Zápis popisuje pád komunálního podniku v Horním Slavkově koncem roku 1960 (defraudace, soudní řízení, ztráta důvěry občanů) a přechod do roku 1961, kdy se město snaží soutěžit o titul „Vzorná obec třetí pětiletky". Hlavní pozornost patří potížím při výstavbě závodu Přerovské strojírny (nedostatek pracovníků, konflikty s odcházejícími horníky, „Horní Drábkov") a komplikované likvidaci Jáchymovských dolů, včetně problémů s teplárnou a nezdařeného projektu koupaliště. Rok končí zavedením místního lidového soudu.
Rok 1960 – závěr
…jímaje. Kancelář ředitele podniku snesla srovnání s ředitelstvím Aerolinií Praha, dóty v hotelu Tatran, ať už v rámci „výzvy ke skutečnosti" nebo „diskusí o dobrých výsledcích a vzoru podniku v kraji", nebyly naprosto v souladu s vyplácenými prémiemi ředitele ani dalších zaměstnanců. První dny revize daly bublině úspěchů splasknout.
Loď slávy komunálních služeb v Horním Slavkově se zatím potápěla. Její kormidelník Šeda dokázal sice obratně manévrovat jako zkušený znalec tehdejšího labyrintu v systému řízení podniků místního hospodářství, ale suché odbornosti kontrolorů a postupujícímu odhalování dalších a dalších „kamenů jeho slávy" nakonec neunikl. Zákonitě opustil potápějící se loď – avšak dříve veselejší a věrnější společnost dostal od zástupců „vyšších orgánů" jen ledové mlčení místo standart a diplomů za „úspěchy". Z toho všeho se nedokázal vymanévrovat. Bylo zahájeno soudní řízení.
Při poskytování služeb ve městě nastal obrat. Ustala seriózní výroba, šití prádla, malování porcelánu, a podnik krachoval. Plán byl plněn sotva na 50 %, nastala platební neschopnost, nespokojenost pracovníků, zoufalé shánění peněz na výplaty i nedůvěra občanů k takovým službám – a tím i nedostatek právě těch zakázek, pro které byl podnik zřízen. Personální problémy ve vedení dovršovaly koloběh potíží, s nímž se muselo vypořádat nově zvolené vedení Městského národního výboru (MěstNV). Přijatá opatření rady MěstNV, plenárního zasedání i starého vedení ve městě byla dobře míněna a bylo vyvíjeno úsilí zastavit rozpad a vrátit podniku výsledky odpovídající prostému modernímu městu, ale nedařilo se. Pád ze slávy byl příliš hluboký, dluhy příliš velké a důvěra občanů byla ztracená.
Problém komunálního podniku zůstal i do příštího roku největším břemenem – jak pro pokladnu a rozpočet města, tak i pro práci mezi lidmi, získání důvěry veřejnosti a pro odpovědnost nových lidí v novém vedení národního výboru, a to nejen v místních měřítkách.
Rok 1960 znamenal pro Horní Slavkov mnoho. Město dobře využilo aktivitu občanů a z pozůstalosti Jáchymovských dnů vytvořilo zařízení, které znamenalo obohacení života jeho obyvatel.
Rok 1961
Slavnostní zahájení nástupu do nového roku 1961 proběhlo ve všech závodech města i ve městě samém. Podnětem k aktivitě všech občanů byly připravované oslavy 40. výročí založení Komunistické strany Československa i realizace návrhů na zkracování pracovní doby. Aktivita ze závodů se přenesla i do orgánů města.
Městský národní výbor připravoval návrh na vyhlášení celookresní soutěže „O vzornou obec". Řadu podnětů pro práci jak v MV KSČ, tak i v MěstNV pro rok 1961 přinesla diskuse na členských schůzích stranických organizací, ke které dopisem vyzval první tajemník ÚV KSČ soudruh Novotný. Cílem diskuse byly podněty a náměty pracujících ke zlepšení práce a výsledků na závodech i ve veřejném životě. Již samotná účast 72 % na těchto schůzích svědčí o aktivním zájmu o rychlejší přestavbu společnosti. Těmito náměty se zabývalo i plenární zasedání Městského národního výboru dne 20. ledna 1961.
Do kroniky je vlepen dobový novinový výstřižek se závazkem občanů:
„…oslavy, občané Horního Slavkova, chceme se svým závazkem podílet se všemi pracujícími průmyslu a zemědělství na plnění a překračování úkolů třetího pětiletého plánu. Chceme splněním našeho závazku poděkovat Komunistické straně Československa za to, že dovedla naše národy vítězně přes všechna úsilí a nebezpečí kapitalistického vykořisťování, těžká léta nesvobody, k radostným dnům současnosti; chceme svým závazkem dokázat odhodlání vybojovat všem pracujícím lidem mír a šťastný zítřek.
Proto uzavíráme na počest 40. výročí založení KSČ závazek v soutěži o titul „Vzorná obec třetí pětiletky".
Z podnětu místního výboru KSČ se šesté plenární zasedání MěstNV zabývalo podmínkami soutěže o vzornou obec, které byly projednány na základě usnesení zasedání MěstNV se všemi organizacemi Národní fronty, s pracujícími závodů a podniků v Horním Slavkově, v zařízeních MěstNV, ve školách a s občany ve volebních obvodech.
Předkládaný závazek je vyjádřením snahy všech občanů města vytvářet společnou prací stále lepší podmínky každodenního života. Na celoměstském závazku se podílejí tyto podniky a organizace: Jáchymovské doly, n. p., Stalinovy závody, n. p., Přerovské strojírny, n. p., Karlovarský porcelán, n. p., ZÚNZ, Lidové družstvo truhlářů a čalouníků, Oděva, Brigádník, domovní správa, technická služba, teplárna, komunální podnik I a II, základní devítiletá škola, druhá uliční organizace KSČ, Svaz protifašistických bojovníků, výbor žen, ČSM, Svaz zahrádkářů, Kovo Cheb, MěstNV a lidová myslivecká společnost.
Závazek je sestaven na základě 23 kolektivních a 232 individuálních závazků, ve kterých bude odpracováno 36 306 brigádnických hodin.
Pro přehlednost je závazek rozdělen do těchto částí: 1. plnění plánu na úseku zemědělském, 2. plnění plánu v průmyslu, 3. poskytování služeb obyvatelstvu, 4. zvelebení města, 5. závazek pionýrské organizace, 6. ostatní úkoly, 7. závěrečná ustanovení."
Přijetí tohoto bohatého závazku do soutěže „O vzornou obec" bylo slavnostně vyhlášeno na plenárním zasedání dne 20. února 1961. Závazkem se národní výbor snažil řešit řadu otázek života města. Přesto však zůstávaly i pro první pololetí roku 1961 v popředí zájmu dva hlavní problémy: výstavba nového závodu Přerovské strojírny – hospodářské budoucnosti Horního Slavkova – a likvidace Jáchymovských dolů.
