva o prověření zápisů v kronice města za léta 1967 až 1968
Kontrolu provedli soudruzi Stanislav Humplík, František Houška a Jaroslav Malý.
Ze zápisu v kronice tohoto období je třeba se pozastavit u popsání srpnových událostí a dalšího vývoje do konce roku. Je nutno předeslat, že zápis byl schválen radou MěstNV v únoru 1969.
Komise se domnívá, že kronikář správně zapsal události tak, jak ve městě probíhaly, kdy jedinou orientaci poskytovaly projevy vedoucích osobností, rozhlas, televize a nakonec tisk. Lidé byli dezorientováni, zachváceni emocemi a nešťastní.
Tuto černou kapitolu našich dějin nelze vymazat ani zamlčet. Snazší to má historik, který píše dějiny s odstupem času, kdy mnohé je vysvětleno a objasněno lépe než kronikáři, jenž zaznamenává události bezprostředně tak, jak probíhaly. Kronikář, až bude zaznamenávat události dalších let, poznamená objasnění a vysvětlení mnohého, co bylo v roce 1968 nepochopitelné.
Z tohoto důvodu komise navrhuje, aby záznamy v kronice za rok 1968 byly ponechány bez dodatečných změn nebo přepracování.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Levá strana je prázdná – pouze prosvítající (zrcadlově obrácený) text z rubu předchozího listu; dole číslo strany 47.]
--- Pravá strana ---
1969
Pouze jeden rok uplynul od doby, kdy byly do kroniky města prováděny zápisy za rok 1968. Ale k jak velkým změnám za tuto krátkou dobu došlo, o kolik se změnil celý politický vývoj událostí, jaký rozpor nastal v myslích lidí.
Kronikáři je zatím velmi obtížné se v celé situaci vyznat a správně se orientovat. V celém dění nastal tak velký zvrat, že si zatím kronikář netroufá toto hodnotit. Proto se ve svých zápisech omezí hlavně na stručný popis toho, co se skutečně ve městě událo, jak probíhal život obyvatel. Politické hodnocení událostí ponechává na pozdější dobu, kdy čas ukáže, kde jsme se dopouštěli omylů a jak jsme měli správně reagovat, aby život šel úspěšněji kupředu. Z událostí celostátního charakteru jsou popisovány pouze ty, ktaé měly přímo dopad na město.
[Poznámka na okraji:] Politický a veřejný život ve městě
Počátkem roku došlo v Praze ke studentským nepokojům, jejichž odraz byl částečně až v našem městě. Část studentů, kteří dojíždí z našeho města do středních škol účastnila se studentských stávek. Při těchto nepokojích došlo v Praze k sebevraždě upálením studenta Jana Palacha. Tato událost měla velký ohlas v celé naší zemi. I v našem městě se našli dva občané, kteří zahájili hladovku na počest úmrtí Jana Palacha a na podporu studentských požadavků. Tvrdilo se ledacos, ale skutečnost byla ta, že stan na náměstí stál asi dva dny, lidé kolem něj procházeli, někteří se usmívali, možná že i část obyvatel s nimi sympatisovala.
21. března byla v našem městě ustavující schůze Národní fronty. Předsedou byl zvolen Dr. Jiří Hořák, který se snažil funkci vykonávat až do svého odchodu z města.
O tom, jak malá jiskřička stačila, aby se veřejné dění rozproudilo, svědčilo hokejové vítězství našeho státního mužstva, které na mistrovství světa v ledním hokeji porazilo mužstvo Sovětského svazu v poměru 2 : 0 a po druhé 28. března v poměru 4 : 3. V tyto dny byli u televizních přijímačů snad všichni, od těch nejmenších, až po nejstarší obyvatele města. V Praze proběhla po prvním vítězství
[Levá strana je prázdná – pouze prosvítající (zrcadlově obrácený) text z rubu předchozího listu se siluetou nadpisu „1969"; dole číslo strany 48.]