Výstavba Přerovských strojíren z počátku roku nepokračovala dobře. Konstruktiva neměla dostatek kvalifikovaných pracovníků a plnila plán na necelých 40 %. To přinášelo obtíže při náboru pracovníků i pro samotný závod Přerovské strojírny. Situace se nelepšila ani v uvolňování bytů jáchymovskými horníky, kteří místo do budovaného závodu odcházeli na jiná pracoviště provozu JD. Z města hromadně odešlo přes 300 horníků do závodu Zadní Chodov u Mariánských Lázní, a to natrvalo. Tím nastal zásadní zvrat v celé koncepci bilance pracovních sil ve městě, jak byla naplánována usnesením PB ÚV KSČ o zajištění průmyslové základny Horního Slavkova. Málokdo z odpovědných pracovníků, hospodářských i politických, chápal budoucí důsledky tohoto zvratu – a ty se pak dostavily. Nepomohlo ani jejich zastírání ze strany hospodářského vedení Přerovských strojíren, když bylo k tzv. slavnostnímu zahájení výroby „před stanoveným termínem" v provizoriích na bývalé šachtě č. 5 přizváno Československá televize a rozhlas a velká „společenská oslava" hovořila silnými slovy o výrobě. Tato reklama nepřinesla závodu ani důvěru, ani tolik potřebné pracovní síly. Naopak. Výroba měla být zaměřena na silniční stroje – ve Slavkově se staly pověstnými tzv. „čépéčky", stroje na čištění škarp a silnic. Mladý, nezkušený závod, vedený spíše snahou po slávě než výrobou skutečných hodnot, na tomto úseku ztroskotal, ačkoli mnozí poctiví dělníci i technici vynakládali hodně osobního úsilí a poctivé práce k tomu, aby jejich podíl na budování odpovídal jejich upřímným snahám.
Dalším důsledkem chyb způsobených bilancováním pracovních sil pouhými „počty" byly i další chyby v práci s lidmi přímo ve městě. Horníci odcházeli ze Slavkova do jiných oblastí, čímž blokovali zdejší byty, které závod potřeboval pro naplnění bilance nových pracovníků.
Snaha o uvolnění bytů vedla k dalším chybám: k akci soudních výpovědí, zasílaných závodem Přerovské strojírny právě těm slavkovským horníkům, kteří město vlastně budovali. K této akci se připojily i orgány městského národního výboru. Vzhledem k osobním vztahům mezi předními funkcionáři města a ředitelem závodu Vojtěchem Drábkem se Slavkov posměšně nazýval Horním Drábkovem. A kdo přišel do luxusně zařízené a sametovými závěsy ověšené kanceláře ředitele Drábka a spatřil na stěně visící „uměleckou gratulaci" k svátku, sestavenou těmi, kterým takové formy práce s lidmi vyhovovaly a podepsanou "občany Horního Drábkova", musel si jistě udělat úsudek, který závodu nemohl prospět. Funkcionáři i celá politika městského národního výboru se tím vůči zdejším usedlíkům kompromitovali. Navíc byl v té době energický, byť se částečně v dobré víře na chybách podílející, předseda národního výboru soudruh Antonín Kříž na půlroční stranické škole. Městský národní výbor neměl v osobě náměstka soudruha Gottfrieda a tajemnice soudružky Hadáčkové ani pevné, ani prozíravé vedení, a tak v této době došlo k chybám, jejichž důsledky znamenaly velkou ztrátu důvěry občanů v orgány státní moci. Znamenaly prudký pokles aktivity a iniciativy, i velmi špatný poměr k nové továrně, která se tak začala stávat nevítaným hostem ve městě, místo aby byla – jak by správně mělo být – hospodářskou budoucností, zajišťovanou péčí státu o zdejší oblast. Tím se těžko řešitelné problémy budované továrny jen prohloubily.
I v tomto prvním pololetí 1961 se neprozíravé vedení veřejných záležitostí projevilo ve vztahu k likvidačním pracím Jáchymovských dolů. Mnoho komisí řešilo nedostatky způsobené překotnou výstavbou města za éry JD – šlo hlavně o nedodělky na úseku bytovém a o dokončení kolaudačních závad veřejných staveb, jako byl Tatran, hornický dům kultury a další. Ty zásadní však řešeny nebyly. Hlavní zařízení celého sídliště – teplárna – byla již v roce 1960 převzata od JD městským národním výborem bez náležité prověrky a bez účasti odborníků, kteří by zajistili řádný provoz v dalších letech. Prostředky národního výboru neodpovídaly možnostem, které měly Jáchymovské doly při zajišťování provozu, ať už po stránce technické, nebo finanční. V květnu 1961 muselo z těchto důvodů dojít ke změně ve vedení teplárny – vedoucím se stal bývalý elektrikář bytového fondu JD soudruh Alexandr Nagy.
Situace teplárny, zejména rozvodů, především větve „C", byla neutěšená. V důsledku neodpovědného převzetí a nedostatku finančních prostředků i výrobních kapacit se po celý rok 1961 jednalo o rekonstrukci větve „C" rozvodu. Poslední list tlustého svazku dokumentů z těchto neplodných jednání nese parafu prezidenta republiky soudruha Antonína Novotného. Tím padlo až v roce 1961 rozhodnutí o odstranění první z těžkých závad v provozu teplárny a naděje pro občany ulice ČSSP a většinu školáků i ostatních dětských zařízení, že v zimě nebudou při ústředním topení a značných finančních poplatcích mrznout. Že takový stav teplárny a neodpovědně protahovaná jednání o nápravě nepřidávala na trpělivosti a aktivitě starých i nových občanů města, je jistě nasnadě.
Z likvidace Jáchymovských dolů mělo pro příští léta města význam i řešení vodohospodářského generelu. Po dolové činnosti nezbylo z bývalých 19 ha rybníků a vodních toků v okolí téměř nic. Generel ukládal obnovení řady z nich a k zajištění náhrady – hlavně za krásné koupaliště na rybníku Ebmet (u dnešních chemických závodů) – rybníky v prostoru šachty 11. K urychlení likvidačních prací zpracovali pracovníci JD, inženýři Drtina a Rozsypálek a pan Valeš, návrh na výstavbu umělého bazénu v těsné blízkosti sídliště, v prostoru bývalého dřevěného tábora. Zajištění kapacity a finančních prostředků ze strany Jáchymovských dolů, stav řešení přímo na místě výstavby a hlavně termín dokončení hrubé stavby v roce 1961 dávaly předpoklady pro plný zájem a potřebnou iniciativu ze strany politických orgánů ve městě, zejména MěstNV. Neprozíravost, snad i jiné zájmy a osobní prestiž činitelů národního výboru však znamenaly ztroskotání celé akce. Tím Horní Slavkov, město mladých, ztratilo na několik příštích let možnost mít v přímé blízkosti města jedinou tolik potřebnou vodní plochu pro denní rekreaci. Tyto chyby se projevily hlavně koncem roku, kdy ztroskotalo i jednání s největšími závody okresu o výstavbě rekreačního střediska u jezírek Krudum – ačkoli značnou osobní iniciativu a největší zájem o tuto akci při všech jednáních projevoval sám předseda okresního národního výboru soudruh Patera. Nepodnikavost činitelů RaJ, Turisty i vedení závodů nepodnítila ani iniciativa ONV, která dávala k dispozici 20 rekreačních chat a záruku výstavby silnice Horní Slavkov–jezírka Krudum–Sokolov. To však již bylo pozdě.
Jáchymovské doly se v likvidačních pracích zaměřily hlavně na úpravu ploch ve prospěch myslivecké společnosti a na jejich osetí zelení, aby se místa narušená hornickou činností zapadla do rázu zdejšího kraje. Tato akce se plně podařila. (V kronice je k tomu vlepena fotografie.) Rovněž v průběhu roku 1961 byla zajištěna a zabezpečena všechna hornická díla, prorážená na povrch nebo svou blízkostí povrch ohrožující.
V roce 1961 došlo na úseku bezpečnosti a ochrany zákonnosti k řadě významných opatření. Ve městě byl 29. srpna 1961 zvolen místní lidový soud, který zahájil svou práci 1. září 1961. Jeho prvním předsedou byl zvolen soudruh Schánka, horník Jáchymovských dolů.
</invoke>
Celostátně vešel v platnost nový zákon č. 60/61 a starý trestní zákon správní byl zrušen. Opatření na tomto úseku byla nutná i v našem městě. Dokazuje to statistika: za první pololetí 1961 napadlo u zdejšího města celkem 97 přestupků, nejvíce 28 při potírání alkoholismu, 18 urážek na cti, 16 rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a další. Trestných činů bylo spácháno 26, nejvíce 11 opilství a výtržnosti, pracovní úrazy 8 a další. Mimo to podal okresní prokurátor zprávy na 13 nezletilých pro kvalifikované trestní činy.
O bezpečnost ve městě se po zrušení městského oddělení veřejné bezpečnosti starají jen tři okrskoví zmocněnci. Pomáhá jim 22 členů pomocné stráže veřejné bezpečnosti včetně PS DI. Ve městě se zatím projevuje nedostatek vyhledávací činnosti a prevence, přestože již na školách běží kroužky dopravní bezpečnosti a besedy členů veřejné bezpečnosti s dětmi.
Již zmíněná aktivita občanů se plně projevila v tomto roce v jeho první polovině na akci „parčík u SNB". I když zde byl již patrný pokles, musel být nahrazen prací osob z tábora nápravného zařízení, přesto byl k 9. květnu 1961 parčík i s bazénkem slavnostně otevřen. Vlastnímu sídlišti přineslo toto zvelebení jeden z mála příjemných koutů, zvláště osvěžujících za letních večerů.
Jinak byla akce „Z" soustředěna na oplocení školních pozemků, také za pomoci a přispění příslušníků tábora nápravného zařízení.
Poklesem činnosti jáchymovských dolů, jako hlavního nositele zajišťování zdravotnické služby včetně lůžkové části ve městě, dochází v roce 1961 i na tomto úseku ke změnám. Byla řešena nerovnoměrnost rozdělení zdravotnických obvodů a nezajištěnost zdravotní péče na nově vzniklých závodech Staza a Přerovské strojírny.
Byl odražen i pokus OÚNZ Sokolov o zrušení pohotovostní služby ve městě, hlavně proto, že 2 130 dětí ve městě má své středisko v nevyhovující budově u viaduktu a pro přetíženost dětského lékaře.
Rovněž nezajištěnost veřejného telefonního spojení s okolím hrála – podle stanoviska zdravotní komise – svoji úlohu.
Politický orgán ve městě, místní výbor Komunistické strany Československa, nemohl zůstat lhostejný k důsledkům, které vznikly jak z chyb v koncepci řízení veřejných záležitostí ve městě, tak ani k funkcionářům, kteří se na nich podíleli. Proto ještě v době studia předsedy národního výboru na půlroční stranické škole dochází k jednání o odvolání tajemnice soudružky Hadáčkové z funkce. Toto rozhodnutí je realizováno po návratu předsedy ze školy v druhé polovině roku. Do funkce nastupuje v říjnu 1961 zástupce vedoucího likvidačních prací pro Horní Slavkov, Jáchymovské doly Jáchymov, soudruh Jaromír Valeš, zaměstnaný v Horním Slavkově od roku 1951 u Jáchymovských dolů, dřívější spolupracovník předsedy národního výboru soudruha Antonína Kříže v různých odborových i stranických funkcích. V době uvolnění na městský národní výbor pracoval jako předseda základní organizace KSČ Jáchymovských dolů Horní Slavkov.
Dalším rozhodným krokem k naplnění usnesení o výstavbě závodu Přerovské strojírny bylo zavedení pořádku do systému rozdělení bytů sídlištního typu mezi slavkovské závody. Usnesením byra OV KSČ byly bytové jednotky na sídlišti delimitovány takto:
- Městský národní výbor: 204 bytů na sídlišti + 72 na Kounici
- Chemické závody: 110
- Přerovské strojírny: 214
- Geologický průzkum: 39
289 bytů, ve kterých k tomu dni (17. 8. 1961) bydleli zaměstnanci Jáchymovských dolů, bylo nadále přidělováno z 85 % pro zaměstnance Přerovských strojíren a z 15 % pro potřeby městského národního výboru z hlediska doplňkového průmyslu k zaměstnávání žen.
Otázka bytů se zřejmě do dalších let stávala problémem města číslo jedna. Tento problém vyvolával také tlak na realizaci další výstavby sídliště, pro které byly již v roce 1956 vypracovány podklady a plány.
Projekční ústav v Karlových Varech v čele s inženýrem architektem Ubralem předkládá 8. prosince 1961 občanům Horního Slavkova ve velkém sále domu kultury na sídlišti plány další komplexní dostavby Horního Slavkova. Téměř plný sál pozorně naslouchá výkladu odborníka o koncepci města s 16 tisíci obyvateli, bydlících v 5 až 11podlažních budovách s moderním vybavením, v městě s plnou občanskou vybaveností, v krásném zeleném prostředí. Kromě 2 000 bytových jednotek z nové výstavby je projektována i přestavba starého Slavkova s uchováním kulturních památek, ale také s novou výstavbou. Odpovědně předkládaná krásná budoucnost nachází ohlas i u občanů, přestože zklamání z neustále odkládaných termínů od roku 1956 ještě sem tam zaznívá. Důvěru občanů zvyšuje i kladná reakce inženýra Ubrala, hlavního projektanta, na jejich připomínky – ať je to příspěvek inženýra Drtiny na přestavbu tzv. Seidlhausu na stylovou noční kavárnu-vinárnu, ředitele školy Štěpánka k počtům tříd příštích škol, nebo soudruha Linharta k zásobování vodou a další. Dobrou odezvu mezi občany mělo i ujištění, že v příštím roce bude vypracován projekt na sportovní areál města, vhodně zapadající do rámce moderní předpokládané výstavby, jejíž termíny byly tentokrát předkládány odpovědně vzhledem k celkové situaci v národním hospodářství.
(Do kroniky je vlepena fotografie architektonického modelu plánovaného sídliště/města.)
Mnoho připomínek občanů se vztahovalo na malý počet ordinačních hodin lékařů specialistů. Přitom většina obyvatel během roku netušila, že jednání o zachování lůžkové části v budově Fučíkova ulice 17 budou neúspěšná. A skutečně k 31. prosinci 1961 byla lůžková část polikliniky Jáchymovských dolů zrušena. To znamenalo velmi prudký pokles úrovně poskytovaných lékařských služeb ve městě. Objektivně však nutno říci, že přesto zůstával Horní Slavkov v celostátním průměru. Občané však byli zvyklí na služby, které tento celostátní průměr vysoko převyšovaly vzhledem k pochopitelnému a ze zdravotních důvodů nutnému prominentnímu postavení Jáchymovských dolů. Jediným zlepšením na zdravotním úseku je v roce 1961 zahájení přestavby jedné ze svobodáren v ulici ČSSP na jesle II, vynucené neustále zvyšovanou zaměstnaností žen.
Rozbor plnění perspektivních plánů rozvoje kultury a osvěty na rok 1961 v našem městě ukazuje důsledky měnícího se charakteru struktury jeho obyvatel – z hornického na strojírenský.