--- Pravá strana ---
[pokračování] oslava, po druhém však toto skončilo velmi špatně, neboť se našli nezodpovědní lidé, kteří na svou stranu stáhli ostatní a došlo ke značným škodám na prodejně Sovětská kniha a Aeroflotu a ještě k mnoha dalším škodám. Největší škoda však byla způsobena v myšlení lidí. I v našem městě došlo k veřejné oslavě, lidé vyšli do ulic. K hmotným škodám však nedošlo.
Po těchto událostech došlo k celé řadě opatření, byl vydán zákon o přísných trestech pro ty, kteří by se dále podobného jednání dopouštěli. Podle zpráv z tisku a rozhlasu byl zvýšen stav sovětských vojsk na našem území o dalších 16 000 vojáků.
Vůbec v celém politickém a veřejném životě naší vlasti došlo v tomto roce k tolika změnám, že by záznam v kronice byl obsáhlý. Do čela ÚV KSČ byl po odvolání s. Dubčeka postaven s. Gustav Husák, po odvolání předsedy vlády s. Černíka byl jmenován s. Lubomír Štrougal. Došlo k mnoha výměnám v řadách členů ÚV KSČ, změny nastaly i v našem okresním orgánu. V tomto roce byly řešeny hlavně politické otázky, na ekonomické otázky se nedostalo sil a jejich řešení má být v příštích obdobích.
K nedostatkům došlo i na úseku práce národního výboru v našem městě. Řada poslanců přestala pracovat, došlo ke snížení hranice stavu poslanců ze 45 na 40, ale skutečný stav poslanců nepřesáhl 30. Koncem roku se počínala jevit potřeba doplnění stavu poslanců, neboť nízký stav ohrožoval akceschopnost celého orgánu.
I ve stranickém orgánu ve městě došlo ke kolisím, nakonec se stranický orgán doslova rozpadl a bylo nutno konat mimořádnou konferenci městského výboru KSČ, která byla v červnu 1969. Předsedou byl zvolen opět s. Jiří Dostál. Práce, která však tento nový orgán očekávala, nebyla záviděníhodná, protože chyběla důvěra obyvatel a snaha pomáhat. A úkolem nového orgánu bylo si tuto důvěru opět získat, pomáhat konsolidovat situaci v našem městě.
Městský národní výbor byl téměř po celý rok bez předsedy s. Kříže, který 18. prosince 1968 utrpěl úraz při autonehodě. Zastupováním byl pověřen člen rady s. Stanislav Humplík a to až do října 1969, kdy došlo k jeho jmenování tajemníkem národního výboru.
I aparát pracoval oslaben, docházelo ke změnám pracovníků, koncem roku nebyl stav ještě doplněn, neboť pracovní síly pro národní výbor se zajišťovaly velmi těžce. A řada inzerátů v denním tisku svědčila o stejné situaci v jiných městech rovněž.
V tomto roce nebyl slaven ani 1. máj ve městě. Plánovaná akce výsadkářů nebyla uskutečněna pro nepřízeň počasí. Část obyvatel navštívila v tento den okresní město, kde byl přítomen s. Smrkovský. Dnes by možná mnoho funkcionářů na tento první máj [pokračuje na další straně]
[Poznámka na okraji:] Obr. č. 63 a,b,c, po hokejovém utkání - Praha -
[Levá strana je prázdná – pouze prosvítající (zrcadlově obrácený) text z rubu předchozího listu; dole číslo strany 49.]
--- Pravá strana ---
[pokračování] rádo zapomnělo.
Politická situace a myšlení lidí jen pomalu se začínalo měnit. V listopadu, kdy bylo opět prováděno tradiční kladení věnců na hrob sovětských vojáků, byla přítomna převážná část mládeže ze škol, několik funkcionářů a pracovníků národního výboru. Účast ostatních občanů mizivá. Lépe již probíhal lampionový průvod, jehož se účastnili i rodiče s dětmi s zakončení bylo na dětském hřišti, kde byla zapálena vatra a proveden ohňostroj.
Celé veřejné dění nejen v našem městě, bylo oslabeno událostmi předchozího roku. Lidé se jen velmi pomalu vzpamatovávali z událostí, kterých byli přímými svědky a vyžádá si mnoho času a trpělivosti, tuto hráz prolomit.
[Poznámka na okraji:] Obyvatelstvo
Počet obyvatel v tomto roce se proti jiným rokům téměř neměnil. Pohyboval se stále kolem 5 600. Sňatků bylo v našem městě uzavřeno celkem 47. Zde se projevil stoupající stav, který svědčí o tom, že nová obřadní síň přitahuje více obyvatele z okolí a z našeho města se neodjíždějí dívky vdávat a chlapci ženit jinam, protože se jim u nás začíná líbit.
Koncem června se počaly vracet do města rodiny cikánských občanů. Vrátila se rodina Husárova, 3 rodiny Rakašovy. První upozornila na svůj návrat rodina Husárova, kde nezl. Ivan provedl hned v prvních dnech svého návratu krádež v mateřské škole.
Zde je nutno se nad tímto jevem pozastavit, protože v tomto roce došlo k celé sérii krádeží ve školských a jeselských zařízení. Třikrát byla vyloupena mateřská škola 2 na Zápotockého ulici, 2 krát v jeslích, kde byla způsobena škoda asi 3 500 Kčs. K tomuto napomáhala jistě i velká nevšímavost obyvatel. Za zmínku stojí i to, že krádež na poště, o které bylo psáno v roce 1967, nebyla ještě ani v tomto roce odhalena.
V listopadu oslavili manželé Anna a Karel Chodackých svou zlatou svatbu. Bylo to 15. listopadu 1919 kdy snatek uzavřeli, a 15. listopadu 1969 byli přítomni znovu před oddávajícím v obřadní síni našeho národního výboru, aby přijali blahopřání k padesátiletému trvání svého manželství.
[Poznámka na okraji:] Obr. 64 - zlatá svatba v Hor. Slavkově
[Poznámka na okraji:] Výstavba města
V tomto roce mělo být ve městě původně započato s výstavbou rodinných domků. Pro nepochopení závodů, které stále nesouhlasily s vymezeným stavebním prostorem, nebyla výstavba uskutečněna.
Rovněž výstavba nové teplárny byla odsunuta až do roku 1970.
S výstavbou pošty bylo sice započato, zatím jen s úpravou terénu, takže do roku 1970 přechází jen rozkopaným prostranstvím
[Levá strana je prázdná – pouze prosvítající (zrcadlově obrácený) text z rubu předchozího listu; dole číslo strany 50.]
--- Pravá strana ---
[pokračování] mezi jeslemi a obchodním domem Prior.
Bylo rovněž pokračováno v plynofikaci města, prováděna oprava fasád ve staré části města. Opravena zatáčka silnice u národního výboru.
Koupaliště dokončeno nebylo a letní sezónu trávili obyvatelé u rybníčka u šachty 7, kde však bylo více bláta, než vody.
Jednou z velmi zdařilých akcí byla úprava zimního kluziště. Tím byla rozšířena možnost tělovýchovné činnosti. Kluziště bylo plně využíváno dětmi, ale i dospělými, kteří si rovněž rádi ještě zabrusli.
Ještě je nutno se zmínit o provedené opravě kostela Sv. Anny při vjezdu do H. Slavkova od Lokte a provedena úprava historické vodní štoly C. Pfluga.
[Poznámka na okraji:] Obr. 65 a,b - oprava kostela Sv. Anny
[Poznámka na okraji:] Průmysl
Průmyslové závody během roku 1969 nezaznamenaly podstatných změn. Pouze závod Kozak rozšířil svůj provoz o další dílu a přijal dalších 23 žen. Stav zaměstnanců činil koncem roku 183. Přesto, že je tento závod v našem městě nejmladší ze 7 provozoven podniku, obdržel v roce 1969 dvakrát prapor podnikového ředitele a podnikového výboru za dobré pracovní výsledky.
[Poznámka na okraji:] Zásobování a služby
Potíže z roku 1968 přerostly ještě i do tohoto roku. Objevovaly se fronty v prodejnách masa, byly potíže s dětským ošacením, koncem roku vázla dodávka elektrického proudu a plynu, kde se projevil nedostatek uhlí. Velmi špatně se zajišťoval stavební materiál, což pocítili nejvíce občané, kteří prováděli bytovou údržbu a opravu svých rodinných domků.