Hlavním problémem zůstává stmelování všech obyvatel, jak starousedlíků, tak i nových občanů města, v jednotný celek. Pomocí k tomu mají v roce 1961 nově ustanovené občanské výbory a pak hlavně kulturní a veřejný život města.
Střediskem kulturního života zůstává i nadále dům kultury, který jako plně vybavené zařízení má předpoklady k naplnění svého poslání. Navíc si nové vedení, representované osvědčeným odborářem a kulturním pracovníkem soudruhem Josefem Janečkem, dává dobrý příslib pro jeho plné uplatnění.
K naplnění hlavního poslání společenského a kulturního veřejného života byly v druhé polovině roku 1961 formovány síly, především změnou v kulturní a školské komisi národního výboru. Řada úkolů programového plánu zůstala nesplněna a ani řídící vliv komise nebyl dostatečně uplatněn.
Bylo to především na úseku názorné agitace, kde nebyly uskutečněny informační skříňky slibované zaměstnanci Cheza, na úseku využití městského rozhlasu, ve formální a jen nárazové práci agitačních středisek a v úkolech tiskové komise pro propagaci města v okresním i krajském tisku. K propagaci města i nově budovaného závodu byl učiněn pokus ve společné akci Turisty a závodu Přerovské strojírny při uspořádání společenského večera v Tatranu, organizovaného aktivistou soudruhem Bořivojem Herzogem. Ani zdárná propagační brožura, ani ohlas večera v konkrétních dalších akcích však nepřinesl vzhledem ke své ojedinělosti kladné výsledky.
Do kroniky je vlepen satirický výstřižek – „úmrtní oznámení":
„Úmrtní oznámení. S truchlícím srdcem a s vůlí boha jáchymovského nesmíření oznamujeme, že po dlouhé nemoci a nakonec operativním zásahem při odnětí vnitřních útrob a veškerého zařízení zesnula naše milovaná kulturní místnost, čítárna, herna, tančírna a hospůdka OSVĚTOVÁ BESEDA na Kounici. Její duše se odstěhovala do Zadního Chodova, kam ji bůh jáchymovský povolal. Ve jménu pozůstalých: Zdeněk Hájek – otec, ZV ROH JD – macecha, zaměstnanci JD bydlící na Kounici – synové."
Pro nesprávnou a spíše hospodskou než osvětovou činnost byla Osvětová beseda na Kounici skutečně uzavřena.
Rovněž byla zrušena beseda občanů německé národnosti v budově proti KOVO, bývalá jídelna Jáchymovských dolů, kde se začínaly projevovat tendence některých ještě po mnichovsku myslících Němců. Aktivita a touha řady průměrných občanů německé národnosti po mateřštině byla zneužívána některými, které se nepodařilo usměrnit v rámci společenských potřeb města i bezpečnosti státu.
Velká péče a pozornost i značné síly aktivních složek osvětové práce byly v roce 1961 věnovány převýchově občanů cikánského původu, kterých ve městě neustále přibývalo. Byly to kurzy negramotných, návštěvy v rodinách obětavými pracovnicemi městského národního výboru soudružkami Rodinovou, Bazalovou a Hankovou, členkami výboru žen ve městě, i účast všech občanů cikánského původu v hornickém domě kultury na sídlišti, spojená s kulturním a společenským večerem.
Výsledky práce s těmito občany, kteří se stali trýznivým problémem hlavně pro starou část města a jejich obyvatele svým nevypjatým občanským životem, se přece jen u několika rodin kladně projevily. Zvýšená kulturnost bydlení, péče o děti a jejich posílání do školy i účast na veřejném životě – to byla malá, ale hřejivá odměna těm obětavcům, kteří pro šíření osvěty v nejtemnějších koutech města obětovali svůj čas.
Dokladem těchto úspěchů je i potvrzení jednoho z nejlepších poslanců, soudruha Antonína Brandla, patrně na Ležnické nivové brigádě dne 2. září 1961: dvacet občanů cikánského původu odpracovalo za odpoledne 70 hodin zdarma. A pracovali dobře!
Několik případů jejich živelného projevení se po starém způsobu myšlení však vždy znamenalo jak úbytek těch, kteří s nimi pracovali, tak i krok zpět u řady z těch, kteří byli dosud negramotní.
Přesto neustále rostla občanská úroveň řady z nich. Příkladem toho je rodina Červeňákova, Bubeníčkova, starého Rakače a jiných.
Dům kultury pokračoval ve své tradiční, již dříve popsané činnosti, aniž by na ni zvlášť patrně zapůsobila měnící se situace ve městě.
Podíl na společenském životě města začínají nabývat i nově utvářené brigády socialistické práce. Zvláště aktivně si vede brigáda těžby jáchymovských horníků, vedená soudruhem Molnárem, známým aktivistou hornického domu kultury. Jejich činnost v dětském domově, kde převzali patronát, je velmi potěšující a záslužná.
S rozvíjením nového průmyslu ve městě jde ruku v ruce se všemi svými obtížemi i zemědělská výroba. Státní statek se svými výsledky postavil v tomto roce do čela všech statků na okrese Sokolov.
Přesto není zdaleka možno hovořit o spokojenosti se zemědělskou výrobou v našem městě. Dokazují to velmi kritické připomínky jak politických i státních orgánů, tak i diskuse na veřejných shromážděních a mezi řadou občanů.
Při relativním posuzování však rok 1961 znamenal rozhodný pokrok k dosažení té úrovně v zemědělské výrobě, kterou ukládají nejen usnesení ústředních orgánů o splnění pětiletky v zemědělství za čtyři roky, ale i přání a potřeby obyvatel. Podmínky, z kterých zdejší zemědělská výroba vyrůstala, zdaleka nedávaly předpoklady takového růstu, jakého bylo docíleno, přihlédneme-li k celostátním podmínkám a výsledkům.
V roce 1961 se plnou měrou v našem městě projevily důsledky zásadních změn vznikajících přestavbou hospodářské základny města. Vykonaná práce, vynucené změny v odpovědných pracovnících, první potíže při řízení veřejných záměrů z celospolečenského hlediska dávají tušit, že do dalšího roku jde město sice s jasnou perspektivou, ale s velkým břemenem úkolů a práce pro všechny jeho obyvatele.
V kronice jsou k této části vlepeny také další přílohy: novinový výstřižek s výzvou k oslavám adresovanou občanům Horního Slavkova, černobílá fotografie zahrádkářské kolonie se záhony, ovocnými stromky a dřevěnými chatkami, černobílá fotografie architektonického modelu (makety) plánované komplexní dostavby Horního Slavkova s bílými modely panelových domů a již zmíněný satirický „parte" oznamující „úmrtí" Osvětové besedy na Kounici.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Levá strana (číslováno „70.") je prakticky prázdná – pouze slabý prosvítající otisk (zrcadlově obrácený) textu z protější strany; vlastní text na ní není čitelný.]
[Pravá strana – konec oddílu ROK 1960 a začátek oddílu ROK 1961:]
…jímaje. Kancelář ředitele podniku snesla srovnání s ředitelstvím Aerolinií Praha, dóty v hotelu Tatran, ať již v rámci „výzvy ke skutečnosti" nebo „diskusí o dobrých výsledcích a vzoru podniku v kraji" nebyly naprosto v souladu s vyplácenými prémiemi ředitele, ani dalších zaměstnanců. První dny revize daly bublině úspěchů splasknout.
Láď slávy komunálních služeb v Horním Slavkově se zatím potápěl. Její kormidelník Šeda více manévroval jako vrah[?] zkušený znalec tehdejšího labyrintu v systému řízení podniků místního hospodářství, ale suché odbornosti kontrolorů, etoupajícímu zdaru vě- [v]ejnosti a tím i odhalování dalších a dalších „kamení jeho slávy" i zákonitým opaštění potápějící se lodi avšak dříve veselejší a věrnější společnosti, než ledovému mlčení dele- gátů u zástupců „vyšších orgánů" předávajících standarty a diplomy za „úspěchy" – z toho všeho nesohl vymanévrovat a neunikl. Započalo soudní řízení.
Při poskytování služeb ve městě nastal obrat. Ustala seriózní výroba šití prádla, malovaní porcelánu a podnik krachoval. Plnění ukazatelů koldem 50 %, platební neschop- nost, neapokojeneost pracovníků, zoufalá zajišťovaní peněz na výplaty, nedůvěra občanů k takovým službám, tím i nedostatek právě těch zakázek, pro které byl podnik zřízen, se- mny ve vedení, to byl koloto[č] problémů přes kterýsi stál nově zvolený orgán MěstNV. Pří- jaté opatření racy MěstNV, plenárního zasedání i starého orgánu ve městě, byla dobrá mí- něna, byla i snaha jejich realizace zastavit rozpad a uštědit výsledky podniku za pro- sté moderního města, ale nedařilo se. Pád se slávy byl příliš hluboký, dluhy příliš vel- ké a důvěra občanů byla ztracená.
Problémem komunálního podniku zůstal i do příštího roku největším břemenem jak pro pokladnu a rozpočet města, tak i pro práci mezi lidmi a získání důvěry veřejnosti a odpo- vědnost nových lidí v novém orgánu národního výboru a nejenom v místních měřítkách.
Rok 1960 znamenal pro Horní Slavkov mnoho. Město využilo dobře aktivitu občanů a vytvořilo z pozůstalostí Jáchymovských dnů Řádu zařízení, které znamenalo obohacení ži- vota jeho obyvatel.
– x – x –
R O K 1 9 6 1
o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-
Slavnostní zahájení nástupu do nového roku 1961 bylo ve všech závodech města i v mě- stě samém. Podmětem k aktivitě všech občanů byly připravovené oslavy 40. výročí založení Komunistické strany Československa i realizace návrhů na zkracování pracovní doby. Aktivi- ta ze závodů se přenesla i do orgánů města.
Městský národní výbor připra- vuje návrh vyhlášení celookres- ní soutěže „O vzornou obec". Řadu námětů pro práci jak v MV KSČ, tak i v MěstNV v roce 1961 přinesla diskuse na členských schůzích stranických organizací, ke které vyzval dopisem první tajemník ÚV KSČ soudruh Novotný. Cílem disku- se byly podněty a náměty pra- cujících ke zlepšení práce a výsledků na závodech i ve ve- řejném životě. Již sama procentní účast – 72 % – na těch- to schůzích svědčí o aktivním
[Vlepený novinový výstřižek vpravo dole – výzva/závazek:]
„…[osla]vy, občané Horního Slavkova, chceme se svým závazkem podílet se všemi pracujícími průmyslu a zemědělství na plnění a překračování úkolů třetího pětiletého plánu. Chceme splněním našeho závazku poděkovat Komunistické straně Československa za to, že dovedla naše národy vítězně přes všechna úsilí a nebezpečí kapitalistického vykořisťování, těžká lé- ta nesvobody, k radostným dnům současnosti, chceme svým závazkem dokázat odhodlání vybojovat všem pracujícím lidem mír a šťastný zítřek.
Proto uzavíráme na počest 40. výročí založení KSČ závazek v soutěži o titul „Vzorná obec třetí pětiletky".
Z podnětu místního výboru KSČ zabývalo se šesté plenární zasedání MěstNV podmínkami soutěže o vzornou obec, které byly projednány na základě usnesení zasedání MěstNV se všemi organizacemi Národní fronty, s pracujícími závodů a podniků v Horním Slavkově, v zařízeních MěstNV, školách a s občany ve volebních obvodech.
Předkládaný závazek je vyjádřením snahy všech občanů města vytvářet společnou prací stále lepší podmínky každodenního života. Na celoměstském závazku se podílejí tyto pod- niky a organizace:
Jáchymovské doly, n. p., Stalinovy závody, n. p., Přerovské strojírny, n. p., Karlovarský porcelán, n. p., ZÚNZ, Lidové družstvo truhlářů a čalouníků, Oděva, Brigádník, domovní správa, technická služba, teplárna, komunální podnik I a II, základní devítiletá škola, druhá uliční organizace KSČ, Svaz protifašistických bojovníků, výbor žen, ČSM, Svaz zahrádkářů, Kovo Cheb, MěstNV, lidová myslivecká společnost.
Závazek je sestaven na základě 23 kolektivních a 232 individuálních závazků, ve kterých bude odpracováno 36 306 brigádnických hodin.
Pro přehlednost rozdělujeme závazek do těchto částí:
1. plnění plánu na úseku zemědělském, 2. plnění plánu v průmyslu, 3. poskytování služeb obyvatelstvu, 4. zvelebení města, 5. závazek pionýrské organizace, 6. ostatní úkoly, 7. závě- rečná ustanovení."
[Levá strana (číslováno „71.") je prakticky prázdná – pouze slabý prosvítající (zrcadlový) otisk textu z protější strany; vlastní text na ní není čitelný.]
[Pravá strana – pokračování oddílu ROK 1961:]
…zájmu o rychlejší přestavbu naší společnosti. Těmito náměty se také zabývalo plenární za- sedání městského národního výboru dne 20. ledna 1961.
Přijetí bohatého závazku do soutěže „O vzornou obec" bylo slavnostně vyhlášeno na plenárním zasedání dne 20. února 1961. Závazkem se snažil národní výbor řešit řadu otázek života města. Přesto však zůstávají i pro první pololetí roku 1961 v popředí zájmu dva hlavní problémy. Je to výstavba nového závodu Přerovské strojírny – hospodářské budoucno- sti Horního Slavkova, a likvidace Jáchymovských dolů.
= + = + =
Výstavba Přerovských strojíren nepokračuje z počátku roku dobře. Konstruktiva nemá do- statek kvalifikovaných pracovníků a plní plán na necelých 40 %. To nese sebou obtíže při náboru pracovníků i pro závod Přerovské strojírny. Situace se nelepší ani v uvolňování bytů jáchymovskými horníky, kteří místo do budovaného závodu, odcházejí na jiná pracoviště pro- vozu JD. Z města hromadně odchází přes 300 horníků do závodu Zadní Chodov u Mariánských Lá- zní na neurčito. Tím nastává zásadní zvrat v celé koncepci bilance pracovních sil ve městě, po naplnění usnesení PB ÚV KSČ o zajištění průmyslové základny Horního Slavkova. Bohužel jen málo odpovědných pracovníků jak hospodářských, tak i politických chápe příští důsled- ky tohoto zvratu. A ty se dostavily. Nepomohlo ani jejich zastírání se strany hospodářské- ho vedení Přerovských strojíren, tím, že tzv. slavnostnímu zahájení výroby „před stanove- ným termínem" v provizoriích na bývalé šachtě č. 5 byla přizvána i Čs. televize a rozhlas a že velká „společenská oslava" hovořila silnými slovy o výrobě. Tato reklama nepři- nesla závodu důvěru ani nepřinesla tolik potřebné pracovní síly. Naopak. Výroba měla být zaměřena na silniční stroje. Ve Slavkově se stalo pověstným tzv. „čépéčkami", stroji na čištění škarp a silnic. Mladý, nezkušený závod, vedený spíše snahou po slávě, než-li výro- bou hodnot, na tomto úseku ztroskotal i když mnozí poctiví pracovníci z řad dělníků i techni- ků vynakládali hodně osobního úsilí a poctivé práce k tomu, aby jejich podíl na budová- ní odpovídal jejich poctivým snahám.