Ve zdravotnických službách došlo k oslabení tím, že řada lékařů v roce 1968 opustila území naší republiky. V našem městě nebylo obsazeno oddělení krční a ušní, nedojížděl neurolog, na rentgen museli obyvatelé mimo město.
Koncem roku se vyskytla chřipková epidemie, která přešla až do roku 1970 a vyřadila mnoho lidí z práce. Byly prodlouženy i školní prázdniny, ovšem děti toto celkem přivítaly.
V sociálním zabezpečení došlo ke zlepšení v tom, že byly zvýšeny částečně důchody o 45 Kčs o tzv. zdražovací příspěvek. Příspěvek obdrželi i důchodci v našem městě.
[Poznámka na okraji:] Školství
V mateřských školách se podařilo zajistit provoz od 6 hodin ráno, místo od 5 hodin, což byla velmi časná hodina pro malé děti a lékaři poukazovali na tuto závadu několik let. Nejméně toto pochopili ovšem rodiče, kteří se domáhali provozu od 5 hodin ráno.
[Levá strana je prázdná – pouze prosvítající (zrcadlově obrácený) text z rubu předchozího listu; dole číslo strany 51.]
--- Pravá strana ---
Na základních devítiletých školách se začal projevovat úbytek žáků a to hlavně ve školní budově v Nádražní ulici. Jinak školní rok proběhl na školách dobře. Ve stavu učitelů nebylo zaznamenáno vážných změn, stav je dá se říci stabilisován.
Od 1. července 1969 byla oddělena zvláštní škola od dětského domova. Každé zařízení bylo osamostatněno. Ředitelem zvláštní školy je dále s. Ledvina Jaroslav, ředitelkou dětského domova byla jmenována s. Zuzana Fialová. Dětský domov zůstal v řízení ONV Sokolov, zvláštní škola byla převedena pod hospodářskou správu našeho národního výboru.
Na základních školách byly vyučovány i cizí jazyky a to němčina a angličtina, hlavně na sídlištní škole. O jazyky žáci projevili celkem dobrý zájem.
Konečně v tomto roce byla opravena střecha na budově školy v Nádražní ulici, která již byla v havarijním stavu. Oprava si vyžádala nákladů cca 320 000 Kčs. Na mateřské škole 1 na ulici Nové město byla provedena fasáda, rovněž na družině mládeže na náměstí Republiky. Oprava školských budov si vyžádala nákladů přes půl milionu Kčs a byla z větší části kryta z finanční reservy národního výboru.
Za účelem ochrany školního majetku byla pro školní rok 1969 až 1970 vyhlášena školskou a kulturní komisí soutěž o nejlepší třídu a nejlepší školu, která bude po hodnocení soutěže dotována cenami.
[Poznámka na okraji:] Obr. 66 - leták ze školní soutěže
[Poznámka na okraji:] Kulturní dění
[Poznámka na okraji:] Obrázky číslo: 67, 68, 69, 70, 71 jsou z vyjmenovaných kult. akcí DK
Události roku 1968 se snad nejvíce projevily v kulturním dění. Po celý rok 1969 nebyl v DK promítán jediný sovětský film, malá účast byla i na většině kulturních akcí. Návštěvnost byla na atraktivních filmových představeních a na dětských akcích. Zdařile proběhl dětský karneval, představení divadla mladých Čertovy zlaté vlasy a představení Ferda Mravenec. I dětský den dopadl dobře. Zdařilý byl závod koloběžek, soutěž mladých šachistů, turnaj v kopané. Mnoho dětí se účastnilo soutěže malování na chodníky před domem kultury.
V prosinci byla zahájena divadelní sezóna chebského divadla. Návštěvnost však mizivá.
V tomto roce začalo se opakovat jednání o podílech na provozu a financování domu kultury. V roce 1969 byl výsledek velmi malý, v příštím roce má jednání pokračovat.