Dalším důsledkem chyb, způsobených bilancováním pracovních sil jako „počtů" byly i další chyby v práci s lidmi, přímo ve městě. Horníci odcházeli ze Slavkova do jiných oblas- tí, tím blokovali zdejší byty, které potřeboval závod pro naplnění bilance nových počtů.
Snaha o jejich uvolnění vedla k těm dalším chybám: k akci soudních výpovědí, posíla- ných závodem Přerovské strojírny těm slavkovským horníkům, kteří město vlastně budovali, se připojily i orgány městského národního výboru. Vzhledem k osobním vztahům mezi čilými funkcionáři města a ředitelem závodu Vojtěchem Drábkem se posměšně Slavkov nazýval Horním Drábkovem. A kdo přišel do luxusně zařízené a sametovými závěsy ověšené kanceláře ředite- le Drábka a viděl na stěně viset „uměleckou gratulaci" k svátku složenou těmi, kterým ta- kové formy práce s lidmi vyhovovaly a podepsanou občany Horního Drábkova, jistě si musel udělat úsudek, který nemohl závodu prospěšet. Funkcionáři i celá politika městského ná- rodního výboru se kompromitovala vůči zdejším usedlíkům. Navíc v té době byl energický, i když částečně se na chybách v dobré víře podílející, předseda národního výboru soudruh Antonín Kříž na půlroční stranické škole. Městský národní výbor neměl v osobě náměstka s. Gottfrieda a tajemnice s. Hadáčkové ani pevné, ani prozíravé vedení a tak v této době došlo k chybám, jejichž důsledky znamenaly velkou ztrátu na důvěře občanů v orgány státní moci. Znamenaly prudký pokles aktivity a iniciativy i velmi špatný poměr k nové továrně, která se tak začala stávat nevítaným hostem ve městě a ne jak správně mělo být – hospo- dářskou budoucností, zajišťovanou péčí státu o zdejší oblast. Tím se těžko řešitelné pro- blémy budované továrny jen prohloubily. A v tomto prvním pololetí 1961 se neprozíravé ve- dení veřejných záležitostí projevilo i ve vztahu k prováděným likvidačním pracím Jáchymov- ských dolů. Mnoho komisí řešilo nedostatky způsobené překotnou výstavbou města za éry JD.
Byly to hlavně nedodělky na úseku bytovém a dokončení kolaudačních závad veřejných staveb jako Tatranu, hornického domu kultury a dalších. Ty zásadní však řešeny nebyly. Hlavní zařízení celého sídliště – Teplárna – byla již v roce 1960 převzata od JD městským národním výborem bez náležité prověrky, bez účasti odborníků, kteří by v podmínkách za- jistili, aby její provoz byl v dalších letech zajištěn. Prostředky národního výboru neodpo- vídaly možnostem, které měly Jáchymovské doly při zajišťování provozu jak po stránce tech- nické, tak i finanční. V květnu 1961 muselo z těchto důvodů dojít ke změně ve vedení, ve- doucím se stal bývalý elektrikář bytového fondu JD s. Alexandr Nagy. Situace teplárny a
[Levá strana (číslováno „72.") je prakticky prázdná – pouze slabý prosvítající (zrcadlový) otisk textu z protější strany; vlastní text na ní není čitelný.]
[Pravá strana – pokračování oddílu ROK 1961:]
hlavně rozvodů, především větve „C", byla neutěšená. V důsledku neodpovědného převzetí a nedostatků finančních prostředků i výrobních kapacit je po celý rok 1961 jednáno o re- konstrukci větve „C" rozvodu. Poslední list tlustého svazku dokumentů z neplodných jedná- ní nese parafu presidenta republiky s. Antonína Novotného. Tím padlo až v roce 1961 roz- hodnutí o odstranění první z těžkých závad v provozu teplárny, a naděje pro občany ČSSP ulice a většinu školáků i ostatních dětských zařízení, že nebudou v zimě při ústředním topení a značných finančních poplatcích mrznout. Že takový stav teplárně městského národ- ního výboru i neodpovědně protahované jednání o nápravě nepřidávala na trpělivosti a akti- vitě starých i nových občanů města, je jistě na bíledni.
Z likvidace Jáchymovských dolů mělo pro příští léta města význam řešení vodohospodář- ského generelu. Po dolové činnosti nezbylo z bývalých 19 ha rybníků a vodních toků v jeho okolí téměř nic. Generel ukládal obnovení řady z nich a k zajištění náhrady, hlavně za krásné koupaliště na rybníku Ebmet (u dnešních chemických závodů) rybníky v prostoru šach- ty 11. K urychlení likvidačních prací zpracovali pracovníci JD Ing. Drtina, Ing. Rozsypá- lek a Valeš návrh na výstavbu umělého bazénu v těsné blízkosti sídliště v prostoru bývalé- ho dřevěného tábora. Zajištění kapacity a finančních prostředků ze strany Jáchymovských dolů a stav řešiti přímo na místě výstavby a hlavně termín dokončení hrubé stavby v roce 1961, dávaly předpoklady pro plný zájem a vyvinutí potřebné iniciativy se strany politic- kých orgánů ve městě a hlavně MěstNV. Neprozíravost a snad i jiné zájmy, jakož i osobní prestiž činitelů v orgánu národního výboru znamenala ztroskotání celé akce. Tím Horní Slav- kov, město mladých, ztratilo na několik příštích let možnost mít v přímé blízkosti města jedinou tolik potřebnou vodní plochu pro denní rekreaci. Tyto chyby se projevily hlavně koncem roku, kdy ztroskotalo i jednání s největšími závody okresu o výstavbě rekreačního střediska u jezírek Krudum, třebaže značnou osobní iniciativu a největší zájem o tuto akci projevoval při všech jednáních sám předseda okresního národního výboru s. Patera. Ne- podnikavost činitelů RaJ, Turista, i vedení závodů nepodnítilo ani iniciativa ONV, která dávala k disposici 20 rekreačních chat a záruku výstavby silnice Horní Slavkov-jezírka Krudum-Sokolov. To však již bylo pozdě. Jáchymovské doly se na likvidačních pracích zamě- řily hlavně na úpravu a v myslivecké společnosti a jejich osev zelení, by [posázením] hornické činnosti narušené zapadly do rámce zdejšího kraje. Tato akce se plně podařila.
[Vlepená fotografie:] Rovněž v průběhu roku 1961 byla zajištěna a zabezpečena všechna hornická díla prora- žená na povrch, nebo svou blízkostí povrch ohrožující.
= + = + =
[Levá strana (číslováno „75.") je prakticky prázdná – pouze slabý prosvítající (zrcadlový) otisk textu z protější strany; vlastní text na ní není čitelný.]
[Pravá strana – pokračování oddílu ROK 1961:]
V roce 1961 došlo na úseku bezpečnosti a ochrany zákonnosti k řadě významných opa- tření.
Ve městě byl 29. srpna 1961 zvolen místní lidový soud, který 1. září 1961 zahájil svou práci. Prvním předsedou byl zvolen soudruh Schánka, horník Jáchymovských dolů.
Celostátně vešel v platnost nový zákon č. 60/61 a starý trestní zákon správní byl zrušen. Opatření na tomto úseku jsou nutná i v našem městě. Dokazuje to statistika:
– – – – – – – – – – – – –
Za první pololetí 1961 napadlo u zdejšího města celkem 97 přestupků.
Nejvíce 28 při potírání alkoholismu, 18 urážky na cti, 16 rozkrádání majetku v soc. vlast- nictví a další.
Trestných činů spácháno 26, nejvíce 11 opilství a výtržnosti, pracovní úrazy 8 a další.
Mimo toho byly okresním prokurátorem podány zprávy na 13 nezletilých pro kvalifikované trestní činy.
– – – – – – – – – – – – –
O bezpečnost ve městě se starají po z rušení městského oddělení veřejné bezpečnosti jen tři okrskoví zmocněnci. Pomáhají jim: 22 členů pomocné stráže veřejné bezpečnosti včetně PS DI. Ve městě se zatím projevuje nedostatek vyhledávací činnosti a prevence, přesto že již na školách běží kroužky v dopravní bezpečnosti a besedy členů veřejné bez- pečnosti s dětmi.
Již zmíněná aktivita občanů se plně projevila v tomto roce v jeho první polovině na akci „parčík u SNB". I když zde již patrný pokles musel být nahrazen prací osob tábora nápravného zařízení, přesto byl k 9. květnu 1961 parčík i s bazénkem slavnostně otevřen. Vlastnímu sídlišti přineslo toto zvelebení jeden z mála příjemných koutů a zvláště osvě- žujícím za letních večerů.
Jinak byla akce „Z" soustře- děna na oplocení školních po- zemků, také za pomoci a pří- spění příslušníků tábora NZ.
Poklesem činnosti Jáchymovských dolů, jako hlavního nositele zajišťování zdravotni- cké služby, včetně lůžkové části ve městě, dochází v roce 1961 i na tomto úseku ke změ- nám. Byla řešena nerovnoměrnost rozdělení zdravotnických obvodů, nezajištěnost zdravotní péče na nově vzniklých závodech Staza a Přerovské strojírny.
Byl odražen i pokus OÚNZ Sokolov o zrušení pohotovostní služby ve městě, hlavně proto, že 2 130 dětí ve městě má své středisko v nevyhovující bu- dově u viaduktu a pro přetíže- nost dětského lékaře.
Rovněž nezajištěnost ve- řejného telefonního spojení s okolím hrála po stanovisku zdravotní komise svoji úlohu.
[Levá strana (číslováno „73.") je prakticky prázdná – pouze slabý prosvítající (zrcadlový) otisk textu z protější strany; vlastní text na ní není čitelný.]
[Pravá strana – pokračování oddílu ROK 1961:]
Politický orgán ve městě místní výbor Komunistické strany Československa nemohl zů- stat lhostejný k důsledkům, které vznikly jak z chyb v koncepci řízení veřejných záleži- tostí ve městě, tak ani k funkcionářům, kteří se na nich podíleli. Proto ještě v době stu- dia předsedy národního výboru na půlroční stranické škole dochází k jednání o odvolání tajemnice s. Hadáčkové z funkce. Toto rozhodnutí je realizováno po návratu předsedy ze školy v druhé polovině roku. Do funkce nastupuje v říjnu 1961 zástupce vedoucího likvi- dačních prací pro Horní Slavkov, Jáchymovské doly Jáchymov s. Jaromír Valeš, zaměstnaný v Horním Slavkově od roku 1951 u Jáchymovských dolů, dřívější spolupracovník předsedy ná- rodního výboru s. Antonína Kříže v různých odborových i stranických funkcích. V době uvol- nění na městský národní výbor pracuje jako předseda základní organizace KSČ JD Horní Slav- kov.
Dalším rozhodným krokem k naplnění usnesení o výstavbě závodu Přerovské strojírny bylo zavedení pořádku do systému rozdělení bytů sídlištního typu mezi slavkovské závody. Usnesením byra OV KSČ byly bytové jednotky na sídlišti delimitovány takto:
Městský národní výbor ................ 204 bytů na sídlišti + 72 na Kounici
Chemické závody ................ 110
Přerovské strojírny ................ 214
Geologický průzkum ................ 39
289 bytů, ve kterých k tomu dni (17.8.1961) bydleli zaměstnanci Jáchymovských dolů byly nadále přidělovány z 85 % pro zaměstnance Přerovských strojíren a z 15 % pro potřeby měst- ského národního výboru z hlediska doplňkového průmyslu k zaměstnávání žen.
Otázka bytů se stávala zřejmě do dalších let problémem města č. 1. Tento problém vy- volává také tlak na realizaci další výstavby sídliště, pro které byly již v roce 1956 vy- pracovány podklady a plány.
Projekční ústav v Karlových Varech v čele s inženýrem architektem Ubralem předkládá 8. prosince 1961 občanům Horního Slavkova ve velkém sále domu kultury na sídlišti plány další komplexní dostavby Horního Slavkova. Téměř plný sál pozorně naslouchá výkladu odbor- níka v koncepci města s 16 tisíci obyvateli, bydlících v 5 – 11 podlažních budovách s mo- derním vybavením, v městě s plnou občanskou vybaveností, v krásném zeleném prostředí. Kromě 2 000 bytových jednotek z nové výstavby je projektována i přestavba starého Slavko- va s uchováním kulturních památek, ale také s novou výstavbou. Odpovědně předkládaná krá- sná budoucnost nachází ohlas i u občanů, přesto že zklamání z neustále odkládaných ter- mínů od roku 1956 ještě sem tam zaznívá. Důvěru občanů zvyšuje i kladná reakce inž. Ubra- la, hlavního projektanta na jejich připomínky. Ať je to již příspěvek inž. Drtiny na pře- stavbu tzv. Seidlhausu na stylovou noční kavárnu-vinárnu, ředitele školy Štěpánka k poč- tům tříd příštích škol, nebo s. Linharta k zásobování vodou a další. Dobrou odezvu mezi občany mělo i ujištění, že v příštím roce bude vypracován projekt na sportovní areál mě- sta, vhodně zapadající do rámce moderní předpokládané výstavby, jejíž termíny byly ten- tokrát předkládány odpovědně vzhledem k celkové situaci v národním hospodářství.
[Vlepená fotografie architektonického modelu plánovaného sídliště/města.]
[Levá strana (číslováno „76.") je prakticky prázdná – pouze slabý prosvítající (zrcadlový) otisk textu z protější strany; vlastní text na ní není čitelný.]
[Pravá strana – pokračování oddílu ROK 1961:]
Mnoho připomínek občanů se vztahovalo na malý počet ordinačních hodin lékařů speci- alistů. A to většina z obyvatel během roku netušila, že jednání o zachování lůžkové části v budově Fučíkova ulice 17, budou neúspěšné. A skutečně k 31. prosinci 1961 byla lůžková část polikliniky JD zrušena. A to znamenalo velmi prudký pokles úrovně poskytovaných lé- kařských služeb ve městě. Objektivně však nutno říci, že přesto zůstával Horní Slavkov v celostátním průměru. Občané však byli zvyklí na služby, které tento celostátní průměr vysoko převyšovaly vzhledem k pochopitelnému a ze zdravotních důvodů nutnému prominent- nímu postavení Jáchymovských dolů. Jediným zlepšením na zdravotním úseku je v roce 1961 zahájení přestavby jedné ze svobodáren v ČSSP ulici na jesle II, vynucené neustále zvy- šovanou zaměstnaností žen.