V říjnu bylo ve městě uspořádáno mezinárodní symposium na téma Cín v dějinách. Účastníkem tohoto sympésia byl dr. Majer, který věnoval našemu městu svou publikaci o důlní činnosti v našem kraji, ve které se hovoří i o historické vodní štole C. Pfluga.
[Levá strana je prázdná – pouze prosvítající (zrcadlově obrácený) text z rubu předchozího listu; dole číslo strany 52.]
--- Pravá strana ---
[Poznámka na okraji:] Společenské organizace
Ze společenských organizací se velmi aktivně projevovala organizace Českého svazu invalidů. Rovněž Český svaz žen svou činnost udržoval, hlavně pořádáním kroužků šití, které byly navštěvovány dobře.
Svou činnost nepřerušil ani náš Spartak, hlavně zásluhou oddílu kopané a ledního hokeje, kteréžto sporty získávají v našem městě stále více příznivců.
Z dětských organizací vyvíjel činnost Junák. O prázdninách Junáci uspořádali svůj tábor, která děti velmi uspokojil, ikdyž si zde museli dělat všechno samy. Junáci obdrželi i svou klubovnu po bývalém Klubu důchodců.
Ostatní dětské a mládežnické organizace ještě v tomto roce se nepodařilo v našem městě ustavit, hlavně pro nepochopení dospělých vedoucích, kteří by se dětem věnovali.
[Poznámka na okraji:] Závěr r. 1969
Počasí v našem městě v tomto roce bylo v letním období skutečně překvapivě pěkné - dá se říci „čítankové". Zima začala velmi brzy, již 17. listopadu napadl první sníh a tento se udržel přes celou zimu.
Koncem roku byly činěny přípravy pro vstup do roku 1970, který bude významný řadou výročí. Jednak bude slaveno 100. výročí narození V. I. Lenina, 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Koncem roku byly již vykonány první přípravy na uzavření celoměstského závazku, který bude zaměřen hlavně na zlepšení životního prostředí obyvatel města. A vstup do roku těchto slavných výročí proběhl celkem klidně a lidé začínají věřit, že vše co se dělá, směřuje k jejich dobru a k lepší budoucnosti jejich dětí.
= = = = = =
Rada Městského národního výboru v Horním Slavkově dne 5. března 1970 svým usnesením číslo 73/5 projednala a schválila zprávu užší komise rady MěNV k zápisům v městské kronice za léta 1967 až 1968. Zpracovaná zpráva touto komisí rady bude zapsána do kroniky města. Schválila usnesením č. 74/5 zápis do kroniky města za rok 1969 s připomínkami, které budou do zápisu zpracovány a s tím, že ss. Humplík a Kříž předají kronikářce s. Drtinové podklady k zápisu o činnosti voleného orgánu MěNV.
[Levá strana (53): prázdná, pouze prosvítající zrcadlový otisk textu z rubu listu — nečitelné.]
[Pravá strana:]
Zpráva o prověření zápisů v kronice města za léta 1967 až 1968
Kontrolu provedli: ss. Stanislav Humplík, František Houška a Jaroslav Malý
Ze zápisu v kronice v tomto údobí nutno se pozastavit u popsání srpnových událostí a dalšího vývoje do konce roku.
Nutno předeslat, že zápis byl schválen radou MěstNV v únoru 1969.
Domníváme se, že kronikář správně zapsal události tak, jak ve městě probíhaly, kdy jedinou orientaci poskytovaly projevy našich vedoucích osobností, rozhlas, televize a nakonec tisk. Lidé byli dezorientováni, zachváceni emocemi a neštěstni.
Tuto černou kapitolu našich dějin ž nelze vymazat nebo zamlčet. Snazší to má historik, který píše dějiny s odstupem času, kdy mnohé je vysvětleno a objasněno před kronikářem, který zaznamenává události bezprostředně tak, jak probíhaly. Nicméně kronikář až bude zaznamenávat události dalších let a dále, budou poznamenána objasnění a vysvětlení mnohého, co bylo v roce 1968 nepochopitelného.
Z toho důvodu navrhujeme, aby záznamy v kronice za rok 1968 byly ponechány bez dodatečných změn nebo přepracování.