– .ʺʺ. – .ʺʺ. – .ʺʺ. –
Rozbor plnění perspektivních plánů rozvoje kultury a osvěty na rok 1961 v našem mě- stě ukazuje důsledky měnícího se charakteru struktury jeho obyvatel – z hornického na strojírenský.
Hlavním problémem zůstává stmelování všech obyvatel jak starousedlíků, tak i nových občanů města v jednotný celek. Pomocí k tomu v roce 1961 mají nově ustanovené občanské výbory a pak hlavně kulturní a veřejný život města.
Střediskem kulturního života zůstává i nadále DK, který jako plně vybavené zařízení má předpoklady k naplnění svého poslání. Navíc si nové vedení, representované osvědčeným odborářem a kulturním pracovníkem soudruhem Josefem Janečkem, dává dobrý příslib pro je- ho plné uplatnění.
K naplnění hlavního poslání společenského a kulturního veřejného života byly v dru- hé polovině roku 1961 formovány síly, především změnou v kulturní a školské komisi ná- rodního výboru. Řada úkolů programového plánu zůstala nesplněna a ani řídící vliv komi- se nebyl dostatečně uplatněn.
Bylo to především na úseku názorné agitace, neuskutečněním informačních skříněk, sli- bovaných zaměstnanci Cheza, na úseku využití městského rozhlasu, ve formální a jen nára- zové práci agitačních středisek a v úkolech tiskové komise pro propagaci města v okres- ním i krajském tisku. K propagaci města i nově budovaného závodu byl učiněn pokus ve společné akci Turisty a závodu Přerovské strojírny při uspořádání společenského večera v Tatranu, organizovanému aktivistou s. Bořivojem Herzogem. Ani zdárná propagační brožu- ra, ani ohlas večera v konkrétních dalších akcích však nepřinesl pro svoji ojedinělost kladných výsledků.
[Vlepený satirický „parte" výstřižek (úmrtní oznámení):]
„Úmrtní oznámení
S truchlícím srdcem a s vůli boha jáchymovského nesmíření, oznamu- jeme, že po dlouhé nemoci a nakonec operativním zásahem při odnětí vnitřních útrob a veškerého zařízení zesnula naše milovaná kulturní místnost, čítárna, herna, tančírna a hospůdka,
OSVĚTOVÁ BESEDA
na Kounici
Její duše se odstěhovala do Zadního Chodova, kam ji bůh jáchy- movský povolal.
Ve jménu pozůstalých:
Zdeněk Hájek – otec ZV ROH JD – macecha
Zaměstnanci JD bydlící na Kounici – synové"
Pro nesprávnou a spíše hospodáskou než osvětovou činnost byla uzavřena Osvěto- vá beseda na Kounici.
Rovněž byla zrušena beseda občanů německé národnosti v budově proti KOVO, bývalá jí- delna JD, kde se začínaly projevovat tendence některých ještě po mnichovsku myslících Němců. Aktivita a touha řady průměrných občanů německé národnosti po mateřštině byla zne- užívána některými, které se nepodařilo usměrnit v rámci společenských potřeb města i bez- pečnosti státu.
Velká péče a pozornost i značné síly aktivních složek osvětové práce byla v roce 1961 věnována na převýchovu občanů cikánského původu, kterých ve městě neustále přibýva- lo. Byly to kurzy negramotných, návštěvy v rodinách obětavými pracovnicemi městského ná- rodního výboru s. Rodinovou, Bazalovou a Hankovou, členek výboru žen ve městě, i aktiv
[levá strana prázdná]
[pravá strana – str. 74]
všech občanů cikánského původu v hornickém domě kultury na sídlišti, spojený s kulturním a společenským večerem.
Výsledky práce s těmito občany, kteří se stali trýznivým problémem hlavně pro starou část města a jejich obyvatel svým nevypjatým občanským životem, se přece jen u několika rodin kladně projevily. Zvýšená kulturnost bydlení, péče o děti a jejich posílání do školy i účast na veřejném životě, to byla malá, ale hřejivá odměna těm obětavcům, kteří pro šíření osvěty v nejtemnějších koutech města obětovali svůj čas.
Dokladem dopěchů [?] je potvrzení jednoho z nejlepších poslanců soudruha Antonína Brandla [?] s Ležnické nivové brigádě s 2. září 1961. Dvacet občanů cikánského původu odpracovalo za odpoledne 70 hodin zdarma. A pracovali dobře!
Několik případů jejich živelného projevení se po starém způsobu jejich myšlení však vždy znamenalo jak úbytek těch, kteří s nimi pracovali, tak i krok zpět u řady cikánů gres- [?] motných [?].
Přesto neustále rostla občanská úroveň řady z nich. Příkladem toho je rodina Červe- ňákova, Bubeníčkova, starého Rakače a jiných.
= = - = =
Dům kultury pokračoval ve své tradiční již dříve popsané činnosti bez zvláště [?] patrného vlivu měnící se situace ve městě.
Podíl na společenském životě města začínají nabývat i nově utvářené brigády socialistické práce. Zvláště aktivně si vede brigáda těžby jách. horníků, vedená soudruhem Molnárem, známým aktivistou hornického domu kultury. Jejich činnost v dětském domově, kde převzali patronát, je velmi potěšující a záslužná.
= = = = = = =
S rozvíjením nového průmyslu ve městě jde ruku v ruce i se všemi jeho obtížemi i zemědělská výroba. Státní statek se svými výsledky postavil v tomto roce do čela všech na okrese Sokolov.
Přesto není zdaleka možno hovořit o spokojenosti se zemědělskou výrobou v našem městě. Dokazují to velmi kritické připomínky jak politických i státních orgánů, tak i diskuse na veřejných shromážděních a řad občanů.
Při relativním posuzování však rok 1961 znamenal rozhodný pokrok k dosažení té úrovně v zemědělské výrobě, kterou ukládají nejen unesení ústředních orgánů o splnění pětiletky v zemědělství za čtyři roky, ale i přání a potřeby obyvatel. Podmínky, z kterých zdejší zemědělská výroba vyrůstala, zdaleka nedávaly předpoklady takového růstu, jakého bylo docíleno, přihlédneme-li k celostátním podmínkám a výsledkům.
V roce 1961 se plnou měrou v našem městě projevily důsledky zásadních změn vznikajících přestavbou hospodářské základny města. Vykonaná práce, vynucené změny v odpovědných pracovnících, první potíže při řízení veřejných záměrů s celospolečenských hledisek, dávají tušit, že do dalšího roku jde město sice s jasnou perspektivou, ale s velkým břemenem úkolů a práce pro všechny jeho obyvatele.
= = = = = = =
Fotografie v kronice:
Vlepený novinový výstřižek (článek/výzva) v pravém dolním rohu pravé strany – text začínající „…oslavy, občané Horního S
Černobílá fotografie: zahrádkářská kolonie (záhony se zeleninou, ovocné stromky, ploty) s dřevěnými chatkami/kůlnami, v
Černobílá fotografie architektonického modelu (maketa) plánované komplexní dostavby Horního Slavkova – bílé modely panel
Vlepený satirický „parte" (úmrtní oznámení) na pravé straně – text oznamující „úmrtí" Osvětové besedy na Kounici: „…zesn